1 As 27/2014 — Nejvyšší správní soud

9 Af 7/2025- 43 - text  12 9 Af 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobce: Protective Guard s.r.o. se sídlem Na Hřebenkách 815/130, Praha 5 – Smíchov zastoupen JUDr. Janem Röslerem, advokátem se sídlem Revoluční 1044/23, Praha 1 – Staré Město proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2025, č. j. 2499/25/5100-41453-713504 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Stručné vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti zajišťovacímu příkazu Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (správce daně) ze dne 5. 12. 2024, č. j. 8716396/24/2005-80542-109617, a zajišťovací příkaz potvrzen. 2. Zajišťovacím příkazem správce daně podle § 167 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (daňový řád) ve spojení s § 103 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (ZDPH) žalobci uložil, aby okamžikem jeho vydání zajistil úhradu dosud nestanovené daně z přidané hodnoty (DPH) za zdaňovací období 1. 4. 2024 – 30. 6. 2024 ve výši 751 904 Kč. 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že správce daně popsal na základě údajů vykázaných žalobcem v jeho kontrolních hlášeních a daňových přiznáních, že za zdaňovací období druhého čtvrtletí roku 2024 žalobce uplatnil DPH na vstupu na základě deklarovaných přijatých zdanitelných plnění od obchodních společností Hously s.r.o., IČ: 17416841, v souhrnné výši základu daně 756.704 Kč a daně v základní sazbě ve výši 158.907,84 Kč; Porporen trade s.r.o., IČ: 28848527, v souhrnné výši základu daně 819.208 Kč a daně v základní sazbě ve výši 172.033,68 Kč; Aranza, s.r.o., IČ: 06778020, v souhrnné výši základu daně 853.330 Kč a daně v základní sazbě ve výši 179.199,30 Kč; Bonafine security marketing s.r.o., IČ: 26232383, v souhrnné výši základu daně 1.151.253 Kč a daně v základní sazbě ve výši 241.763,13 Kč; celkově tedy v souhrnné výši 751.904 Kč. Správce daně ve všech výše uvedených případech žalobcem deklarovaných zdanitelných plnění dospěl na základě poznatků z vlastní vyhledávací činnosti a analýzou dat z kontrolních hlášení a daňových přiznání k předběžnému závěru, že žalobce je zřejmě zapojen do dodavatelsko-odběratelských řetězců zasažených podvodem na DPH. Žalobce měl dle těchto zjištění vystupovat na pozici článku řetězce, u nějž dochází k přerušení toku finančních prostředků v rámci deklarovaných dodavatelsko-odběratelských řetězců, a který tak svým chováním umožňuje vznik podvodu na DPH. 4. Žalovaný se ztotožnil se závěry správce daně a doplnil, že dosud není postavené najisto, zda články řetězce předcházející žalobci vůbec nějaké plnění obdržely, případně zda žalobci poskytly zdanitelné plnění ve tvrzeném rozsahu. Dále žalovaný zrekapituloval skutková zjištění správce daně a ve shodě s ním měl za to, že svědčí o personálním propojení jednatelky žalobce s obchodními korporacemi napříč detekovanými dodavatelsko-odběratelskými řetězci z období druhého čtvrtletí 2024. Uvedené proto nasvědčuje možnému zapojení žalobce do řetězců zasažených podvodem na DPH. K předpokladu budoucího ohrožení výběru daně uvedl, že jediným zjistitelným majetkem žalobce jsou peněžní prostředky na jeho bankovních účtech, které byly zpravidla krátce po jejich připsání vybírány v hotovosti. Výše popsané hodnotil jako silný důvod z pohledu odůvodněné obavy o budoucí dobytnost daně. K nebezpečí z prodlení se ztotožnil s úvahou správce daně, že peněžní prostředky (jediný postižitelný majetek žalobce) lze takřka okamžitě převést či vybrat v hotovosti, a jedná se tedy o majetek, který lze snadno a rychle převést mimo dosah správce daně. 5. K odvolací námitce absence doručení rozhodnutí žalovaný zdůraznil, že správce daně postupoval v souladu s § 63 daňového řádu a opakovaně se pokusil o vydání zajišťovacího příkazu vyrozumět žalobce telefonicky (úřední záznam č. j.: 8716600/24/2005-80542-109617), rozhodnutí bylo žalobci řádně zasláno do datové schránky, ze strany správce daně rovněž proběhlo několik pokusů o vyrozumění žalobce. K tvrzenému znemožnění smluvních a zákonných povinností a nemožnosti vyplatit pracovníkům odměny poukázal na závěry správce daně, podle nichž neměl žalobce k odvodům sociálního pojištění v roce 2023 přihlášené žádné zaměstnance a v daňovém přiznání uvedl 0 zaměstnanců. Ještě dne 23. 9. 2024 z náhledu do evidence ČSSZ žádné zaměstnance nezjistil, až z druhého nahlédnutí dne 2. 12. 2024 zjistil, že ČSSZ eviduje 28 zaměstnanců žalobce s tím, že v 16 případech se jedná se o zaměstnance se začátkem pracovního vztahu ode dne 1. 1. 2024 do dne 1. 6. 2024, a ve zbylých 12 případech o zaměstnance se začátkem pracovního vztahu ode dne 1. 7. 2024, tj. po skončení předmětného zdaňovacího období, u všech pak ve formě dohody o provedení práce (DPP). Žalovaný k tomu zdůraznil, že na bankovních účtech žalobce nebyly v roce 2023 ani 2024 detekovány jakékoliv platby typu výplaty mezd, zákonné odvody pojistného a záloh na daň za zaměstnance, související s případnou existencí většího zaměstnaneckého zázemí nutného pro uskutečňování tak objemného výkonu ekonomické činnosti, který žalobce ve 2. čtvrtletí realizoval. Na účtech nebyly zjištěny ani platby typu energie, účetní služby, poplatky za telefonní služby, pronájem prostor, a podobné, svědčící o reálném provozním zázemí žalobce. Žalovaný nadto zdůraznil, že správce daně ani odvolací orgán nejsou v řízení o zajištění daně oprávněni zkoumat, zda zajišťovacím příkazem uložená výše úhrady může být překážkou pro výkon ekonomické činnosti daňového subjektu, nebo zda nebude likvidační. Závěrem k odvolací námitce podrobně odůvodnil, že zajišťovací příkaz obsahoval všechny podstatné náležitosti rozhodnutí podle § 102 daňového řádu. Obsah žaloby 6. Žalobce předně zrekapituloval skutkový stav a dosavadní průběh správního řízení. Odkázal na § 2 odst. 3 a § 31 odst. 2 a 4 daňového řádu s tím, že správce daně musí přihlédnout ke všemu, co v daňovém řízení vyjde najevo, důkazy hodnotit dle své úvahy, každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Nadto nesmí důkazní návrhy a argumenty opomenout jen proto, že odporují jeho dosavadním zjištěním. Vždy musí zdůvodnit, proč provedení některého z důkazních návrhů nepřichází v úvahu, anebo, proč o ně nemůže opřít své rozhodnutí. Bylo tedy povinností správce daně hodnotit celý obsah stanovisek jednotlivých subjektů, které jsou podle správce daně zapojeny v řetězci spolupracujících daňových subjektů a náležitě se s nimi v rámci důkazního řízení vypořádat. Dle žalobce jsou tato stanoviska důkazními prostředky ve smyslu § 31 odst. 4 daňového řádu a lze jimi ověřit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti. 7. Žalobce tvrdil, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí měl splněny všechny zákonné povinnosti, a to jak ve vztahu k odvodu daní, tak i jiných obligatorních plateb. Nebyly u něj zjištěny žádné skutečnosti, které by opravňovaly postup žalovaného. Na základě oznámení správce daně ze dne 18. 12. 2024 byla u něj teprve zahájena daňová kontrola, která není ukončena a správce daně proto nemohl při vydání napadeného rozhodnutí disponovat hmatatelnými výsledky nebo zjištěními, které by vydání napadeného zajišťovacího příkazu a posléze i napadeného rozhodnutí ospravedlňovaly. Důvodem vydání zajišťovacího příkazu mělo být jeho zapojení do řetězce subjektů zatíženého daňovým podvodem, kdy si články zjištěných řetězců vedoucí až k žalobci z předmětných zdanitelných plnění uplatnily nárok na odpočet daně, čímž mělo dojít k narušení neutrality daně. Tato situace však nemůže zavazovat žalobce, který s těmito subjekty nepřicházel do styku a nachází se v dobré víře, neboť o existenci těchto subjektů byl informován až ze zajišťovacího příkazu. Správce daně nepodal žádný důkaz o tom, že by žalobce jakkoli mohl předpokládat, že existují společnosti, se kterými bude spojován, byť s nimi nemá vůbec žádné vztahy. Dle žalobce jde o neodstranitelnou vadu v konstrukci zajišťovacího příkazu a na jeho podporu nemůže svědčit ani vztah žalobce k Mgr. M. V. a již vůbec ne k osobě advokáta JUDr. R. Pokud by správce daně z citovaných dokumentů řádně vyčetl výpovědi svědků, zjistil by, že mezi nimi existují pouze obchodní vztahy, které se týkají pouze a jen společností Hously s.r.o., Bonafine security marketing s.r.o., Aranza, s.r.o., Porporen Trade s.r.o., které žalobce zná a se kterými spolupracoval. To nemůže svědčit o existenci podvodného řetězce za účelem způsobení narušení neutrality daně. 8. Žalobce nesouhlasil ani se závěrem žalovaného stran snahy skrýt identitu neznámých subjektů neplnících řádně své zákonné povinnosti tím, že společnosti Hously s.r.o., Bonafine security marketing s.r.o., Aranza, s.r.o., Porporen Trade s.r