— Nejvyšší správní soud

14 A 165/2023- 83 - text 10 14 A 165/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Martina Bobáka a Jana Kratochvíla ve věci žalobkyně: M. V. bytem X zastoupena advokátkou JUDr. Ladislavou Lebedovou sídlem Koželská 205, Ledeč nad Sázavou proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2023, č. j. MHMP 2097309/2023, sp. zn. S-MHMP 253320/2023/STR, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 21, odbor stavební úřad, ze dne 16. 11. 2022, č. j. SZ/UMCP21/07508/2022/SU/Sta, kterým byla umístěna stavba „Zahradní domek u rodinného domu čp. XX, ulice X“ X, anonymizováno (dále jen „záměr“ či „stavba“). 2. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující, pro věc podstatné skutečnosti. 3. Stavebníci podali dne 13. 5. 2022 žádost o vydání rozhodnutí o umístnění stavby. Stavba má být umístěna na pozemku ve vlastnictví žadatelů a současně při společné hranici s pozemkem ve vlastnictví žalobkyně. Stavba bezprostředně přiléhá k rodinnému domu ve vlastnictví stavebníků. 4. V průběhu řízení stavebníci přepracovali požárně bezpečnostní řešení stavby (dále též „PBŘ“). Aktuální verze byla zpracována v září 2022 a byla ověřena Ing. Miroslavem Praxlem, autorizovaným inženýrem pro požární bezpečnost staveb. 5. Shora označeným rozhodnutím ze dne 16. 11. 2022 stavební úřad stavbu umístil. 6. V odůvodnění stavební úřad uvedl, že situování stavby i její velikost je v souladu s pražskými stavebními předpisy (dále též „PSP“) s tím, že požadavek odstupové vzdálenosti 3 m od hranice sousedního pozemku se neuplatní. Konstrukce stavby zahradního domku bude montována výhradně z pozemku stavebníků, stejně jako základové konstrukce. K montáži stavby vzhledem k jejím rozměrům není počítáno s využitím lešení. Severní fasáda stavby (ke straně žalobkyně) je navržena tak, aby při realizaci ani při údržbě nebylo nutné vstupovat na pozemek žalobkyně. K námitce žalobkyně ohledně PBŘ a zajištění přístupu stavební úřad uvedl, že žalobkyně si nesprávně vyložila pojmy místní obslužná komunikace a zpevněná plocha. Místní obslužná zpevněná komunikace je ulice S. a stávající zpevněná plocha ve vlastnictví stavebníků je přístupová plocha. 7. K odvolání žalobkyně žalovaný nyní napadeným rozhodnutím rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. 8. Dle žalovaného je požárně bezpečnostní řešení součástí projektové dokumentace stavby. Z PBŘ je zřejmé, že za místní obousměrnou obslužnou komunikaci je považovaná komunikace na pozemku parc. č. XX (vlastník hl. m. Praha, správa svěřena městské části P.) v ulici X, která je obousměrná a má průjezdní šířku min. 5 m. Dále přístup na pozemek pokračuje zpevněnou plochou (přístupovou účelovou komunikací) na pozemku ve vlastnictví stavebníků; šířka pozemku v místě přístupové komunikace je 3,5 m. Žalovaný dále uvedl, že stavba tvoří s rodinným domem jeden požární úsek, který je od komunikace v ulici S. vzdálen cca 30 m. Na str. 7 PBŘ v bodě G je dále uvedeno: „Požární zásah je možné provést z vnější strany posuzovaného objektu ze zahrady přilehlého rodinného domu objektu. Bude se jednat o klasický požární zásah, kde bude použita jako hasební látka voda.“ 9. K odstupu stavby a pravidel pro výstavbu při hranici pozemku žalovaný uvedl, že stavba splňuje jak podmínky § 29 odst. 2 písm. e) PSP (stavba není vyšší než 3,5 m, délka přiléhající hrany je 4,7 m, součet ke všem sousedním pozemkům je 7,7 m), tak i podmínky § 29 odst. 2 písm. b) PSP, protože výstavba doplňkových staveb při hranici pozemku je v místě stavby obvyklá. Záměr navíc netvoří volný prostor s dalšími stavbami, proto není možné požadovat jeho vytvoření a zpřístupnění pro údržbu. A pro realizaci stavby a následnou údržbu není nutný vstup na pozemek ve vlastnictví žalobkyně. Lze předpokládat, že panely budou sešroubovány zevnitř stavby. Způsob provádění stavby navíc není předmětem územního řízení, ale až následného stavebního řízení. Stejné platí k tvrzené nutnosti odstranit oplocení. Souhlas žalobkyně s umístěním stavby na hranicích pozemku pak dle žalovaného nebyl nezbytný. II. Obsah žaloby 10. Žalobkyně rozporuje závěry požárně bezpečnostního řešení. Žalobkyně míní, že mělo být postupováno dle ČSN 73 0804 – Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty z 02/2010 ve znění změn Z1 z 02/2013, Z2 z 02/2015, Z3 z 02/2020 a Z4 z 10/2020 (dále jen „ČSN 73 0804“), neboť záměr neplní a ani není způsobilý plnit funkci budovy pro bydlení a ubytování. Stavba neměla být z požárního hlediska posuzována jako součást požárního úseku přilehlého rodinného domu dle ČSN 73 0802 – Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty z 05/2009 ve znění změn Z1 z 02/2013, Z2 z 07/2015, Z3 z 02/2020 a Z4 z 10/2020 (dále jen „ČSN 73 0802“) a ČSN 73 0833 – Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování z 09/2010 ve znění změn Z1 z 02/2013, Z2 z 02/2020 (dále jen „ČSN 73 0833“). Žalovaný postupoval vnitřně rozporně, neboť na jednu stranu uvádí, že dochází k umístění samostatného záměru (s rodinným domem provozně nepropojeného) a na straně druhé uvádí, že s rodinným domem tvoří stavba jeden požární úsek. Druhá varianta by však mohla nastat pouze v případě, kdy by záměr byl přístavbou. 11. Žalobkyně dále namítá vadné stanovení konstrukčního systému, neboť konstrukce zajišťující stabilitu jsou zcela nepochybně druhu DP2 či dokonce DP3 (a nikoli DP1, jak uvedeno v PBŘ). Uvedené má také zásadní vliv na stanovení odstupových vzdáleností od požárně otevřených ploch a je v rozporu s ČSN 73 0802. Rovněž parametry únikových cest a počet a druh přenosných hasicích přístrojů je nutné stanovit v souladu s čl. 9 ČSN 73 0802, případně dle ČSN 73 0833. 12. Žalobkyně dále namítá, že dokumentace PBŘ v podstatě neřeší přístupové komunikace a vjezdy a průjezdy. Šířka stávajícího vjezdu je cca 2,9 m, a nikoli 3,5 m jak uvádí správní orgány. Podle čl. 12.2.2 ČSN 73 0802 se přitom za přístupovou komunikaci považuje nejméně jednopruhová silniční komunikace se šířkou vozovky nejméně 3,00 m a dle čl. 12.3 této technické normy musí být vjezdy určené pro příjezd požárních vozidel na ohrazené pozemky nejméně 3500 mm široké a 4100 mm vysoké. Parametry šířky přístupová komunikace nesplňuje. 13. Žalobkyně dále upozorňuje, že dle čl. 12.2.1 písm. c) ČSN 73 0802 musí vést k záměru přístupová komunikace umožňující příjezd požárních vozidel, a to alespoň do vzdálenosti 20 m od všech vchodů do objektu, kterými se předpokládá vedení protipožárního zásahu, případně dle čl. 4.4.1 ČSN 73 0833 musí ke každé budově nebo souvislé skupině budov skupiny vést přístupová komunikace (alespoň zpevněná pozemní komunikace) se šířkou jízdního pruhu nejméně 3,0 m a končící nejvýše 50 m od posuzovaného objektu. Uvedené není splněno. 14. Žalobkyně konečně uvádí, že zpevněné přístupové plochy na pozemku parc. č. XX v k.ú. XY nelze považovat za přístupové komunikace, neboť na těchto zpevněných plochách je v rozporu s předpisy prokazatelně navrženo/umístěno minimálně jedno parkovací stání pro stávající rodinný dům. Zpevněné plochy na pozemku parc. č. XX v k.ú. XY tak nelze považovat za přístupové komunikace. 15. Dle žalobkyně správní orgány pochybily, jestliže si nevyžádaly závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany. 16. Žalobkyně dále namítá, že se odvolací orgán nedostatečně vypořádal s námitkou umístění záměru s ohledem na odstupy staveb a pravidel pro výstavbu na hranici pozemku. Konkrétně pominul § 29 odst. 5 pražských stavebních přepisů. Dle žalobkyně nemůže být zajištěna údržba stavby, neboť přímo na hranici pozemku je umístěn plot a žalobkyně neudělila souhlas s tím, aby údržba mohla být prováděna z pozemku v jejím vlastnictví. A bez odstranění oplocení (respektive vstupu na pozemek žalobkyně) nebude možné stavbu ani realizovat, především stran instalace vnějších obkladových desek. Za této situace nebude možné deklarovat požární odolnost konstrukce, stavba nebude chráněna před klimatickými vlivy a nebude moci být zkolaudována. III. Vyjádření žalovaného 17. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že umisťovaná stavba zahradního domku nebude mít negativní vliv na požární bezpečnost rodinného domu žalobkyně, který je od stavby vzdálen 37 m. K problematice PBŘ žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný zopakoval, že záměr tvoří jeden požární úsek s rodinným domem, který je od komunikace v ulici S. vzdálen cca 30 m. 18. Žalovaný konstatoval, že pro záměr se státní požární dozor nevykonává. Požadavek žalobkyně, aby bylo doloženo závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany, tak nemá oporu v zákoně. 19. Námitky ohledně samotné výstavby dle žalovaného spadají do fáze staveb