Z rozhodnutí: 1. Rozhodnutím ze dne 23. 2. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), žalovaná zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, neboť podle posudku Institutu po…
20 Ad 30/2024- 44 - text
7 20 Ad 30/2024
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci
žalobce: M. L.
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 6. 2024, o invalidním důchodu,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Rozhodnutím ze dne 23. 2. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), žalovaná zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) je nadále invalidním pro invaliditu II. stupně. Žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí brojil námitkami, neboť s posouzením svého zdravotního stavu nesouhlasil. Žalovaná rozhodnutím ze dne 7. 6. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalobcovy námitky zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila.
2. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.
II. Žaloba
3. Žalobce nesouhlasil s napadeným rozhodnutím a navrhoval, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
4. Žalobce v žalobě namítal, že posudkový lékař učinil své závěry, aniž by podrobněji zkoumal jeho zdravotní stav. Na jednání navíc žalobce nebyl přizván. Posudkový lékař se zabýval otázkou invalidity, avšak nezhodnotil celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem k položce č. 4 kapitoly V., přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Z lékařské dokumentace plyne, že trpí postižením v položce 4d vyhlášky o posuzování invalidity. Jedná se tedy o těžké postižení – těžké depresivní epizody bez psychotických příznaků. Veškeré denní aktivity jsou těžce omezeny, není schopen vykonávat pracovní činnost. Nikdo jej na pracovním trhu nezaměstná, přitom chodí neustále na pracovní úřad a po firmách, avšak bez výsledku. Lékař ani nevzal do úvahy skutečnost, že se jeho zdravotní stav, oproti zdravotnímu stavu v roce 2022, zhoršil. K tomu popsal, v jakých činnostech jej jeho zdravotní stav omezuje. Zkoušel pracovat na poloviční úvazek, ale pracovní zátěž nezvládal.
5. Na závěr dodal, že z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí žalované bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu.
III. Vyjádření žalované
6. Žalovaná se ve vyjádření nejprve zaměřila na právní rámec, ustanovení zákona o důchodovém pojištění a náležitosti posudku. K podrobnostem odkázala na napadené rozhodnutí. Žalovaná je přesvědčena, že v projednávaném případě byl lékařem vypracován posudek, kterým byl plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobce. Má za to, že posudek je objektivní. Navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení („zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“). V závěru navrhla zamítnutí žaloby.
IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem
7. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní (posudkový) spis a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti.
8. Dne 1. 1. 2024 požádal žalobce o změnu výše invalidního důchodu poskytovaného pro invaliditu II. stupně z důvodu zhoršení zdravotního stavu.
9. Lékař IPZS posoudil zdravotní stav žalobce a vydal posudek ze dne 15. 2. 2024 se závěrem, že se u žalobce nadále jedná o invaliditu II. stupně. Pokles pracovní schopnosti žalobce hodnotil lékař dle kapitoly V., položky 4d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, ve výši 60 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je depresivní syndrom – těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků. Žalobce má zachovanou pracovní schopnost s využitím dosaženého vzdělání, znalostí a zkušeností jen s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti a jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Proti předchozímu šetření OSSZ není doložena podstatná změna zdravotního stavu, která by vedla ke změně invalidity.
10. Žalovaná na základě závěrů shora uvedeného lékařského posudku IPZS prvostupňovým rozhodnutím rozhodla, že žalobci nadále náleží invalidní důchod II. stupně.
11. Žalobce proti tomuto rozhodnutí brojil námitkami ze dne 11. 3. 2024 a namítal, že nesouhlasí s tím, že nedošlo ke zvýšení stupně invalidity. Popsal, jak jej zdravotní stav omezuje a také uvedl, že nemá možnost prosadit se na trhu práce.
12. Pro účely námitkového řízení žalovaná nechala vypracovat posudek o invaliditě ze dne 7. 5. 2024. Posudkový lékař dospěl k závěru, že žalobce je nadále invalidní pro invaliditu ve II. stupni. Lékař shledal, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je periodická depresivní porucha, současná fáze je těžká, bez psychotických příznaků. Zdravotní stav odpovídá kapitole V., položce 4d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Dospěl k závěru, že pracovní schopnost žalobce poklesla o 60 %. K datu posouzení v prvním stupni řízení a ke dni vydání napadeného rozhodnutí lékař námitkového řízení konstatuje, že nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke změně prvoinstančního posudkového závěru. Lékař v prvním stupni vycházel ze správného použití posudkových kritérií, zdravotní stav i stupeň invalidity byl posouzen v souladu se zákonem. Posudkový lékař v námitkovém řízení hodnotil stav žalobce shodně s lékařem v I. stupni řízení.
13. Na základě posudku o invaliditě ze dne 7. 5. 2024 vydala žalovaná dne 7. 6. 2024 napadené rozhodnutí, proti kterému žalobce brojil žalobou.
14. Krajský soud nechal vypracovat posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Ostravě (dále jen „posudek PK MPSV“). Posudková komise zasedala dne 27. 11. 2024 ve složení předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností v oblasti psychiatrie a tajemnice. Žalobce byl na jednání přítomen a byl vyšetřen přítomným psychiatrem.
15. PK MPSV měla k dispozici dosavadní správní spisovou dokumentaci OSSZ a ČSSZ, zdravotní dokumentaci a další lékařské zprávy. V posudku komise shrnula průběh předchozího řízení, závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí a také námitky žalobce uplatněné v žalobě. PK MPSV do posudku uvedla diagnostický souhrn žalobce a jeho anamnézu. Na straně 6-7 posudku následně zpracovala posudkové hodnocení.
16. PK MPSV považovala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce periodickou depresivní poruchu, která byla hodnocena jako těžká, s omezením schopnosti pracovního a sociálního fungování, s PL hospitalizacemi v anamnéze, vč. ECT léčby s efektem. PK MPSV nezjistila skutečnosti, které by vedly k úplnému výpadku pracovních funkcí.
17. Z důvodu administrativní chyby PK MPSV vyhotovila doplňující posudek ze dne 21. 5. 2025, již bez přítomnosti žalobce.
18. PK MPSV po prostudování lékařských nálezů konstatovala, že se jedná o depresivní epizody těžké, bez psychotických příznaků, chronické středně těžké, s kratším léčebným účinkem dle dokumentace. Jedná se o postižení uvedené v kapitole V., položka 4d (v posudku ze dne 27. 11. 2024 došlo k písařské chybě a byla nesprávně uvedena položka 5d) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem o 60 %. Nebyla zjištěna příčina ke zvýšení této horní hranice. Nejde dosud o chronické závažné manické stavy s psychotickými příznaky, s velmi častou nutností hospitalizace a se závažným narušením – či přímo absenci výkonu u téměř všech denních aktivit. Nelze tedy hodnotit dle kapitoly V., položky 4 písm. e). Další zmíněné chorobné stavy v anamnéze nemají svým charakterem vliv na posudkové zhodnocení.
19. PK MPSV uzavřela, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Jednalo se o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %.
V. Jednání soudu
20. Krajský soud ve věci nařídil ústní jednání, které se uskutečnilo dne 14. 8. 2025 za účasti žalobce a zástupkyně žalovaného. Žalobce sdělil, že na žalobě trvá a odkázal na své vyjádření v žalobě. Zástupkyně žalovaného odkázala na písemné vyhotovení vyjádření k žalobě. Krajský soud prošel podstatné části správního spisu a následně provedl k důkazu posude