72 Ad 14/2025 – Krajský soud v Ostravě

72 Ad 14/2025- 40 - text  8 72 Ad 14/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci žalobce: nezl. Z. K. bytem X zastoupený zákonnou zástupkyní A. K. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2025, č. j. X, ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Spor byl o to, jestli žalobce má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením TP nebo ZTP (příp. ZTP/P), tj. jestli u něho šlo o psychické postižení středně těžké, těžké nebo zvlášť těžké – jestli má jako autista zachovanou přiměřenou komunikaci a chování v obvyklých situacích, s obtížným navazováním sociálních kontaktů, s projevy zvláštních nebo neadekvátních odpovědí na sociální stimulaci okolí anebo má nápadné deficity ve verbální a neverbální komunikaci, značně abnormální nebo rušivé chování, s výrazně redukovanou nebo výrazně abnormální reakcí na sociální stimulaci okolí anebo má psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí, s neschopností komunikace a orientace; u těžkého stupně autistické poruchy s těžkou poruchou verbální a nonverbální komunikace, těžce abnormálním nebo rušivým chováním, s minimální odpovědí nebo těžce abnormální reakcí na sociální stimulaci okolí. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky ve Zlíně (dále jen „úřad práce“) z 9. 8. 2024, č. j. X, kterým úřad práce přiznal žalobci průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“. 3. Žalobce v žalobě namítal, že napadené rozhodnutí a posudek o zdravotním stavu žalobce jsou nepřezkoumatelné a neodůvodněné. Žalobce vypsal svá zdravotní postižení a namítl, že žalovaný měl posuzovat zdravotní stav a funkční schopnosti, zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení, a to podle § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o poskytování dávek“ nebo „zákon č. 329/2011 Sb.“). 4. Žalovaný nepřihlížel ke zprávám oční lékařky a nezohlednil zprávy klinické psycholožky, kterou žalobce navštěvuje od roku 2023, kdy byly prokázány jeho úzkostné stavy. Tato zpráva byla součástí lázeňského návrhu na rok 2024, aby mu byl schválen doprovod, protože žalobce by sám pobyt v lázních nezvládl. Při vyšetření 24. 3. 2025 byla u žalobce potvrzena diagnóza Aspergerův syndrom. Žalobce navrhl k důkazu dále citované lékařské zprávy, další listiny a videozáznam. 5. Žalovaný v napadeném rozhodnutí citoval z lékařských zpráv, relevantní právní úpravy a dále závěr posudku Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě, že u žalobce jde o středně těžké funkční postižení pohyblivosti a orientace podle odst. 1 písm. j) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „vyhláška“). 6. U žalobce se jedná o psychické postižení s opakujícími se poruchami komunikace a orientace v exteriéru; u mírného stupně autistické poruchy se zachovanou přiměřenou komunikací a chováním v obvyklých situacích, s obtížným navazováním sociálních kontaktů, s projevy zvláštních nebo neadekvátních odpovědí na sociální stimulaci okolí. 7. U žalobce se nejedná o těžké funkční postižení pohyblivosti a orientace podle odst. 2 písm. m) přílohy č. 4 k vyhlášce, tj. psychické postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace v exteriéru; u středně těžkého stupně autistické poruchy s nápadnými deficity ve verbální a nonverbální komunikaci, značně abnormálním nebo rušivým chováním, s výrazně redukovanou nebo výrazně abnormálně reakcí na sociální stimulaci okolí. 8. Žalobce je v přirozeném sociálním prostředí orientovaný, má přiměřené duševní kompetence a nebylo prokázáno jejich snížení do pásma mentální retardace. Sluch žalobce je v normě. Žalobce v průběhu lázeňské léčby cvičil reakce i na nestabilních plošinách, zvládal jízdu a koordinaci na kole jak venku a ve velkém prostoru, tak uvnitř kolem překážek a kuželek, komunikoval s terapeutem a spolupracoval s ním, na terapii byl velmi aktivní a u některých aktivit bylo třeba ho slovně brzdit. Žalobce je schopen se dorozumět a porozumět, naučil se číst a psát a hraje hry na mobilu. Žalobce byl schopen si s mírnou slovní dopomocí zavázat tkaničky přes mašličku a zapnout i menší knoflíky. Žalobce má pozvolnější psychomotorický vývoj, má hypotonii, hypotrofii, motorickou dyskoordinaci, avšak ne těžkou. Žalobce je schopen samostatného stoje, chůze a jízdy na kole. 9. Žalovaný dospěl k závěru, že posudek posudkové komise byl úplný a přesvědčivý a posudková komise ho vypracovala v řádném složení. Závažnější postižení žalobce nebylo prokázáno. 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě vysvětlil, že posudková komise vycházela z kompletní zdravotnické dokumentace a dospěla k závěru, že u žalobce se jedná o zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které má dopad na omezení schopnosti orientace. Nebylo prokázáno těžké nebo zvlášť těžké funkční postižení žalobce. Posudková komise vycházela ze zdravotnické dokumentace praktické lékařky a odborných lékařských vyšetření z roku 2024, včetně propouštěcí zprávy ze Sanatoria Klimkovice z pobytu 22. 3. až 19. 4. 2024. Posudková komise nemohla přihlédnout k diagnóze Aspergerův syndrom z 24. 3. 2025, protože posuzovala zdravotní stav žalobce k 17. 1. 2025. 11. Žalobce ve vyjádření z 22. 4. 2025 namítl, že v lázních nejezdil na klasickém kole, ale na tříkolce a má k tomu k dispozici i video, které může poskytnout. Žalobce doložil další lékařské zprávy. 12. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), tedy ke dni 11. 2. 2024. 13. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 14. K tomu, aby žalobci byl přiznán průkaz ZTP příp. ZTP/P, by musel mít těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace, příp. toto postižení zvlášť těžké nebo úplné. Žalobce namítal, že podmínku těžkého postižení splňuje, případně že u něho může jít i o zvlášť těžké postižení. 15. Podle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek „nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.“ 16. Podle § 34 odst. 4 zákona o poskytování dávek „nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.“ 17. Podle § 34b zákona č. 329/2011 Sb. prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace. 18. Podle § 34b odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb. funkčními schopnostmi se rozumí tělesné, smyslové a duševní schopnosti, znalosti a dovednosti nezbytné pro schopnost pohyblivosti a orientace. Při posuzování se funkční schopnosti fyzické osoby porovnávají se schopnostmi stejně staré fyzické osoby bez znevýhodnění a hodnotí se s využitím běžně dostupných kompenzačních pomůcek. 19. Podle odst. 1 písm. j) přílohy č. 4 vyhlášky za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace lze považovat „psychické postižení s opakujícími se poruchami komunikace a orientace v e