25 A 15/2024 – Krajský soud v Ostravě

25 A 15/2024- 57 - text  12 25 A 15/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph. D. a JUDr. Bc. Jany Zonkové, ve věci žalobkyně: Dr. A. K. zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Hölblingem, sídlem Zámecké náměstí 24, 738 01 Frýdek - Místek proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, IČ 70890692 sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava za účasti: 1) CETIN, a.s., IČ 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 - Libeň 2) DLI Panorama s.r.o., IČ 108 65 357 sídlem Durďákova 344/36, 613 00 Brno, zastoupený advokátem Mgr. Bc. Lukáš Hönig, sídlem Vídeňská 849/15, 639 00 Brno 3) Obec Kunčice pod Ondřejníkem, IČ 00296856 sídlem Kunčice pod Ondřejníkem č.p. 569, 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem 4) R. Š. 5) A. P. 6) Obec Čeladná, IČ 00296571 sídlem Čeladná 1, 739 12 Čeladná 7) Ing. K. B. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 133908/2023 ze dne 2. 1. 2024, ve věci společného povolení takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Napadené rozhodnutí 1. Žalobou ze dne 4. 3. 2024 domáhala se žalobkyně, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zrušil rozhodnutí žalovaného č.j. MSK 133908/2023 ze dne 2. 1. 2024, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Obecního úřadu Česladná č.j. Cela 7237/2023 ze dne 28. 3. 2023, kterým bylo rozhodnuto o prodloužení platnosti společného povolení, jakož i toto rozhodnutí vydané v prvním stupni. Žaloba 2. Žalobkyně nejprve popsala dosavadní průběh správního řízení, doplnila, že je vlastníkem pozemků parc. č. X a XA v k.ú. X, které sousedí s pozemky, k nimž se vztahují předmětná rozhodnutí. 3. Konstatovala, že stavebník (developerská společnost) uvedl v žádosti o prodloužení stavebního povolení jako důvod pro toto prodloužení následky pandemie koronaviru a válečného konfliktu na Ukrajině, kvůli kterým nastala pro stavebníky nepříznivá situace, kdy došlo k odlivu zahraničních pracovníků, nejistoty ohledně cen stavebních materiálů a práce, nejistoty ohledně dalšího směřování stavebních společností, čímž bylo stavebníkovi ztíženo vyhledávání obchodního partnera (stavebního podnikatele). Tento důvod správní orgány v napadených rozhodnutích akceptovaly, a to bez náležitého odůvodnění, i když k nim žalobkyně uváděla rozsáhlé námitky, ke kterým se správní orgány dostatečně nevyjádřily. 4. Žalovaní uvedli, že žádost o prodloužení platnosti stavebního povolení byla odůvodněna. Už se ale dostatečně nezabývali kvalitou tohoto odůvodnění. Přitom záleží nejen na tom, zda je v žádosti uveden důvod pro prodloužení, ale také na tom, zda takový důvod je uznatelný. To si odvolací orgán uvědomuje, neboť v napadeném rozhodnutí o odvolání uvádí: „Stavební úřad má… jen posoudit, zda je možné zachovat účinky již vydaného rozhodnutí… a zda je žadatelem uvedený důvod v žádosti o prodloužení platnosti uznatelný.“ 5. K tomu také komentář k § 94p stavebního zákona: „V žádosti musí být uvedeny uznatelné důvody k zahájení řízení o prodloužení lhůty platnosti.“ (Machačková, J. § 94p [Společné povolení]. In Machačková, J. a kol. Stavební zákon. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018 s. 615.) Obecní úřad Čeladná se ale k uznatelnosti důvodů vyjádřil velmi stroze a nijak se nezabýval argumentací žalobkyně, která tvrdila, že v žádosti uvedené důvody uznatelné nejsou. 6. Podle Obecního úřadu nelze z důvodu převodu práv ke společnému povolení požadovat zajištění financování stavby v době podání žádosti o společné povolení. Tomu lze přisvědčit, v době podání žádosti financování zajištěno být nemusí a úřad má pravdu v tom, že stavební zákon neukládá žadateli financování prokazovat. Co ale stavební zákon žadateli ukládá je do dvou let si financování zajistit a stavbu alespoň zahájit. Přitom to, že došlo ke změně stavebníka, je zcela irelevantní, když nový stavebník je developerem, profesionálem v oblasti stavebnictví, a jako takový už v době, kdy na sebe přebíral práva a povinnosti stavebníka, si měl být vědom zákonných požadavků, a zda jeho konkrétní okolnosti umožňují naplnění těchto požadavků. Pokud uvádí, že teprve po koupi pozemků začal studovat projektovou dokumentaci, to jde zcela na jeho odpovědnost a toto nemůže být uznatelným důvodem pro prodloužení platnosti stavebního povolení, když jako profesionál mohl již před koupí pozemků si vše náležitě připravit. 7. Pokud se stavebník brání odkazem na pandemii koronaviru, je třeba říci, že již v době změny stavebníka byla pandemie dobře známou okolností, přičemž jejích dopadů na jeho stavební možnosti si developer musel být vědom. Developer nemůže vstoupit do pozice stavebníka se všemi těmito dostupnými informacemi a pak se vymlouvat, že mu tyto skutečnosti nehrají do karet. 8. Co se týče války na Ukrajině, ta začala až téměř rok po změně stavebníka, přičemž v tomto období nic nebránilo developerovi stavbu alespoň zahájit. Navíc tento válečný konflikt, v rozporu s tvrzením stavebníka, nevedl k poklesu zahraničních pracovníků v České republice, naopak, jak uvedla žalobkyně ve svém odvolání, dle dat Českého statistického úřadu v roce 2022 (rok vypuknutí válečného konfliktu) se počet zahraničních pracovníků zvýšil, dle připojeného grafu. 9. Odvolací orgán toto odmítl s tím, že odliv zahraničních pracovníků nebyl jediný důvod, který žadatel uváděl, a že i tak mohl mít problém s realizací stavby. Už ale jen to, že tato část tvrzení žadatele byla v prokazatelném rozporu s fakty, mělo sloužit jako podklad pro úvahy správního orgánu, zda i další tvrzení žadatele nemají nějaký podobný problém s realitou. Správní orgány ale žádné takovéto úvahy neměly, pouze převzaly tvrzení žadatele bez toho, aby jakkoli kriticky zkoumaly, zda důvody jím uvedené jsou skutečné a uznatelné, a to i když byly na možné rozpory v tvrzení stavebníka opakovaně upozorňovány ze strany žalobkyně. 10. Dle názoru žalobkyně mohl stavebník v době platnosti stavebního povolení stavbu alespoň zahájit a pokud mu to jeho okolnosti neumožňovaly, nic mu nebránilo podat novou žádost o stavební povolení, až na to bude náležitě připraven. V takovém případě by stavebník přišel o výhodu toho, že v případě prodlužování platnosti povolení se na stavbu vztahují předpisy platné v době povolení. To je relevantní zejména s ohledem na změnu právní úpravy ke dni 1. 1. 2022 v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve vyhlášce č. 264/2020 Sb., o energické náročnosti budov a vyhlášce č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby. Stavební záměr by tak již v současnosti musel splňovat zcela jiné, přísnější podmínky. 11. Stavebník se snaží vyhnout těmto přísnějším podmínkám, které byly stanoveny ve veřejném zájmu na ochranu životního prostředí, tím, že žádá o prodloužení stavebního povolení, ač pro to není důvod. Jedná se tak ze strany stavebníka o obcházení zákona, které mu správní orgány svým rozhodováním umožňují. Nedává smysl, aby se stavebník mohl vyhnout přísnějším povinnostem tím, že bude zatěžovat správní systém žádostmi o stavební povolení, když nemá schopnost stavbu provést. To by pak mohlo vést k situaci, kdy v očekávání zpřísnění regulace si stavebník zažádá o povolení v době, kdy ani nemá v úmyslu stavbu provést, aby si v případě zpřísnění regulace mohl zažádat o prodloužení a měl tak mírnější podmínky. 12. Přitom správní orgány ani nedokáží vysvětlit, proč by se o obcházení zákona jednat nemělo. Žalobkyně zde cituje z rozhodnutí Obecního úřadu Čeladná: „Na stavbu se vztahují předpisy platné v době povolení, ale nelze hovořit o obcházení zákona. Pokud jde konkrétně o imise z vytápění, tak pro vytápění bylo navrženo jako zdroj tepla tepelné čerpadlo země/voda, pouze doplňkově krbová vložka s výkonem 3,0 až 12,2 kW.“ Z tohoto nelze vůbec pochopit, proč tedy nelze hovořit o obcházení zákona, když se stěžovatel očividně snaží vyhnout přísnější enviromentální regulaci. Stavebník samozřejmě může žádat o prodloužení stavebního povolení, pokud je ale jeho záměrem zmaření účelu a smyslu právní regulace, zde konkrétně regulace enviromentální, toto by mu nemělo být dovoleno. 13. Odvolací orgán se s prvním stupněm ztotožnil a dále uvedl, že pokud je žádost o stavební povolení podána do 31. 12. 2021, tak dle metodického stanoviska Státní energetické inspekce (dotčený orgán na úseku hospodaření energiemi) nazvaného Informace ke změně požadavků na výstavbu nových budov od 1. 1. 2022, publikovaného dne 13. 12. 2021 na webových stránkách Státní energetické inspekce (https://www.cr-sei.cz/) dokládá výstavbu na nákladově optimální úrovni a splnění požadavků na výstavbu nové budovy s téměř nulovou spotřebou energie průkazem energetické náročnosti budovy zpracovaným dle vyhlášky č. 264/2020 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2021. To je ale právě to, na co upozorňuje žalobkyně. Pokud by stavebník žádost pod