57 A 42/2025 – Krajský soud v Plzni

57 A 42/2025- 64 - text  9 57 A 42/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Burianové a soudců Mgr. Aleše Smetanky a Mgr. Jana Šmakala ve věci žalobce: T. M. bytem X zastoupený JUDr. Radkem Bechyněm, advokátem sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2025, č. j. KK/1594/DS/25-3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s. se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2025, č. j. KK/1594/DS/25-3, (dále jen „napadené rozhodnutí“). Rozhodnutím ze dne 14. 3. 2025, č. j. ODSHSA/24/10119/SV, ML-10333/25 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), zamítl Městský úřad Mariánské Lázně (dále jen „městský úřad“) námitky žalobce proti provedení záznamu 12 bodů v bodovém hodnocení žalobce jako řidiče za 3 žalobcem spáchané přestupky dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“) a provedené záznamy potvrdil. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti prvoinstančnímu rozhodnutí a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. 2. Žalobce dosáhl v registru řidičů celkového počtu 12 bodů tím, že se dopustil: a) dne 13. 5. 2024 přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu, jelikož jako řidič za jízdy držel v ruce telefonní přístroj - do bodového hodnocení mu byly zaznamenány 4 body (dále jen „přestupek A“) b) dne 3. 10. 2024 přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu, jelikož jako řidič za jízdy držel v ruce telefonní přístroj - do bodového hodnocení mu byly zaznamenány 4 body (dále jen „přestupek B“) c) dne 19. 12. 2024 přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 zákona o silničním provozu, jelikož jako řidič porušil dopravní značku zákazu předjíždění - do bodového hodnocení mu bylo zaznamenáno 6 bodů (dále jen „přestupek C“) . 3. Městský úřad oznámil dne 9. 1. 2025 žalobci dosažení 12 bodů v registru řidičů. Žalobce, již zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyněm, vznesl námitky proti provedení záznamu bodů v registru řidičů, v nichž spáchání přestupků nepopíral, ale požadoval doplnění správního spisu o rozhodnutí, jimiž byl uznán vinným ze spáchání předmětných přestupků. Městský úřad opatřil všechny tři pokutové bloky a učinil je součástí podkladů rozhodnutí. 4. V prvoinstančním rozhodnutí městský úřad uvedl, že žalobce nezpochybňoval provedené záznamy bodů v bodovém hodnocení řidiče, ani údaje v oznámeních policejních orgánů o uložení pokuty příkazem na místě. Městský úřad vysvětlil, že oznámení policejních orgánů o uložení pokuty obsahují všechny náležitosti a jsou tak způsobilými podklady pro záznam bodů, provedené záznamy odpovídají těmto podkladům a jejich bodové ohodnocení odpovídá jednotlivým přestupkům dle přílohy zákona o silničním provozu. 5. V typizovaném odvolání žalobce namítal nezpůsobilost pokutových bloků jako podkladů pro záznam bodů. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že městským úřadem opatřené pokutové bloky osvědčily správnost záznamů všech bodů a správnost všech třech oznámení o uložení pokut příkazy na místě, kdy žalobce přestupky stvrdil svými podpisy na příkazových blocích a souhlasil s uloženými pokutami. Žalovaný poukázal na předmět řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů a limity zjišťovaných skutečností. 6. Žalobce v podané žalobě žalovanému vytkl, že nerespektoval odvolací důvody, nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky, příp. je jednostranně hodnotil, resp. pominul rozhodovací praxi jiných odvolacích orgánů. Žalobce se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání. 7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě s odkazem na odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že žalobce ve správním řízení konkrétně nezpochybňoval provedené bodové záznamy ani spáchané přestupky. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. II. Posouzení věci soudem 8. Soud o žalobě rozhodoval v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení ústního jednání, neboť s takovým postupem oba účastníci řízení výslovně souhlasili (žalobce v podání ze dne 27. 8. 2025 a žalovaný ve vyjádření k žalobě). 9. V souladu s § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě, přičemž neshledal žádné vady napadeného rozhodnutí, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 10. V posuzovaném případě zástupce žalobce uplatnil typizovanou žalobní argumentaci, téměř bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti daného případu. Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, publ. pod č. 2162/2011 Sb. NSS, bod 32 „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod – byť i vyhovující – obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto namístě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“ Proto míra konkrétnosti vypořádání žalobních bodů soudem bude odpovídat míře jejich konkrétnosti tak, jak vyplývá z žaloby. 11. Žalobní tvrzení, že žalovaný naprosto nerespektoval odvolací důvody, soud nemohl považovat za žalobní bod, neboť z něj nebylo vůbec zřejmé, zda, případně jaké konkrétní odvolací důvody zůstaly žalovaným nevypořádány. Pokud pak žalobce namítal, že se žalovaný nezabýval jednotlivými důkazními prostředky nebo zcela ignoroval předložené důkazy a návrhy či některé důkazy jednostranně upřednostnil v neprospěch žalobce, postrádalo i toto žalobní tvrzení dostatečnou míru konkretizace, neboť z něj nebylo zřejmé, jaké konkrétní důkazy žalovaný opomenul, resp. jaké konkrétní důkazy žalovaný preferoval před jinými k tíži žalobce. Soud nemohl dohledávat v odůvodnění napadeného rozhodnutí a správním spisu potenciální důkazy, u nichž žalovaný pochybil způsobem žalobcem tvrzeným, neboť takovým postupem by soud spekulativně domýšlel a precizoval argumentaci žalobce a nedostál by své povinnosti nestrannosti. 12. Žaloba není důvodná. 13. Soud předznamenává, že z hlediska soudního přezkumu představují napadené a prvoinstanční rozhodnutí jeden celek (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56, č. 534/2005 Sb. NSS) a že správní soudy neprovádějí dokazování správním spisem (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). 14. Podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu se řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek, zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. 15. § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu stanoví, že příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností provede záznam v registru řidičů ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě. 16. Podle § 123f odst. 1 a 3 zákona o silničním provozu v případě nedůvodných písemných námitek řidiče proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů potvrdí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností provedený záznam a námitky zamítne. 17. V řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů dle zákona o silničním provozu je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. oznámení policie o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Předmětem tohoto řízení není přezkum správnosti ani zákonnosti rozhodnutí, na jejichž základě byl záznam proveden (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2022, č. j. 6 As 147/2022-28, bod 11). 18. Oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě je způsobilým podkladem záznamu bodů. Správní orgán je povinen vyžádat si originály příkazových bloků, které by údaje v oznámení prokazovaly, jen tehdy, zpochybní-li účastník konkrétně, věrohodně a relevantně správnost oznámení. Námitky paušální, typizované, uplatňované šablonovitě ve všech případech bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti, lze hodnotit jako nevěrohodné a pro přijetí tohoto závěru ani není třeba