Z rozhodnutí: o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2025, č. j. OAM-1406/VL-VL12-HA10-2024, o udělení mezinárodní ochrany,…
18 Az 7/2025- 40 - text
7 18 Az 7/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci
žalobce: S. D.
státní příslušnost Bangladéšská lidová republika
hlášeným pobytem v Pobytovém středisku Havířov
Na Kopci 269/5, 735 64 Havířov – Dolní Suchá
zastoupen Mgr. Alicí Jeziorskou, advokátkou
sídlem Svornosti 86/2, 736 01 Havířov
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky
sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2025, č. j. OAM-1406/VL-VL12-HA10-2024, o udělení mezinárodní ochrany,
takto:
I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 25. 2. 2025, č. j. OAM-1406/VL-VL12-HA10-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Alici Jeziorské, advokátce, sídlem Svornosti 86/2, Havířov, se přiznává odměna za zastupování žalobce ve výši 6 135 Kč, která jí bude proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Výše označeným rozhodnutím žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu v žádné její formě předpokládané zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
II. Podstatná skutková zjištění vyplývají z obsahu správního spisu
2. Žalobce podal dne 16. 10. 2024 žádost o mezinárodní ochranu.
3. Učinil tak v úzké časové návaznosti na rozhodnutí o svém správním vyhoštění a zajištění za účelem jeho realizace (obě rozhodnutí jsou datována dnem 14. 10. 2024). Ve správních řízeních příslušné orgány zjistily, že žalobce na území České republiky přicestoval ilegálně z Rumunska, kde pracoval. Nedisponuje platným cestovním dokladem či povolením k pobytu. Jeho cílovou zemí byla Itálie. Chce finančně zajistit rodinu; Česká republika, kde nemá žádných osobních, sociálních či kulturních vazeb, představovala toliko jeho tranzitní zemi.
4. Při poskytnutí informací k žádosti o mezinárodní ochranu dne 25. 10. 2024 žalobce sdělil, že je bengálské národnosti, muslimského náboženského vyznání, ženatý, zdravý. Politice se začal věnovat v roce 2020, byl řadovým členem strany Liga Avámí (dále jen „LA“). Z Bangladéše vycestoval za prací letecky v prosinci 2023 do Rumunska na základě půlročního rumunského pracovního víza. V Rumunsku pracoval. Chtěl si prodloužit vízum, zaplatil 1 000 €, ale nic se nedělo. Z tohoto důvodu vycestoval nelegálně do Itálie, jel nákladním autem v úkrytu a skončil v České republice, kde byl 13. 10. 2024 zadržen policií, vůbec nevěděl, kde je. V zemi původu čelí dvěma obviněním, jedno z vraždy, okolnosti druhého nezná. V srpnu 2024 došlo k převratu a opoziční strana BNP (Bangladéšská nacionalistická stran) by mu mohla jako členovi opoziční strany ublížit. Chtěl by v České republice zůstat a pracovat.
5. Pohovor k žádosti o mezinárodní ochranu vedl žalovaný s žalobcem dne 25. 10. 2024. Žalobce upřesnil, že neměl žádné problémy s vycestováním z vlasti. Stal se řadovým členem strany LA, a znepřátelil si tak činovníky druhé strany BNP. Žádné konkrétní obvinění nedostal, jednou doma ho hledala policie. Všechno ví jen z doslechu, měl s dalšími zabít příslušníka konkurenční strany. Nijak se nebránil; rozhodl se utéct z vlasti a pomoci ekonomicky rodině. Nechce se vracet domů, chce v České republice pracovat a pomoct rodině.
6. Při doplňujícím pohovoru dne 21. 11. 2024 žalobce sdělil, že má ve své zemi politické problémy, je politicky aktivní člen strany LA. Organizoval schůze a demonstrace, aktivně se jich účastnil. Čelí dvěma obviněním; to z vraždy je vykonstruované, stojí za tím opoziční strana BNP. O obviněních se dozvěděl od příbuzných. Policie ho hledala doma, rozhodl se opustit Bangladéš. Řekli mu, že má hodně nepřátel, kteří ho můžou zbít či i zabít. Jeden policista mu řekl, že mu nemůže garantovat bezpečnost. Členové strany BNP napadli jeho rodinu (v září 2024), což doložil fotkami.
7. Žalovaný si pro účely vydání napadeného rozhodnutí zajistil Informaci Agentury Evropské unie pro azyl, 15. 11. 2024, Bangladéš: Protesty v červenci a srpnu 2024 a jejich dozvuky; Informaci OAMP ze dne 21. 11. 2024, týkající se bezpečností a politické situace v Bangladéši, vybraných otázek z oblasti občanských svobod a lidských práv, stav k listopadu 2024.
8. Žalobce se s podklady rozhodnutí osobně seznámil dne 9. 1. 2025. Doložil lékařskou zprávu o tom, že zaútočili na jeho rodinu.
9. Žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím, v němž neshledal naplnění žádaného z azylově relevantních důvodů.
III. Žaloba
10. Včasnou žalobou žalobce napadené rozhodnutí sporuje v jeho plném rozsahu.
11. Žalovaný se s azylovým příběhem žalobce vypořádal zcela nedostatečně. Dle žalovaného se měl žalobce obrátit na státní orgány Bangladéše s žádostí o pomoc. Toto ovšem žalobce učinil a policista mu sdělil, že mu policie nemůže poskytnout ochranu. I rodina žalobce se obrátila na policii, ale žádná pomoc nepřišla.
12. Příslušníci strany BNP se o žalobce nadále zajímají. Žalobce je pronásledován kvůli příslušnosti k politické straně LA, a toto jednání je ze strany státu tolerováno či možná i skrytě podporováno.
IV. Vyjádření žalovaného
13. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.
14. V písemném vyjádření nesouhlasí s obsahem žalobních námitek, neboť nedokládají namítaná porušení zákonných ustanovení. Vzal v úvahu všechny skutečnosti tvrzené žalobcem a zároveň shromáždil dostupné adekvátní informace o situaci v zemi původu žalobce.
15. Z výpovědí žalobce plyne, že neměl během svého pobytu ve vlasti žádné konkrétní problémy s bangladéšskými státními orgány či bezpečnostními složkami, natož v míře odpovídající mučení či nelidskému a ponižujícímu zacházení či trestání.
16. K obavě z možného odvetného jednání členů strany BNP kvůli jeho členství v bývalé vládní straně LA žalovaný konstatuje, že žalobce má možnost obrátit se s žádostí o pomoc ke státním domovským orgánům. Žalovaný by se zabýval dalším hodnocením vyjádření žalobce, pouze pokud by mu tyto státní orgány pomoc neposkytly či odmítly, a to po neúspěšném dovolání se k vyšším instancím.
V. Posouzení věci krajským soudem
17. Krajský soud shledal žalobu přípustnou, podanou oprávněnou osobou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“) a včasnou (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). V přezkumném řízení soudním je soud povinen zkoumat, zda vydané rozhodnutí je zákonné a bezvadné, přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.) s přihlédnutím k § 76 s. ř. s.
18. Při posuzování věci měl soud na zřeteli také § 32 odst. 9 zákona o azylu a čl. 46 procedurální směrnice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013, o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany.
zakotvující povinnost členských států zajistit pro žadatele o mezinárodní ochranu účinný opravný prostředek. Dle odst. 3 posledně uvedeného ustanovení lze za účinný opravný prostředek považovat pouze takový prostředek, který zabezpečuje „úplné a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky, včetně případného posouzení potřeby mezinárodní ochrany podle směrnice 2011/5/EU“.
19. Žaloba je důvodná.
20. Krajský soud předně shrnuje relevantní právní úpravu dopadající na souzenou věc.
21. Podle § 12 zákona o azylu se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod; b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodů rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.
22. Podle § 14a zákona o azylu, se udělí doplňková ochrana cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odst. 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. Podle odst. 2 téhož ustanovení se za vážnou újmu podle tohoto zákona považuje a) trest smrti nebo poprava, b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodní nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.
23. Ustanovení § 2 odst. 4 zákona o azylu pak vymezuje termín „pronásledování“ jako závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání nebo jednání, která ve s