— Nejvyšší správní soud

16 Kss 7/2022- 48 - text pokračování 16 Kss 7/2022 - 52 USNESENÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. 3. 2023 v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a členů JUDr. Roberta Waltra, Mgr. Olgy Houžvičkové, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Jahelky a doc. JUDr. Kateřiny Frumarové, Ph.D., námitky kárně obviněné JUDr. Marcely Buštové, soudkyně Okresního soudu v Mělníku, se sídlem Krombholcova 264, Mělník, zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem se sídlem Kolínská 13, Praha 3, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 14. 2. 2023, č. j. MSP-8/2023-OPAJ-SO/5, a rozhodl takto: Námitky kárně obviněné proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 14. 2. 2023, č. j. MSP 8/2023-OPAJ-SO/5, s e z a m í t a j í . Odůvodnění: I. [1] Návrhem předsedy Okresního soudu v Mělníku, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému dne 15. 12. 2022, bylo zahájeno kárné řízení se soudkyní Okresního soudu v Mělníku JUDr. Marcelou Buštovou. Řízení je vedeno u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 16 Kss 7/2022. Za spáchání v kárném návrhu blíže popsaného kárného provinění bylo navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce soudkyně podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). [2] Podle kárného navrhovatele měla kárně obviněná způsobit v období od 21. 10. 2021 do 14. 12. 2022 nedůvodné průtahy při vyřizování věcí, a to v celkem 30 specifikovaných věcech. [3] Kárně obviněná rovněž neměla postupovat v souladu se zákonem ve věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 48/2019. V rámci vykonávacího řízení bylo nařízeno veřejné zasedání k rozhodnutí o prodloužení zkušební doby podmíněného odsouzení a následně bylo rozhodnuto, že se odsouzená ve zkušební době podmíněného odsouzení z trestního příkazu Okresního soudu v Mělníku ze dne 29. 4. 2019 osvědčila. Na základě stížnosti státního zástupce bylo uvedené rozhodnutí usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2022 zrušeno, neboť o osvědčení bylo rozhodnuto předčasně, před uplynutím zkušební doby. [4] Kárně obviněná neměla postupovat v souladu se zákonem i ve věci vedené pod sp. zn. 2 T 41/2017, kde bylo v rámci vykonávacího řízení rozhodnuto, že odsouzená vykoná trest odnětí svobody v trvání 1 roku se zařazením do věznice s ostrahou. Na základě stížnosti odsouzené bylo napadené rozhodnutí usnesením Krajského soudu v Praze zrušeno a věc byla vrácena soudu I. stupně z důvodu závažného procesního pochybení, nepřezkoumatelnosti rozhodnutí a z důvodu nařízení výkonu trestu odnětí svobody v odlišné výši, než ve které byl uložen, neboť původně byl nařízen trest v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem. [5] Kárně obviněná neměla postupovat v souladu se zákonem rovněž ve věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 106/2018, kde bylo ve vykonávacím řízení proti uprchlému rozhodnuto o prodloužení zkušební doby podmíněného odsouzení. Ke stížnosti obhájce bylo rozhodnutí zrušeno usnesením Krajského soudu v Praze, neboť nebyly dány podmínky pro vedení řízení proti uprchlému a napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné. Ačkoli dle závazného právního názoru nadřízeného soudu nebyly dány podmínky pro postup podle § 83 odst. 3 tr. zákoníku, kárně obviněná měla přesto dát pokyn k dalšímu postupu podle uvedeného ustanovení. [6] Uvedeným jednáním měla kárně obviněná zaviněně porušit povinnost soudce rozhodovat na základě zjištěných skutečností a v souladu se zákonem, jak vyplývá z § 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Tím měla spáchat kárné provinění podle § 87 odst. 1 tohoto zákona. II. [7] Rozhodnutím ministra spravedlnosti ze dne 14. 2. 2023, č. j. MSP-8/2023-OPAJ-SO/5, bylo podle § 100 odst. 3 ve spojení s § 99 odst. 2 zákona o soudech a soudcích rozhodnuto o dočasném zproštění výkonu funkce soudkyně JUDr. Marcely Buštové, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení. Rozhodnutí bylo kárně obviněné doručeno dne 21. 2. 2023. [8] V odůvodnění rozhodnutí ministr spravedlnosti nejprve rekapituloval obsah kárného návrhu. Existencí podaného návrhu a navrhovaným kárným opatřením v podobě odvolání kárně obviněné z funkce soudkyně je bezpochyby naplněna formální podmínka předpokládaná v § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích. V rozhodnutí proto bylo třeba posoudit, jestli je k dočasnému zproštění výkonu funkce soudkyně splněna i podmínka materiální, tedy zda vzhledem k povaze soudcovské funkce je na místě, aby do doby pravomocného rozhodnutí v kárném řízení kárně stíhaná nevykonávala svoji funkci. [9] Ministr spravedlnosti zdůraznil, že průtahy při vedení soudního řízení jsou frekventovaným případem kárného provinění soudce. Délka a četnost tvrzených průtahů určují intenzitu kárného provinění a míru ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Aniž by rozhodnutí předjímalo výsledek kárného řízení, ústí v závěr, že jednání kárně obviněné již dosáhlo takové intenzity a závažnosti, že není pochyb o přímém ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Vážné nedostatky se podle přesvědčení ministra opakují, spolu s chaotickým a nesoustředěným postupem v řízeních. Zvláště v agendě žádostí o zahlazení odsouzení je takový přístup obzvláště neakceptovatelný. Ministr poukázal na to, že již v předchozím kárném řízení byla kárně obviněné vytýkána pasivita, absence koncentrovanosti a koncepčního vedení řízení, jakož i absence výhledu do budoucna, jakým směrem se má řízení ubírat. Rovněž akcentoval, že nepomohla ani přijímaná opatření ze strany kárného navrhovatele (snížení a posléze zastavení nápadu, jakož i nadstandardní pomoc administrativního aparátu). Přitěžující je pro kárně obviněnou i skutečnost, že vytýkané nedostatky se opakují i přesto, že na ně byla opakovaně upozorňována. Kárně obviněná si však nevzala z těchto postihů žádné ponaučení a nezměnila svůj přístup k plnění pracovních povinností. [10] Míru závažnosti jednání, které je kárně obviněné kladeno za vinu, považuje ministr spravedlnosti za tak vysokou, že její setrvání ve funkci soudkyně po dobu trvání kárného řízení je neslučitelné se zájmy chráněnými skutkovou podstatou kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Vzhledem k povaze a důsledkům jednání, kterého se měla dle kárného návrhu dopustit a které zcela zásadně ohrožují důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů, je zcela na místě, aby až do pravomocného skončení kárného řízení nemohla nadále vykonávat funkci soudkyně. Rozhodnutí o dočasném zproštění funkce je sice citelným zásahem do výkonu soudcovské funkce, ale současně zcela koresponduje s mírou společenské nebezpečnosti jednání, pro které je kárně obviněná opakovaně kárně stíhána. Veřejný zájem na zajištění důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů již převažuje nad zájmem jedince, plynoucím z jeho práva na nerušený výkon veřejné funkce. III. [11] Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti podala kárně obviněná námitky a domáhá se jeho zrušení. S rozhodnutím ministra spravedlnosti nesouhlasí a nepovažuje jej za správné. [12] Dočasným zproštěním funkce soudkyně je kárně obviněné znemožněno odstraňovat průtahy, za které byla uznána vinnou rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2022, č. j. 16 Kss 6/2021 – 129. V důsledku rozhodnutí o dočasném zproštění funkce nemůže pokračovat v řízeních, v nichž jsou tvrzeny průtahy podle kárného návrhu v této věci. Tím, že nemůže pracovat na polehčujících okolnostech, je zasaženo do jejího práva na obhajobu. Rozhodnutí ministra spravedlnosti je však především v rozporu se zájmy účastníků řízení, v jejichž zájmu je, aby byla věc co nejdříve rozhodnuta. V řadě kárně vytýkaných i jiných věcí bylo nařízeno hlavní líčení či jednání, které bude nutno nejen odročit, ale případně vše opakovaně provést znovu. [13] K názoru ministra spravedlnosti, že je ohroženo nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodnutí, resp. důvěra v takové rozhodování, namítla, že „nikoli každé později vydané rozhodnutí je někomu stranící a vydané pod vlivem jakési konkrétně nespecifikované závislosti“. Rychlost či pomalost rozhodnutí nelze formalisticky ztotožňovat s absencí nezávislosti, nestrannosti či spravedlivosti rozhodnutí. [14] Nelze rovněž vycházet pouze ze statistických údajů, ale ze znalosti celé agendy příslušného soudce či soudu. Považuje za notorietu, že některé soudy či jednotlivci jsou kvůli své pravomoci a příslušnosti či nesprávně nastaveným rozvrhům práce zahlceni nápadem věcí a není v jejich reálných silách zabránit průtahům v řízení. Rozhodnutí ministra spravedlnosti proto považuje za přepjatě formalistické a vycházející pouze z tvrzení kárného navrhovatele. [15] Kárně obviněná rozhodnutí ministra spravedlnosti dále vytýká, že bylo vydáno bez jakéhokoli dokazování a nevzalo v úvahu, že proti rozhod