6 As 109/2022 — Nejvyšší správní soud

6 As 109/2022- 49 - text  6 As 109/2022 - 51 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera a soudkyň Lenky Matyášové a Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: H. S., zastoupené Mgr. Annou Kukrálovou, advokátkou, sídlem Běhounkova 2306/11, Praha 5, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni, sídlem Radobyčická 2465/12, Plzeň, za účasti osoby zúčastněné na řízení: A. J., týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2021, č. j. ZKI PLO28/423/20206, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 03. 2022, č. j. 77 A 45/2021  98, takto: Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek. Odůvodnění: I. Vymezení věci a návrh na přiznání odkladného účinku [1] Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy (správní orgán I. stupně) dne 14. 5. 2019 dle § 43 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), vyhověl námitce osoby zúčastněné na řízení A. J. proti obnovenému katastrálnímu operátu v katastrálním území X a rozhodl, že bude opraveno zobrazení hranic mezi pozemkem p. č. XA (v jejím vlastnictví) a pozemkem st. p. č. XB (ve vlastnictví žalobkyně) a mezi pozemkem p. č. XA a p. č. XC (ve vlastnictví žalobkyně) podle výsledků neměřického záznamu č. 97 vyhotoveného katastrálním úřadem, jehož částečná kopie je nedílnou součástí daného rozhodnutí, přičemž tento stav nastane jeho právní mocí. Odvolání žalobkyně žalovaný zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně u Krajského soudu v Plzni, který žalobě taktéž nevyhověl. [2] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, v níž požádala o přiznání odkladného účinku. [3] Důvody této žádosti stěžovatelka uvedla následně v podání ze dne 7. 6. 2022. Stěžovatelka uvádí, že si je vědoma, že předmětem řízení je „pouze“ rozhodnutí o zobrazení průběhu hranice, nikoliv rozhodnutí o skutečném průběhu této hranice, které může učinit pouze soud v civilním řízení. Přesto má pro stěžovatelku i výsledek tohoto řízení zásadní význam a může jím být podstatným způsobem zasaženo do jejích práv. [4] Stěžovatelka vede s paní A. J. řadu dalších sporů. Jedná se zejména o spor o původní vjezd a hranice pozemků, který trvá již od roku 1996, přičemž paní A. J. není ochotná k jakékoliv dohodě a stěžovatelka je správními úřady odkazována na řešení soudem a ze strany soudu naopak na řešení správními orgány. [5] U Městského úřadu v Horažďovicích se vede správní řízení o odstranění nepovolené překážky na místní komunikaci. Toto řízení bylo přerušeno do doby, než bude ukončeno námitkové řízení ohledně obnoveného katastrálního operátu. Je tedy zřejmé, že výsledek námitkového řízení je významný i pro rozhodování správních orgánů v této věci. [6] Výsledek správního řízení bude mít následně vliv také na soudní řízení vedené v současné době Okresním soudem v Klatovech pod sp. zn. 6 C 486/2009, jehož předmětem je žaloba na obnovu řízení ve věci sp. zn. 6 C 147/2001. V tomto sporu bylo nejprve ve prospěch stěžovatelky zřízeno věcné břemeno průchodu a průjezdu přes část pozemku p. č. XA, prvostupňový rozsudek byl však změněn Krajským soudem v Plzni a žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že předmětný pozemek slouží jako veřejná cesta a není v pravomoci soudu zabývat se ochranou práva obecného užívání místní komunikace. Stěžovatelka tak byla odkázána na správní úřady, které by tuto otázku měly dle názoru soudu řešit. Jak ale bylo uvedeno shora, správní řízení bylo přerušeno do doby, než bude ukončeno námitkové řízení ohledně obnoveného katastrálního operátu. [7] Správné zobrazení hranice předmětných pozemků tak podstatným způsobem ovlivní rozhodnutí v dalších řízeních, jichž je stěžovatelka účastnicí. Pokud by došlo k rozhodnutí v těchto řízeních na základě nynějšího stavu, který stěžovatelka považuje za chybný, je zřejmé, že jí hrozí podstatná újma. Jiným osobám naopak v důsledku přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žádná bezprostřední újma nehrozí. [8] Dále stěžovatelka doplnila kasační námitky k věci samé, jež pro rozhodnutí o odkladném účinku nejsou relevantní, proto je soud nerekapituloval. [9] Žalovaný ani osoba zúčastněná na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřili. II. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem [10] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a po zvážení všech důvodů a skutečností přednesených stěžovatelkou dospěl k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. [11] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [12] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle ustálené judikatury „poskytnutí odkladného účinku má mimořádný charakter: soud tu totiž před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2003, č. j. 7 A 115/2002  67, č. 760/2006 Sb. NSS). [13] V usnesení ze dne 21. 5. 2014, č. j. 6 Afs 73/2014  56, Nejvyšší správní soud dále uvedl: „odkladný účinek má proto charakter institutu výjimečného a měl by statisticky vzato být přiznáván v menšině případů, nikoli zpravidla. Je pravda, že čistě jazykový výklad § 73 odst. 2 s. ř. s. by mohl svádět k závěru, že při posuzování, zda odkladný účinek přiznat, anebo nikoli, se poměřuje pouze a jen vzájemný poměr újmy žadatele o jeho přiznání a újem jiných osob. V tomto smyslu by tedy i vcelku nepatrná újma žadatele mohla být důvodem přiznání odkladného účinku, bylyli by újmy ostatních osob ještě mnohem „nepatrnější“. Takový mechanický výklad by však opomíjel základní znak institutu odkladného účinku, a sice, jak již bylo shora zmíněno, že jde o institut výjimečný, který nemá být v řízeních před správními soudy pravidlem. Mělli by pravidlem být, nestanovil by zákonodárce jako základní pravidlo, že žaloba resp. kasační stížnost odkladný účinek nemají. Pojímání odkladného účinku jako výjimky z pravidla tedy znamená, že újma, která má hrozit žadateli o jeho přiznání, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba resp. kasační stížnost odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebudeli možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjdeli sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žadateli vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod.“ [14] Stěžovatelka tvrdí, že na výsledku tohoto řízení závisí postup v dalších řízeních. K tomu doložila výpis z internetové stránky www.infosoud.cz, z níž vyplývá, že řízení ve věci 6 C 486/2009 je od roku 2012 přerušeno, a rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 14. 10. 2014, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Městského úřadu Horažďovice, odboru dopravy, jež dne 28. 4. 2014 rozhodl, že vzrostlá zeleň (2 ks tújí) se nenachází na místní komunikaci inv. č. 3c na p. p. č. XD v k. ú. X, a tudíž se nejedná o pevnou překážku ve smyslu § 29 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. V tomto rozhodnutí krajský úřad konstatoval, že od začátku správního řízení je sporné, kudy vede místní komunikace. Z měření vyplývá, že se skutečný průběh místní komunikace neshoduje se zákresem v katastrální mapě. Komunikace má probíhat částečně po soukromých pozemcích. Krajský úřad správnímu orgánu vytkl, že se touto otázkou nezabýval, neboť přesné vyznačení, kudy vede místní komunikace, je pro řízení o odstranění pevné překážky podstatné. Vždy se mluví pouze o komunikaci vedoucí na p. p. č. XD a správní orgán I. stupně dále již neuvádí, zda daná komunikace zasahuje částečně i na pozemek p. č. XA a zejména, zda zasahuje na tento pozemek v místě, kde byly vysazeny dřeviny – zeravy. Krajský úřad nepovažoval za dostatečný odkaz městského úřadu na pasport města Nalžovské hory a jeho ověření měřením na místě. Jiná situace by byla, kdyby správní orgán I. stupně nechal zaměřit a vytyčit přesný průběh místní komunikace. Z něj by bylo zřejmé, zda pozemní komunikace v inkriminovaném místě zasahuje na pozemek p. č. XA, a tu