9 A 17/2025- 43 - text
Č. j. 9 A 17/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci
žalobkyně: Z. Š.
bytem XXX
proti
žalované: Česká advokátní komora
se sídlem Národní 16, Praha 1
o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 28. 11. 2024, č. j. 10.04-000093/24-0002, a ze dne 29. 11. 2024, č. j. 10.04-000110/24-0002,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Vymezení věci
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví uvedených rozhodnutí žalované. Prvním žalobou napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o žádosti žalobkyně ze dne 25. 10. 2024, o určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu dle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (ZA) k zastoupení v řízení před Nejvyšším správním soudem (NSS) ve věci sp. zn. 5 As 258/2024, o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze (MS) ze dne 30. 8. 2024, č. j. 3 A 58/2023-37, doručené žalované dne 29. 10. 2024 (žádost I.) tak, že se žalobkyni advokát k poskytnutí právní služby za úplatu dle § 18c ZA neurčuje (napadené rozhodnutí I.). Druhým žalobou napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o žádosti žalobkyně ze dne 6. 11. 2024, o určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu dle § 18c ZA k zastoupení v řízení před Ústavním soudem (ÚS) o ústavní stížnosti proti usnesení NSS ze dne 12. 9. 2024, č. j. 2 Afs 131/2024-45, doručené žalované dne 7. 11. 2024 (žádost II.) tak, že se žalobkyni advokát k poskytnutí právní služby za úplatu dle § 18c ZA neurčuje (napadené rozhodnutí II.).
2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí I. vyplynulo, že žalobkyně v žádosti I. neuvedla datum doručení posledního rozhodnutí orgánu, přičemž je třeba takové datum uvést k ověření včasnosti její žádosti, což se nestalo. K tomu žalovaná poukázala na § 102 s. ř. s. (kasační stížnost jako opravný prostředek proti rozhodnutí MS) a § 106 odst. 2 s. ř. s. (lhůta pro podání kasační stížnosti). Žalobkyně tak neprokázala, že je žádost I. včasná dle § 18 odst. 2 ZA. Žalobkyně rovněž neuvedla jména dvou oslovených advokátů, kteří ji odmítli poskytnout požadovanou právní službu ve smyslu § 18c odst. 3 ZA. Neosvědčila nemožnost zajištění si právní služby jinak, tj. na smluvním základě dle § 18 odst. 2 ZA, přičemž je v dispozici žalobkyně/žadatelky, které advokáty a jakým způsobem osloví. Žalovaná konstatovala, že vede seznam advokátů, v němž je možno advokáty vyhledat dle předem zvolených kritérií. Pokud nejméně dva oslovení advokáti nepřevezmou právní zastoupení, je nutno tuto skutečnost doložit žalované dle § 18c odst. 3 citovaného zákona, to žalobkyně neučinila. K tomu žalovaná poukázala na judikaturu Městského soudu v Praze a NSS. Žalobkyni jsou přitom velmi dobře známy podmínky určování advokátů komorou, neboť je jednou z nejčastějších žadatelů, setrvale však odmítá tyto podmínky respektovat, což hraničí se zneužíváním práva. Uzavřela, že žalobkyně nesplnila podmínky dle § 18 odst. 2 a § 18c odst. 3 ZA, s nimiž zákon o advokacii spojuje vznik práva na určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu, proto nebylo žádosti I. vyhověno.
3. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí II. vyplynulo, že žalobkyně neuvedla jména dvou oslovených advokátů, kteří ji odmítli poskytnout požadovanou právní službu ve smyslu § 18c odst. 3 ZA. Neosvědčila nemožnost zajištění si právní služby jinak, tj. na smluvním základě dle § 18 odst. 2 ZA, přičemž je v dispozici žalobkyně/žadatelky, které advokáty a jakým způsobem osloví. Žalovaná konstatovala, že vede seznam advokátů, v němž je možno advokáty vyhledat dle předem zvolených kritérií. Pokud nejméně dva oslovení advokáti nepřevezmou právní zastoupení, je nutno tuto skutečnost doložit žalované dle § 18c odst. 3 citovaného zákona, to žalobkyně neučinila. K tomu žalovaná poukázala na judikaturu Městského soudu v Praze a NSS. Žalobkyni jsou přitom velmi dobře známy podmínky určování advokátů komorou, neboť je jednou z nejčastějších žadatelů, setrvale však odmítá tyto podmínky respektovat, což hraničí se zneužíváním práva. Uzavřela, že žalobkyně nesplnila podmínky dle § 18 odst. 2 a § 18c odst. 3 ZA, s nimiž zákon o advokacii spojuje vznik práva na určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu, proto nebylo žádosti II. vyhověno.
Žaloba
4. Žalobkyně v žalobě uvedla, že zaslala žalované vyplněný formulář s žádostmi I. a II. S přílohami. Tvrdila, že ve výrocích žalované v obou rozhodnutích není uvedeno, v jaké věci se advokát neurčuje, proto jsou nepřezkoumatelná. Žalovaná v rozhodnutích nezaujala stanovisko k novele zákona o advokacii, čímž potvrdila, že si je vědoma neurčení advokáta ve výrocích svých rozhodnutí. Žalovaná současně uvedla § 18c, který se ale týká bezplatné právní služby, její rozhodnutí jsou tak vnitřně rozporná, neboť zákon o advokacii ani po novele nepočítá s určením advokáta za úplatu. Z důvodu neexistence zákonného podkladu jsou obě rozhodnutí žalované nicotná. K tomu žalobkyně polemizovala se závěry rozsudku zdejšího soudu že dne 23. 1. 2025, č. j. 15 A 57/2024-53. Dále poukázala na rozsudek MS ze dne 22. 8. 2024, č. j. 10 A 41/2024-47, který protiústavnost novely zákona o advokacii neshledal. Měla za to, že žádným soudem nebyla vyřešena otázka úpravy zákona o advokacii po novele ve vztahu k majetným žadatelům, proto žádala, aby soud vyslovil nicotnost obou rozhodnutí žalované. K otázce (ne)včasnosti žádosti I. poukázala na závěry rozsudku NSS ze dne 17. 5. 2023, č. j. 9 As 122/2022-36 s tím, že podání ústavní/kasační stížnosti lze zjistit nahlédnutím na internetové stránky daného soudu.
5. 5. Dle žalobkyně tak žalovaná zatížila řízení vadami, které způsobují nicotnost, resp. nezákonnost jejích rozhodnutí, důsledkem čehož je odepření jejího práva na přístup k soudu dle čl. 36 odst. 1 a práva na právní pomoc dle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Listina).
6. Žalobkyně žádala, aby soud vyslovil nicotnost obou žalobou napadených rozhodnutí žalované, ev. je zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Vyjádření žalované
6. 7. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná poukázala na novou právní úpravu určování advokátů po zásahu Ústavního soudu do textu ZA nálezem ve věci sp. zn. PL. ÚS 44/21 s tím, že podle § 55a odst. 1 ZA se ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád) neuplatňuje. Proto nebyla žalobkyně/žadatelka již poučována o aktuálních podmínkách určování advokátů, neboť tohoto poučení se jí dříve dostalo sdělením žalované ze dne 6. 2. 2024, č. j. 10.32-000052/24-0002, ve vztahu k rozhodnutí žalované ve věci sp. zn. 10.01-000080/24, resp. č. j. 10.01-000080/24-0005, ze dne 26. 2. 2024. K tomu doplnila, že i toto její rozhodnutí bylo napadeno správní žalobou vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 33/2024.
7. Žalovaná konstatovala, že stejně (za využití institutu poučení) postupovala i v době, kdy nebyl přístup správního soudu a kasačního soudu po uvedeném nálezu ÚS zcela konzistentní (mezi vyhlášením nálezu a účinnosti novely ZA). Ohledně žalobkyně jde např. o poučení ze dne 18. 10. 2023 ve věci vedené žalovanou pod č. j. 10.01-000502/23-002. Jakkoli § 55a ZA platil i v té době (a platí dosud), musela ale komora na nález ÚS reagovat. Stejně tak poučila žalobkyni i po účinnosti novely zákona o advokacii, která uvedený nález zohlednila. Žalobkyně tak věděla, co žalovaná pro vyřízení žádosti o určení advokáta žádala, a přesto postupovala stále stejně stereotypně, bez ohledu na změnu právní úpravy institutu určování advokátů s účinností od 1. 1. 2024 a poučení, kterých se jí dostalo.
8. Ve vztahu k napadenému rozhodnutí I. žalovaná konstatovala, že o žádosti I. rozhodla podle § 18 odst. 2 a § 18c odst. 3 ZA, neboť žalobkyně jednak neprokázala, že by jí poptávanou právní službu odmítli poskytnout alespoň dva jí oslovení advokáti, ani neprokázala, že je její žádost včasná (neuvedla datum doručení rozhodnutí soudu, které hodlala kasační stížností napadnout).
9. Ve vztahu k napadenému rozhodnutí II. žalovaná uvedla, že žádosti II. žalobkyni nebylo vyhověno podle § 18 odst. 2 a § 18c odst. 3 ZA, neboť žalobkyně neprokázala, že by jí poptávanou právní službu odmítli poskytnout alespoň dva její oslovení advokáti.
10. K oběma žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná dále uvedla, že obě žádosti podala žalobkyně v průběhu roku 2024, tedy již za účinnosti zákona 349/2023 Sb., který se týká i novely zákona o advokacii (část 18 články XXX a XXXI), účinný ode dne 1. 1. 2024. Tato Novela mimo jiné přinesla nové znění § 23 odst. 5, které je nutno vztáhnout k § 18 odst. 3 ZA. Poukázala na rozhodovací praxi správních soudů v mezidobí (od účinnosti nálezu ÚS sp. zn. PL. ÚS 44/21 do přijetí Novely), kdy musela hledat nové přístupy k posuzování žádostí obdo