4 As 141/2013 — Nejvyšší správní soud

8 A 103/2022- 42 - text 7 8 A 103/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému Zemědělské družstvo Merklín u Přeštic IČO 00117862, se sídlem Družstevní 276, 334 52 Merklín zastoupený JUDr. Danielem Balounem, advokátem se sídlem Václavská 12, 339 01 Klatovy Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2022, č. j. MZE-48759/2022-13111, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2022, č. j. MZE-48759/2022-13111 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále též „Fond“) ze dne 17. 2. 2022 č. j. SZIF/2022/0157933 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o dotaci (dále jen „žádost o dotaci“) v rámci dotačního programu 20.E „Zlepšení životních podmínek v chovu vykrmovaných býků pro sledované období 2021“ (dále jen „dotační program“), která je poskytována podle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2021 na základě § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (dále jen „zákon o zemědělství“), č. j. MZE-37573/2021-18131 (dále jen „Zásady“). II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 27. 5. 2021 nahrál a odeslal v Portálu farmáře žádost o dotaci pro sledované období dotačního roku 2021 na výše uvedený dotační program. Žalobce dále dne 1. 11. 2021 nahrál a odeslal na Portálu farmáře formulář s doklady prokazujícími nárok na dotaci. Formulář s doklady byl podán včas, neboť termín pro jeho podání byl u předmětného dotačního programu stanoven Zásadami od 1. 10. 2021 do 31. 10. 2021, přičemž konec termínu připadl na neděli, a proto je podle části A čl. 1 písm. b) Zásad posledním dnem lhůty pondělí jako nejbližší příští pracovní den. 4. Dále uvedl, že zatímco správní orgány posoudily vlastní žádost o dotaci jako podanou, formulář s doklady prokazujícími nárok na dotaci posoudily jako nedodaný. Žalobci není známo, z jakého důvodu u formuláře nedošlo k vykázání doručení Fondu, když u obou podání postupoval stejně. Jelikož žalovaný vyloučil technickou poruchu na straně Fondu, zbývá zřejmě technická porucha na straně žalobce. 5. Dle žalobce je nesporné, že formulář s doklady na Portál farmáře v termínu nahrál. Z napadeného rozhodnutí jednoznačně plyne, že Fond má předmětný formulář s doklady k dispozici a má k nim přístup. Otázka formálního statusu formuláře, resp. jeho označení v informačním systému, je pro podstatu věci irelevantní, stejně jako je irelevantní sugestivní komentář, že jde o rozpracované podání, které je možné ještě měnit. Podstatné je, že formulář s doklady má Fond k dispozici a má k dokladům přístup. Pokud se předmětný formulář nahráním do informačního systému Portál farmáře ocitl ve sféře dispozice Fondu, je nutno na takovou písemnost hledět jako na doručenou, byť doručení nebylo formálně vykázáno. K tomu žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008 č. j. 29 Odo 805/2006. 6. Žalobce dále namítl, že není možné, aby Fond rozhodl o zamítnutí žádosti z důvodu její neúplnosti bez toho, aniž by žalobce předem vyzval k odstranění vad. Povinnost vyzvat žadatele k odstranění vad podání vyplývá z § 3 odst. 4 zákona o zemědělství. Žalovaný se v neprospěch žalobce důsledkům tohoto ustanovení vyhnul citací Zásad a konstrukcí, že formulář s doklady je samostatné podání. Tento výklad ale neodpovídá nadřazenému zákonu, který v uvedeném ustanovení hovoří o „žádosti“ a o povinnosti odstranit její vady. Formulář s doklady prokazujícími nárok na dotaci je pouze přílohou žádosti, která byla podána již 1. 9. 2020. Pokud správní orgán posoudil přílohu, tj. formulář s doklady, jako nedodanou, měl zákonnou povinnost vyzvat žalobce k odstranění její neúplnosti. Až po marném uplynutí poskytnuté lhůty by bylo možno uvažovat o neodstranitelnosti vady. K tomuto zákonnému postupu však nedošlo. Obdobnou povinnost stanoví § 37 odst. 3 správního řádu. 7. Žalobce tak požaduje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 20. 12. 2022 poukázal na to, že žalobce nemohl při podání formuláře postupovat stejně jako při podání žádosti o dotaci, neboť zatímco žádost o dotaci byla řádně podána a doručena Fondu, v případě formuláře s doklady k doručení nedošlo. Kdyby žalobce formulář s doklady skutečně odeslal, byl by Fond o jeho doručení následně informován „Potvrzením o přijetí“, stejně jako tomu bylo v případě žádosti o dotaci. K takovému potvrzení však nedošlo. Z toho je zjevné, že žalobce v případě formuláře neučinil poslední krok, tj. odeslání připraveného podání. 9. Žalovaný označil za mylnou domněnku žalobce, že Fond měl předmětný formulář k dispozici. Fond se s obsahem rozpracovaných podání nemůže seznámit a z Portálu farmáře může zjistit pouze to, že žadatel má rozpracované podání, avšak nemá do něj přístup. Obsah podání v rozpracované verzi je zcela závislý na žadateli, který ho může upravovat až do doby jeho odeslání, tedy než klikne na tlačítko „Podat žádost“. Žadatel se v této fázi může také rozhodnout formulář vůbec neodeslat, například když zjistí, že nebude schopen plnit povinnosti, které jsou s odesláním formuláře či dotací jako takovou spojeny. 10. Žalobcem uváděný rozsudek Nejvyššího soudu na projednávanou věc dle žalovaného vůbec nedopadá. Zabývá se totiž otázkou doručení písemnosti v případě, že písemnost byla řádně odeslána, avšak adresát si ji nepřevzal v úložní době, ač tak učinit mohl. Nejvyšší soud v rozsudku také konstatoval, že písemnost se ocitne ve sféře dispozice druhého účastníka tím, že tento účastník získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Fond se však s obsahem podání žadatele učiněným přes Portál farmáře může seznámit teprve ve chvíli, kdy žadatel formulář s doklady odešle Fondu. I kdyby se Fond mohl seznámit s neodeslaným podáním žalobce, nemohl by předjímat, že se jedná o definitivní verzi dokumentů, které chtěl žalobce odeslat. Pokud by Fond předjímal vůli žadatele odeslat podání ve verzi, která nemusí být definitivní, mohl by žadatel následně oprávněně namítat, že podání v této podobě odeslat nechtěl, popřípadě že je nechtěl odeslat vůbec. Rozpracované podání není závazné ani pro žadatele, ani pro Fond. 11. V této souvislosti žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2013 č. j. 4 As 141/2013-28, v němž soud vyslovil, že „povinností správního orgánu hodnotit podání podle jeho obsahu (…) rozhodně neznamená, že by správní orgán měl oprávnění nebo dokonce povinnost bez dalšího podsouvat účastníkovi řízení tvrzení, námitky, návrhy nebo argumenty, které jeho podání vůbec neobsahuje. Právě naopak, účastník řízení musí ve svém podání co nejjednoznačněji vyjádřit, čeho se domáhá; vyvstanou-li správnímu orgánu pochybnosti o obsahu nebo účelu podání, musí podatele vyzvat k odstranění vad podání.“ Analogicky je nutno dojít k závěru, že stejně jako správní orgán nemůže podsouvat účastníku řízení návrhy, které jeho podání neobsahuje, není také oprávněn podsouvat účastníku řízení vůli odeslat rozpracované podání. Po správním orgánu nelze také spravedlivě požadovat, aby u žadatele aktivně ověřoval, zda jeho rozpracované podání, navíc v poslední den lhůty stanovené Zásadami, hodlá žadatel také odeslat. 12. Ke druhé žalobní námitce žalovaný uvedl, že formulář s doklady není přílohou žádosti, ale samostatným podáním. Přílohou žádosti o dotaci může být například hypotetický scénář, povolení k činnosti, doklad o členství, prokázání užívacího práva k nemovitosti apod. Konkrétně pak žalovaný odkázal na čl. 6-9 dotačního programu 13 části B Zásad, jež zcela jednoznačně rozlišují mezi přílohou žádosti o dotaci na straně jedné a formulářem s doklady prokazujícími nárok na dotaci na straně druhé. Obojí je podáváno v různých termínech. Poukázal též na systematické uspořádání části A Zásad, která v čl. 1 upravuje obecné podmínky pro podání žádosti, přičemž v písm. e) hovoří rovněž o „povinných přílohách žádosti“. Naopak formulář s doklady je samostatně upraven v čl. 4 části A Zásad. 13. Dodal, že tento princip, tedy určitá „dvoufázovost“ řízení, je pro oblast dotací typický a je zakotven i v řadě obecně závazných právních předpisů, například v § 22 odst. 3 a 5 a § 23 odst. 3 a 5 ve spojení s § 32 odst. 6 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, nebo též v § 6 odst. 6 a 7 nařízení vlády č. 43/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními a o změně některých souvisejících nařízení vl