5 Azs 66/2008 — Nejvyšší správní soud

60 Az 67/2021- 23 - text  8 60 Az 67/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: A. A. právně zastoupen Mgr. Umarem Switatem, advokátem se sídlem Dědinova 2011/19, 148 00 Praha 4, pobočka pro doručování: V Tůních 11, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, IČO: 00007064, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě ze dne 21. 12. 2021 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 12. 2021, č. j. OAM-158/LE-LE05-LE05-2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 7. 12. 2021, č. j. OAM—158/LE-LE05-2021 byla žádost žalobce o mezinárodní ochranu zamítnuta jako zjevně nedůvodná dle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu), neboť je Alžírská demokratická a lidová republika dle § 2 vyhlášky ministerstva vnitra č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců (dále jen vyhláška), považována za bezpečnou zemi původu a žalobce neprokázal, že by v Alžírsku pociťoval odůvodněný strach z pronásledování z důvodů dle § 12 zákona o azylu, či že by mu tam hrozilo reálné nebezpečí vážné újmy ve smyslu § 14a odst. 2 zákona o azylu, tedy že by Alžírsko v jeho případě nebylo možné považovat za bezpečnou zemi původu. II. Žaloba 2. V žalobě vyjádřil žalobce nesouhlas se závěry žalovaného, neboť dle jeho názoru nelze v jeho případě Alžírsko považovat za bezpečnou zemi. Žalovaný se řádně nevypořádal s argumentací žalobce, který žije na území ČR dlouhou dobu, má zde vazbu k nezletilému synovi, jenž je v péči matky a žalobce právní cestou usiluje o styk s ním. Žalobce je více než patnáct let homosexuál a svoji orientaci se snaží skrývat. V zemi původu je homosexualita posuzována jako ostuda celé rodiny, je nepřípustná a trestána, z tohoto důvodu se žalobce důvodně bojí návratu do Alžírska. Jeho obava je zvýšena tím, že v mezidobí jeho bývalý partner prozradil jeho orientaci členu rodiny žalobce a tím i jeho rodině, která žalobce nenávidí a ohrožuje na životě. Nyní tak žalobci v Alžírsku hrozí újma ze strany rodiny i státních orgánů a země původu pro něj z tohoto důvodu není bezpečná. Žalobce dále popsal oblasti, v nichž jsou porušována základní lidská práva v zemi jeho původu. Uvedl, že při podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany došlo k nedorozumění či neúplnému tlumočení, neboť uvedl i to, že se obává chování domovského státu, kde mu hrozí kruté a nelidské zacházení, mučení a uvěznění. Žalobce zpřetrhal vazby v zemi původu a nemá zde absolutně nikoho, kdo by ho ochránil. Rodinné vazby má na území ČR, je citově fixován na svého syna, jehož není schopen opustit. Přizpůsobil se evropskému způsobu života a není schopen zpětné integrace. Rozhodnutí žalovaného je nepřiměřeným zásahem do soukromého a rodinného života jeho i jeho syna, z čehož dovozuje porušení článku 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a článku 8 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Žalovaný nevzal v úvahu délku pobytu žalobce na území ČR ani jeho účinnou snahu o obnovení pravidelného styku se synem. Žalovaný se nevypořádal s informacemi týkajícími se závažného porušování práv homosexuálů, proto navrhuje, aby soud provedl důkaz aktuálními zprávami nezávislých mezinárodních organizací o stavu porušování lidských práv se zaměřením na problematiku a trestnost homosexuality v Alžírsku. Žalobce by se v zemi původu ocitl na okraji společnosti, bez možnosti ubytování a finančního zajištění. Má za to, že by mu mohl být udělen azyl alespoň formou doplňkové ochrany, ev. z humanitárních důvodů s ohledem na důvody hodné zvláštního zřetele. Neudělení azylu by žalobci způsobilo nenahraditelnou psychickou i materiální újmu. Navrhl, aby žalobě byl přiznán odkladný účinek z důvodu hrozící újmy spočívající v porušení práva na svobodu pohybu a práva na život. III. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 7. 1. 2022 uvedl, že se vymezuje proti některým ryze účelovým tvrzením a námitkám uvedeným v žalobě, pomocí nichž se právní zástupce zřejmě snaží dodatečně přidat azylovému příběhu žalobce na dramatičnosti. Tvrzení, že v průběhu správního řízení mělo dojít k nedorozumění při tlumočení, neboť žalobce již tehdy konstatoval svoji obavu ze státních orgánů Alžírska, považuje žalovaný za účelové, neboť z protokolu o pohovoru vyplývá, že žalobce na dotaz, zda se kromě své rodiny obává v zemi původu ještě něčeho dalšího, odpověděl „ne“, přičemž na konci pohovoru nevznesl žádné námitky proti zápisu jednotlivých otázek a odpovědí. Pokud žalobce uvádí, že v „mezidobí“ jeho bývalý přítel údajně prozradil sexuální orientaci žalobce jeho bratranci a nyní to již ví celá rodina, pak žalovaný odkazuje na protokol o seznámení s poklady napadeného rozhodnutí, kdy žalobce výslovně uvedl, že nemá žádné nové informace, jež by sdělil. Je proto s podivem, že právě ve třítýdenním období, jež dělí konání uvedeného protokolu a sepsání žaloby, prozradil bývalý partner žalobce rodině jeho sexuální orientaci a to poté, co ji žalobce posledních 15 let úspěšně skrýval. I kdyby rodina žalobce o jeho sexuální orientaci věděla, na případu by to nic nezměnilo v situaci, kdy se k ní žalobce vrátit nechce. Veškeré obavy žalobce jsou tedy v tuto chvíli jen hypotetické a samotné tvrzení žalobce o jeho sexuální orientaci nepůsobí věrohodně. Žalobce byl během svého pobytu v ČR již 6x pravomocně odsouzen pro spáchání trestné činnosti, o povolení k pobytu tedy přišel svou vlastní vinou a stejně tak sám zapříčinil udělení správního vyhoštění. Institut mezinárodní ochrany neslouží jako tzv. záchranná brzda pro případ, kdy cizinec přijde vlastní vinou o možnost legálního pobytu na území ČR tím, že opakovaně páchá trestnou činnost. Na skutečnost, že je Alžírsko pro žalobce bezpečnou zemí původu, nic nemění žalobcovy rodinné vazby v ČR, kde má syna, ani absence zázemí v Alžírsku či dlouhý pobyt v ČR. Azylový příběh žalobce nepůsobí věrohodně. Žalobce si má být své homosexuality vědom již 15 let, ale „neví, kde to chytil“. Až do roku 2010 žil se svou bývalou manželkou, s níž má syna, přičemž již v té době měl být homosexuál. Z rozsudku OS Teplice sp. zn. 23 T 124/2018 ze dne 4. 3. 2019 mj. vyplývá, že do listopadu 2017 žalobce žil se svou družkou, pro jejíž týrání byl odsouzen k trestu odnětí svobody, přičemž jeho jednání bylo dle rozsudku motivováno žárlivostí. Napadené rozhodnutí je dle žalovaného plně v souladu s platnou legislativou a žalobce ani v náznaku nedokazuje opak, navrhl proto, aby soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci soudem 4. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.). 5. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť byly pro takový postup splněny podmínky dle § 51 odst. 1 s.ř.s. a napadené výroky rozhodnutí správního orgánu přezkoumal v mezích žalobních bodů, přičemž se v souladu s čl. 46 odst. 3 směrnice č. 2013/32/EU, o společných řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany zabýval i novými skutečnostmi odpovídajícími stavu v okamžiku svého rozhodování. V. Rozhodnutí soudu 6. Žaloba není důvodná. 7. Dle § 16 odst. 2 zákona o azylu „Jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze.“ 8. Dle § 16 odst. 3 zákona o azylu „Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 a 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b. Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle odst. 2, rovněž se neposuzuje, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.“ 9. Dle § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu „Pro účely tohoto zákona se rozumí bezpečnou zemí původu stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, 1. ve kterém obecně a soustavně nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, 2. který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a, 3. který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy