10 As 318/2020 — Nejvyšší správní soud

10 As 318/2020- 75 - text  10 As 318/2020 - 81 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: R. Z., zast. advokátem Mgr. Tomášem Cimbotou, Horní náměstí 365/7, Olomouc, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, Ant. Čermáka 2a, Praha 6, za účasti osoby zúčastněné na řízení: B. J., zast. patentovým zástupcem Ing. Petrem Soukupem, tř. Svobody 43/39, Olomouc, o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 5. 2. 2019, čj. O523363/D17124621/2017/ÚPV, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2020, čj. 9 A 42/2019121, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Vymezení věci [1] Žalobce podal dne 23. 6. 2015 přihlášku na zápis ochranné známky [OBRÁZEK]do rejstříku ochranných známek. Žalovaný tuto přihlášku zveřejnil dne 29. 10. 2015. Poté (leden 2016) podala osoba zúčastněná na řízení podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění do 31. 12. 2018, (zákon o ochranných známkách), námitky proti označení přihlašovanému žalobcem, neboť podala dne 17. 6. 2015 přihlášku označení [OBRÁZEK], která byla zveřejněna dne 13. 1. 2016. Podle osoby zúčastněné na řízení je její označení podobné s přihlašovaným označením a je chráněno pro shodné výrobky nebo služby, pro které má být zapsáno přihlašované označení. Ochranná známka osoby zúčastněné na řízení byla do rejstříku ochranných známek zapsána dne 27. 4. 2016. [2] Žalovaný rozhodnutím ze dne 20. 11. 2017 zamítl námitky osoby zúčastněné na řízení podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách proti zápisu přihlašovaného označení. [3] Proti rozhodnutí žalovaného podala osoba zúčastněná na řízení rozklad, o kterém rozhodl předseda žalovaného dne 5. 2. 2019 tak, že změnil rozhodnutí žalovaného a přihlášku žalobce na základě námitek osoby zúčastněné na řízení podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách zamítl. [4] Proti rozhodnutí předsedy žalovaného podal žalobce žalobu, kterou městský soud v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. 2. Kasační řízení 2.1 Kasační stížnost žalobce [5] Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností. Uvedl, že pro naplnění důvodu podle § 7 odst. 1. písm. b) zákona o ochranných známkách, ve znění účinném od 1. 1. 2019, je třeba splnit kumulativně dvě podmínky, a to shodnost či podobnost přihlašovaného označení se starší ochrannou známkou, a shodnost nebo podobnost výrobků a služeb, k nimž se přihlašované označení a namítaná starší ochranná známka vztahují. Podle názoru stěžovatele nebyla v projednávané věci splněna první zmíněná podmínka. V posuzovaném případě u porovnávaných označení existují dva podobné prvky, a to slovní prvek („NÁMĚŠŤSKÝ PIVOVAR“/ „Náměšťské pivo“) a znak (v případě žalobce spíše využití motivu znaku) městyse Náměšť na Hané. Stěžovatel je přesvědčen, že oba podobné prvky u jednoho i druhého označení mají pouze minimální rozlišovací způsobilost. [6] Podle stěžovatele je podstatné rozlišit mezi dominantním (nicméně nedistinktivním) prvkem, který má pro spotřebitele minimální informační hodnotu, a prvkem, který je v označení ztvárněn v menším provedení, ale jedná se o prvek jedinečný. Stěžovatel upozornil na to, že osoba zúčastněná na řízení svou ochrannou známku nepoužívá v podobě, ve které ji má zapsanou. Označení „Náměšťské pivo“ osoba zúčastněná na řízení někdy uvádí a někdy ne. Stěžovatel se domnívá, že městský soud se při posuzování věci příliš upnul na závěry z rozsudku Tribunálu ze dne 15. 4. 2010 ve věci T488/07, Cabel Hall Citrus v. OHIM, a na dominanci slovního prvku „Náměšťské pivo“, kterému soud na základě pouhé velikostní dominance přiznal znak distinktivity, a ostatní prvky při posuzování nedůvodně pominul. [7] Slovní prvek označení osoby zúčastněné na řízení je proveden černým písmem a je umístěn pod fantazijním znakem ve tvaru písmene „J“. U označení stěžovatele je slovní prvek proveden světlými velkými tiskacími písmeny a je umístěn v horní části štítu, který je základem firemního erbu stěžovatele. Tato označení pouze sdělují to, že se jedná o pivo/pivovar se vztahem k sídlu specifikovanému jako Náměšť. [8] Ke znaku stěžovatel uvedl, že znak obce může při naplnění zákonných podmínek používat každý, kdo získá ve smyslu § 34a odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), písemný souhlas příslušné obce s užitím jeho znaku. Stěžovatel podotkl, že u jím přihlašovaného označení pouze využil motiv obce a na rozdíl od označení osoby zúčastněné na řízení se v jeho označení znak obce nevyskytuje v jeho původní podobě. Spolu se slovním prvkem znak městyse upřesňuje, že se jedná o pivo/pivovar z Náměšti na Hané. [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] [OBRÁZEK][OBRÁZEK] [9] Podle stěžovatele zvýšenou rozlišovací způsobilost nezaloží to, že slovní prvek označení osoby zúčastněné na řízení je proveden zvětšeným písmem a je pohledově dominantní ve vztahu ke zbylé části označení. I pokud by tento slovní prvek spotřebitele svým velikostním ztvárněním upoutal, žádnou konkrétní informaci ani ve spojení se znakem městyse o „náměšťském pivu/pivovaru“ a jeho výrobci tím nezíská a musí se zaměřit na další prvky, které jsou v porovnávaných označeních. Mezi další prvek lze zařadit např. štít, který tvoří základ pro firemní erb stěžovatele a u něhož se stěžovatel inspiroval španělským či novogotickým štítem. Základem označení osoby zúčastněné na řízení je naopak graficky znázorněné žluté písmeno „J“ se zeleným okrajem. Toto označení odkazuje na fantazijní prvek „JADRNÍČEK“. [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] [OBRÁZEK][OBRÁZEK] [10] Stěžovatel popsal jednotlivé prvky sporných označení. Domnívá se, že po posouzení sporných označení je zřejmé, že si nejsou vizuálně podobná. Nesouhlasí se závěrem městského soudu, že jednotlivé prvky označení jsou pouze doprovodné, dílčí elementy, které nebudou u relevantní spotřebitelské veřejnosti vyvolávat paměťovou stopu. [11] Podle stěžovatele městský soud pochybil i při fonetickém a sémantickém posouzení sporných označení. Nesouhlasí se závěrem městského soudu, že označení „náměšťsk(é/ý)“ „pivo(var)“ si jsou podobná. Stěžovatel uvedl, že slovní prvky nejsou v posuzovaných označeních prvky distinktivními. Osoba zúčastněná na řízení se v minulosti pokoušela o zápis slovní ochranné známky „Náměšťské pivo“. Tuto slovní ochrannou známku žalovaný shledal nezpůsobilou k zápisu. Pokud tedy spotřebitel bude vycházet pouze ze slovních spojení „náměšťské pivo“/ „náměšťský pivovar“, nezíská tím žádné relevantní informace o místě výroby/prodeje, a tím spíše o výrobci/prodejci a konkrétním produktu (značce piva). Pokud označení osoby zúčastněné na řízení obsahuje rovněž slovní prvek „Náměšť na Hané“, pomůže spotřebiteli určit, jen o jakou konkrétní obec „Náměšť“ se jedná. [12] Slovo „náměšťský“ vnímal žalovaný a městský soud jako název piva, se kterým spotřebitel značku piva identifikuje. Stěžovatel se na rozdíl od žalovaného domnívá, že průměrný spotřebitel u pivních výrobků a služeb je dostatečně poučený a obezřetný při jejich výběru. Trh piva je v ČR poměrně široký. Pokud chce spotřebitel konkrétní značku piva, musí tento výběr provádět podrobně a sledovat, jaký druh piva a pod kterou značkou konkrétní pivovar či restaurace svůj produkt nabízí. V ČR je v nabídce až k tisíci různých českých a zahraničních piv. Stěžovatel upozornil na to, že označení „Náměšťské“ nelze spojit se značkami, jako je „Kozel“ nebo „Samson“, neboť tato označení jsou pro pivo označením fantazijním. Označení „Náměšťské“ nelze připodobnit ani ke značkám piv, jako jsou „Krušovice“ nebo „Svijany“, neboť tato piva mají několikasetletou tradici. Tyto pivovary se nachází v malých obcích, jejichž název je jedinečný, a spojení názvu obce a pivovaru se již dostatečně vžilo veřejnosti v paměti jako označení piva právě těchto pivovarů. [13] V projednávané věci bude podle stěžovatele pro průměrného spotřebitele z hlediska fonetického podstatný slovní prvek „JADRNÍČEK“. [14] Stěžovatel považuje za vadu, že městský soud nepřihlédl k vyjádření žalovaného, že při posuzování věci v řízení o rozkladu nebral v úvahu metodické pokyny EUIPO, přestože městský soud dospěl k jinému závěru. [15] Stěžovatel namítl, že městský soud nevzal v úvahu judikaturu, na kterou odkazoval. Městský soud pouze konstatoval, že se jedná skutkově o odlišné věci. Stěžovatel v kasační stížnosti popsal, proč na posuzovanou věc dopadá např. rozsudek NSS sp. zn. 2 As 96/2015. Popsal, proč jeho odkaz na judikaturu v žalobě byl dostatečný (srov. rozsudek NSS sp. zn. 5 Afs 65/2013 nebo nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 403/03). Stě