15 A 38/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

15 A 38/2025- 32 - text  5 15 A 38/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobce: Ing. R. K., narozený X bytem X zastoupený Mgr. Martinem Sobkem, advokátem sídlem u Císařských lázní 368/7, 415 01 Teplice proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2025, č. j. KUUK/116679/2025, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, takto: I. Žalobě se přiznává odkladný účinek. II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2025, č. j. KUUK/116679/2025, jímž bylo podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto jako opožděné jeho odvolání ze dne 7. 7. 2025, které žalobce podal proti rozhodnutí Magistrátu města Most, odboru stavební úřad, ze dne 3. 6. 2025, č. j. MmM/104911/2025/OSÚ/ME , kterým bylo podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), nařízeno odstranění stavby „Stavební úpravy pro změnu v užívání nebytového prostoru umístěného v bytovém domě čp. XA, ul. X, obec X, část X – z lékárny na provozovnu rychlého občerstvení a kavárnu“, na pozemku p. č. XB v katastrálním území X, ve specifikovaném rozsahu, a podle § 129 odst. 8 stavebního zákona bylo žalobci nařízeno obnovení přecházejícího stavu, a to rovněž ve stanoveném rozsahu. Současně byla žalobci uložena povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 2 500 Kč. 2. Následně žalobce navrhl, aby soud předmětné žalobě přiznal odkladný účinek dle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Svůj návrh odůvodnil tím, že újma, která mu může vzniknout výkonem napadeného rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím prvostupňovým, by pro něj znamenala zásadní finanční škodu v rozsahu vyšších statisíců korun českých, neboť mu bylo uloženo odstranění stavebních úprav, a to v rozsahu odstranění rozvodů vody, kanalizace a elektrorozvodů, kterými bylo zasaženo do nosných konstrukcí stavby, odstranění nových příček, kterými došlo ke změně užívání některých prostorů (příčky v místnosti původního zázemí pro personál, kterými byla místnost rozdělena na šatnu pro personál a sociální zázemí – WC a umývárna), odstranění osazených vzduchotechnických zařízení (větrání občerstvení, větrání hygienických zařízení). Současně bylo žalobci nařízeno obnovení předcházejícího stavu v rozsahu obnovení odstraněných příček v hlavním prostoru provozovny tak, aby bylo zachováno využití místností podle schváleného účelu užívání, tedy lékárny. 3. K dotčení veřejného zájmu dále žalobce uvedl, že jediným porušením právních předpisů byla dle prvostupňového rozhodnutí absence souhlasu společenství vlastníků jednotek v budově, ve které se nachází dotčený nebytový prostor, v němž byly provedeny stavební úpravy (resp. opravy). K tomu žalobce doplnil, že veškeré práce a činnosti provedl prostřednictvím odborně zdatných zhotovitelů a v souladu s platnými stavebnětechnickými normami a projektovou dokumentací. Veřejný zájem na dodržování stavebnětechnických předpisů tedy nebyl provedením odkazovaných činností dotčen, přičemž tak nemohlo dojít ani ke vzniku žádné újmy třetích osob. 4. Žalovaný v písemném vyjádření uvedl, že ponechává plně na úvaze soudu, zda v projednávaném případě podané žalobě proti napadenému rozhodnutí přizná odkladný účinek. V dané souvislosti toliko poukázal na všeobecnou existenci veřejného zájmu na řádném výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. Jiné skutečnosti, které by svědčily o možném ohrožení jiného veřejného zájmu v důsledku odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, žalovanému nebyly známy. 5. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě. 6. K přiznání odkladného účinku žalobě je nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění žalobce tvrdí a prokazuje k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samého napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že žalobcův majetek se zmenší, a tím bude žalobci způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, jako tomu je v předmětné věci ve vztahu k napadenému rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině a sankci žalobce. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení hrozící újmy žalobce nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde hrozí natolik závažná újma žalobci, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně ustoupit zájmům žalobce do meritorního rozhodnutí věci soudem. 7. Soud po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě lze vyhovět. 8. Soud při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, vycházel z napadeného rozhodnutí, jímž bylo žalobci nařízeno odstranění stavby „Stavební úpravy pro změnu v užívání nebytového prostoru umístěného v bytovém domě čp. XA, ul. X, obec X, část X – z lékárny na provozovnu rychlého občerstvení a kavárnu“, na pozemku p. č. XB v katastrálním území X, konkrétně v rozsahu „odstranění rozvodů vody, kanalizace a elektrorozvodů, kterými bylo zasaženo do nosných konstrukcí stavby, odstranění nových příček, kterými došlo ke změně užívání některých prostorů, jedná se o příčky v místnosti původního zázemí pro personál, kterými byla místnost rozdělena na šatnu pro personál a sociální zázemí (WC a umývárna), odstranění osazených vzduchotechnických zařízení (větrání občerstvení, větrání hygienických zařízení)“, a podle § 129 odst. 8 stavebního zákona bylo žalobci současně nařízeno obnovení přecházejícího stavu stavby v rozsahu „obnovení odstraněných příček v hlavním prostoru provozovny tak, aby bylo zachováno využití místností podle schváleného účelu užívání stavebním úřadem, tedy lékárny.“ Z výše popsaného je tedy zřejmé, že nastanou-li účinky tohoto rozhodnutí, majetek žalobce se v důsledku odstranění předmětné stavby (resp. stavebních úprav) nepochybně zmenší, čímž mu bude způsobena újma. Existence újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. na straně žalobce je tak dle soudu zjevná již ze samotného napadeného rozhodnutí, a soud pro