1 As 10/2025 — Nejvyšší správní soud

16 A 25/2025- 53 - text  4 16 A 93/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: Spolek Kamýk, IČO 04498763 sídlem Halasova 714, 252 64 Velké Přílepy proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj sídlem Staroměstské náměstí 6, 110 00 Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2025, č. j. MMR-47633/2025-83, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V projednávané věci se žalobce žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 29. 9. 2025 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2025, č. j. MMR-47633/2025-83, kterým byla k odvolání žalobce změněna výroková část C rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem (dále jen „stavební úřad“) ze dne 22. 11. 2021, č. j. MURCE/36573/2021, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že byla změněna citace zákonných ustanovení, podle kterých bylo ve věci rozhodnuto, a kterým bylo prvostupňové rozhodnutí v částech B a C ve zbývající části potvrzeno. Napadeným rozhodnutím tak de facto bylo zamítnuto odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí. Žalobce spolu s žalobou požádal o přiznání odkladného účinku žalobě. 2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 10. 2025, č. j. 18 A 93/2025-27, rozhodl o své místní nepříslušnosti a postoupil věc zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. 3. Prvostupňovým rozhodnutím bylo v části A vydáno povolení k akumulaci povrchových vod v retenční nádrži a k převodu povrchových vod prostřednictvím dešťové kanalizace a byly stanoveny povinnosti a podmínky pro nakládání s vodami. V části B. a C. prvostupňového rozhodnutí bylo vydáno stavební povolení pro stavbu v rozhodnutí vyjmenovaných vodních děl podle § 15 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, stanoveny podmínky a povinnosti pro provedení stavby, stanovena možnost užívání stavby na základě kolaudačního souhlasu, uložena povinnost stavebníkovi oznamovat fáze výstavby, stanoven termín dokončení stavby, povoleno odstranění vyjmenovaných vodních děl a stanoveny podmínky pro odstranění staveb. Část A prvostupňového rozhodnutí nebyla dotčena napadeným rozhodnutím žalovaného, tedy ani žalobou. 4. Před vlastním rozhodnutím o žalobě byl soud nejprve povinen zabývat se otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení pro její projednání. 5. Podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. 6. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. 7. Zvláštním zákonem, na který pro daný případ výše citované ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. odkazuje, je zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „s. z.“). Podle § 306 odst. 1 s. z. lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. 8. Některá ustanovení stavebního zákona nabyla účinnosti dne 1. 7. 2024, mezi nimi i úprava soudního přezkumu obsažená v § 305 a násl. s. z. 9. Dle § 331 s. z. se soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Z citovaného ustanovení a contrario vyplývá, že soudní řízení zahájená za účinnosti nového stavebního zákona se v plném rozsahu, včetně lhůty pro podání žaloby, řídí právě jím (k tomu srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26, a ze dne 9. 4. 2025, č. j. 1 As 10/2025-34). Nová úprava žalobních lhůt podle § 306 stavebního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2024 se tedy uplatní ve všech soudních řízeních zahájených ode dne 1. 7. 2024. Výjimku tvoří pouze případy, kdy bylo žalobou napadené rozhodnutí vydáno a současně žalobci doručeno ještě před 1. 7. 2024; v těch se uplatní obecná dvouměsíční lhůta dle § 72 odst. 1 s. ř. s. (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24). Taková situace však v projednávané věci nenastala. 10. Na tomto místě je třeba konstatovat, že správní řízení bylo zahájeno za účinnosti starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., (dále jen „starý stavební zákon“), přičemž podle této právní úpravy tvořila vodní díla zvláštní kategorii záměrů (staveb, činností a zařízení), k jejichž povolení byly dle § 15 odst. 1 písm. d) starého stavebního zákona příslušné speciální stavební úřady. Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, bylo možno vydat současně se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu. Stavební úřad rozhodl v prvostupňovém rozhodnutí o části B. a C. (také) podle § 115 starého stavebního zákona. Je proto třeba považovat jak prvostupňové rozhodnutí, tak i na něj navazující napadené rozhodnutí žalovaného jakožto odvolacího orgánu, za rozhodnutí stavebního úřadu, na které se s účinností od 1. 7. 2024 vztahuje speciální úprava soudního přezkumu obsažená v § 305 a násl. s. z., a to včetně délky lhůty 1 měsíce pro podání žaloby podle § 306 odst. 1 s. z. (k tomu srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 3. 2. 2025, č. j. 59 A 64/2024-64). 11. V právě projednávané věci, jak tvrdil žalobce v žalobě a současně toto tvrzení doložili oba účastníci doručenkou vygenerovanou systémem datových schránek žalobce, bylo napadené rozhodnutí žalobci doručeno do jeho datové schránky dne 31. 7. 2025. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byl tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí den 31. 7. 2025, jednoměsíční lhůta pro podání žaloby počala plynout dne 1. 8. 2025 a marně uplynula v pondělí 1. 9. 2025. Dané soudní řízení bylo zahájeno až dne 29. 9. 2025, kdy byla žaloba odeslána systémem datových schránek Městskému soudu v Praze. 12. Na základě shora uvedených skutečností tak soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána včas, proto předmětnou žalobu výrokem I. tohoto usnesení odmítl dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. 13. Výrok II. usnesení o náhradě nákladů řízení pak vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 14. Pro úplnost odůvodnění soud doplňuje, že o soudním poplatku v tomto usnesení nerozhodoval, neboť podle § 6a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích se poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne. Soud tedy po žalobci zaplacení soudního poplatku nepožadoval. Zároveň žalobce sám spolu s podanou žalobou soudní poplatek neuhradil, není proto důvod, aby soud rozhodl o jeho vrácení. 15. Vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta, nebylo rozhodováno o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí