25 Af 11/2024 – Krajský soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2026:25.Af.11.2024.88
Datum: 2026-01-21
Z rozhodnutí: Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudkyň JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci…
25 Af 11/2024- 88 - text  9 25 Af 11/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudkyň JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci žalobce: DHL Solutions k.s. sídlem Nádražní 2967/93, 702 00 Ostrava zastoupený advokátem Mgr. Filipem Záděrou, Ph.D. sídlem Slezská 949/32, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2024, č. j. 7613-2/2024-900000-311, ve věci sazebního zařazení zboží, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzena rozhodnutí Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj, dodatečné platební výměry (celkem 177) ze dne 13. 4. 2023, kterými bylo žalobci (celnímu deklarantovi) dodatečně doměřeno clo v celkové výši 4 095 298 Kč z důvodu nesprávného sazebního zařazení deklarovaného zboží. 2. Žalobní námitky žalobce rozdělil do čtyř následujících okruhů a soud tuto systematiku zachoval. 1) Žalobce nesouhlasil s tím, jak se žalovaný v celním řízení vypořádal s procesním postavením vlastníka a příjemce deklarovaného zboží, tj. společnosti Belkin Limited. 2) Výklad pojmu „telekomunikace“, jak jej užívá žalovaný, je nezákonně restriktivní. Podle žalovaného musí kabely nad rámec podmínek stanovených v kombinované nomenklatuře (příloha I nařízení Rady č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku) používat telekomunikační technologii jako je Ethernet a musí být vybaveny specifickými koncovkami používanými pro síťové propojení (RJ45). Tento výklad musí být širší, žalobce odkazuje na glosáře (str. 10 žaloby) a zdůrazňuje, že předmětné kabely umožňují komunikaci mezi různými elektronickými zařízeními s vysokým rozlišením, umožňují přenos dat, hlasu, zvuku a obrazu, co jednoznačně odpovídá definici „telekomunikace.“ Zároveň je třeba vzít v úvahu, že tyto kabely se obvykle používají s chytrými telefony, tablety a dalšími telekomunikačními zařízeními, jakož i s počítači, což pak ještě více posilu jejich užití pro „telekomunikace.“ Žalobce poukazuje na podobnost předmětných kabelů s kabely s koncovkou RJ11 (obvykle se tyto užívají k propojení telefonu pevné linky se sluchátkem), které jsou zařazeny do podpoložky 8544 42 10 KN jako kabely pro komunikace. Žalobce poukazuje na rozhodovací praxi v jiných zemích (USA, Kanada, Brazílie), kde jsou tyto kabely zařazeny jako telekomunikační. Žalobce rovněž odkazuje na interní dokument GŘC (žádost odboru 31, oddělení 311 - správních činností Brno I), kde tento odbor sám označuje kabely jako používané pro telekomunikace. Vysvětlivky k HS 8544 neodkazují na žádné přípojky – konektory a jejich typy, ani se neodkazují na telekomunikační technologie nutné či vhodné k přenosu dat, pouze konstatuje, že telekomunikační kabely jsou ty, jež umožňují přenos dat a mají určité technické a konstrukční parametry. Tyto skutečnosti by tak měly být plně dostačující na určení toho, zda jsou předmětné kabely telekomunikační. 3) Žalovaný nesprávně aplikoval nařízení Komise (EU) 1112/2012 (dále jen „Nařízení“) a nezohlednil hierarchii předpisů EU. Žalovaný měl aplikovat společný celní sazebník. Klíčovým argumentem Nařízení je, že kabel s USB konektory na obou stranách má být zařazen pod KN 8544 42 90 (ostatní), neboť „Přenos dat mezi dvěma zařízeními bez použití telekomunikační technologie jako např. Ethernetu se nepovažuje za telekomunikaci.“ Nařízení však lze vztáhnout pouze na zboží v něm uvedené, proto se na předmětné zboží žalobce nevztahuje. Komise nadto nemůže prostřednictví Nařízení měnit obsah a dosah čísel sazebníku. 4) Nařízení pak porušuje závazky EU a ČR vyplývající z Dohoda o obchodu s produkty informačních technologií („dohoda ITA“). Dohoda ITA a její listiny a položky/podpoložky musí být vykládány ve světle článku 31 a 32 Vídeňské úmluvy o smluvním právu, který se zabývá obecným pravidlem výkladu, nikoli Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží („Úmluva o HS“), jak konstatuje žalovaný. K tomu žalobce dokládá ustálenou judikaturu WTO a odkazuje na jednotlivé reporty orgánů WTO. Žalovaný se s touto argumentací žalobce nijak nevypořádal. 3. Žalovaný k námitkám uvedl následující. Ad 1) Ve věci společnosti Belkin byla vedena samostatná řízení, následně projednávána zdejším soudem pod sp.zn. 22 Af 11/2024 a 22 Af 14/2024. Ad 2) K sazebnímu zařazení kontrolovaného zboží do kódu 8544 42 90 došlo na základě Nařízení, které je právně závazné a přímo použitelné na nyní projednávanou věc. Kód celní nomenklatury 8544 42 vychází z Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží uzavřené dne 14. 6. 1983 (Úmluva o HS). Tento byl nejen pro vlastní potřeby EU, ale i s ohledem na dohodu ITA rozčleněn na další dva kódy, a to 8544 42 90 a 8544 42 10. Ad 3) Hodnocení Nařízení a jeho přímému a bezprostřednímu použití se žalovaný věnuje v bodech 83 až 89 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Ad 4) Dohodě ITA se žalovaný věnoval v odůvodnění žalovaného rozhodnutí v bodech 59 až 63. K této námitce žalovaný uvedl, že tato námitka nemá v daném případě své opodstatnění. Dohoda ITA stanoví, že vybrané druhy výrobků budou při dovozu osvobozeny od dovozního cla, resp. bude u nich stanoveno dovozní clo ve výši 0 %. Výběr příslušných výrobků je ovšem navázán na jeho sazební zařazení, které je založeno opět mezinárodní dohodou, a to úmluvou o HS. Bude-li tedy výrobek sazebně zařazen dle úmluvy o HS, resp. celního sazebníku, který úmluvu o HS na unijní úrovni provádí a rozšiřuje, do kódu celní nomenklatury, kterému je dohodou ITA přiřazena celní sazba 0 %, potom nebude při dovozu takový výrobek zatížen clem. Bylo-li zboží celním úřadem dle celního sazebníku, a tedy i v souladu s úmluvou o HS, sazebně zařazeno do kódu celní nomenklatury 8544 42 90 a na tento kód celní nomenklatury se dohoda ITA nevztahuje, potom na kontrolované zboží nelze aplikovat nulovou celní sazbu vycházející z dohody ITA. Bylo-li by kontrolované zboží sazebně zařazeno do kódu celní nomenklatury 8544 42 90, a to i na základě Nařízení, jenž není v dohodě ITA uveden jako kód celní nomenklatury, na nějž je nutno aplikovat nulovou celní sazbu, potom je z obsahu celního sazebníku zřejmé, že kódu celní nomenklatury 8544 42 90 je přiřazena příslušná celní sazba. To znamená, že ustanovení celního sazebníku je plně souladné s dohodou ITA. Podstata sporu tak netkví v tom, zda je naplňována či porušována dohoda ITA, neboť naplňována ze strany EU je, nýbrž v tom, jak se má správně sazebně zařadit kontrolované zboží, což je meritem sporu. Námitka o nezákonném výkladu dohody ITA za situace, kdy se má kontrolované zboží sazebně zařadit do kódu celní nomenklatury 8544 42 90, je nedůvodná, neboť výrobky sazebně zařazované do tohoto kódu celní nomenklatury ustanovení dohody ITA nepodléhají. 4. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 5. První námitku neshledal soud důvodnou z následujícího důvodu. 6. Podle § 65 s. ř. s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti 7. Žalobce hájí práva třetí osoby, tj. společnosti Belkin, což mu v tomto řízení nepřísluší. V souladu s § 65 s. ř. s. se soud v tomto řízení zabývá, zda byl právě žalobce napadeným rozhodnutím přímo zkrácen na svých právech, přičemž žalobce např. neargumentuje, že by sám neměl být vůbec celním dlužníkem. Soud se tedy nemůže zabývat porušením práv jiného subjektu, pokud tímto zároveň nejsou přímo krácena práva žalobce, což ovšem žalobce netvrdí. Nadto je soudu z úřední činnosti známo, že ve věci společnosti Belkin jsou vedena řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 22 Af 11/2024, 22 Af 14/2024 a 22 Af 23/2025. Z tohoto důvodu se soud ztotožnil se žalovaným (body 55 až 58 napadeného rozhodnutí), nadto způsob, jakým se s předmětnou námitkou vypořádal žalovaný v napadeném rozhodnutí, nemůže mít z tohoto důvodu vliv na práva žalobce, a tedy ani na přezkoumatelnost a zákonnost napadeného rozhodnutí. 8. Jádrem sporu a předmětem druhé námitky je sazební zařazení zboží – tzv. Belkin kabelů. 9. Mezi stranami není sporu o specifikaci jednotlivých kabelů, jednalo se konkrétně o: · Kabely AV1 s koncovkami HDMI/HDMI a kabely s koncovkou Lightning/3.5mm audio. V obou případech se jedná o kabely určené

Citovaná ustanovení

§ 65 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)