20 Az 46/2025 – Krajský soud v Ostravě

20 Az 46/2025- 27 - text  9 20 Az 46/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Gavendovou, ve věci žalobce: A. M. státní příslušnost Alžírská demokratická a lidová republika zastoupen Mgr. Faridem Alizey, advokátem sídlem Stodolní 834/7, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2025, č. j. OAM-790/BA-BA07-LE31-2025, o udělení mezinárodní ochrany, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 22. 10. 2025, č. j. OAM-790/BA-BA07-LE31-2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Faridu Alizey, advokátovi, sídlem Stodolní 834/7, 702 00 Ostrava, se přiznává odměna za zastupování žalobce ve výši 6 135 Kč, která mu bude proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Výše označeným rozhodnutím žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu v žádné její formě předpokládané zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). II. Podstatná skutková zjištění vyplývají z obsahu správního spisu 2. Žalobce podal dne 15. 7. 2025 žádost o mezinárodní ochranu. 3. Učinil tak v úzké časové návaznosti na rozhodnutí o svém správním vyhoštění a zajištění za účelem jeho realizace (obě rozhodnutí jsou datována dnem 8. 7. 2025). Ve správních řízeních příslušné orgány zjistily, že žalobce byl na území České republiky přicestoval ilegálně z Alžírska přes Turecko, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Rakousko, kdy ve Vídni nastoupil nepozorovaně bez platné jízdenky do linkového autobusu společnosti Flixbus, jedoucího do Německa, na česko-německých hranicích byl však německou policií zadržen a na území Německa mu byl odepřen vstup, neboť nedisponoval platnými doklady pro vstup do Spolkové republiky Německo (dále jen SRN). Žalobce nedisponuje platným cestovním dokladem či povolením k pobytu. Jeho cílovou zemí byla Francie, kde měl v úmyslu požádat o azyl a pracovat tam. Česká republika, kde nemá žádných osobních, sociálních či kulturních vazeb, představovala toliko jeho tranzitní zemi. 4. Při poskytnutí informací k žádosti o mezinárodní ochranu dne 23. 7. 2025 žalobce sdělil, že je arabské národnosti, islámského (sunnismus) náboženského vyznání, svobodný, bezdětný, zdravý. Není a nikdy nebyl nijak politicky aktivní. Z Alžírska vycestoval v polovině května 2025 letecky do Turecka, kde zůstal asi 5 týdnů, poté cestoval nákladním automobilem a autobusem do Německa, kde jej kontrolovala policie, která mu do SRN odepřela dne 7. 7. 2025 vstup a předala jej policii do České republiky. Ze země původu utekl ze strachu z otčíma, který jej bil a bezdůvodně napadal, proto se s ním žalobce popral a otčím mu vyhrožoval, že jej chce zabít. Otec žalobce zemřel a jeho matka si vzala otčíma, který bije i matku. Strach z otčíma je důvodem žádosti žalobce o mezinárodní ochranu. 5. Pohovor k žádosti o mezinárodní ochranu vedl žalovaný s žalobcem dne 14. 8. 2025. Žalobce upřesnil, že neměl žádné problémy s vycestováním z vlasti, Alžírsko opustil na základě cestovního dokladu s tureckým vízem, pak následně v Turecku ztratil. Se státními orgány, úřady, soudy, policií apod. ve vlasti žádné problémy neměl, důvodem opuštění Alžírska byla skutečnost, že nevlastní otec se snažil žalobce zabít, žalobce neměl kam jít, proto se rozhodl vycestovat. Žalobcovy problémy s otčímem vznikly z důvodu, že žalobce nesouhlasil s přepsáním domu svého otce na otčíma, byl proti tomu, aby si jeho matka otčíma vzala. Mezi ním a otčímem došlo několikrát k fyzickému napadení, žalobce prohlásil, že zapálí dům, následně jej otčím z domu vyhodil. Žalobce pak nějakou dobu zůstal na ulici, kde mu nějací lidé poradili, aby odjel do Turecka a následně našel nějakou další cestu. Otčím žalobce napadl asi třikrát, žalobce vyhledal lékařskou pomoc, ale lékařskou zprávu nemá, bylo to asi před 7 lety. Na policii či jiné bezpečnostní složky se žalobce v souvislosti s tímto problémem neobrátil, ani nevyhledal jinou pomoc z důvodu, že jeho matka byla proti tomu, aby to nahlásil. Bití ze strany otčíma trvalo od roku 2016 do roku 2024, kdy žalobce odešel z domova. Otčím bil i matku. Dle žalobce by nepomohlo, pokud by se se svou matkou přestěhoval do jiné části Alžírska, jednak je otčím nemocný člověk, který by se chtěl pomstít, jednak neměli s matkou finančně možnost začít v jiném městě znovu. Když žalobce odešel z domova v roce 2024, několikrát se s otčímem setkal na ulici, otčím mu vyhrožoval. Vždy poté, co žalobce otčíma potkal, změnil žalobce místo, kde se nacházel. Od doby, co žalobce opustil Alžírsko, jej otčím nekontaktoval, s matkou žalobce také není v kontaktu. Žalobce uvedl, že mu bylo řečeno, aby požádal o mezinárodní ochranu v Německu, ale Němci jej poslali zpět do České republiky, proto požádal v České republice. V případě svého návratu do vlasti se nejvíce obává své rodiny, v Alžírsku ani nemá místo, kam by mohl jít. Na podporu svých tvrzení žalobce uvedl, že svědkem všeho je jeho bratr, který měl poslat email. 6. Žalovaný si pro účely vydání napadeného rozhodnutí zajistil Informaci OAMP ze dne 11. 2. 2025, týkající se bezpečností a politické situace v Alžírsku, vybraných otázek z oblasti občanských svobod a lidských práv, stav k únoru 2025; a prostřednictvím OAMP získanou Zprávu Ministerstva zahraničních věcí USA ze dne 12. 8. 2025 o dodržování lidských práv za rok 2024, překlad vybraných částí ze dne 29. 8. 2025. 7. Žalobce se s podklady rozhodnutí osobně seznámil dne 8. 9. 2025. Nad rámec svých tvrzení uvedených při pohovoru uvedl, že jeho otec byl v devadesátých letech členem teroristické skupiny, což byl hlavní důvod, proč jej otčím neměl rád. V pohovoru to žalobce nezmínil z důvodu, že na to zapomněl a uvedl, že jeho bratr měl poslat nějaké důkazy emailem. V rámci seznámení se s podklady žalobce nedoložil žádné další podklady pro rozhodnutí. 8. Žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím, v němž neshledal naplnění žádaného z azylově relevantních důvodů. III. Žaloba 9. Včasnou žalobou žalobce napadené rozhodnutí sporuje v jeho plném rozsahu. 10. Žalobce namítá, že ačkoliv se žalovaný v napadeném rozhodnutí vyslovuje ke všem možným formám mezinárodní ochrany, jeho odůvodnění je velmi stručné až absentující, nevyplývají z něj skutkové okolnosti, na jejichž základě žalovaný ve věci rozhodl. Napadené rozhodnutí je dle žalobce nepřesvědčivé a přepjatě formalistické. 11. V bodě rozhodnutí, ve kterém žalovaný hodnotí udělení azylu žalobci dle § 12 písm. a) zákona o azylu, žalovaný pouze cituje znění zákona se závěrem, že hypotéza této normy není naplněna, aniž by blíže zdůvodnil (např. na základě jakých údajů sdělených žalobcem při pohovoru), proč tomu tak je. V bodě rozhodnutí, kde se žalovaný věnuje posouzení azylu dle § 12 písm. b) zákona o azylu, žalovaný shledal, že žalobce byl v zemi původu vystaven pronásledování, bližší zdůvodnění skutkových okolností však opět chybí a není zřejmé, co žalovaného k tomuto závěru vedlo, nadto z tohoto svého závěru žalovaný nic dalšího nedovozuje a uvádí, že tzv. ústavní azyl žalobci nemůže udělit, protože není naplněno žádné z taxativně vymezených kritérií této formy ochrany. Dle žalobce tento závěr nedává smysl a je rozporný. Vyhodnotil-li žalovaný, že žalobce pronásledován byl, muselo k tomu dojít z nějakého důvodu, žalovaný však zcela nelogicky rozložil jedno celistvé kritérium na dvě, které posuzoval samostatně, navíc k újmě žalobce. Žalovaný navíc přehlíží skutečnost, že byl-li žalobce v Alžírsku pronásledován, může být tomuto jednání znovu vystaven, pokud se bude muset vrátit, což dle žalobce naráží na absolutní princip non-refoulement. 12. V napadeném rozhodnutí zcela chybí posouzení bezpečnostní a politické situace v zemi žalobcova původu, kdy žalovaný pouze odkazuje na to, že vycházel z Informace OAMP a zprávy Ministerstva zahraničních věcí USA, což žalobce považuje za zcela nedostatečné, když pouhý odkaz nemůže nahradit plnohodnotné zhodnocení poměrů v Alžírsku. Přitom takové posouzení vyžaduje konstantní judikatura Evropského soudu pro lidská práva. 13. Žalobce se dále ve své žalobě podrobněji zabývá zprávami o zemi původu, na které žalovaný ve svém rozhodnutí odkázal, kdy žalobce tyto informační zdroje považuje za nedostatečné pro povšechné a úplné zjištění aktuální situace v zemi původu, což dále ve své žalobě blíže rozvádí a odkazuje na další volně dostupné zprávy o tom, co se nyní děje v Alžírsku. 14. Otec žalobce byl členem teroristické skupiny, politický důvod pronásledování tak může (vzhledem k rozšířenému výkladu kvalifikační směrnice, na který žalobce odkazuje) spočívat i v přičtení takových vazeb žalobci, kdy dle žalobce postačí, že mu takovou vazbu přičte stát kvůli rodinné vazbě na otce. Žalobce dále před svým odjezdem ze ze