— Nejvyšší správní soud

45 A 77/2015- 55 - text - 9 - 45 A 77/2015 – 55 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a JUDr. Věry Šimůnkové v právní věci žalobce: Fond ohrožených dětí, spolek, se sídlem N. P., P., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na poříčním právu 1, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2015, čj. 2015/57401-231/1, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 12. 2015 domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 31. 8. 2015, čj. 118833/2015/KUSK (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobci přiznán za dobu od 1. 7. 2015 do 31. 7. 2015 státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilým dětem v zařízení FOD K. v H. v celkové výši 406.600 Kč. Žalobce namítá nezákonnost napadeného i prvostupňového rozhodnutí. Uvedl, že žalovaný krátil v měsíci červenci státní příspěvek na 6 nezletilých dětí za dobu od 1. do 4. 7. 2015, po kterou se účastnily prázdninového pobytu v J. pořádaného Centrem S. – V., o. s., který žalobce nepořádal, neorganizoval ani nehradil. Nebyly tak splněny podmínky stanovené metodickým doporučením žalovaného ze dne 13. 3. 2015, čj. 2013/17282-21 (dále jen „metodické doporučení“), podle něhož se příspěvek nekrátí, pokud se dítě sice nachází mimo zařízení, je tomu však z důvodu účasti na pobytové akci, která je organizována, zprostředkována nebo objednána zařízením a hrazena zařízením nebo jeho zřizovatelem. V daném případě se však musely vzhledem k nízkému věku dětí zúčastnit pobytu i dvě pečující osoby („tety“), jimž musel žalobce uhradit mzdu, stejně jako potřebné vybavení dětí. Tyto celkové náklady na účast dětí na prázdninovém pobytu byly jen o 1.290 Kč nižší, než kolik by činil státní příspěvek na tyto děti za dané období. Žalobce dále nesouhlasí s krácením státního příspěvku za dobu od 17. do 31. 7. 2015 z důvodu pobytu 5 dětí na letním táboře v L. pořádaném občanským sdružením L. Náklady pobytu na táboře zaplatil sponzor, jde o sponzora žalobce, takže je třeba dovodit, že se jednalo o finanční prostředky žalobce. Žalobce namítá, že není možné řídit se metodickým doporučením žalovaného, neboť to není obecně závazný právní předpis. Žalobce dále namítal nesprávný způsob krácení státního příspěvku dle § 42g odst. 3 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „zákon o sociálně-právní ochraně dětí“), dle něhož se snižuje státní příspěvek o jednu třicetinu za každý den pobytu dítěte mimo zařízení, pokud pobyt trvá „po dobu 2 po sobě jdoucích kalendářních dnů“. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí výslovně uvádí „po dobu 2 dnů“ nikoliv „nejméně“ či „alespoň“ dva dny. Tři nebo čtyři dny však nejsou dva dny. Dle žalobce je závazné paragrafové znění zákona a nikoli úmysl předkladatele zákona. Srovnání s ústavní výchovou není na místě, jelikož krácení státního příspěvku se týká pouze zařízení, zatímco odkaz žalovaného na § 30 zákona č. 109/2012 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ústavní výchově“), se týká krácení příspěvku rodičů při pobytu dětí u nich, což stanoví § 42f odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí obdobně za použití výrazu „alespoň 2 dnů po sobě jdoucích“. V případě krácení státního příspěvku však výraz „alespoň“ chybí. V případě pobytu dítěte mimo zařízení nemá žalobce nulové náklady na uvedené dítě, jak tvrdí žalovaný, jelikož žalobce má i nadále mzdové náklady a provozní náklady (energie, nájemné, telekomunikační služby apod.). Z výše státního příspěvku 760 Kč na jedno dítě je zřejmé, že není celý využit na stravu a potřeby dítěte, jeho větší část je tudíž určena na mzdové náklady a další provozní náklady. Žalobce v této souvislosti uvádí, že nejsou splněny podmínky pro odchýlení se od jazykového výkladu zákona o sociálně-právní ochraně dětí ze závažných důvodů, jak uvádí žalovaný. K tomu uvádí argumenty, jimiž dokládá, že nová právní úprava státního příspěvku finančně poškozuje zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, což dokládá především srovnáním s financováním dětských domovů a diagnostických ústavů. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že dle § 42g odst. 3 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí je zákonná podmínka přiznání nároku na státní příspěvek spočívající v poskytování péče v prostorách zařízení (tedy nikoliv mimo jeho prostory) v kontextu právní úpravy důvodná, zejména s ohledem na potřeby těchto dětí a odpovídající kvalitu péče (včetně splnění materiálních, hygienických a technických podmínek provozu zařízení). Děti umístěné na letním táboře se nachází mimo zařízení, je tedy dán důvod pro krácení příspěvku. Žalovaný dlouhodobě a jednotně aplikuje výklad, podle něhož lze na účast dítěte na pobytové akci pohlížet jako na pobyt v zařízení za splnění dvou podmínek – zařízení nebo jeho zřizovatel pobytovou akci zorganizuje nebo objedná a současně pobyt dítěte uhradí. V případě akcí zmíněných žalobcem v žalobě ovšem pobyt dětí ze strany zařízení uhrazen nebyl. Dále žalovaný uvedl, že striktní jazykový výklad, dle něhož se jedná o dva dny, nikoliv o více dnů, nemůže obstát. Jak plyne z kontextu zákona, důvodové zprávy k zákonu č. 401/2012 Sb. a metodických materiálů žalovaného, je zřejmý úmysl zákonodárce krátit státní příspěvek v případě, že se dítě nachází mimo zařízení dva dny a déle. I z logického výkladu plyne, že pokud se státní příspěvek krátí za dva dny, tím spíše se bude krátit za dobu delší. Žalovaný má tedy za to, že o výši státního příspěvku za měsíc červenec 2015 bylo rozhodnuto v souladu s právními předpisy. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce přípisem ze dne 5. 8. 2015 oznámil prvostupňovému orgánu, že v době od 30. 6. do 4. 7. 2015 pobývalo 6 dětí na pobytové akci v Penzionu u R. v J. (akce byla organizována občanským sdružením Centrum S. – V.) a v době od 17. do 31. 7. 2015 pobývalo 5 dětí v H. mlýnu v L. (akce organizována občanským sdružením L.). Prvostupňový orgán dne 28. 8. 2015 dotazem v Centru S. ověřil, že veškeré náklady spojené s pobytem dětí ve dnech 30. 6. – 4. 7. hradilo Centrum S., pečující tety z Klokánku prováděly jen výchovný dohled nad dětmi v průběhu přestávek a po programu, mzdové náklady tet hradil Klokánek. V tomto směru doplněný seznam nezletilých dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc byl dne 28. 8. 2015 doručen prvostupňovému orgánu jako podklad pro rozhodnutí o žádosti o státní příspěvek ze dne 5. 8. 2015. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobci přiznán za měsíc červenec státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilým dětem v zařízení v celkové výši 406.600 Kč. V rozhodnutí prvostupňový orgán uvedl, že krátil státní příspěvek podle § 42g odst. 3 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí, neboť v době od 30. 6. do 4. 7. 2015 pobývalo 6 dětí na pobytové akci organizované občanským sdružením Centrum S. – V., v době od 5. do 25. 7. 2015 pobývaly 3 děti na letním dětském táboře Orlík a v době od 17. do 31. 7. 2015 pobývalo 5 dětí na pobytové akci pořádané občanským sdružením L. Tyto pobytové akce nebyly organizovány ani hrazeny zařízením pro děti vyžadující okamžitou péči či jeho zřizovatelem, nebyly tak splněny podmínky pro přiznání státního příspěvku i za dny pobytu mimo vlastní zařízení, které jsou upraveny v metodickém doporučení žalovaného. U ostatních pobytových akcí, které tyto podmínky splňují (letní dětská rekreace v R. a v rekreačním zařízení K. v P.), nebyl příspěvek krácen. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 11. 9. 2015 odvolání, v němž jako první odvolací důvod uvedl, že nesouhlasí s krácením státního příspěvku z důvodu účasti dětí na pobytových akcích mimo zařízení. S účastí dětí na pobytové akci organizované občanským sdružením Centrum S. – V. je spojen vznik nákladů spočívajících v nákladech na pořízení nezbytného vybavení pro děti a mzdových nákladech pro dvě pečující tety, bez nichž by se děti akce nemohly zúčastnit. Účast dětí na akci pořádané občanským sdružením L. byla uhrazena sponzorem Klokánku dle přiložené darovací smlouvy. Dále jako druhý odvolací důvod uvedl, že žádá o přiznání státního příspěvku na všechny umístěné děti za dobu, kdy byly mimo zařízení déle než 2 po sobě jdoucí kalendářní dny. Dle názoru žalobce se ustanovení § 42 odst. 3 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí týká pouze pobytu mimo zařízení v délce dvou dní, nikoliv pokud se jedná o pobyt v délce tří nebo čtyř dnů