33 Ad 8/2025 – Krajský soud v Plzni

33 Ad 8/2025- 57 - text  9 33 Ad 8/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobkyně: S. W., DiS., nar. X, bytem X žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČ 00551023 Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha v řízení o žalobě ze dne 12. 3. 2025 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 3. 2025, č. j. MPSV-2025/64697-914 o invalidní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Rozhodnutím Úřadu práce ČR-krajská pobočka v Plzni ze dne 28. 11. 2024 č.j. 110312/2024/PPA bylo na základě žádosti žalobkyně rozhodnuto nepřiznat příspěvek na péči. Důvodem byla skutečnost, že v posouzení stupně závislosti osoby žalobkyně ze dne 15. 11. 2024 vypracovaném posudkovým lékařem IPZS s platností od 23. 8. 2024 bylo stanoveno, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně potřebuje pomoc v oblastech základních životních potřeb – péče o domácnost. Úřad práce provedl pro účely posouzení stupně závislosti sociální šetření za účelem zjištění schopnosti žalobkyně samostatného života v přirozeném sociálním prostředí. Žalobkyni nelze podle § 8 odst. 2 zákona o sociálních službách považovat za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepotřebuje každodenní pomoc nebo dohled alespoň ve 3 oblastech základních životních potřeb posuzovaných podle § 9 zákona o sociálních službách. 2. Rozhodnutím žalovaného č. j. MPSV-2025/64697-914 ze dne 12. 3. 2025 byly zamítnuty námitky žalobkyně proti výše uvedenému rozhodnutí a toto bylo potvrzeno. Žalovaný vyžádal posouzení stupně závislosti žalobkyně pro účely příspěvku na péči Posudkovou komisi žalované, oddělení výkonu posudkové služby Plzeň (dále jen „PK MPSV“). Podle výroku a odůvodnění posudku PK MPSV ze dne 28. 2. 2025 nejde v případě žalobkyně o osobu starší 18 let věku, která se podle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby, není však neschopna zvládat aspoň tři nebo čtyři základní životní potřeby. Tento stav existoval i k datu 23. 8. 2024. Žalobkyně podle přílohy uvedeného posudku potřebuje pomoc při zvládání základní životní potřeby: péče o domácnost, tedy potřebuje pomoc celkem při 1 základní životní potřebě, což neodpovídá žádnému stupni závislosti. Žalovaný popsal příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně a vyjádřil se k důvodům nezohlednění základní životní potřeby mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví a osobní aktivity. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou ze dne 12. 3. 2025 doručenou zdejšímu soudu dne 14. 3. 2025 se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného. Žalobu odůvodnila tím, že trvá na přiznání a řádné výplatě příspěvku na péči. Jde o nesrovnalost mezi jejím fyzickým zdravotním stavem a lékařským posudkem. Je zcela vyřazena z běžného života a aktivit, a to již po dobu 14 let, přičemž její zdravotní stav se zhoršuje. Trvale se neobejde bez pomoci druhé osoby. Nesouhlasí se závěrem posudkového lékaře. Uvedla, že její mobilita je omezená, s bolestmi, nezvládá schody, má bolesti srdce, dechovou nedostatečnost, poruchy komunikace po mozkové příhodě, má špatné stravování, s pomocí v nepravidelném, a ne řádném čase z fyzických důvodů, má průjem. Nezvládá oblékání a obouvání bez dopomoci, dále nezvládá péči o zdraví díky opakovanému masivnímu krvácení z rodidel, díky průjmu trpí obrovskou únavou, jen s pomocí řádně užívá předepsané léky. Žádné osobní aktivity nemá díky silným a rozsáhlým fyzickým bolestem. Roky nezvládá péči o domácnost, vše za ni dělá pečující osoba, tj. úklid, praní, nákupy, vaření, neboť je tak vyčerpaná, že velkou část dne musí odpočívat. Posudkový lékař její závislost nepoznal a učinil tak špatný závěr, v důsledku čehož došlo k nepřiznání nároku na příspěvek. Žalobkyně proto navrhla, aby byla sjednána náprava a byl jí přiznán příspěvek na péči 3. stupně na neurčito, a to zpětně od podání žádosti, tj. od 23. 8. 2024 III. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaný dne 10. 4. 2025 ve svém vyjádření k žalobě zrekapituloval dosavadní průběh řízení, uvedl, že posudek PK MPSV zhodnotil jako každý jiný důkaz z hlediska jeho úplnosti a přesvědčivosti, nebyly v něm zjištěny žádné nesrovnalosti, posudek vypracovala věcně příslušná a usnášení schopná komise, v řádném složení, za účasti odborného posudkového lékaře a lékaře z oboru neurologie. V řízení byly shromážděny podklady, jež byly dostatečné pro zjištění skutkového stavu věci. Posudek se vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi a námitkami uvedenými v odvolání, posudkový závěr pro účely odvolacího řízení považoval žalovaný za stěžejní důkaz, tento byl úplný, objektivní, přesvědčivý, přičemž z něj vyplynulo, že žalobkyně nesplňuje zákonné podmínky pro přiznání příspěvku. Žalovaný má proto zato, že napadené rozhodnutí je v souladu s hmotným i procesním právem a správní řízení netrpí vadami, pro něž by je bylo nutno zrušit. Navrhl proto, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. IV. Posouzení věci soudem 5. V dané věci bylo rozhodnuto s ohledem na stanovisko účastníků bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. 6. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. V. Rozhodnutí soudu 7. Žaloba není důvodná. 8. Jak vyplývá ze shora uvedeného, žalovaný dospěl na základě provedených posudků k závěru, že žalobkyně potřebuje pomoc při zvládání jediné základní životní potřeby, a to péče o domácnost. Dále dospěl k závěru, že ostatní základní životní potřeby, tj. osobní aktivity, mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena a výkon fyziologické potřeby a péče o zdraví, zohlednit nelze, neboť jejich nezvládání nelze odůvodnit objektivně doloženou tíží funkční poruchy. 9. Ve věci je tak s ohledem na žalobní argumentaci sporné, zda žalobkyně potřebuje pomoc jiné fyzické osoby i při zvládání výše uvedených základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Soud se proto se nezabýval otázkou zvládnutí základní životní potřeby péče o domácnost, neboť nezvládnutí této potřeby je mezi stranami nesporné. 10. Z hlediska kritérií rozhodných pro otázku příspěvku na péči žalovaný vycházel z posudku ČSSZ- Institutu posuzování zdravotního stavu Plzeň-město ze dne 15. 11. 2024, dle něhož žalobkyně není osobou, jež se podle § 8 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby, jde o osobu starší 18 let věku, jež nesplňuje zdravotní podmínky pro uznání stupně závislosti, její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nevede k neschopnosti zvládat alespoň tři nebo čtyři základní životní potřeby, neboť dle lékaře IPZS nezvládá jednu základní životní potřebu – péči o domácnost. 11. Ke shodnému závěru dospěla i PK MPSV ČR v Plzni ve svém posudku ze dne 28. 2. 2025, dle něhož výše uvedený stav existoval i k datu 23. 8. 2024. Dle doložené zdravotní dokumentace byl PK MPSV konstatován u žalobkyně dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož příčinou je levostranná hemiparestezie nejasné etiologie (žalobkyně se nedostavila na plánované EEG). Dále je u žalobkyně doložen vertebrogenní algický syndrom krční a lumbosakrální páteře, gonarthroza, coxalgie, asthma bronchiale a lehká až středně těžká ventilační porucha v anamnéze, tato již do plicní ambulance nedochází. U žalobkyně je doložen ještě stav po ruptuře Achillovy šlachy vlevo s následnou flebotrombosou levé dolní končetiny (1997), hospitalizace proběhla v Německu. Doložen je ještě stav po úplném výhřezu dělohy a pochvy, konzervativní léčba (2012), dále stav po krátkodobé poruše vědomí s pádem, doložen byl normální neurologický nález (1984). u žalobkyně je doloženo ještě průjmové onemocnění (2021), dále rozsáhlý laločnatý hemangiom pravého boku, byla vyšetřena na kožní klinice, operace byla odložena. 12. Žalobkyně je i dle neurologického vyšetření schopna pohybu/mobility s antalgickými pohybovými stereotypy a hybnost dolních a horních končetin je plnou silou. Dle vyšetření praktického lékaře i sociálního šetření je plně orientována, zdatně komunikuje. Stravování je schopna, nají se v závislosti na svém rozpoložení, pomoc s přípravou stravy je součástí uznané základní životní potřeby péče o domácnost. Je schopna se oblékat a obouvat, je možno užívat facilitátory. Tělesnou hygienu je schopna vykonávat, preventivní dohled z důvodu případného rizika pádu na kluzkém povrchu při celkov