55 A 51/2024 – Krajský soud v Plzni

55 A 51/2024- 66 - text  10 55 A 51/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobců: a) H. S. b) M. K. oba zastoupeni advokátem JUDr. Martinem Plchem, sídlem Vojtěšská 245, Mýto proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2024, č.j. PK-RR/6388/24, takto: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobci a) a b) (dále společně jen „žalobci“) se žalobou domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2024, č.j. PK-RR/6388/24 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Klatovy, Odboru výstavby a územního plánování, ze dne 19. 8. 2024, č.j. OVÚP/6618/24/My, sp.zn. OVÚP/3309/24/My (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobců o vydání společného povolení na stavbu „Rodinný dům, parc. č. st. X., k.ú. X“ na pozemcích st. p. X., parc. č. XA., XB., XC., XD., XE., XF. v k.ú. X“ (dále jen „Stavba“). Žalobci požadovali též zrušení prvoinstančního rozhodnutí. II. Žaloba 2. Žalobci mají za to, že napadené rozhodnutí ve spojení s prvoinstančním rozhodnutím, spočívající v zamítnutí žádosti žalobců o vydání společného povolení na Stavbu, jsou věcně nesprávná. Na základě provedených důkazů a zjištěných okolností daného případu nelze dle žalobců dospět k závěru, že Stavbu není možné povolit (byť se Stavba nachází v aktivní zóně záplavového území), neboť situace žalobců je svým způsobem neobvyklá a za daných okolností, které žalobci opakovaně uváděli a namítali, může být učiněno rozhodnutí o vydání společného povolení na Stavbu, a to případně za současného stanovení konkrétních technických podmínek pro její výstavbu a povinnosti vypracování protipovodňového plánu. Žalobci tak shledávají předmětná rozhodnutí za nepřiměřeně přísná, kdy v jejich důsledku rovněž došlo k zasažení do vlastnických práv žalobců. 3. Žalobci dále uvedli, že se rozhodli, že koupí několik pozemků nacházejících se v katastrálním území J. n. Ú. s tím, že zde provedou stavební úpravy objektu M. m. na rodinný dům. Dne 19. 12. 2022 tak podali žádost o vydání společného povolení na tuto stavbu, přičemž žádosti bylo vyhověno rozhodnutím Městského úřadu Klatovy, Odboru výstavby a územního plánování ze dne 14. 2. 2023, sp.zn. OVÚP/10037/22/My, č.j. OVÚP/1069/23/My. S tímto stavebním záměrem pak rovněž vyslovil souhlas správce povodí a toku. V návaznosti na stavební povolení žalobci dne 14. 4. 2023 zahájili bourací práce. Při těchto bouracích pracích však zjistili, že obvodové stěny v přízemí M. m. jsou narušeny a ve špatném stavu; západní stěna M. m. dokonce spadla sama od sebe. Žalobci si byli vědomi stáří objektu a jeho možných „vad“, nicméně nepředpokládali, že by zde měl být nějaký problém i ve vztahu k obvodovému zdivu. Žalobci se následně rozhodli, že si nechají vypracovat posouzení stávajícího stavu obvodových stěn v přízemí objektu, což tak bylo učiněno autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb, panem K. J. (dále jen „technik“). Technik po posouzení dospěl k jednoznačnému závěru, že stav konstrukcí je havarijní a obvodové zdivo v přízemí tak bude nutné odstranit a nahradit novým. Ve zbylém rozsahu by pak bylo pokračováno podle stávající projektové dokumentace. Žalobci tak přistoupili na důrazná doporučení technika a rozhodli se, že obvodové zdivo nahradí novým. Nutno ale zdůraznit, že žalobci se pro toto rozhodli v okamžiku, kdy jedna stěna již spadla sama od sebe a technik jim prakticky nedal na výběr jiné řešení. Žalobci zvolili tento postup i s ohledem na jejich bezpečnost a bezpečnost třetích osob. V žádném případě tak žalobci neučinili na základě svého vlastního rozhodnutí a nejednalo se ani o jejich záměr, který by plánovali od začátku (např. proto, že by to bylo levnější). Ostatně, jak bylo řečeno, špatný stav obvodového zdiva zjistili žalobci až během bouracích prací. 4. Žalobci dále uvedli, že měli zájem na tom, aby stavební úpravy M. m. proběhly bez komplikací a aby vše bylo zkrátka v pořádku. Za tímto účelem tak kontaktovali ještě před vydáním stavebního povolení na stavební úpravy M. m. oprávněné osoby, které mohly žalobcům pomoci a třeba i předejít nastalým skutečnostem (např. se obrátili na místního technika pana K. nebo na Povodí Vltavy, státní podnik v Klatovech a v Plzni). Žalobci však na své žádosti neobdrželi žádnou odpověď. 5. K námitkám, že žalobci nekontaktovali prvoinstanční orgán a neinformovali jej o zjištěních a o rozhodnutí o zbourání obvodového zdiva, žalobci uvádějí, že předmětné stavební práce nesnesly odkladu, musely být učiněny ihned a zároveň nemohly být přerušeny. Žalobci tak objektivně neměli prostor k tomu, aby nejprve celou záležitost prodiskutovali s prvoinstančním orgánem. Záměrem žalobců tedy nebylo neinformovat prvoinstanční orgán o tom, co se stalo, nýbrž pouze v danou chvíli řešili mnohem závažnější problémy a na toto jim bohužel nezbyl čas a prostor. Skutečnost, že neinformovali prvoinstanční orgán o nastalé situaci, nemá v žádném případě žádný vliv na faktickou stránku celého případu, tedy na to, že objekt M. m. se nacházel ve špatném stavu, v jehož důsledku buď část objektu spadla sama od sebe, případně musela být odstraněna z důvodu zabránění vzniku újmu. Pokud by tedy žalobci informovali prvoinstanční orgán o výše uvedeném, nemělo by to žádný vliv na stav M. m., jakožto i na zaniknutí této stavby z pohledu judikatury Nejvyššího správního soudu. 6. Žalobci dále konstatovali, že již ve svém odvolání položili otázku, jak by bylo postupováno v případě, že by vše prvoinstančnímu orgánu včas ohlásili? V rámci místního šetření jim bylo sděleno, že pokud by tak učinili, prvoinstanční orgán by jim umožnil stavbu dokončit, tj. žalobcům by bylo umožněno, aby si na jejich pozemku postavili rodinný dům, a to dokonce i v aktivní zóně záplavového území. K tomuto žalobci namítali, že rozhodnutí o tom, zda lze v aktivní zóně záplavového území povolit dokončení stavby rodinného domů, nelze učinit na základě toho, zda žalobci splnili podmínku zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) o ohlášení závad na stavbě či nikoliv, neboť toto ohlášení neprolamuje úpravu § 67 vodního zákona. Neohlášení závad na stavbě pak dle žalobců nemá vliv ani na právní úpravu a požadavky kladené vodním zákonem. 7. Z prvoinstančního rozhodnutí ve spojení s napadeným rozhodnutím tak dle žalobců vyplývá, že víceméně jedinou překážkou pro Stavbu rodinného domu na předmětném pozemku je to, že žalobci zavčasu neohlásili prvoinstančnímu orgánu to, že během bouracích prací sama spadla část objektu M. m. a další části museli žalobci odstranit. Tento argument se však žalobcům jeví, vzhledem k výše uvedenému, jako absurdní. 8. Další absurdní situací je dle žalobců to, že prvoinstanční orgán i správce povodí a toku výslovně souhlasili s tím, aby objekt M. m. byl přestavěn na rodinný dům. Současně byl také vyjádřen souhlas s podobou tohoto rodinného domu, tj. počtem pater, způsobem vytápění a podobně. Následně přišli žalobci se žádostí o vydání společného povolení na Stavbu, kdy oproti původnímu povolenému stavebnímu záměru se tento záměr liší pouze v tom, že obvodové zdivo v přízemí Stavby již nebude původní, resp. se již nebude jednat o obvodové zdivo M. m. Právě uvedené však dle žalobců nemůže mít žádný vliv na posouzení splnění podmínek vodního zákona. Ostatně jakmile by byla Stavba postavena, nikdo (ani případná povodeň) by nepoznal, že obvodové zdivo v přízemí Stavby není původním zdivem objektu M. m. Přesto správce povodí a toku a prvoinstanční orgán následně své stanovisko změnili, dle názoru žalobců zcela neodůvodněně a nečekaně. 9. Žalobci v této souvislosti dále uvedli, že pokud by se v dané oblasti měla vyskytnout povodeň, bude dle žalobců mnohem bezpečnější (z hlediska bezpečnosti majetku i zdraví žalobců či třetích osob), pokud rodinný dům bude mít stabilní obvodové zdivo, které povodeň nemůže poškodit, namísto zdiva, v důsledku jehož kvality by mohl být rodinný dům povodní poškozen, případně některé jeho části dokonce odplaveny. Nehledě také na to, že pokud by se žalobci nerozhodli pro stavební úpravu M. m., nebyl by zjištěn faktický a tedy špatný stav obvodového zdiva M. m. Tento objekt by se tak na daném místě stále nacházel, což by (narozdíl od Stavby) mohlo zapříčinit způsobení vzniku újmy na majetku a zdraví. 10. Žalobci rozumí tomu, že je třeba v aktivních zónách záplavových území přijmout určitá opatření. Na druhou stranu jsou ale toho názoru, že účelem a smyslem úpravy § 67 vodního zákona je skutečnost, aby v daných oblastech nebyla uskutečňována nová výstavba, v jejímž důsledku by v případě povodní mohla být způso