7 Ads 31/2021 — Nejvyšší správní soud

57 Af 14/2022- 82 - text  26 57 Af 14/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Lukáše Pišvejce (soudce zpravodaj) a soudce Mgr. Aleše Smetanky a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobkyně: Sony DADC Czech Republic, s.r.o. sídlem Dobřanská 545, 332 09 Štěnovice zastoupená advokátem JUDr. Martinem Bohuslavem sídlem Italská 2581/67, 120 00 Praha proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2022, č. j. 36697/22/5200-10421-711070, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2022, č. j. 36697/22/5200-10421-711070, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 23.570 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce JUDr. Martina Bohuslava, advokáta. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobkyně se žalobou domáhá přezkumu rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2022, č. j. 36697/ 22/5200-10421-711070 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil dvě rozhodnutí Finančního úřadu pro Plzeňský kraj – dodatečný platební výměr na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období roku 2016 ze dne 11. 5. 2021, č. j. 999792/21/2311-50523-401775, kterým byla dodatečně stanovena k přímé úhradě daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve výši 19 005 Kč a současně byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 3 801 Kč, a dodatečný platební výměr na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období roku 2017 ze dne 11. 5. 2021, č. j. 1000015/21/2311-50523-401775, kterým byla dodatečně stanovena k přímé úhradě daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve výši 80 481 Kč a současně byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 16 096 Kč. II. Žaloba 2. Žalobkyně uvedla, že provozuje kompletační a logistické centrum u Štěnovic na okraji Plzně, ve kterém dokončuje výrobu optických disků a poskytuje kompletační, balicí a logistické služby v mezinárodním dodavatelském řetězci v oblasti zábavního průmyslu. Zákazníky jsou především významní herní, hudební a filmoví producenti (výrobci nosičů). V Plzni a v Praze pak žalobkyně zajišťuje pro sesterské společnosti skupiny SONY a další externí zákazníky služby v oblasti zákaznického servisu v centru sdílených služeb. V České republice žalobkyně působí od roku 2010 a v současné době zaměstnává celkem cca 350 lidí. 3. Jedním z klíčových aspektů úspěšného fungování a rozvoje podnikatelské činnosti žalobkyně je zajištění stabilní pracovní síly. Situaci na trhu práce změnila v roce 2014 ekonomická konjunktura, s čímž se musela vypořádat nejen žalobkyně, ale i většina zaměstnavatelů v regionu Plzně a Prahy. Aby na složitém trhu práce žalobkyně získala a udržela zaměstnance, musela na snižující se míru nezaměstnanosti a zvyšující se nabídku volných pracovních míst adekvátně reagovat. Žalobkyně proto hledala nové, moderní a pro zaměstnance atraktivní formy motivování a odměňování, kterými by zlepšila svou pozici na trhu práce jako žádaného zaměstnavatele. 4. Po důkladné analýze podmínek a možností zavedla žalobkyně v roce 2015 systém odměňování, kterým motivovala jak nové zájemce o práci, tak i dosavadní zaměstnance s cílem poskytnout jim co největší flexibilitu, udržet si je a více je motivovat. Tento nový benefit se v interní analýze žalobkyně ukázal mezi zaměstnanci jako velmi žádaný. Žalobkyně umožnila svým zaměstnancům čerpat část své mzdy v souladu s pracovněprávními i daňovými předpisy v nepeněžní podobě ve formě připsání bodů do benefitového systému Benefit Plus. Tyto body mohli zaměstnanci čerpat podle své volby, avšak pouze na vybraná plnění dle§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Využívání této formy odměňování bylo pro zaměstnance od počátku zcela dobrovolné, závislé čistě na vůli a potřebách každého zaměstnance. 2.4. Právně se benefit opíral o tzv. naturální mzdu ve smyslu § 119 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů („zákoník práce“), tedy poskytování mzdy v jiné než peněžité formě. Zaměstnanci, kteří projevili zájem o poskytování části mzdy ve formě naturální mzdy, uzavřeli se žalobkyní dohodu o podmínkách poskytování naturální mzdy („Dohoda“). Zaměstnanci měli možnost tuto Dohodu kdykoli písemně vypovědět. Na základě dohody byla zaměstnancům poskytována naturální mzda ve formě připsání bodů do benefitového systému Benefit Plus, které mohli čerpat dle své volby a potřeby v podobě nepeněžního plnění například formou možnosti užívat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, formou příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce a formou plnění vynaložených na odborný rozvoj zaměstnance, jako jsou např. jazykové kurzy. Tedy pouze nepeněžní plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. 5. V Dohodě bylo sjednáno, že naturální mzda bude zaměstnanci poskytnuta v okamžiku přičtení bodů do benefitového systému a zaměstnanec je může čerpat na dohodnutá plnění, ve lhůtách a způsoby stanovenými vnitřním předpisem žalobkyně, kterým je směrnice o pravidlech poskytování naturální mzdy („Směrnice“). Ve Směrnici žalobkyně určila, že jeden bod připsaný na účet zaměstnance v benefitovém systému v rámci poskytování naturální mzdy odpovídá částce hrubé mzdy ve výši 1 Kč. Jako provozovatele benefitního systému vybrala žalobkyně společnost Benefit Management s.r.o., významnou společnost na trhu se zaměstnaneckými benefity, která byla zárukou spolehlivosti včetně dodržování podmínek pro čerpání vybraných plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. 6. Při poskytování naturální mzdy pak nezahrnovala žalobkyně tuto část odměny do úhrnu příjmů ze závislé činnosti, který je základem pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, neboť jde o příjem osvobozený podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. V souladu s § 25 odst. 1 písm. h) ZDP pak náklady na plnění odpovídající naturální mzdě zaměstnanců uvedla žalobkyně v přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. dubna 2016 do 31. března 2017 a od 1. dubna 2017 do 31. března 2018 v II. Oddílu, na řádku 40 – Výdaje (náklady) neuznávané za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů (§ 25 nebo 24 ZDP). V příloze č. 1 II. Oddílu A – Rozdělení výdajů (nákladů), které se neuznávají za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uvedených na řádku 40 podle účtových skupin účtové třídy uvedla žalobkyně účtovou skupinu 52 Osobní náklady a do této účtové skupiny zahrnula náklady na benefitový systém Benefit Plus. 7. Žalovaný, resp. správce daně I. stupně s osvobozením naturální mzdy od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP nesouhlasili a po provedené daňové kontrole za zdaňovací období roku 2016 a 2017 žalobkyni doměřili DPFO k přímé úhradě včetně souvisejícího penále. Podle žalovaného je naturální mzda vyplacená žalobkyní zaměstnancům zdanitelný příjem dle § 6 odst. 1 písm. a) bod 1 ZDP, na který se osvobození od daně ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nevztahuje (viz odst. 119 napadeného rozhodnutí). Jinými slovy, žalobkyně v případě naturální mzdy podle žalovaného nesplnila hmotněprávní podmínky osvobození od daně ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. 8. Předmětem sporu je právní otázka, zda se na naturální mzdu vyplacenou žalobkyní zaměstnancům ve formě připsání bodů do benefitového systému Benefit Plus aplikuje osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Jinými slovy, zda žalobkyně v případě této naturální mzdy splnila hmotněprávní podmínky pro aplikaci osvobození od daně ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. 9. Předmětem sporu naopak není skutečnost, že plnění poskytnutá žalobkyní zaměstnancům ve formě bodů do benefitového systému Benefit Plus, které zaměstnanci mohli čerpat dle své volby ve formě nepeněžního plnění výhradně na účely dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, je naturální mzda dle § 6 odst. 1 písm. a) bod 1 ZDP. 10. Předmětem sporu není ani skutečnost, že zaměstnanci čerpali body v benefitovém systému Benefit Plus poskytnuté žalobkyní jako naturální mzda pouze na účely dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a že žalobkyně náklady na plnění odpovídající naturální mzdě zaměstnanců vyloučila v souladu s § 25 odst. 1 písm. h) ZDP z daňově uznatelných výdajů (nákladů) ve svých daňových přiznáních k dani z příjmů právnických osob za příslušná zdaňovací období na řádku č. 40, čímž zvýšila daňový základ daně z příjmů právnických osob. 11. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí nad rámec odvolání žalobkyně obšírně zaobírá právní úpravou pracovního práva, jeho komentářovou literaturou a judikaturou civilních soudů, aby dospěl ke stejnému závěru jako žalobkyně, že předmětná nepeněžní plnění poskytnutá žalobkyní zaměstnancům jsou naturální mzdou poskytnutou zaměstnancům žalobkyní v souladu se zákoníkem práce. 12. Dále se žalovaný v napad