2 As 34/2006 — Nejvyšší správní soud

10 A 77/2023- 62 - text 17 10 A 77/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobkyně: YBN CONSULT – Znalecký ústav s.r.o. IČO 25614274 Krakovská 583/9, 110 00 Praha 1 zastoupena Mgr. Vojtěchem Šimkem, advokátem sídlem Národní 973/41, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 427/16, 128 00 Praha 2 v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 17. 2. 2023, č. j. MSP-43/2022-ODKA-ROZ/4, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí ministra spravedlnosti, kterým ministr zamítl rozklad žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2022, č. j. MSP-43/2021-OINS-SRZT/15, jímž žalovaný jakožto správní orgán prvního stupně uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a uložil jí pokutu ve výši 55 000 Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. 2. Vytýkaný přestupek spočívá v tom, že ačkoliv byla žalobkyně coby znalecká kancelář podle § 1 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona o znalcích povinna vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí, vypracovala znalecký posudek č. 472/3173/2021 s názvem „Určení výše nájemného za m2 jednotlivých pozemků v k. ú. Dolní Chabry, Kobylisy a Ďáblice, a to pro období 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016, kde se na pozemcích nachází stavby jiného vlastníka“, který trpěl vadami spočívajícími v tom, že: a. určila cenu z nájmu pozemku č. 1499/3 vedeného v k. ú. Dolní Chabry, pozemku č. 2132/3 vedeného v k. ú. Kobylisy a pozemku č. 18/1 vedeného v k. ú. Ďáblice za období od 1. 1. 2014 až 30. 9. 2016 podle výměru Ministerstva financí č. 01/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, přestože se tento výměr na posuzované období nevztahoval, a při stanovení ceny vyšla z maximální regulované ceny 120 Kč/m2, aniž by přihlédla k umístění pozemku v obci, jeho vybavení a dalším podmínkám, přestože cenové výměry Ministerstva financí, kterými se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, zohlednění těchto cenotvorných faktorů vyžadují, tedy při výkonu znalecké činnosti nepostupovala s náležitou odbornou péči a v souladu s obecně uznávanými standardy daného oboru; b. určila cenu z nájmu pozemku č. 1499/3 vedeného v k. ú. Dolní Chabry, pozemku č. 2132/3 vedeného v k. ú. Kobylisy a pozemku č. 18/1 vedeného v k. ú. Ďáblice za období od 1. 1. 2014 až 30. 9. 2016 podle cenových map stavebních pozemků, které jsou součástí vyhlášky hl. m. Prahy č. 32/1998 Sb., o cenové mapě stavebních pozemků, přestože se jednalo o pozemky, na nichž je umístěna veřejně provozovaná komunikace, a na něž se tedy cenové mapy stavebních pozemků podle citované vyhlášky nevztahují, tedy při výkonu znalecké činnosti nepostupovala s náležitou odbornou péčí a v souladu s obecně uznávanými standardy daného oboru. II. Řízení předcházející podané žalobě a napadené rozhodnutí 3. Vypracování znaleckého posudku ze dne 27. 1. 2021 zadal žalobkyni pan M. J. jako podklad pro soudní řízení. Úkolem žalobkyně bylo stanovit nájemné ze tří pozemků, na kterých je umístěna stavba jiného vlastníka, za období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016. Všechny pozemky jsou pozemky silniční; komunikace na nich umístěné jsou ve vlastnictví Hlavního města Prahy. 4. Oznámením o zahájení řízení ze dne 2. 9. 2021, které bylo žalobkyni doručeno 3. 9. 2021, žalovaný zahájil s žalobkyní řízení o přestupku, které vyústilo ve vydání výše popsaného prvostupňového rozhodnutí. V průběhu prvostupňového řízení požádala žalobkyně o nařízení ústního jednání. Tento návrh žalovaný zamítl usnesením ze dne 11. 10. 2021, č. j. MSP-43/2021-OINS-SRZT/6, proti kterému žalobkyně podala rozklad, který ministr zamítl rozhodnutím ze dne 2. 2. 2022, č. j. MSP-84/2021-ODKA-ROZ/3. 5. Proti prvostupňovému rozhodnutí o přestupku podala žalobkyně rozklad, který ministr zamítl rozhodnutím napadeným touto žalobou. V odůvodnění vyšel ministr z toho, že odborná literatura rozumí pod pojmem „řádného výkonu znalecké činnosti“ povinnost provést znalecký úkon za dodržení stanovených náležitostí úkonu. Tato povinnost v sobě zahrnuje i řádný způsob zpracování (metodu) zadaného znaleckého úkolu Kromě obecné metody zpracování znaleckého posudku znalec může použít konkrétní odborné postupy odpovídající zadané problematice (odborná metoda). Tato odborná metoda by ve znaleckém posudku měla být popsána nebo vysvětlena (Dörfl, L. Zákon o znalcích a tlumočnících. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 46.). Podle judikatury spočívá hodnocení důkazu znaleckým posudkem v posouzení, zda závěry znaleckého posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry znaleckého posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda jeho odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení. Ze znaleckého posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah utvořil závěr. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009). Z požadavku řádnosti a přezkoumatelnosti potom vyplývají jednotlivé zásady, zejména zásada komplexnosti, úplnosti, opakovatelnosti a transparentnosti, které musí znalec dodržovat. 6. Ke konkrétním vytčeným porušením minstr uvedl, že prvostupňové rozhodnutí nevytýká žalobkyni, že by pouze chybně uvedla cenový výměr, ze kterého vycházela, ale že při stanovení ceny vyšla z maximální regulované ceny 120 Kč/m2, aniž by přihlédla k dalším cenotvorným faktorům, jak vyžaduje výměr Ministerstva financí č. 1/2012. Není tedy pravdivé tvrzení žalobkyně, že jediným jejím pochybením byla chyba v psaní. Žalobkyně ve znaleckém posudku odkázala na výměr Ministerstva financí č. 1/2012, který se na posuzované období vůbec nevztahoval. Tento chybný odkaz nasvědčuje tomu, že žalobkyně nedisponuje relevantními informacemi ohledně výměrů Ministerstva financí a jejich obsahu. 7. Ze znaleckého posudku nevyplývá, že by žalobkyně skutečně určila ceny nájemného výpočtem podle cenového výměru a cenových map. Žalobkyně sice tvrdí, že určila ceny nájemného podle umístění pozemků v obci a jejich vybavenosti ve znaleckém posudku č. 335/3036/2017 (tj. ve znaleckém posudku předcházejícím posudku č. 472/3173/2021, jehož vady jsou žalobkyni vytýkány) nikoliv porovnáním, ale výpočtem, avšak ve znaleckém posudku nejsou žádné nájemní smlouvy ani jejich srovnání. Je irelevantní, jak žalobkyně zohlednila umístění pozemků v obci a jejich vybavení o tři roky dříve v posudku č. 335/3036/2017, protože posudek č. 472/3173/2021 je samostatným posudkem a umístění pozemků v obci ani další cenotvorné faktory nezohledňuje. 8. Žalobkyně nejen nepoužila relevantní cenový výměr, ale navíc ho užila nesprávným způsobem a zcela mimo odbornou péči, se kterou měla jako znalecká kancelář postupovat. 9. Není opodstatněné tvrzení žalobkyně, že použila cenové mapy stavebních pozemků jako zdroj dat, jelikož žalobkyně porovnávala neporovnatelné – ceny stavebních pozemků s cenami pozemků s využitím dráha, silnice apod. Podstatou problému je, že žalobkyně ocenila nestavební pozemky, které jsou levnější, jednotkovými cenami stavebních pozemků, které jsou dražší. 10. Předmětem ocenění byly pozemky veřejné infrastruktury ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Není na nich provozována podnikatelská činnost, a jelikož se jedná o pozemky, na nichž jsou umístěny pozemní komunikace ve vlastnictví hl. města Prahy, jedná se o pronájem ve veřejném zájmu z veřejných prostředků. Tyto pozemky tedy splňují podmínky závazné pro regulaci cen podle cenových výměrů Ministerstva financí. Stanovení nájmu se proto řídilo cenovým výměrem, použití jiné metody tudíž nebylo možné. Proto žalobkyně neměla určovat cenu podle cenových map ani pro „ilustraci“, při které použila cenu stavebních pozemků pro srovnání, neboť podle žalobkyně neexistuje relevantní trh prodeje pozemků s veřejnou infrastrukturou. 11. I když bylo možné užít jen jednu metodu určení ceny, určila žalobkyně ceny dvě. Jednu z nich pomocí cenových map, které k ocenění tohoto druhu pozemku nebyly určeny. Výsledkem bylo, že ve znaleckém posudku uvedla více než dvojnásobně vyšší cenu, než kterou je možné za nájem podle platné právní úpravy získat, aniž by jakkoliv vysvětlila proč. Žalobkyně sice setrvává na tom, že tak učinila pouze pro „ilustraci“, avšak ani ze znaleckého posudku, ani z vyjádření žalobkyně neplyne, co chybně stanovenou cenou chtěla ilustrovat. Znalecký posudek má být natolik srozumitelný, aby nikdo nemusel spekul