18 Ad 21/2024 – Krajský soud v Ostravě

18 Ad 21/2024- 64 - text  8 18 Ad 21/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci žalobce: M. K., zastoupen advokátkou Mgr. Pavlou Kubíčkovou sídlem Svornosti 86/2, 736 01 Havířov proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2024, č. j. MPSV-2024/201897-923, ve věci odejmutí příspěvku na péči takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobní námitky a stanovisko žalovaného: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2024, č. j. MPSV-2024/201897-923 (dále „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 10. 8. 2021, č. j. 52764/2021/OPA (dále „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo rozhodnuto o odejmutí příspěvku na péči. Podle žalovaného žalobce nesplnil podmínky nároku na příspěvek na péči s ohledem na jeho střed bydliště a střed zájmů v Chorvatsku. 2. Žalobce s napadeným rozhodnutí nesouhlasil a namítal, že žalovaný nerespektoval závazný právní názor Nejvyššího správního soudu, který jeho předchozí rozhodnutí ze dne 27. 9. 2021, č. j. MPSV-2021/156629-923, zrušil. Nadále setrvává na svých kasačních námitkách, že žalovaný nesprávně určuje za stát bydliště žalobce Chorvatsko, a nesprávně posoudil zánik zdravotního pojištění u VZP. 3. K zániku zdravotního pojištění žalobce namítl, že zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec evidován, není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, jakož ani není oprávněna vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Ani sám žalobce neměl v úmyslu pojištění v ČR ukončit z důvodu dočasného pobytu v zahraničí. I pojistné bylo za žalobce řádně odváděno, neboť plátcem byl stát s ohledem na invaliditu třetího stupně. K pojištění v Chorvatsku byl žalobce fakticky donucen v roce 2017. Okolnost zániku pojištění žalobce v ČR a nucené přihlášení v Chorvatsku byly jediným důvodem, pro který došlo k odnětí příspěvku na péči v prvním stupni. 4. Žalobce nesouhlasil ani s posouzením otázky bydliště podle nařízení Evropského parlamentu a rady č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, neboť u něj relevantní změna bydliště nenastala. Žalobce i nadále považuje za ohnisko zájmů Českou republiku za situace, kdy v Chorvatsku pobývá pouze přechodně s ohledem na svůj zdravotní stav. Žádné vazby na Chorvatsko nemá, jediným pojítkem je jeho matka. Pokud správní orgány vyzdvihovali práci s počítačem jako jeden z ukazatelů toho, že aktivity žalobce jsou v Chorvatsku, žalobce k tomu namítl, že právě prostřednictvím počítače si udržuje kontakt se známými v ČR. 5. Žalobce dále namítal, že nezákonným postupem správních orgánů (MPSV a VZP) mu bylo odňato jeho právo na zabezpečení v případě nemoci, když tímto postupem byl žalobci odňat příspěvek na péči v České republice. Současně mu však nevznikl tento nárok v Chorvatsku, kde má evidované přechodné bydliště. Nezákonným postupem žalovaného tak došlo k zásahu do práv žalobce, který se ocitl tímto nezákonným postupem bez jakéhokoliv pojištění. Pouhá dočasná změna bydliště v rámci EU nemůže vést ke zhoršení jeho postavení, tj. vyškrtnutí žalobce ze systému pojištění a odnětí přiznané dávky, za situace, kdy mu shodný nárok byl odepřen v místě dočasného bydliště ze zdravotních důvodů. Podle názoru žalobce nemůže být občan EU sankcionován v případě realizace svobody volného pohybu, která je jednou ze základních svobod, na kterých je vystaven systém EU. A to ještě v situaci, kdy mu žádným zákonným způsobem nezanikla účast na zdravotním pojištění. 6. V neposlední řadě žalobce namítal, že se žalovaný nevypořádal se všemi jeho odvolacími námitkami, napadené rozhodnutí je tedy nepřezkoumatelné, neboť žalovaný vycházel pouze z předtištěného dotazníku, který neobsahuje žádné důležité údaje pro určení státu bydliště a ukončení zdravotního pojištění v ČR. 7. Žalovaný s názorem žalobce nesouhlasil, setrval na závěrech v napadeném rozhodnutí a navrhl žalobu zamítnout. Replika žalobce: 8. Žalobce následně reagoval na vyjádření žalovaného replikou. V ní připomněl, že celá věc začala žádostí žalobce o příspěvek na péči v roce 2015. Řízení o odnětí příspěvku na péči bylo zahájeno až po pěti letech od skutečného odnětí příspěvku, ke kterému došlo na základě informace od VZP o odhlášení žalobce z veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný podle žalobce v napadeném rozhodnutí nesprávně dospěl k závěru, že postup prvostupňového orgánu při rozhodování o odejmutí příspěvku na péči byl v souladu se zákonem, což odporuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2024, č. j. 10 Ads 348/2022, kterým NSS zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2021, č. j. MPSV-2021/156629-923, a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Podle žalobce správní řízení bylo a je nadále protiprávní a nerespektuje lhůty a nařízení pro postup úřadu ve správním řízení, ani závazný právní názor NSS. 9. Žalobce připomněl, že účelem koordinačního nařízení je zachování sociální ochrany osob, které využívají práva volného pohybu. Nařízení koordinuje vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení stanovením kolizních pravidel pro určení použitelných předpisů. Pravidla mají zabránit tomu, aby se osoby neocitly bez ochrany v oblasti sociálního zabezpečení, ale na druhé straně i zajistit podřízení sociálnímu režimu jednoho státu. Žalovaný však opomněl, že v roce 2017 byl žalobce donucen k pojištění v Chorvatsku v důsledku přechozího nezákonného ukončení zdravotního pojištění v ČR. Žalobce nemá v Chorvatsku nárok na žádnou sociální dávku, neboť tam nemá trvalý pobyt. 10. Žalobce akcentoval, že pro projednávanou věc je klíčové, kde, resp. v jakém státě, má žalobce své bydliště. Žalobce přitom nesouhlasil s posouzením žalovaného. Podle žalobce je pojmem bydliště třeba místo, kde se nachází střed jeho zájmů. Pojem bydliště musí být vykládán i vnitrostátními orgány v souladu s judikaturou SDEU (rozsudek NSS ze dne 26. 11. 2014, č. j. 6 Ads 1/2012-2019, rozsudek SDEU ze dne 25. 2. 1999 ve věci C-90/97, Swaddling). 11. Žalobce nesouhlasil s názorem žalovaného, že by jeho pobytu v Chorvatsku byl stabilní, dlouhodobý, nepřetržitý. Naopak není pravdou, že by jeho pobyt nebyl dočasný. Stejně tak není pravdou, že by větší část života prožil v Chorvatsku, že na území ČR má formálně zachovaný trvalý pobyt. Pravdou není ani to, že by obsedantně kompulzivní porucha a porucha autistického spektra byla žalobci diagnostikována až v Chorvatsku. 12. Pravdou naopak je, že žalobce má v Chorvatsku přechodný pobyt od roku 2015 na základě povolení k pobytu. Nežije tedy v Chorvatsku od roku 2005 a větší část života prožil v České republice. Vzhledem k tomu, že má trvalé bydliště v ČR a je registrován u českého lékaře, má i tato skutečnost být považována za argument podporující jeho tvrzení. Jeho zdravotní postižení bylo žalobci diagnostikováno v Chorvatsku po devíti dlouhodobých hospitalizacích, od roku 2013 byl ale žalobce vždy doprovázen policií z důvodu agresivity při náhlé psychóze, kde nebylo jiné řešení pro jeho stav než hospitalizace. V tomto období neměl v Chorvatsku ani přechodné bydliště a VZP hradila jeho hospitalizaci v Chorvatsku na základě akutního stavu. V tomto období přitom nebylo zpochybňováno jeho zdravotní pojištění v ČR. Ústní jednání: 13. U ústního jednání oba účastníci setrvali na svých stanoviscích. 14. Žalobce znovu namítl, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právem sociálního zabezpečení, jakož i evropskou úpravou dávek v nemoci, a zasahuje do práv garantovaných ústavním pořádkem. Žalobce považuje ukončení účasti na veřejném zdravotním pojištění jako nezákonné. Za své bydliště považuje Českou republiku, naopak v případě Chorvatska jeho jedinou vazbu představuje jeho tamější faktický pobyt ze zdravotních důvodů. K odnětí příspěvku došlo v rozporu se svobodou volného pohybu v rámci EU. Zjištění ze správního spisu: 15. Krajský soud ze správního spisu zjistil, že oznámením ze dne 10. 6. 2021 Úřad práce ČR – Krajská pobočka v Ostravě vyrozuměl žalobce, že zahajuje z moci úřední řízení o odejmutí příspěvku na péči pro závislost v I. stupni, který byl žalobci přiznán rozhodnutím úřadu práce ze dne 29. 2. 2016, č. j. 20204/2016/OPA. 16. Důvodem pro zahájení řízení byla skutečnost, že v odvolacím řízení vedeném ohledně přiznání příspěvku na péči bylo zjištěno, že doba trvání veřejného zdravotního pojištění žalobce skončila, neboť je žalobce od 12. 1. 2017 pojištěn v Chorvatsku. 17. Žalobce totiž na žádost VZP v minulosti vyplnil dotazník pro určení státu bydliště pro účely aplikace koordinačních nařízení“, který jí vyplněný odeslal v říjnu 2016. V tomto dotazníku se objevuje informace, že žalobce od roku 2005 žije v Chorvatsku u své matky z titulu sloučení rodiny a ze zdravotních důvodů, neboť mu jeho matka poskytuje péči. Dále uvedl, že je zcela