6 A 151/2025 – Městský soud v Praze

6 A 151/2025- 18 - text 8 6 A 151/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň Mgr. Hany Janotové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: X. X., narozený X., státní příslušnost Ukrajina bytem X. zastoupený advokátkou JUDr. Veronikou Pupalovou sídlem Májová 606/35, 350 02 Cheb proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – Holešovice v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve vrácení žádosti o dočasnou ochranu žalobce pro nepřijatelnost dne 28. 11. 2025 takto: I. Zásah žalovaného spočívající ve vrácení žádosti žalobce o poskytnutí dočasné ochrany ze dne 28. 11. 2025 jako nepřijatelné byl nezákonný. II. Žalovanému se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobce a přikazuje se mu, aby obnovil stav před vrácením žádosti žalobce o poskytnutí dočasné ochrany ze dne 28. 11. 2025 jako nepřijatelné. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12.269 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám JUDr. Veroniky Pupalové, advokátky. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce je občanem Ukrajiny. Dne 28. 11. 2025 požádal v Česku o dočasnou ochranu podle zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Lex Ukrajina“). Tuto žádost žalovaný dne 28. 11. 2025 označil jako nepřijatelnou. Žalobce totiž dle něj získal dočasnou ochranu nebo jinou mezinárodní ochranu v jiném členském státě Evropské unie (konkrétně v Rumunské republice). Žalobce se žalobou podanou v tomto řízení domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného. Nezákonnost zásahu žalobce spatřuje ve vrácení jeho žádosti o poskytnutí dočasné ochrany ze dne 28. 11. 2025, evidované pod č. j. OAM- 446391/DO-2025, jako nepřijatelné z toho důvodu, že žalobce získal dočasnou ochranu v jiném členském státě Evropské unie. Žalobce zároveň žádá, aby soud přikázal žalovanému obnovit stav před vrácením nepřijatelné žádosti. II. Žaloba a vyjádření žalovaného 2. Žalobce je ukrajinský občan s platným povolením k trvalému pobytu na Ukrajině. Uvádí, že z Ukrajiny uprchl a nemůže se tam vrátit, protože se obává o svůj život. Rozhodl se proto svobodně žít v Česku, společně se svými příbuznými a přáteli. Žalobce dne 21. 6. 2024 obdržel dočasnou ochranu v Rumunsku, aniž si to přál; tato země byla pouze tranzitní, žalobce směřoval do České republiky. Žalobce proto své pobytové oprávnění v Rumunsku již při svém působení v Česku zrušil a dne 9. 4. 2025 o zrušení rumunské dočasné ochrany obdržel od rumunského velvyslanectví certifikát. Žalobce, vědom si rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2025, č. j. 6 A 122/2024-55, na základě kterého došlo žalovaným k vydání pobytového oprávnění ve skutkově obdobném řízení jinému žadateli, se rozhodl žádost o udělení dočasné ochrany podat v Česku prostřednictvím žalovaného. 3. Žalobce konstatuje, že splňuje podmínky pro udělení dočasné ochrany v České republice, jeho žádost proto žalovaný neměl vyhodnotit jako nepřijatelnou. 4. Zároveň se neztotožňuje s názorem, že by prohlášení podle § 3 odst. 3 Lex Ukrajina žalovaného opravňovalo jeho žádost považovat s odkazem na § 5 odst. 1 písm. f) Lex Ukrajina za nepřijatelnou, takový postup je zcela v rozporu s unijním právem. Prohlášení dle § 3 odst. 3 Lex Ukrajina považuje žalobce za účelový trend, který zcela vybočuje z historicky ustálených kontinentálních a tuzemských tradic, je v rozporu s unijním právem i judikaturou Soudního dvora Evropského unie (dále jen „SDEU“). V této souvislosti žalobce odcitoval bod 19 rozsudku zdejšího soudu ze dne 10. 11. 2025, č. j. 18 A 85/2025-21. 5. Odkazuje přitom také na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 3. 4. 2025, č. j. 1 Azs 174/2024-42, který navazuje na rozsudek SDEU ze dne 27. 2. 2025, C-753/23, Krasiliva. Současně žalobce poukazuje na rozsudek zdejšího senátu sp. zn. 6 A 122/2024, díky němuž bylo v obdobném případu vedeném pod sp. zn. OAM-0415944-11/DO-2024, MV-2690-9/OAM-2025 žalovaným uděleno pobytové oprávnění poté, co si jiný žadatel o dočasnou ochranu předchozí pobytové oprávnění v Rumunsku zrušil. 6. Žalobce je přesvědčen, že postup žalovaného představuje nezákonný zásah, k čemuž citoval bod 32 rozsudku sp. zn. 1 Azs 174/2024. Podle něj udělení dočasné ochrany ve smyslu Lex Ukrajina ve skutečnosti znamená poskytnutí oprávnění k pobytu na území České republiky z dočasné ochrany, nejde o rozhodování o dočasné ochraně jako takové. Žalobce je tohoto názoru, že jeho žádost měla být bez výhrady přijata a přezkoumána. 7. Žalobce tak má za to, že žalovaný uvedeným postupem nezákonně zasáhl do jeho práv. 8. Žalovaný soudu sdělil, že svého práva vyjádřit se k žalobě nehodlá využít. III. Posouzení věci Městským soudem v Praze Přípustnost žaloby 9. Městský soud posoudil, zda je zásah žalovaného nezákonný, a vycházel přitom ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 87 odst. 1 s. ř. s.). 10. Soud rozhodoval v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení ústního jednání, neboť účastníci v projednávané věci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a soud má za to, že zákonnost zásahu lze posoudit bez provedení listinných důkazů. Soud proto jednání nenařizoval. 11. Žalobce spatřoval nezákonný zásah v tom, že mu byla žádost o dočasnou ochranu vrácena jako nepřijatelná. Protože § 5 odst. 2 Lex Ukrajina soudní přezkum výslovně vylučuje, zabýval se soud nejprve tím, zda je soudní přezkum přípustný. 12. Soud přitom dospěl k závěru, že žaloba přípustná je. Soudní dvůr EU v rozsudku Krasiliva dovodil, že čl. 47 Listiny základních práv EU vyžaduje, aby osoba žádající o dočasnou ochranu ve smyslu směrnice měla přístup k účinné soudní ochraně. Ustanovení § 5 odst. 2 Lex Ukrajina je tedy rozporné s čl. 47 Listiny základních práv EU. V návaznosti na uvedené závěry Soudního dvora EU NSS rozsudkem č.j. 1 Azs 174/2024-42 soudní přezkum v dané věci připustil a výslovně se tak odklonil od svého dosavadního závěru vysloveného v rozsudku ze dne 12. 10. 2022, č. j. 2 Azs 178/2022-46. 13. Soud dále posuzoval, zda žalobce k hájení svých práv zvolil správný žalobní typ. 14. Ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. může správní soud žalobci poskytnout tehdy, je-li v jeho případě kumulativně splněno celkem pět podmínek. Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a zásah byl zaměřen přímo proti žalobci nebo v jeho důsledku bylo proti žalobci přímo zasaženo (5. podmínka). Pokud není byť jen jedna z uvedených pěti podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (srov. např. rozsudek NSS ze dne 17. 3. 2008, č. j. 2 Aps 1/200565, č. 603/2005 Sb. NSS). 15. V tomto řízení jsou splněny první, druhá, čtvrtá a pátá podmínka. Žalobci byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka), když mu byla žádost vrácena jako nepřijatelná. Vrácení žádosti nepředcházelo žádné správní řízení, žádost nebyla žalovaným věcně posouzena – nejedná se tedy o rozhodnutí, ale o faktický úkon – zásah (4. podmínka), který byl navíc nepochybně zaměřen přímo proti žalobci (5. podmínka). Lze tedy shrnout, že žalobce postupoval správně, když se na soud obrátil prostřednictvím zásahové žaloby. Důvodnost žaloby 16. Soudu tak zbývá posoudit, zda byla splněna třetí podmínka – tedy zda žalovaný při vrácení žádosti jako nepřijatelné postupoval v souladu s právními předpisy, či naopak nezákonně. 17. Soud připomíná, že dle § 5 odst. 1 lex Ukrajina je žádost o udělení dočasné ochrany nepřijatelná, mimo jiné jestliže c) je podána cizincem, který o dočasnou nebo mezinárodní ochranu požádal v jiném členském státě Evropské unie, d) je podána cizincem, kterému byla udělena dočasná nebo mezinárodní ochrana v jiném členském státě Evropské unie, f) je podána cizincem, který je nebo byl držitelem dočasné ochrany v jiném členském státě Evropské unie nebo státě uplatňujícím Schengenský hraniční kodex v plném rozsahu, poté, co Ministerstvo vnitra Evropské komisi zaslalo oznámení podle § 3 odst. 3. 18. Dle formuláře byla žádost žalovaným odmítnuta podle § 5 odst. 1 písm. f) Lex Ukrajina, čemuž odpovídá i tvrzení žalobce, že mu dříve byla udělena dočasná ochrana v Rumunsku. Toto tvrzení žalobce uvedl i do tiskopisu své žádosti o dočasnou ochranu; v něm uvedl, že dočasnou ochranu v Rumunsku měl v období od 21. 6. 2024 do 9. 4. 2025. Uvedené informace jsou také patrné z certifikátu vystaveného žalobci rumunských velvyslanectvím z 9. 4. 2025. 19. Soud konstatuje, že jakkoli v nyní projednávané řeší nepřijatelnost žádosti dle výše uvedeného § 5 odst. 1 písm. f) Lex Ukrajina, na tento důvod nepřijatelnosti je třeba – i s ohl