17 Ad 47/2024 – Krajský soud v Ostravě

17 Ad 47/2024- 52 - text  6 17 Ad 47/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci žalobce: I. M. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 11. 2024 č. j. MPSV-2024/218295-421/1, ve věci podpory v nezaměstnanosti, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Mezi žalobcem a žalovaným je spor o výši přiznané podpory v nezaměstnanosti. Klíčovou otázkou je, zda následné přihlášení se k důchodovému pojištění a uhrazení záloh na důchodové pojištění má vliv na to, aby podnikání takto dopojištěné osoby samostatně výdělečně činné bylo posledním předchozím zaměstnáním před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. 2. Žalobce požádal dne 2. 8. 2024 o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti. 3. Úřad práce dne 9. 9. 2024 oznámil žalobci přiznání podpory v nezaměstnanosti od 1. 8. 2024, jejíž výše byla stanovena z násobků průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve které byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Vzhledem k nesouhlasu žalobce s tímto postupem Úřad práce 24. 9. 2024 o žádosti rozhodl formou rozhodnutí, kterým mu podporu v nezaměstnanosti přiznal ode dne 1. 8. 2024 po dobu 11 měsíců, výše byla stanovena z násobků průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti, neboť podmínku doby předchozího zaměstnání žalobce splnil započtením náhradní doby zaměstnání a tato doba byla poslední započitatelnou dobou před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Úřad práce vyšel z toho, že v rozhodném období dvou let před podáním žádosti a zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti (doba od 1. 8. 2022 do 31. 7. 2024) žalobce splnil podmínku 12 měsícům důchodového pojištění získaného zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností, vyplývající z § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, když tuto získal jako osoba samostatně výdělečně činná za měsíce prosinec 2022 a srpen 2023, tedy 2 měsíce, a dále poskytováním nepřetržité péče své matce, která je závislá na péči jiné osoby v II. stupni a péči žalobce poskytuje od 8. dubna 2021. Poslední dobou zaměstnání byla právě náhradní doba zaměstnání spočívající v péči o matku, a proto v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti byla žalobci podpora v nezaměstnanosti stanovena v návaznosti na průměrnou mzdu v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. 4. Žalobce v námitkách proti tomuto rozhodnutí poukázal na to, že jeho posledním zaměstnáním bylo podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná, kdy byl veden v evidenci osob samostatně výdělečně činných rovněž v době od 1. 7. 20024 do 31. 7. 2024. Žalobce se přihlásil k důchodovému pojištění a uhradil zálohy na důchodovém pojištění. Podle něj tedy poslední dobou zaměstnání bylo podnikání. 5. Žalovaný tomuto názoru žalobce v napadeném rozhodnutí nepřisvědčil. Žalobce až v odvolání doložil potvrzení vystavené Územní správou sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj (ÚSSZ) dne 25. 9. 2024, ze kterého vyplývá oproti doloženému potvrzení ÚSSZ ze dne 6. 8. 2024, že byl žalobce k 25. 9. 2024 v kalendářním roce 2024 přihlášen k důchodovému pojištění a uhradil zálohy na důchodové pojištění za dobu od 1. 7. 2024 do 31. 7. 2024. V potvrzení z 6. 8. 2024 je však uvedeno, že žalobce byl naposledy důchodově pojištěn za dobu od 1. 8. 2023 do 31. 8. 2023 a v roce 2024 k důchodovému pojištění přihlášen nebyl. K novému stavu podle potvrzení z 25. 9. 2024 nelze přihlédnout. O nároku na podporu v nezaměstnanosti musí být rozhodnuto na základě skutkového stavu věci existujícího ke dni podání této žádosti. Tímto dnem je 1. srpen 2024. Z potvrzení ÚSSZ ze dne 6. 8. 2024 je zjevné, že žalobce byl v červenci 2024 pouze veden v evidenci osob samostatně výdělečně činných, avšak nezískal za tuto dobu důchodové pojištění, neboť nebyl přihlášen k důchodovému pojištění a nehradil zálohy na důchodové pojištění. K důchodovému pojištění se přihlásil až po 6. 8. 2024. Doplacení záloh na důchodovém pojištění s žalobcem tedy nemůže mít vliv na zákonnost úřadem práce vydaného rozhodnutí o jeho žádosti. 6. Žalobce s tímto nesouhlasil a žalobě namítal nesprávnost tohoto závěru žalovaného. Podle žalobce žalovaný porušil ustanovení § 51 odst. 3 a § 50 odst. 4 zákona o zaměstnanosti, který se na žalobce vztahuje. Důkaz o pojištění doložil před rozhodnutím o odvolání. Nemohl ho předpoložit dříve, protože ještě nebyl vytvořen. Navíc si jej měl obstarat úředník sám. Není pravdou, že za dobu podnikání nebyl pojištěn, když doklad o pojištění doložil. Podle § 54 odst. 1 zákona o zaměstnanosti ve spojení s § 82 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, měl žalovaný dodatečně podporu v nezaměstnanosti zvýšit. Postup žalovaného považuje za šikanu. 7. Žalobce se mýlí. 8. Ze správního spisu krajský soud ověřil, že žalobce požádal o podporu v nezaměstnanosti od 1. 8. 2024 dne 3. 8. 2024. Uvedl mj., že podnikání ukončil k 31. 7. 2024. Úřad práce si vyžádal potvrzení ÚSSZ o evidenci žalobce jako osoby samostatně výdělečně činné a doby důchodového pojištění žalobce v posledních třech letech. Dne 6. 8. 2024 ÚSSZ potvrdil, že žalobce byl jako OSVČ důchodově pojištěn v době od 1. 2. 2021 do 31. 7. 2021, od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022 a od 1. 8. 2023 do 31. 8. 2023, v rozhodném období celkem tedy 2 měsíce. Dále uvedl, že žalobce není přihlášen k důchodovému pojištění v kalendářním roce, ve kterém je vydáváno toto potvrzení, a neuhradil zálohy na důchodové pojištění, jejichž splatnost ke dni vydání potvrzení vypršela. V evidenci jako OSVČ byl žalobce od 1. 7. 2024 do 31. 7. 2024, od 1. 8. 2023 do 31. 8. 2023, od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022 a od 1. 2. 2021 do 31. 7. 2021. Žalobce dne 25. 9. 2024 založil potvrzení ÚSSZ z téhož dne, ze kterého na rozdíl od předchozího potvrzení vyplývá, že žalobce je přihlášen k důchodovému pojištění v kalendářním roce, ve kterém je vydáváno toto potvrzení a uhradil zálohy na důchodové pojištění, jejichž splatnost ke dni vydání tohoto potvrzení vypršela, a to za dobu 1. 7. 2024 do 31. 7. 2024. 9. Podle § 39 odst. 1 zákona zákon o zaměstnanosti, nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který a) získal v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu 32g) v délce alespoň 12 měsíců (dále jen „předchozí zaměstnání“); překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou, b) (…). 10. Podle § 41 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, není-li splněna podmínka stanovená v § 39 odst. 1 písm. a) předchozím zaměstnáním, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby zaměstnání. Do předchozího zaměstnání se nezapočítává doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a 3) a krátkodobým zaměstnáním. Překrývají-li se doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností a náhradní doba zaměstnání, započítává se do předchozího zaměstnání přednostně doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností. Podle odstavce třetího písm. d) za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou. 11. Podle § 50 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci u uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu 21) v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc. 12. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti, podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)] započtením náhradní doby a tato doba