79 A 10/2025- 43 - text
13 79 A 10/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci
navrhovatelů: a) Mgr. A. J.
b) Ing. T. J.
proti
odpůrci: Obec Roudno, IČO 00296295
sídlem Roudno 56, 792 01 Bruntál
ve věci návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu Roudno, přijatého usnesením Zastupitelstva Obce Roudno č. 1/2024 ze dne 5. 12. 2024
takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Návrhem doručeným krajskému soudu dne 27. 11. 2025 se navrhovatelé domáhali zrušení opatření obecné povahy (dále jen „OOP“) Zastupitelstva Obce Roudno, vydaného dne
5. 12. 2024 pod č. 1/2024, neboť jím bylo nezákonně zasaženo do jejich práv chráněných Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“), a to práva vlastnit majetek a práva
na podnikání.
2. Ke skutkovému stavu navrhovatelé uvedli, že v r. 2009 zakoupili pozemek parc. č. X v k. ú. X (dále jen „Pozemek“). Již před koupí se informovali u tehdejšího starosty odpůrce
na plány obce v lokalitě u vodní nádrže Slezská Harta. Starosta sdělil, že Pozemek se nachází v lokalitě, kterou má odpůrce v úmyslu zahrnout do ploch pro rekreaci a sport (k tomu předložil tehdejší znění návrhu nového územního plánu-dále jen „nový ÚP“ nebo „ÚP“) včetně grafické části, jenž měl být schválen cca do 2 let. Podle původního Územního plánu Roudno (dále jen „původní ÚP“) byl Pozemek z části zahrnut do ploch, které umožňovaly jeho částečnou zástavbu. Záměrem navrhovatelů bylo provozovat na Pozemku volnočasové aktivity pro mládež, a to vodní turistiku a vodní sporty, zejména výcvik v základních dovednostech na vodě, základních bezpečnostních pravidlech chování na vodě, dálkových plavbách lodí, pořádání závodů a soutěží na lodích, vedení dětí k ekologii a ochraně přírody v praxi. Na základě poskytnutých informací tehdejšího starosty se navrhovatelé rozhodli pro koupi Pozemku za tímto účelem. Přijetím nového ÚP však byl Pozemek v celém rozsahu začleněn do ploch Z – plochy zemědělské, v nichž provoz zamýšlené činnosti není možný (viz způsoby využití zemědělské plochy dle nového ÚP).
3. Navrhovatelé dále vymezili tyto návrhové body:
1)Navrhovatelé namítli, že u nich vzniklo legitimní očekávání v důsledku toho, že odpůrce podnikal konkrétní kroky, jimiž příslušnou lokalitu připravoval na přeměnu v rekreační či volnočasovou lokalitu, jako např. zařazení Pozemku navrhovatelů do ploch umožňujících umístění staveb pro rekreaci a sport v původním návrhu zadání nového ÚP z prosince 2013, který byl schválen zastupitelstvem obce dne 3. 3. 2014 a následně byl opětovně potvrzen zastupitelstvem dne 19. 12. 2016, dále zavedení elektrické přípojky na pozemky navrhovatelů v roce 2017, kolaudace novostavby rekreačního objektu na sousedícím pozemku parc. č. st. XA v roce 2022. Přijetí nového ÚP je proto nutno vnímat jako neočekávanou změnu směřování vývoje dané lokality. Odchýlením se od dosavadního směřování účelového využití dané lokality se podstatným způsobem snížila hodnota Pozemku navrhovatelů s ohledem
na jeho faktickou nevyužitelnost.
2)Navrhovatelé poukázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 27. 9. 2005 č. j. 1 Ao 1/2005-98, publikovaný ve Sb. NSS pod č. 740/2006, z něhož plyne tzv. „algoritmus přezkumu opatření obecné povahy“. Podle navrhovatelů nový ÚP neobstojí zejména v rámci pátého kroku algoritmu, tj. při posouzení, zda nejde o řešení
ve vztahu ke konkrétní osobě (navrhovatelům) zjevně nepřiměřené, nezdůvodnitelné či diskriminační. Hodnocení proporcionality napadeného OOP představuje nedílnou součást soudního přezkumu, kdy není možné připustit zásahy do vlastnického práva vykazující znaky diskriminace či libovůle. Podle navrhovatelů přesně tak napadený ÚP působí, neboť zásadním způsobem mění současnou podobu a charakter dané lokality a podstatně územně omezuje využití pozemku pro podnikatelské záměry, jejichž předmětem jsou volnočasové či rekreační aktivity poskytované veřejnosti. Odpůrce postupoval vůči navrhovatelům diskriminačně, když jejich pozemek nezahrnul do ploch O (občanská vybavenost), přestože v blízkosti Pozemku dvě lokality tvořené plochami O vymezil, a to konkrétně plochu O 67, která je svou výměrou srovnatelná s Pozemkem navrhovatelů, a plochu O 50, která svou výměrou Pozemek navrhovatelů ještě násobně překračuje. Pozemek navrhovatelů by přitom na tyto již stávající plochy O přímo navazoval, a tedy je logicky doplňoval. Navrhovatelům tak není zřejmé, proč odpůrce jejich žádosti nevyhověl. Současně by Pozemek nenarušoval vymezené biokoridory či biocentra a splňoval by další z cílů nového ÚP, a sice vymístění rekreačních aktivit mimo HZÚ (viz str. 30 odůvodnění ÚP). Činnost, kterou mají navrhovatelé na Pozemku v plánu, je svou povahou činností krátkodobou, což je souladné se záměrem odpůrce vysloveným v ÚP (str. 30 odůvodnění ÚP-rekreace krátkodobá). ÚP počítá i s jinými činnostmi rekreace, které na svůj výkon kladou mnohem vyšší nároky, např. hromadné tábory (lokalita RH57). Zahrnutím Pozemku do ploch O by bylo podpořeno zvýšení podnikatelské aktivity na území obce, tvorba nových pracovních míst, zvýšení rekreačního potenciálu obce, zvýšení počtu volnočasových aktivit, jak je uvedeno na str. 56-60 odůvodnění ÚP. Ve srovnání s lokalitami O50 a O67 se pozemek navrhovatelů nachází ve stejné lokalitě, navazuje na již stávající plochy O, je vesměs stejné výměry, je tvořen půdou o stejné třídě ochrany ZPF, není zasažen investicemi do půdy (meliorační systém), nenarušil by hydrologické a odtokové poměry, nenarušil by obhospodařování zemědělských pozemků a navrhovatelé na něm chtějí provozovat podnikatelský záměr, který je v souladu s povoleným využitím ploch O. Z uvedeného plyne, že odpůrce k navrhovatelům přistupoval diskriminačně (viz rozsudky NSS sp. zn. 9 As 171/2080, sp. zn. 1 Aos 3/2012, sp. zn. 7 As 119/2017).
3)Dále navrhovatelé poukázali na nezbytnost kontinuity územního plánování, jejíž přetržení je nepřípustné, jestliže jím dojde k zásahu do práv osob vlastnit majetek a do jejich práva
na podnikání (srov. rozsudek NSS sp. zn. 9 As 171/2018 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 30 A 1/2013). Z odkazované judikatury plyne, že funkční určení ploch by mělo být změněno jen tehdy, je-li tato změna podložena dostatečně závažnými důvody opírajícími se buď o relevantní změnu okolností, nebo o to, že původní řešení je věcně nesprávné, přičemž ani o jeden z těchto případů se v dané věci nejedná. Krok odpůrce spočívající v přijetí nového ÚP je nutno vnímat jako přetržení kontinuity územního plánování, neboť příslušná lokalita byla dlouhodobě prezentována jako lokalita rekreační a volnočasová, k čemuž byly zjevně podnikány i příslušné kroky. Proto je k postupnému přetvoření této lokality nutno přistupovat stejně jako k situacím, kdy dochází ke změně funkčního určení ploch. Podle navrhovatelů neexistují objektivně žádné závažné důvody podepřené změnou okolností nebo původně nesprávným řešením územního plánu, pro které by bylo možno přistoupit k přijetí ÚP tak zásadním a nepřiměřeným způsobem. Pokud takové důvody existují, odpůrce je v odůvodnění ÚP neuvedl. Samovolný a neodůvodněný odklon od původní koncepce rozvoje je nepřezkoumatelný. Tvrzení, že nabídka občanské vybavenosti je dostačující, je zavádějící, a to i přes v ÚP vymezené lokality O 50 a O 67 (srov. str. 25 odůvodnění ÚP), stejně jako, že ploch pro rozvoj rekreační funkce v území vodní nádrže je dostatek (srov. str. 36, 37, 39 odůvodnění ÚP). V odůvodnění ÚP odpůrce neuvedl, jakými konkrétními podmínkami tento rozvoj umožňuje či ulehčuje. Odůvodnění ÚP je nepřezkoumatelné.
4)Navrhovatelé považují důvody, pro které nebylo vyhověno jejich žádosti,
za nepřezkoumatelné. Odpůrce v odůvodnění ÚP uvedl, že žádost navrhovatelů na zařazení Pozemku do ploch O nevyhověl z důvodu zamezení nekontrolované suburbanizace, ochraně ZPF, zachování celistvosti sídla a nežádoucího zásahu do otevřené krajiny. Navrhovatelé považují takto obecně vymezené důvody za nedostatečné a diskriminační. Zamezit nekontrolované suburbanizaci lze i nástroji, které apriori neznamenají jakoukoliv stavební činnost v příslušné ploše. Jedním z nich je např. podmínění pořízením územní studie, v jejímž rámci by byly stanoveny podmínky pro další zástavbu v daném území. Odpůrce tohoto nástroje využil ve vztahu k lokalitě O 50, která je od pozemku navrhovatelů vzdálená doslova pár metrů. Podmínkou pořízení územní studie by se současně mohlo právně ošetřit i zachování celistvosti sídla. Za nedůvodnou považují navrhovatelé také obavu odpůrce o potenciální nežádoucí zásahy do otevřené krajiny. Jednak i to by bylo možné ošetřit podmíněním pořízení územní studie. Na poz