16 Ad 1/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

16 Ad 1/2025- 61 - text  6 16 Ad 1/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: doc. Dr. Ing. P. K., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Joklem sídlem Londýnská 608/52, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem sídlem Pasteurova 3544/1, 400 96 Ústí nad Labem zastoupený advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2025, č. j. UJEP/2025/00025082, o návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření, takto: I. Návrh žalobce na nařízení předběžného opatření se zamítá. II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na nařízení předběžného opatření, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žalobci se vrací částka ve výši 10 000 Kč, která byla složena na účet soudu jako jistota. Částka bude žalobci vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2025, č. j. UJEP/2025/00025082, jímž bylo rozhodnuto o odvolání žalobce z funkce děkana Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem s účinností ke dni 31. 7. 2025. 2. Žalobce v žalobě současně navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“). Usnesením ze dne 1. 10. 2025, č. j. 16 Ad 1/2025-56, Krajský soud v Ústí nad Labem podané žalobě přiznal odkladný účinek. 3. Společně s žalobou žalobce podal návrh na nařízení předběžného opatření podle § 38 s. ř. s., kterým se domáhal toho, aby soud žalovanému uložil povinnost zdržet se do právní moci rozhodnutí o žalobě ze dne 11. 9. 2025 jmenování nového děkana Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. 4. V návrhu na nařízení předběžného opatření žalobce zopakoval průběh správního řízení a stručně shrnul své námitky přednesené v podané žalobě, na kterou odkázal. Samotný návrh odůvodnil tím, že dle jeho názoru je nutné zatímně upravit poměry účastníků řízení, neboť dosud nebyl jmenován nový děkan fakulty a faktická nejistota ohledně obsazení této funkce zakládá naléhavou potřebu předejít dalším krokům, které by mohly mít nevratné důsledky nejen pro navrhovatele, ale i pro fakultu jako celek. Návrh žalobce má předejít případnému jmenování nového děkana, neboť jmenování jiné osoby do této funkce by mohlo zásadním způsobem změnit poměry, které jsou předmětem řízení, a vytvořit stav, který bude v případě zrušení žalobou napadeného rozhodnutí obtížně napravitelný. Další důvod pro nařízení předběžného opatření žalobce spatřoval v tom, že mu hrozí vážná nemajetková újma spočívající v nevratném zásahu do jeho profesní pověsti, kontinuity akademické dráhy a možnosti vykonávat funkci děkana fakulty. Odvoláním byl zbaven prestižního a odpovědného akademického postavení, přičemž jmenování nástupce by tuto újmu ještě prohloubilo, neboť by žalobci znemožňovalo návrat do funkce i v případě, že by v řízení před soudem uspěl. Hrozící újma pak není hypotetická, ale bezprostřední s ohledem na organizační potřeby univerzity v nejbližší době. Dále žalobce uvedl, že navrhované opatření je přiměřené a časově omezené a neznemožňuje výkon veřejné správy ani vedení fakulty, protože univerzita má možnost zajistit provizorní chod fakulty jiným zákonným způsobem, např. pověřením jednoho z proděkanů. Zdůraznil, že navržené opatření nezpochybňuje ani nezbavuje žalovaného jeho zákonného oprávnění jmenovat nového děkana, ale pouze dočasně odkládá výkon tohoto oprávnění. Dále uvedl, že bez poskytnutí předběžné soudní ochrany by mohlo dojít k faktickému zmaření účelu řízení. Rozhodnutí soudu, které by konstatovalo nezákonnost napadeného rozhodnutí žalovaného by nemělo reálný účinek, pokud by v mezidobí došlo ke jmenování nového děkana a případnému akademickému přeskupení v rámci fakulty. Žalobce k tomu uvedl, že nemá žádný jiný efektivní právní prostředek, který by mohl zabránit vzniku nevratných následků napadeného rozhodnutí, vzhledem k tomu, že odvolání žalobce z funkce je již účinné a jmenování nového děkana může kdykoli nastat. 5. Žalovaný ve vyjádření k předmětnému návrhu na nařízení předběžného opatření uvedl, že návrh žalobce na nařízení předběžného opatření je při současně podané žádosti o přiznání odkladného účinku žalobě nadbytečný, a jeho podání je tak nelogické. Pokud by soud návrhu na přiznání odkladného účinku vyhověl, pak by bylo předběžné opatření právně nevykonatelné, neboť žalovaný by ani neměl zákonnou možnost jmenovat nového děkana. Pokud by soud návrhu na přiznání odkladného účinku nevyhověl, pak by ze stejných důvodů nemohl vyhovět ani návrhu na nařízení předběžného opatření. Žalovaný uvedl, že tvrzení žalobce nevedou k prokázání hrozící újmy a jejího rozsahu. Dle jeho názoru jsou tvrzení žalobce vágní a odrážejí pouze subjektivní vnímání dopadu rozhodnutí na žalobce. Nadto se ani nejedná o újmu hrozící, ale již vzniklou, když k odvolání žalobce z funkce děkana, a tím i k zásahu do kontinuity ve vedení fakulty a do integrity žalobce, již došlo. Žalovaný navrhl, aby soud návrh žalobce na nařízení předběžného opatření zamítl. 6. Podle § 38 odst. 1 s. ř. s. platí, že byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat. 7. Předběžné opatření podle § 38 s. ř. s. tak představuje univerzální nástroj prozatímní ochrany práv účastníků, který lze uplatnit ve všech řízeních vedených ve správním soudnictví (§ 4 s. ř. s.). Jedná se však o zcela mimořádný institut, který lze aplikovat pouze ve vyjímečných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží, že mu hrozí vážná újma. Pro hrozbu vážné újmy je možno uložit takovou povinnost i třetí osobě, ovšem toliko za předpokladu, že to po ní lze spravedlivě žádat. 8. Výkladem pojmu vážná újma jakožto základní podmínky pro nařízení předběžného opatření se zabýval Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/2006-37, publ. pod č. 910/2006 Sb. NSS. V tomto usnesení vyslovil, že „[v]ážnou újmou je nutno zejména rozumět takový zásah do právní sféry účastníka (resp. pokyn či donucení s obdobnými důsledky), který – v případě, že by byl v řízení ve věci samé shledán sám o sobě nezákonným či shledán součástí nezákonného komplexnějšího postupu správního orgánu – představuje natolik zásadní narušení této jeho sféry, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby jej, byť dočasně, snášel. Vážnou újmou tedy budou zejména intenzivní zásahy do intimní sféry navrhovatele, do jeho vlastnických práv či do jiných jeho subjektivních práv, zejména těch, která mají povahu práv ústavně zaručených.“ Zdejší soud zároveň zdůrazňuje, že rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodnutím předběžné povahy, jehož účelem je zajistit, aby rozhodnutí ve věci samé mohlo mít reálně účinky na právní poměry účastníků tím, že se dočasně zabrání intenzivním zásahům do jejich právní sféry (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 2. 2017, č. j. 6 As 6/2017-75). Předběžné opatření lze také kdykoliv zrušit nebo změnit (tj. rozšířit či zúžit rozsah omezení, která byla povinnému účastníku uložena), změní-li se poměry (§ 38 odst. 4 s. ř. s.). Jak vyplývá ze shora popsaného, jednou ze základních podmínek pro nařízení předběžného opatření je objektivní existence vážné újmy, která reálně účastníkovi řízení hrozí v případě, že by po dobu řízení před soudem nebyly upraveny poměry tak, že bude účastníku řízení či třetí osobě uloženo něco konat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. 9. Soud předně konstatuje, že žalobce se v projednávané věci domáhá zrušení rozhodnutí rektora univerzity (v postavení správního orgánu), přičemž současně s podanou žalobou navrhl jak přiznání odkladného účinku žalobě, tak i nařízení předběžného opatření. V případech žalob proti rozhodnutím správních orgánů přichází v úvahu aplikace institutu odkladného účinku žaloby i předběžného opatření, jakožto obecného nástroje pro mezitímní úpravu poměrů mezi účastníky. 10. Vztahem předběžného opatření a odkladného účinku se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019-39, č. 4039/2020 Sb. NSS. V něm konstatoval, že „vydání předběžného opatření tak může připadat do úvahy typicky v těch situacích, kdy samotné přiznání odkladného účinku žalobě či kasační stížnosti nemůže zatímní poměry účastníka dostatečně ochránit nebo tam, kde nebudou p