— Nejvyšší správní soud

58 A 6/2025- 27 - text  7 58 A 6/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci navrhovatele: P. v. na k. m. r. v obci Š. ve složení: zmocněnec P. H., nar. X, bytem X J. Š., nar. X, bytem X K. H., nar. X, bytem X za účasti: obec Š. sídlem Š. 131, X B. zastoupená advokátem Mgr. Matyášem Ritterem sídlem Riegrova 376/12, 779 00 Olomouc o návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu konaném 3. a 4. 10. 2025 v obci Š., takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsahu podání účastníků 1. Ve dnech 3. a 4. 10. 2025 se ve Š. konalo místní referendum o otázce „Souhlasíte s tím, aby byl pozemek parcelní číslo X v katastrálním území Š., okres Olomouc, využit pro výstavbu objektů s asistovaným bydlením a obecního domu s bydlením nájemního typu?“. Více hlasujících odpovědělo „ANO“. 2. Navrhovatel návrhem doručeným soudu dne 14. 10. 2025 požadoval, aby soud vyslovil neplatnost hlasování v tomto referendu a aby uložil Zastupitelstvu obce Š. povinnost stanovit den opětovného konání místního referenda o totožné otázce do 30 dnů od právní moci usnesení soudu. 3. Za důvod neplatnosti hlasování označil navrhovatel porušení § 33 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (dále „zákon o místním referendu“) tím, že hlasovací lístky nebyly napsány stejným písmem, neobsahovaly razítko obce a že návod na hlasování byl napsán tak malým písmem, že pro voliče, kteří hůře vidí, byl nečitelným, v důsledku čehož mohlo dojít a pravděpodobně i došlo k nesprávnému způsobu hlasování, tím k nezákonnému ovlivnění hlasování a následně přijatého rozhodnutí. Navrhovatel se přitom dozvěděl, že někteří voliči preferující odpověď „NE“, označili svou volbu v důsledku nečitelnosti návodu kolečkem nebo fajfkou. Pokud by byl příčinou neplatnosti všech 14 lístků, které byly jako neplatné označeny, nesprávný způsob hlasování z důvodu nečitelnosti návodu k vyplnění, přičemž by všechny takové lístky vyjadřovaly preferenci „NE“, byl by výsledek referenda opačný a nadto i závazný, neboť by varianta „NE“ získala 212 hlasů. 4. Dále navrhovatel uvedl, že ze strany komise mohlo dojít k manipulaci s výsledky hlasování, neboť dne 7. 10. 2025 byl na úřední desce obecního úřadu vyvěšen zápis místní komise o výsledcích místního referenda odlišného znění než původní zápis vyvěšený dne 4. 10. 2025, přičemž důvodem mělo být odstranění chyby v zápise. Takové dodatečné manipulace podle navrhovatele narušují důvěru v jednání komise. 5. Obec Š. navrhla zamítnutí návrhu. Smyslem požadavku jednotného písma podle § 33 odst. 2 zákona o místním referendu je podle ní zajistit jednotnost lístků, nikoli to, aby měla všechna písmena na jednom lístku stejnou velikost. Dále uvedla, že způsob hlasování upravuje § 37 odst. 2 zákona o místním referendu tak, že se odpověď vyznačí křížkem. V posuzované věci tedy bylo poučení na hlasovacím lístku v souladu se zákonem a nešlo o libovůli vyjádřenou mimo rámec racionálně očekávatelného. Pokud někdo z hlasujících potřebuje brýle ke čtení, je podle obce pouze jeho odpovědností si brýle k hlasování vzít, volební komise nemá pravomoc zkoumat zdravotní způsobilost voličů. Chybějící razítko obce na hlasovacím lístku není pode obce materiálně způsobilé vyvolat nejistotu o regulérnosti hlasování, takže vyhovění návrhu z uvedeného důvodu by bylo příliš formalistické. 6. Obsahová odlišnost zápisů o výsledku hlasování spočívá podle obce v závěru o závaznosti rozhodnutí přijatého v místním referendu, přičemž teprve zápis ze dne 7. 10. 2025 zohledňuje správný výklad § 48 odst. 2 zákona o místním referendu. II. Posouzení věci krajským soudem 7. Krajský soud přezkoumal návrh v intencích § 91a a § 93 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), přičemž ve věci rozhodl podle § 91a odst. 3 s. ř. s. bez jednání, neboť ve svém hodnocení vycházel pouze z obsahu předložené spisové dokumentace k referendu a s ohledem na níže vyložené důvody nepovažoval za nutné provádět ve věci jakékoli dokazování. 8. Podle § 91a odst. 1 písm. d) s. ř. s. návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu. Tímto zvláštním zákonem je zákon o místním referendu, který v § 58 odst. 1 stanoví, že návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že a) došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, b) bylo konáno místní referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města, nebo c) bylo konáno místní referendum o věci, o níž místní referendum nelze podle § 6 konat. 9. Navrhovatelem v této věci je přípravný výbor, tj. subjekt aktivně legitimovaný podle § 58 odst. 1 zákona o místním referendu, a tvrzení obsažená v návrhu odpovídají § 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu. 10. Před vypořádáním návrhových bodů považuje krajský soud za potřebné připomenout, že místní referendum je formou přímé demokracie a alternativou rozhodování o otázkách samostatné působnosti obce zastupitelským orgánem [srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 17. 3. 2016, č. j. Ars 4/2015-45, dostupný na www.nssoud.cz]. Protože se jedná o výkon ústavně zaručeného práva na samosprávu (čl. 8 Ústavy) a současně o základní právo občanů podílet se na správě veřejných věcí (čl. 21 odst. 1 Listiny), jsou správní soudy při přezkumu věcí týkajících se vyhlášení místního referenda zdrženlivé. NSS již v rozsudku ze dne 29. 8. 2012, č. j. Ars 1/2012-26, č. 2718/2012 Sb. NSS, uvedl: „(…) otázky přípustnosti konání a posuzování platnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu je třeba hodnotit nikoliv restriktivním, formalistickým způsobem, nýbrž způsobem zohledňujícím skutečnost, že se jedná o jednu ze základních forem demokracie. Jinak řečeno, v pochybnostech by měly soudy rozhodovat ve prospěch konání místního referenda a vyslovení jeho neplatnosti připadá do úvahy jen tehdy, jestliže se jednoznačně prokáže, že referendum bylo provedeno protizákonným způsobem, resp. je zjevné, že nemělo být vůbec vyhlášeno.“ Nesoulad podoby hlasovacích lístků se zákonem. 11. Navrhovatel předně tvrdil, že hlasovací lístky nebyly napsány stejným písmem a že na nich chybí razítko obce. 12. Obligatorní náležitostí návrhu na zahájení řízení ve věci následné kontroly místního referenda jsou návrhové body [§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. per analogiam]. Z nich musí být patrno, z jakých skutkových nebo právních důvodů považují navrhovatelé hlasování či rozhodnutí v místním referendu za neplatné. Na navrhovateli je, aby unesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Za tím účelem je třeba, aby uvedl konkrétní okolnosti, pro které má za to, že došlo k takovému porušení ustanovení zákona o místním referendu, které mohlo ovlivnit zákonnost hlasování, a svá tvrzení podložil konkrétními důkazy. 13. Této povinnosti ale navrhovatel v posuzované věci nedostál, neboť zmíněné námitky použití různého písma a absence razítka obce nijak blíže nerozvedl a k důkazu doložil pouze fotografii jediného hlasovacího lístku, jehož podoba je shodná s podobou hlasovacího lístku, který s označením „VZOR“ předložila jako součást spisové dokumentace k referendu obec. Navrhovatel tedy nesplnil ani svou povinnost tvrdit ve smyslu § 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, že by jím namítaná porušení zákona o místním referendu mohla ovlivnit jeho výsledek, natož aby svá tvrzení prokázal. Úkolem krajského soudu ale není za navrhovatele chybějící tvrzení domýšlet a důkazy dohledávat, neboť by tím přestal být nestranným rozhodčím sporu. 14. Pouze pro úplnost tak krajský soud uvádí, že stejně jako obec chápe námitku týkající se písma tak, že se různá písma (druhy a velikosti) nacházela současně na každém jednotlivém hlasovacím lístku. Toto tvrzení navrhovatele přitom odpovídá skutečnosti, neboť z obcí doloženého vzorového lístku soud zjistil, že jednotlivé texty na hlasovacím lístku („Hlasovací lístek“, „pro místní referendum konané ve Š. ve dnech 3. 10. – 4. 10. 2025“, „Otázka zní“, „Souhlasíte s tím, aby byl pozemek parcelní číslo X v katastrálním území Š., okres Olomouc, využit pro výstavbu objektů s asistovaným bydlením a obecního domu s bydlením nájemního typu?“, „ANO“, „NE“ a „Poučení o způsobu hlasování: Odpověď na otázku označte na hlasovacím lístku křížkem v příslušném rámečku, vložte do úřední obálky a před okrskovou a místní komisí vložte do hlasovací schránky. K jiné úpravě hlasovacího lístku se nepřihlíží.“), byly napsány jinou velikostí písma, dále např. text „Hlasovací lístek“ byl napsán proloženě a některé texty byly napsány tučně, zatímco jiné ne. 15. Podle § 33 odst. 2 zákona o místním referendu hlasova