16 A 12/2024 – Městský soud v Praze

16 A 12/2024- 41 - text 8 16 A 12/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobkyně: S. K., bytem zastoupená advokátem Mgr. Petrem Žižkou, LL.M. sídlem Sedláčkova 209/16, Plzeň proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1.2.2024, č. j. MD-26572/2023-160/6, sp. zn. MD/26572/2023/160, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného o zamítnutí jejího odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen “správní orgán I. stupně”) ze dne 30.10.2023, č.j. MHMP 2273584/2023/ŠkM, sp. zn. S-MHMP 1286060/2022/ŠkM, kterým byla žalobkyně uznána vinnou tím, že jako řidička vozidla Porsche odbočující vlevo nedala přednost v jízdě protijedoucímu vozidlu Škoda, čímž porušila povinnost dle § 21 odst. 5 č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen “zákon o silničním provozu” nebo „zákon“), a naplnila skutkovou podstatu přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 uvedeného zákona, za což jí podle § 125c odst. 5 písm. f) byla uložena pokuta ve výši 2.500,- Kč a dále povinnost uhradit Magistrátu hlavního města Prahy náhradu nákladů řízení v paušální částce 1.000,- Kč. 2. K nehodě došlo na křižovatce s vozovkami oddělenými travnatým pruhem, kdy obě vozidla jedoucí naproti sobě odbočila na shodnou vozovku, a to žalobkyně vlevo a druhé vozidlo vpravo. Tvar křižovatky je nepravidelný, jde o odsazenou křižovatku, odjezdové komunikace měly 1 pruh, kolmá komunikace měla 2 pruhy v obou směrech, nájezdná komunikace měla 2 jízdné pruhy, kdy pravý byl za hranicí křižovatky ukončen z důvodu výlučného provozu MHD. Ilustrativní obrázek s nepřesností pruhů v nájezdné komunikaci a jiného tvaru křižovatky [OBRÁZEK] Letecký snímek křižovatky [OBRÁZEK] Pohled z pozice jízdy žalobkyně [OBRÁZEK] Pohled z pozice jízdy vozidla Škoda [OBRÁZEK] 3. Žalobkyně má za to, že řidič vozidla Škoda nepřizpůsobil jízdu nastalé dopravní situaci a dopustil se porušení § 18 zákona o silničním provozu, dle kterého řidič musí rychlost jízdy přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat. Dle žaloby řidič vozidla Škoda nejprve najel do připojovacího pruhu označeného předběžnými šipkami, tudíž měl podle § 12 odst. 7 zákona o silničním provozu povinnost před zařazením do průběžného pruhu využít pruhu připojovacího a následně při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu neohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu. Žalobkyně navíc důvodně očekávala, že řidič vozidla Škoda, který byl zařazen v připojovacím pruhu využije celé jeho délky, tak aby došlo k zachování plynulosti provozu a neohrožení ostatních řidičů. Toto však řidič vozidla Škoda neučinil a namísto toho bezdůvodně přejel do pruhu průběžného, v němž se již v tu chvíli částečně nacházelo vozidlo žalobkyně. Z místa střetu vozidel a jejich poškození dle žalobkyně vyplývá, že v místě střetu vozidel byla dříve, neboť řidič vozidla Škoda teprve přejížděl do jízdního pruhu, ve kterém se nacházela žalobkyně. Řidič vozidla Škoda proto měl povinnost dát žalobkyni přednost. 4. Dle žalobkyně nemá na povinnost řidiče vozidla Škoda svou jízdou neohrozit ani neomezit ostatní účastníky silničního provozu podle § 12 odst. 5 zákona o silničním provozu žádný vliv závěr žalovaného, že v čase 0.07 záznamu palubní kamery žalobkyně je patrné, že příď vozidla řízeného žalobkyní se nachází před dvojím vodorovným dopravním značením V2 b vyznačeným mezi travnatými pásy, a tedy že vozidlo žalobkyně se ještě nenacházelo na boční hranici těchto jízdních pruhů, resp. levého z nich, ale provádělo průjezd zhruba první poloviny křižovatky, na níž odbočovalo vlevo. Řidič vozidla Škoda měl v dané dopravní situaci možnost rovnou najet do levého jízdního pruhu a mohl tak předejít přejíždění z pruhu do pruhu, kdy si následně agresivním způsobem jízdy vynucoval domnělou přednost, ačkoliv jeho povinností bylo v tomto případě si počínat tak, aby neohrozil či neomezil směr nebo rychlost jízdy obviněné, která v dané situaci měla mít přednost v jízdě a to s ohledem na to že se nacházela v průběžném jízdním pruhu do kterého se mohl řidič vozidla Škoda plynule zařadit na jeho konci. Tuto skutečnost prokazuje odborné vyjádření znalce, dle kterého se dopravní situace na křižovatce podle způsobu projetí může rozpadat na dvě na sebe bezprostředně navazující situace, a to: 1) průjezd křižovatkou a za 2) přejíždění z pruhu do pruhu. 5. Žalobkyně nesouhlasí se závěrem žalovaného, že se řidič vozidla Škoda mohl zařadit do kteréhokoliv ze dvou jízdních pruhů v ul. Michelská v daném směru jízdy, což učinil tak, že z ul. Michelská se plynule zařadil do levého jízdního pruhu a nejednalo se o přejíždění z pravého jízdního pruhu, do nějž by se nejprve zařadil, do levého, ve smyslu ustanovení § 12 odst. 5 zákona o silničním provozu. Řidič vozidla Škoda si měl počínat buď tak, že se mohl rovnou zařadit do pravého jízdního pruhu, čímž by se nacházel v průběžném jízdním pruhu a nebylo by pochyb, že tento by měl přednost, anebo měl svou jízdu přizpůsobit tomu, že se se svým vozidlem nacházel v připojovacím jízdním pruhu a dokončit manévr tak, že dojede na jeho konec a plynule se zařadí mezi další účastníky silničního provozu. Z videozáznamu pořízeného zařízením umístěným ve vozidle žalobkyně je patrné, že řidič vozidla Škoda začal přejíždět z připojovacího pruhu do pruhu průběžného zcela neočekávaně, když nevyužil celé jeho délky, aby se plynule zařadil, a v důsledku nedání přednosti žalobkyni došlo ke střetu jejich vozidel, a tedy k porušení povinnosti ve smyslu ustanovení § 12 odst. 5 zákona o silničním provozu. 6. Dle rozhodnutí žalovaného ze záznamu Městského kamerového systému hl. m. Prahy (dále jen „MKS“) a z pořízené fotodokumentace plyne, že ke střetu obou vozidel došlo v okamžiku, kdy vozidlo řidiče Škoda již z větší části svou délkou místem projelo, zatímco vozidlo řízené žalobkyní do něj přídí teprve najíždí. V okamžiku střetu tak vozidlo řidiče Škoda jedoucí v levém jízdním pruhu z inkriminovaného místa vyjíždí, zatímco vozidlo žalobkyně do něj teprve najíždí, na základě čehož dle jeho názoru nelze konstatovat, že vozidlo řízené žalobkyní se nenachází v pozici, že by v době kolizní situace již jelo v jízdním pruhu, do nějž by druhé vozidlo teprve přejíždělo, a naopak do tohoto (levého) jízdního pruhu začíná při odbočování vlevo zasahovat teprve přídí. Na základě toho je vyloučeno porušení povinnosti dle § 12 odst. 5 zákona o silničním provozu řidičem vozidla Škoda. Dle žalobkyně není podstatné, zda se svým vozidlem nacházela v inkriminovaném místě jenom jeho částí anebo celou jeho délkou, neboť tato skutečnost nemá vliv na povinnost řidiče vozidla Škoda dát jí přednost, pokud svým vozidlem náhle přejíždí z pruhu do pruhu a nedokončí připojování dojetím celého připojovacího pruhu a plynulým zařazením do pruhu průběžného. V takovém případě nelze tvrdit, že řidič vozidla Škoda mohl oprávněně předpokládat, že mu bude dána přednost, když navíc tímto tvrzením řidič vozidla Škoda jen potvrzuje skutečnost, že nepřizpůsobil jízdu dopravní situaci v předmětné křižovatce a tímto svým jednáním zapříčinil že došlo ke střetu jeho vozidla s vozidlem žalobkyně. 7. Dle žaloby správní orgány z pořízených videozáznamů vyhodnocují nekvalifikované závěry, které odporují závěrům odborného vyjádření předloženého žalobkyní. Z pořízených videozáznamů nelze dojít k závěru, že viníkem nehody je žalobkyně, jestliže z poškození obou vozidel a místa jejich střetu je zřejmé, že přednost v jízdě měla mít žalobkyně, která se se svým vozidlem již nacházela v jízdním pruhu, do kterého začal řidič vozidla přejíždět až poté, co projel podél vozidla žalobkyně. Nelze dojít k závěru, že viníkem nehody je žalobkyně, když tato neměla možnost na nastalou situaci již jakkoliv reagovat, neboť jí měla být řidičem vozidla Škoda dána přednost v jízdě. 8. Žalovaný v rozhodnutí uvedl, že odvratná reakce na vzniklou situaci z hlediska řidiče vozidla Škoda již nebyla možná, když navíc měl přednost v jízdě. Takové tvrzení považuje žalobkyně s ohledem na odborné vyjádření za mylné, jestliže dle odborného vyjádření měl řidič vozidla Škoda možnost reagovat na nastalou situaci a včas zastavit, a to ve vzdálenosti cca 12 m před místem, kde došlo ke střetu vozidel. Řidič vozidla Škoda se dostatečně nevěnoval řízení a celkové dopravní situaci v křižovatce. Žalovaný se dostatečně neseznámil a nevypořádal se závěry odborného vyjádření. 9. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 10. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobníc