57 Az 16/2024 – Krajský soud v Praze

57 Az 16/2024- 30 - text 8 57 Az 16/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Karlem Ulíkem ve věci žalobce: A. A. narozen dne X, státní příslušník Moldavské republiky hlášeným pobytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad štolou 936/3,170 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2024, č. j. OAM-988/ZA-ZA11-ZA03-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Soud v této věci přezkoumává rozhodnutí žalovaného, kterým žalobci neudělil mezinárodní ochranu v žádné z jejích forem. Soud žalobu zamítl, neboť žalobce v řízení o udělení mezinárodní ochrany fakticky tvrdil jen ekonomické důvody pro podání žádosti, případně obavu z odvodu do ozbrojených sil, kterou ale soud neshledal důvodnou. Řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany 2. Žalobce požádal dne 28. 7. 2024 o udělení mezinárodní ochrany. K žádosti uvedl, že je občanem Moldavské republiky a pochází z města Rybnica v Podněstří. V ČR se mu líbí a chtěl by zabezpečit svoji rodinu. O mezinárodní ochranu požádal z ekonomických důvodů. 3. Při pohovoru žalobce vypověděl, že v zemi původu pracoval na spoustě míst (např. v cementárně či mlékárně). Odjet z vlasti se rozhodl, když nebyla práce. Měl to v úmyslu již delší dobu. Nyní navíc předvolávají osoby, které absolvovaly povinnou vojenskou službu (tu žalobce absolvoval v letech 2005 a 2006), aby se dostavily na výcvik. Žalobce nechce bojovat ve válce. Netvrdil, že by jej „hned vzali a dali do války“. Pouze tady taková možnost může být. Žádné předvolání nedostal. Žalobce musí živit rodinu, splácet bankovní úvěr a platit výživné. Jinak mu hrozí postih a nebude si moci rodinu udržet. Úvěr si žalobce vzal na matčin pohřeb, křtiny starší dcery a domácí potřeby. Asi tisíc dolarů z tří tisíc již zaplatil. Musí platit i úroky. Měsíčně žalobce potřebuje asi 250 dolarů na alimenty a úvěr. Vydělával si od 200 do 350 dolarů (když pracoval i o víkendech a měl 12hodinové směny). Úřad práce nabízí jen málo placené práce a agentuře by za zprostředkování zaměstnání musel zaplatit, proto se na ně neobracel. Přítelkyni o výpomoc žádat nechtěl. O přestěhování z Podněstří do jiné části Moldavska žalobce nepřemýšlel. Je tam ještě horší situace na trhu práce. Při cestách z Podněstří do Moldavska a zpět žádné problémy neměl (jen jednou mu celníci připomněli nezaplacenou pokutu). Problémy neměl ani s vyřízením cestovního dokladu a vycestováním z Moldavska. Nic jiného se mu v Moldavsku nestalo. V případě návratu do vlasti by možná byl potrestán odnětím svobody, kdyby neplatil své závazky. V ČR je žalobce od února 2024. Pracoval zde (např. na stavbách). Po příjezdu neměl v úmyslu o mezinárodní ochranu žádat. Chtěl tu být jen 3 měsíce, odcestovat a zase se vrátit. Pak si to ale rozmyslel, jelikož by v Moldavsku neměl práci. Rodinné příslušníky na území ČR žalobce nemá. 4. Po shromáždění dalších podkladů pro rozhodnutí (Informace MZV ČR ze dne 1. 3. 2024, č. j. 103942-6/2024-MZV/LPTP, Situace v Podněstří; Informace OAMP ze dne 16. 11. 2023, Situace obyvatel Podněstří v Moldavsku; Hodnocení Moldavska jako bezpečné země původu, stav říjen 2023, ze dne 3. 10. 2023) žalobce uvedl, že se s podklady seznámit nechce a nenavrhuje jejich doplnění. Žádné nové informace k žádosti nesdělil. Napadené rozhodnutí 5. V záhlaví označeným rozhodnutím (dále „napadené rozhodnutí“) žalovaný rozhodl, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, §14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neuděluje. 6. Žalovaný nejprve konstatoval, že tvrzeným důvodem pro udělení mezinárodní ochrany jsou ekonomické důvody, obava z vězení při nesplacení dluhu a obava z odvodu do války na Ukrajině. 7. Splnění podmínek pro udělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu žalovaný neshledal, neboť žalobce ve své vlasti nevyvíjel činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod, za kterou by byl azylově relevantním způsobem pronásledován. Žalobce výslovně sdělil, že nemá politické přesvědčení a nikdy nebyl politicky aktivní. 8. Žalobce dále netvrdil žádné skutečnosti, které by zakládaly jeho důvodnou obavu z pronásledování z důvodů uvedených v § 12 písm. b) zákona o azylu. Přestože pochází ze separatistického regionu Podněstří, nikdy neměl žádné problémy s moldavskými státními orgány, s překračováním hranic na území pod kontrolou moldavských státních orgánů ani s vyřízením moldavského cestovního dokladu. 9. V případě doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu se žalovaný zabýval tím, zda žalobci hrozí skutečné nebezpečí vážné újmy. Pouhá obava z vězení kvůli nesplácení dluhů ale není relevantním důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. Žalobce si peníze půjčil u oficiální bankovní instituce a neuvedl, že by měl v souvislosti s dluhem doposud jakékoli problémy. Dle shromážděných podkladů sice došlo v souvislosti s válkou na Ukrajině v Podněstří ke snížení ekonomického výkonu, avšak žalobce má možnost se přestěhovat do jiné oblasti Moldavska či se přemístit v rámci Podněstří např. do města Tiraspol, kde lze dosáhnout vyššího výdělku. Žalobce je navíc občanem Moldavska a držitelem jeho cestovního pasu. Nebude mít proto problémy s pobytem v jiné části země původu. Z podkladů plyne, že obyvatelé Podněstří s moldavským občanstvím mají stejná práva jako ostatní obyvatelé. Mezi oběma územími existuje relativně svobodný pohyb přes kontrolní stanoviště. Pohyb běžných osob mezi nimi bez omezení potvrdil i žalobce. 10. K obavě z předvolání k vojenskému výcviku žalovaný uvedl, že strach z mobilizace do ruské armády a do války na Ukrajině není ničím podložený. Dle Informace MZV ČR ze dne 5. 3. 2024 by se případný odvod branců z Podněstří týkal jen občanů Ruska, nikoli obyvatel s ukrajinským či moldavským občanstvím. V souvislosti s válkou na Ukrajině nedošlo v Podněstří ke zhoršení bezpečnostní situace, přestože některé zprávy hovoří o údajných útocích na důležité instituce v této oblasti. Nelze ale zjistit, zda se opravdu odehrály, nebo se jednalo jen o zpravodajskou hru. Pokud se jednalo o reálné incidenty, nikdo nebyl ohrožen na životě. Sám žalobce dále sdělil, že žádné předvolání k výcviku neobdržel, a nedomníval se, že by jej ihned odvedli do války. Žalovaný proto nedospěl k závěru, že by žalobci v případě návratu hrozilo přímé a bezprostřední nebezpečí vážné újmy. Ze shromážděných podkladů rovněž plyne, že v zemi původu neprobíhá ozbrojený konflikt, jehož důsledky by bylo možné ve vztahu k žalobci pokládat za vážnou újmu. 11. Žalovaný se rovněž zabýval možností žalobci udělit azyl za účelem sloučení rodiny dle § 13 zákona o azylu a humanitární azyl dle § 14 zákona o azylu. Důvody k jejich udělení však neshledal. Z ničeho nevyplývá, že by jeho rodinnému příslušníku byla v ČR udělena mezinárodní ochrana. Humanitární azyl je pak výjimečný institut a v řízení nevyšel najevo žádný důvod hodný zvláštního zřetele pro jeho udělení. Žalobce je soběstačnou a ekonomicky aktivní osobou. Pro výše uvedené žalovaný žalobci neudělil ani doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny dle § 14b zákona o azylu. Shrnutí žaloby 12. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“). 13. Napadené rozhodnutí má za nezákonné a nepřezkoumatelné. Namítá, že žalovaný posoudil jeho azylový příběh nesprávně. Pro žadatele o azyl je mnohdy nemožné, aby pronásledování či existenci vážné újmy prokázal jinak než svojí věrohodnou výpovědí. Správní orgán naopak stíhá povinnost opatřit si přesné a aktuální informace o zemi původu žadatele. Žalovaného tvrzení o tom, že odvod do armády by se týkal jen osob s ruským občanstvím, není ničím podložené. Jedná se pouze o informaci MZV. Tato informace je navíc vzhledem k probíhající válce zastaralá. Následně žalobce cituje úryvek článku z aktualne.cz ohledně zvýšení počtu ruských smluvních vojáků starších 45 let na frontě. Podle žalobce žalovaný jen vyjmenoval shromážděné podklady, aniž by posoudil jeho individuální případ. Žalovaný pochybil, pokud se na tento aspekt azylového příběhu žalobce nezaměřil. 14. Žalobce dále namítá, že odůvodnění napadeného rozhodnutí je mechanické a plyne z něj snaha nalézt důvody pro odmítnutí ochrany žalobce v extrémní životní situaci. Žalobce je vystaven potenciální hrozbě návratu do země původu, kde mu v krajním případě hrozí až fatální následky. Napadené rozhodnutí je formalistické. Nesplňuje požadavky na řádné odůvodnění. Žalovaný ani nezjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Neprokázal, že by současná situace v Moldavsku umožnovala bezpečný návrat žalobce bez utrpění vážné újmy. Vyjádření žalovaného 15. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout. Se všemi žalobcem uváděnými důvody pro udělení mezinárodní ochrany se zabýval. Ve vyjádření k žalobě proto rekapituluje nosné důvody napadeného rozhodnutí. Posouzení žaloby soudem 16. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas (§ 32 odst. 1 zákon