8 As 109/2013 — Nejvyšší správní soud

59 A 70/2014- 62 - text Pokračování 5 59A 70/2014 59A 70/2014-62 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Hany Ptáčkové v právní věci žalobkyně: Y.Z, nar. XX, státní příslušnost U., bytem XX, zastoupené Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem Opatovická 4, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2014, č. j. MV-75252-3/SO-2014, t a k t o : I. Žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, ze dne 8. 7. 2014, č. j. MV-75252-3/SO-2014, s e zamítá. II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále také jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 29. 4. 2014, č. j. OAM-441-8/ZR-2014, jímž byl žalobkyni dle § 87f odst. 2 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) ukončen přechodný pobyt na území jako rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie a dle § 87f odst. 3 téhož zákona stanovena lhůta k vycestování z území České republiky 30 dnů od právní moci prvostupňového rozhodnutí. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že dne 1. 10. 2010 nabyl právní moci rozsudek ze dne 17. 8. 2010 Okresního soudu v České Lípě, č. j. 7 C 203/2009-24, o rozvodu manželství žalobkyně s panem L.K.. Z rozsudku vyplývá, že pan L.K. podal žalobu o rozvod manželství dne 9. 11. 2009. Na základě této skutečnosti shledal správní orgán prvního stupně důvod pro ukončení přechodného pobytu žalobkyni podle § 87f odst. 2 písm. c) zákona o pobytu cizinců, jelikož manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozsudku soudu o rozvodu manželství a před zahájením řízení o rozvodu manželství trvalo méně než 3 roky. Žalovaný zdůraznil, že žalobkyně si měla být vědoma toho, že povolení k přechodnému pobytu jí bylo uděleno z důvodu uzavřeného manželství s občanem České republiky, které bylo rozvedeno dne 17. 8. 2010, a měla tudíž již v tuto dobu přemýšlet o jiném oprávnění k pobytu na území České republiky. Žalovaný se dále ztotožnil se správním orgánem prvního stupně, pokud jde o dopad napadeného rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobkyně. Zdůraznil, že žalobkyně přestala splňovat účel pobytu na území České republiky, za jakým jí byl pobyt umožněn. Žalobkyně především nesouhlasí se závěrem, že napadené rozhodnutí je přiměřené z hlediska zásahu do jejího soukromého a rodinného života. Namítá, že správní orgán prvního stupně zjevně bagatelizuje skutečné dopady vydaného rozhodnutí. Žalovaný se pak § 174a zákona o pobytu cizinců, tj. přiměřeností dopadů rozhodnutí do jejího rodinného života nezabývá vůbec. Pokud by došlo k potvrzení ukončení přechodného pobytu žalobkyně, mělo by to dramatický dopad na pobytový status celé rodiny. Žalobkyně zdůraznila, že pobývá se synem na území České republiky od 29. 4. 2009, a tuto dobu považuje za dostačující k integraci a přijetí způsobu života v České republice. Žalobkyně je plně soběstačná po ekonomické stránce, její zdravotní stav je velice dobrý, nikdy se nedopustila žádného jednání, které by mohlo mít za následek zrušení jejího pobytového oprávnění. Žalobkyně má navíc na území České republiky vztah s panem J.F., občanem České republiky. Správní orgány se také vůbec nezabývaly aktuální situaci na Ukrajině, kde je občanská válka a hrozí tedy obava o život žalobkyně i jejího syna. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaný nedodržel lhůtu pro vydání rozhodnutí a své rozhodnutí náležitě neodůvodnil. Žalobkyně upozorňuje na změnu zákona o pobytu cizinců zákonem č. 427/2010 Sb., který změnil § 87f odst. 2 písm. c). Žalobkyně v této souvislosti namítá, že zpětná účinnost zákona je obecně nepřípustná a výrazně zeslabuje princip důvěry občanů nebo cizinců v právo. Z výše uvedených důvodů považuje žalobkyně napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné a požaduje, aby bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný navrhoval žalobu jako nedůvodnou zamítnout, přitom uvedl shodné skutečnosti jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí. V písemnosti nazvané doplnění žaloby ze dne 2. 6. 2015 žalobkyně poukázala na to, že správní orgány věděly o existenci rozsudku o rozvodu manželství od října 2010. Pokud chtěly pobyt žalobkyně na území České republiky na základě této skutečnosti ukončit, měly tak učinit bezprostředně poté, co se o existenci rozsudku o rozvodu manželství dozvěděly. Pokud stát nevyvinul aktivitu k ukončení jejího pobytu v přiměřené době od splnění podmínek pro takové rozhodnutí, žalobkyně legitimně očekávala, že může na území České republiky nadále žít, a to i s ohledem na to, že zde žije také její syn. Ve věci proběhlo dne 16. 6. 2015 ústní jednání. Žalovaný se z jednání omluvil, uvedl, že nežádá o odročení jednání, a odkázal na své písemné stanovisko k podané žalobě. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zopakovala důvody, které ji k podání žaloby vedly. Požadovala provést důkaz svým účastnickým výslechem a listinami, které přiložila k doplnění žaloby, zejména rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 5. 2015, č. j. MV-10917-3/SO-2015, kterým bylo zrušeno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 22. 11. 2014, č. j. OAM-2508-5/ZR-2014, jímž byl dle § 87f odst. 2 písm. c) zákona o pobytu cizinců ukončen přechodný pobyt jejímu synovi. Žalobkyně tak chtěla prokázat stupeň své integrace do české společnosti a skutečnost, že zde i nadále zůstává její syn, který má přechodný pobyt. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a mezích uplatněných žalobních bodů, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu, v souladu s § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s. Dle § 87f odst. 2 písm. c) zákona o pobytu cizinců ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území, pokud manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo o prohlášení manželství za neplatné; to neplatí jestliže 1. rodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím příslušného orgánu nebo dohodou manželů svěřeno do výchovy dítě občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území, nebo 2. před zahájením řízení o rozvodu nebo řízení o prohlášení manželství za neplatné toto manželství trvalo alespoň 3 roky a v době trvání manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen pobyt nejméně 1 rok, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka. Z obsahu správního spisu byly zjištěny tyto pro danou věc podstatné skutečnosti: Žalobkyně je občankou U. Dne 8. 4. 2009 podala žádost o povolení k přechodnému pobytu podle § 87b odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana České republiky doložila oddacím listem potvrzujícím, že dne 3. 4. 2009 uzavřela manželství s panem L.K. Žalobkyně tak splnila podmínku uvedenou v § 15a odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, že rodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí jeho manžel. Správní orgán proto rozhodl o udělení povolení k přechodnému pobytu. Dne 17. 8. 2010 Okresní soud v České Lípě rozhodl o rozvodu manželství žalobkyně, rozsudek nabyl právní moci dne 1. 10. 2010. Z rozsudku vyplývá, že pan L.K. podal žalobu o rozvod manželství dne 9. 11. 2009. Na základě této skutečnosti správní orgán prvního stupně shledal důvod pro ukončení přechodného pobytu žalobkyně podle § 87f odst. 2 písm. c) zákona o pobytu cizinců, protože manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozsudku soudu o rozvodu manželství a před zahájením řízení o rozvodu manželství trvalo méně než 3 roky. Správní orgán prvního stupně v rozhodnutí ze dne 29. 4. 2014, č. j. OAM-441-8/ZR-2014, kterým o ukončení přechodného pobytu žalobkyně rozhodl, řešil i přiměřenost rozhodnutí z hlediska zásahu do soukromého a rodinného života žalobkyně. Zdůraznil, že rozvedené manželství bylo bezdětné, z předchozího vztahu má žalobkyně syna V., státního příslušníka U., který má na území České republiky povolen rovněž přechodný pobyt. Žalobkyně pobývá v České republice od roku 2009, rozhodnutím o ukončení přechodného pobytu není z území České republiky vyhoštěna, může