1 Ads 139/2015 — Nejvyšší správní soud

8 A 132/2023- 69 - text 12 8 A 132/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Martina Bobáka ve věci žalobce proti žalované Finaudit Třinec s. r. o., IČ 60319283 se sídlem Zámecké náměstí 1263, 738 01 Frýdek-Místek zastoupený advokátem JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., se sídlem Na Poříčí 1079/3a, 110 00 Praha 1 Rada pro veřejný dohled nad auditem se sídlem Vodičkova 1935/38, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2023, č. j. RVDA-996/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce touto žalobou napadá rozhodnutí Rady pro veřejný dohled nad auditem ze dne 29. 8. 2023, č. j. RVDA-996/2023, (dále též jen „napadené rozhodnutí“), konkrétně jeho výroky uvedené v odstavcích 1 a 2. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí disciplinárního výboru Rady pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „disciplinární výbor“) ze dne 5. 6. 2023, č. j. RVDA-709/2023. 2. Disciplinární výbor ve svém rozhodnutí shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku nedodržení postupu v souladu s auditorskými standardy při provádění auditu účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky společnosti TOMA, a.s. podle § 49b odst. 3 písm. c) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech (dále jen „zákon o auditorech“), za což ji vyměřil podle ustanovení § 49b odst. 3 písm. c) zákona o auditorech pokutu ve výši 250.000 Kč. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce v podané žalobě připustil, že se při dodržování auditorských standardů či jejich dokumentace dopustil určitých formálních chyb, avšak tyto chyby se snažil v maximální možné míře napravit a nijak se neprojevily v závěrečné zprávě auditora. Též rozumí tomu, že má být chráněn veřejný zájem na řádném výkonu auditorské činnosti, avšak udělená sankce je vzhledem k okolnostem, postavení žalobce a dosavadní rozhodovací praxi Rady zcela nepřiměřená a tudíž nezákonná. Žalobce tudíž napadá hned několik nesprávných závěrů Rady ohledně porušení jednotlivých auditorských standardů a namítá zcela nepřiměřenou výši udělené pokuty. 4. V první řadě mu je kladeno za vinu, že porušil mezinárodní auditorský standard ISA 240.32 písm. a) bod (ii), když podle disciplinárního výboru neotestoval žádný z účetních zápisů na konci účetního období, přestože podle údajů z účetního deníku bylo dne 31. 12. 2020 zaúčtováno 1188 účetních zápisů. 5. K tomu žalobce uvedl, že ve svém odvolání k rozhodnutí disciplinárního výboru doložil, že provedl obecné testování účetních záznamů z celého období roku 2020, přičemž uznal, že tento test není zcela dostatečně zdokumentován a že přijal opatření, aby požadavkům dle ISA 240.32 vyhověl. 6. Rada v napadeném rozhodnutí však konstatovala, že některé závěry provedeného testování žalobce jsou zcela nesprávné. Nesprávný měl být závěr, že nebyly identifikovány žádné zápisy v účetním deníku bez čísla dokladu, jelikož dle Rady předložený „účetní deník v souboru UCDEN_TOMA_2020 upravený neobsahuje žádné číslo dokladu“. 7. Tento závěr však podle žalobce není pravdivý. Jedním ze základních kritérií, které musí splňovat každý účetní deník, se kterým v rámci auditních zakázek žalobce pracuje, je číslo dokladu. Bez čísla dokladu by nebylo možné účetní deník do používaného softwaru žalobkyně DATEV – Journal nahrát. Skutečnost, že deník byl prostřednictvím modulu DATEV – Journal testován a bylo s ním opakovaně pracováno, zobrazuje mimo jiné soubor „Kontrola zůstatků – deník na obratovou předvahu TOMA 2020“, který je součástí auditorského spisu. 8. Tudíž i když žalobce provedené testy dostatečně nezdokumentoval, přijal opatření k úpravě postupu tak, aby vyhovoval auditorskému standardu ISA 240.32, přičemž závěry, ke kterým došel, nesprávné nebyly. 9. Dále byl žalobce uznán vinným z porušení mezinárodního auditorského standardu ISA 330.18, když dle disciplinárního výboru nenavrhl a neprovedl testy věcné správnosti k ověření reálné hodnoty investic do nemovitostí u společností vstupujících do konsolidačního celku, konkrétně společností auditované skupiny TOMA, a.s. a to AUTOMEDIA s.r.o., S.P.M.B. a.s. a Rybářství Přerov, a.s. 10. Na svou obranu žalobce uvedl, že audit skupiny TOMA a. s. přebíral v objektivně těžké době epidemie COVID-19. Poukázal na to, že předchozí auditor skupiny TOMA a.s. auditoval účetní výkazy tak, že údaj o reálné hodnotě nemovitosti jím dlouhodobě též nebyl ověřován z hlediska správnosti těchto údajů, avšak u této praxe nebylo u předchozího auditora shledáno jakékoliv pochybení. Žalobce sám též inicioval, aby se ocenění reálné hodnoty nemovitostí ve skupině TOMA a.s. odehrálo. Ocenění nemovitostí na reálnou hodnotu tak v prvním roce bylo v této společnosti provedeno na žádost žalobce expertní komisí TOMA a.s., přičemž tyto údaje si žalobce ověřoval expertním posouzením její spolupracující realitní kanceláře, která se odhady cen nemovitostí běžně zabývá. Zároveň se žalobce s klientem domluvil, že následující rok bude ocenění nemovitostí na reálnou hodnotu zpracováno i pro ostatní společností ve skupině TOMA, a.s. Žalobce se tudíž za vysoce složitých okolností poctivě snažil učinit maximum možných rozumných kroků, které šlo v dané situaci s ohledem na plnění auditorských standardů požadovat. 11. Žalobce byl též uznán vinným z porušení mezinárodního auditorského standardu ISA 330.18, když nenavrhl a neprovedl testy věcné správnosti k ověření odložené daně v účetní závěrce společnosti ETOMA INVEST spol. s r. o., vstupující do konsolidačního celku, a neověřil údaje ohledně úvěrů a půjček v rámci konsolidačního balíčku společnosti S. P. M. B. a. s. K tomu opětovně uvádí, že se tak stalo v období pandemie, kdy účetní byla několik týdnů zdravotně indisponována. 12. Ve vztahu k ověření údajů ohledně úvěrů a půjček v rámci konsolidačního balíčku společnosti S. P. M. B. a. s. žalobce uvádí, že údaje ohledně úvěrů a půjček společnosti S. P. M. B. a. s. testoval, což v auditorském spisu doložil. K nejvyšším úvěrům za společnostmi AUTOMEDIA s.r.o. a České vinařské závody a.s. si žalobce ke kontrole vyžádal uzavřenou smluvní dokumentaci a též prověřoval zůstatky a výši nesplacených úvěrů společností v konsolidačním balíčku společnosti S. P. M. B. a. s., přičemž vše do auditorského spisu založil. 13. Žalobce je dále přesvědčen, že uložená pokuta 250 000 Kč je nepřiměřená a v rozporu se zásadou legitimního očekávání, stejně jako zásadou rovnosti a předvídatelnosti práva (přičemž zmínil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 7 As 29/2007). 14. Upozornil na to, že jednotlivá rozhodnutí disciplinárního výboru, potažmo Rady, v oblasti přestupkových řízeních jsou pro veřejnost extrémně obtížně dohledatelná, byť je k jejich zveřejnění v rejstříku auditorů Rada ve spolupráci s Komorou auditorů České republiky povinována. Rozhodovací praxi Rady v oblasti přestupkového řízení lze však dovodit ze statistických údajů zveřejněných v každoročních zprávách o činnostech Rady, i v každoročních zprávách Výboru evropských orgánů pro dohled nad auditem. 15. Na základě těchto údajů žalobce dovodil, že jemu uložená pokuta je zcela ojedinělá, přičemž na dosavadní maximální hranici se jeví pokuta udělená ve výšce kolem 100 000 Kč. Argument Rady, že se jedná o pokutu uloženou na dolní hranici možného trestu (tj. to, že pokuta za spáchání tohoto přestupku může být uložena až ve výši 5 milionů Kč) se tak jeví jako čistý alibismus, jelikož v této škále se dosud udělené pokuty za přestupky ze strany Rady nikdy nepohybovaly. 16. Žalobce má též za to, že u něj byla nedostatečně zvážena skutečná povaha a závažnost přestupku, což se též mělo odrazit v uložené pokutě. 17. Z výše uvedených důvodů navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a přiznání nákladů řízení. 18. Žalovaná ve svém vyjádření částečně odkázala na napadené rozhodnutí, k některým bodům žaloby se však výslovně vyjádřila. 19. Jde-li o výtky vznášené v žalobě ohledně testování účetních zápisů, pak Rada připomíná, že auditor při auditu účetní závěrky klienta TOMA, a.s. neotestoval žádný z účetních zápisů z konce účetního období, přestože podle údajů z účetního deníku bylo dne 31. 12. 2020 zaúčtováno 1188 účetních zápisů. Tyto zápisy obsahovaly řadu závěrkových operací jako odpisy pohledávek, zaúčtování rezerv a opravných položek. Auditor v průběhu řízení na prvním stupni, v odvolání ani v žalobě kontrolní zjištění nijak nezpochybnil (nepředestřel žádnou alternativní verzi skutkové reality), například uvedením konkrétních testovaných účetních zápisů z konce účetního období. Rada připomíná, že tento požadovaný test účetních zápisů není shodný s testem výnosů a nákladů. Při výběru položek pro testování účetních zápisů sice auditor používá svůj odborný úsudek, účetní zápisy a další úpravy provedené na konci účetního období je ale auditor povinen vybrat vždy. Tento požadavek je odůvodněn z