CS · EN DE FR brzy

2 As 74/2007 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:KSPL:2024:55.Af.3.2023.28
Datum: 2024-01-26
Z rozhodnutí: Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla, soudce Mgr. Jana Šmakala a soudkyně Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci…
55 Af 3/2023- 28 - text  7 55 Af 3/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla, soudce Mgr. Jana Šmakala a soudkyně Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: P. H. zastoupený advokátkou JUDr. Evou Ambrož Benešovou, Ph. D., LL. M., sídlem Dřevná 382/2, Praha, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. 73/23/5200-10421-711439 ze dne 25. 1. 2023, takto: I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství č. j. 73/23/5200-10421-711439 ze dne 25. 1. 2023 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Evy Ambrož Benešové, Ph. D., LL. M., a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. V souzené věci se soud zabýval tím, zda správce kompenzačního bonusu postupoval správně, když řízení o žalobcových žádostech o poskytnutí bonusu podle zákona č. 519/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2022, zastavil, neboť se mělo jednat o zjevně právně nepřípustná podání. Správní orgány totiž dospěly k závěru, že pokles příjmů žalobce byl způsoben jinými důvody než dopadem opatření podle § 1 zákona č. 519/2021 Sb. [§ 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 519/2021 Sb.]. V této souvislosti soud řešil, jaká mimořádná opatření přijatá k předcházení pandemie nemoci COVID-19, jsou relevantní pro hodnocení poklesu příjmů. I. Řízení před správními orgány 2. Žalobce podal dvě žádosti o kompenzační bonus z titulu společníka společnosti s ručením omezeným Big Boss SportsWear s. r. o. Společnost provozuje obchod s pánským oblečením v nadměrných velikostech. Žalobce žádal o poskytnutí kompenzačního bonusu za první bonusové období, tj. od 22. 11. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 40 000 Kč. Taktéž žalobce žádal o poskytnutí kompenzačního bonusu za druhé bonusové období, tj. od 1. 1. 2022 do 31. 1. 2022 ve výši 31 000 Kč. Finanční úřad pro Plzeňský kraj řízení o obou žádostech zastavil podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu, neboť se mělo jednat o zjevně právně nepřípustná podání. Následná odvolání žalobce žalovaný zamítl a rozhodnutí finančního úřadu potvrdil. II. Řízení před soudem 3. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou. V ní namítl, že se žalovaný dostatečně nevypořádal s argumentací žalobce uvedenou v odvolání. Žalovaný sice připustil, že vládní opatření účinná v bonusových obdobích měla dopady na chování zákazníků žalobce. Nicméně příčinu poklesu tržeb žalobce nepodřadil pod § 8 odst. 1 zákona č. 519/2021 Sb., aniž by však zdůvodnil, kterými důvody byl pokles příjmů žalobce způsoben. Dále žalobce uvedl, že ve srovnávacím období - měsících červen až srpen 2021 platila zhruba stejná omezení maloobchodního prodeje jako v bonusových obdobích. Situace však nebyla stejná, opatření v zimních měsících ve srovnání s opatřeními v letních měsících působily na spotřebitele rozdílně. V zimě nebyli zákazníci ochotni čekat před prodejnou, odcházeli pryč a své nákupy odkládali na neurčito. Zároveň se v zimě projevila další mutace onemocnění COVID-19, a tak bylo nařízeno více karantén. Podle žalobce existovala zjevná příčinná souvislost mezi přijatými opatřeními a poklesem příjmů žalobce. Podle zákona č. 519/2021 Sb. stačilo, že pokles příjmů nebyl způsoben zjevně jiným faktorem. Žalobce byl také přesvědčen, že žalovaný ve skutkově shodných případech rozhodoval rozdílně. Měl povědomost o shodných případech, kdy byly žádosti posouzeny kladně, a kompenzační bonusy byly vyplaceny. Správce daně měl postupovat shodně bez ohledu na oblast činnosti daného žadatele o kompenzační bonus, to však nečinil. 4. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou. S tvrzením žalobce, že nevypořádal jeho argumentaci uvedenou v odvolání, se neztotožnil. Žalobce neuvedl žádné konkrétní námitky, které neměl žalovaný vypořádat. Jednalo se tak spíše o projev nesouhlasu ze strany žalobce. Žalovaný posuzoval pouze to, zda důvody poklesu příjmů uváděné žalobcem lze podřadit pod § 8 odst. 1 zákona č. 519/2021 Sb., tedy zda zakládaly nárok na kompenzační bonus. Žalobce za tyto důvody považoval povinnost nosit roušku, omezený počet zákazníků na prodejně, nutnost větrat a dezinfikovat prostory, případně nesouhlas zákazníků s dodržováním těchto opatření. Tyto povinnosti však byly zavedeny opatřeními, která byla účinná již dříve, než nabyl účinnosti zákon č. 519/2021 Sb. Pokles příjmů žalobce tak byl zjevně způsoben jinými důvody než dopadem opatřeních účinnými od 22. 11. 2021. Námitka porušení zásady rovnosti byla dle žalovaného formulována zcela obecně a žalobce jí ničím nepodložil. S námitkou nejednotného postupu dle oblasti činnosti žadatele žalovaný nesouhlasil. Opatření výslovně omezovala vstup části zákazníků tam, kde se činnost týkala pohostinství a služeb. U dalších oblastí (tedy i módy) bylo nutné posuzovat žádosti individuálně. III. Posouzení věci 5. Jádrem sporu mezi účastníky bylo to, zda byla naplněná příčinná souvislost mezi poklesem tržeb žalobce a působením opatření podle § 1 zákona č. 519/2021 Sb. v souvislosti s onemocněním COVID-19, a zda tedy žalobci měl být kompenzační bonus poskytnut, či nikoliv. 6. Soud dospěl k závěru, že finanční orgány pochybily procesně (řízení o žádosti žalobci nebylo možné zastavit), i hmotněprávně. Zjevně neobstojí důvody, pro které finanční orgány konstatovaly absenci příčinné souvislosti, protože tyto důvody nemají oporu v textu právního předpisu. K vadám procesního postupu orgánů finanční správy 7. Kompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu (§ 12 odst. 1 zákona č. 519/2021 Sb.). Zákon č. 519/2021 Sb. místo pojmu správce daně užívá pojem správce kompenzačního bonusu nebo jen správce bonusu. Podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu správce daně rozhodnutím řízení zastaví, jestliže jde o zjevně právně nepřípustné podání. 8. Právně nepřípustné podání je takové podání, které zákon vůbec neumožňuje. Například podání odvolání tam, kde je odvolání ze zákona vyloučeno či tam, kde proti rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky. Za zjevně právně nepřípustné podání lze považovat takové, u něhož je již na první pohled zřejmé, že mu nelze vyhovět. Nepřípustnost tedy musí být zřejmá již ze samotného podání, nikoliv teprve z výsledků dalšího dokazování či zjišťování (viz rozsudky NSS č. j. 2 As 74/200755 ze dne 7. 5. 2008, č. 1633/2008 Sb. NSS, č. j. 5 Afs 346/2017-31 ze dne 13. 12. 2018). 9. Jak soud uvedl výše, žalobce podal dvě žádosti o poskytnutí kompenzačního bonusu, přičemž obě řízení správce bonusu zastavil s odkazem na § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu. V odůvodnění obou rozhodnutí však správce bonusu posuzoval splnění hmotněprávních podmínek pro vyplacení kompenzačního bonusu. Tento postup potvrdil i žalovaný napadeným rozhodnutím. 10. Správce bonusu tedy dospěl k závěru o zjevné právní nepřípustnosti žádostí až na základě jejich meritorního posouzení, což jejich právní nepřípustnost vylučuje (srov. přiměřeně rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci č. j. 60 Af 22/2022-35 ze dne 21. 4. 2023, odst. 24). Krajský soud v Plzni již v rozsudku č. j. 77 A 27/2021-199 ze dne 12. 5. 2021 shrnul řádný postup správce bonusu v případě vyřizování žádostí ve věci poskytnutí kompenzačního bonusu. Jednalo se sice o poskytnutí bonusu podle zákona č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, postup však i dle zákona č. 519/2021 Sb. zůstává stejný. Na straně žalovaného vystupoval Finanční úřad Plzeňského kraje, musel mu být tedy řádný postup vyřizování žádostí znám. Tento postup byl potvrzen i Nejvyššího správního soudu rozsudkem č. j. 2 Afs 129/2021-62 ze dne 15. 12. 2022 v odst. 19. 11. V nynější věci se nejednalo o podání zjevně právně nepřípustná, což vyloučil sám správce bonusu, když přistoupil k meritornímu posouzení žádostí. Správci bonusu vznikly toliko pochybnosti o tom, zda pokles tržeb žalobce byl způsoben dopadem opatření podle § 1 zákona č. 519/2021 Sb. Nemohlo tudíž dojít k zastavení řízení podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu. 12. Správní orgány tedy dospěly k nesprávnému závěru o zjevné právní nepřípustnosti žádostí. Řízení z toho důvodu nemohla být zastavena. 13. Vedle toho platí, že správce bonusu po podání žádosti nejprve posoudí, zda žádost obsahuje kromě obecných náležitostí i náležitosti stanovené v § 13 odst. 1 zákona č. 519/2021 Sb. Jde-li o žádost bezvadnou, dnem jejího podání je bonus vyměřen podle § 15 odst. 2 zákona č. 519/2021 Sb. a musí být bez zbytečného odkladu vyplacen podle § 16 odst. 3 zákona č. 519/2021 Sb. Splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus tedy správce bonusu zkoumá vždy až poté, co byl bonus vyměřen. V případě řádně podané žádosti musí dojít nejdříve k vyměření bonusu. Následně může být prověřováno, zda pro jeho vznik byly splněny podmínky. 14. Jinými slovy, zda žalobce podmínky

Citovaná ustanovení

§ 60 (150/2002 Sb.)§ 106 (280/2009 Sb.)§ 89 (280/2009 Sb.)§ 8 (519/2012 Sb.)§ 1 (519/2021 Sb.)§ 12 (519/2021 Sb.)§ 13 (519/2021 Sb.)§ 15 (519/2021 Sb.)§ 16 (519/2021 Sb.)§ 8 (519/2021 Sb.)§ 89 (519/2021 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.