§ 167 daňový řád – Zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň
Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 167 daňového řádu umožňuje správci daně vydat zajišťovací příkaz, pokud má odůvodněnou obavu, že daň, která ještě není splatná nebo nebyla stanovena, nebude v budoucnu uhrazena nebo její výběr bude obtížný. Správce daně může požadovat úhradu daně ještě před její splatností nebo stanovením, pokud má obavy o její budoucí vymahatelnost. (§ 167 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň
- Týká se: správce daně, daňový subjekt
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Není-li nebezpečí z prodlení, správce daně uloží daňovému subjektu, aby do 3 pracovních dnů tuto částku daně zajistil ve prospěch správce daně složením jistoty na jeho…“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…nebezpečí z prodlení, může správce daně vyzvat daňový subjekt, aby nejpozději do 3 pracovních dnů sdělil údaje potřebné pro určení výše zajišťované daně.“
- Judikatura: na § 167 odkazuje 652 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 280/2009 Sb.
(1) Je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, může správce daně vydat zajišťovací příkaz.
(2) Zajišťovacím příkazem správce daně uloží daňovému subjektu úhradu v příkazu uvedené částky.
(3) Není-li nebezpečí z prodlení, správce daně uloží daňovému subjektu, aby do 3 pracovních dnů tuto částku daně zajistil ve prospěch správce daně složením jistoty na jeho depozitní účet. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz vykonatelný okamžikem oznámení daňovému subjektu.
(4) U daně, která nebyla dosud stanovena, stanoví výši zajišťované částky správce daně podle vlastních pomůcek. Není-li nebezpečí z prodlení, může správce daně vyzvat daňový subjekt, aby nejpozději do 3 pracovních dnů sdělil údaje potřebné pro určení výše zajišťované daně.
(5) Je-li zajišťovací příkaz vykonatelný, může správce daně na základě předchozího písemného souhlasu daňového subjektu s úředně ověřeným podpisem vyzvat tento daňový subjekt k podání prohlášení o majetku i v případě, že by nedoplatek mohl být uhrazen daňovou exekucí přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Správce daně může požadovat úhradu daně ještě před její splatností nebo stanovením, pokud má obavy o její budoucí vymahatelnost.
- Pokud není nebezpečí z prodlení, daňový subjekt musí do 3 pracovních dnů složit jistotu na depozitní účet správce daně.
- V případě nebezpečí z prodlení je zajišťovací příkaz vykonatelný ihned po oznámení daňovému subjektu.
- U daně, která ještě nebyla stanovena, určí správce daně výši zajišťované částky podle vlastních pomůcek a může si vyžádat potřebné údaje od daňového subjektu.
Na co si dát pozor
- Zajišťovací příkaz může být vydán i na daň, která ještě nebyla stanovena, přičemž výši určí správce daně.
- V případě nebezpečí z prodlení je zajišťovací příkaz vykonatelný okamžikem oznámení, což znamená, že daňový subjekt musí jednat rychle.
- Správce daně může s písemným souhlasem daňového subjektu požadovat prohlášení o majetku i v situaci, kdy by daň mohla být uhrazena exekucí z účtu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 167
Jak soudy aplikují § 167
Za podmínek určených ustanoveními § 235 odst. 1 a § 241 odst. 1 insolvenčního zákona lze (úspěšně) odporovat i plnění dlužníka, které poskytl správci daně na základě zajišťovacího příkazu vydaného podle § 167 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, jako jistotu k zajištění úhrady daně (srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 37/2015).
… byla provedena bez součinnosti dlužníka, nezávisle na jeho vůli) na straně jedné a zajištěním daňové pohledávky [jemuž lze za podmínek určených § 235 odst. 1 a § 241 odst. 1 insolvenčního zákona (úspěšně) odporovat, jde-li o plnění, které dlužník poskytl správci daně na základě zajišťovacího příkazu vydaného podle § 167 daňového řádu k zajištění úhrady daně; srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen. zn. 29 ICdo 37/2015 (jde o rozsudek uveřejněný v časopise Soudní judikatura, číslo 9, ročníku 2019, pod číslem 97)].
Předmětem sporu před správními soudy se stala otázka, zda daňové orgány dostatečně a správně posoudily splnění podmínek pro vydání okamžitě účinného a vykonatelného zajišťovacího příkazu ve smyslu § 167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve spojení s § 103 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále "zákon o DPH").
Právní otázky
Související
§ 103 Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nes (Zákon o dani z přidané hodnoty)§ 20b Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nes (Zákon o spotřebních daních)§ 71 Zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nes (Zákon České národní rady o správě daní a)§ 62 Evidence daní (Zákon České národní rady o správě daní a)§ 103 Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nes (Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 )