7 As 188/2023 — Nejvyšší správní soud

7 As 188/2023- 36 - text  7 As 188/2023 - 37 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Lenky Krupičkové a Davida Hipšra v právní věci žalobce: Ing. J. S., zastoupen JUDr. Jaroslavem Brožem, advokátem se sídlem Marie Steyskalové 62, Brno, proti žalované: Komora patentových zástupců České republiky, se sídlem Gorkého 12, Brno, zastoupená Mgr. Václavem Kotkem, advokátem se sídlem třída Kpt. Jaroše 10, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2023, č. j. 31 A 68/2010170, takto: Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek vůči rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2023, č. j. 31 A 68/2010170. Odůvodnění: [1] V záhlaví uvedeným rozsudkem Krajský soud v Brně (dále též „krajský soud“) rozhodl o žalobě žalobce na ochranu před nezákonným zásahem tak, že výrokem I. žalované uložil povinnost umožnit žalobci složení slibu patentového zástupce, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a výrokem II jí uložil povinnost zapsat žalobce do seznamu patentových zástupců, a to do 15 dnů od složení slibu patentového zástupce žalobcem. [2] Žalovaná (dále též „stěžovatelka“) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností a současně navrhla, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Uvedla, že pokud by splnila uložené povinnosti, jedná se o nevratné kroky, a to i v případě, pokud by následně Nejvyšší správní soud kasační stížnosti vyhověl a napadený rozsudek zrušil. Žalobce by tak byl zapsán v seznamu patentových zástupců, čímž by nevratně získal oprávnění k výkonu funkce odborné činnosti patentových zástupců, aniž by splnil zákonem stanovené podmínky pro zápis do seznamu patentových zástupců. Takový postup by byl v rozporu s veřejným zájmem, a rovněž by pro stěžovatelku znamenal nepoměrně větší újmu, než by mohla vzniknout třetím osobám, včetně žalobce. Žalobci nemůže vzniknout přiznáním odkladného účinku žádná újma, neboť již v minulosti vykonával jako daňový poradce činnosti, které jsou svěřeny pouze patentovým zástupcům a advokátům, a nebyl za to nijak postižen, paradoxně mu to bylo krajským soudem přičteno ku prospěchu. [3] V doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatelka zopakovala, že je nucena provést faktické úkony, aniž by žalobce splnil podmínky pro umožnění složení jeho slibu. Zopakovala rovněž, že hrozí situace, kdy bude činnost patentového zástupce vykonávat nekvalifikovaná osoba, která nezajistí profesionální poskytování služeb v oblasti průmyslových práv, čímž hrozí újma nejen stěžovatelce a jejím členům, ale zejména široké veřejnosti. Došlo by zároveň k diskriminaci ostatních uchazečů, u kterých byly požadavky na výkon odborné praxe a její doložování posuzovány dlouhodobě stejně a v souladu se zákonem. Stěžovatelka dále zdůraznila, že žalobci hrozí pouze újma spočívající v tom, že do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci samé nebude oprávněn vykonávat činnost patentového zástupce. Žalobce přitom koná různorodou podnikatelskou činnost na rozsáhlém území. I v případě přiznání odkladného účinku tak nebude nucen omezit své rozsáhlé podnikatelské aktivity v jiných oblastech. Stěžovatelka pak zopakovala další, již v prvním podání uvedené argumenty a zdůraznila, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem, ale naopak s ním bude v souladu. [4] Žalobce ve vyjádření k odkladnému účinku uvedl, že na základě pozvánky ke složení slibu patentového zástupce tento slib složil dne 16. 8. 2023. Pokládá tak předmětný návrh na přiznání odkladného účinku za obsoletní. [5] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů. [6] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [7] S ohledem na obsah vyjádření žalobce k návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti souhlasí Nejvyšší správní soud s tím, že ve vztahu k výroku I napadeného rozsudku je již skutečně žádost stěžovatelky obsoletní. Pokud žalobce již v reakci na pozvánku předsedy stěžovatelky složil do rukou předsedy stěžovatelky slib patentového zástupce, již není v rámci projednávaného řízení možné, aby postup Nejvyššího správního soudu v projednávaném řízení měl jakýkoliv vliv na danou skutečnost. [8] Na druhou stranu je však ještě žádost stěžovatelky o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti relevantní ve vztahu k druhému výroku napadeného rozsudku, dle nějž je stěžovatelka povinna zapsat žalobce do seznamu patentových zástupců do 15 dnů od složení slibu patentového zástupce žalobcem. [9] Nejvyšší správní soud tedy přistoupil k posouzení podmínky výrazného nepoměru v újmě na obou stranách sporu, tj. zda splnění povinností vyplývajících pro stěžovatelku z napadeného rozsudku pro ni představuje nepoměrně větší újmu než nevýhoda plynoucí z dočasného odložení tohoto rozsudku pro jiné osoby. Podstatu tvrzené újmy stěžovatelka spatřuje v tom, že pokud by žalobce zapsala do seznamu patentových zástupců, mohla by potenciálně vykonávat činnost patentového zástupce osoba, která nesplňuje podmínky pro zápis do seznamu patentových zástupců uvedené v § 8 odst. 1 zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatření na ochranu průmyslového vlastnictví (dále též „zákon o patentových zástupcích“). Tím by pak dle názoru stěžovatelky mohlo dojít k újmě na straně stěžovatelky, jejích členů a široké veřejnosti. [10] Nejvyšší správní soud považuje uvedenou argumentaci stěžovatelky za důvodnou. V případě, že by kasační stížnosti odkladný účinek přiznal, jedinou osobou, která by důvodně mohla pociťovat újmu, by byl žalobce, kterému by nebylo po dobu trvání řízení před Nejvyšším správním soudem umožněno vykonávat činnost patentového zástupce. To by však ze své povahy bylo dočasné. Naproti tomu stěžovatelka by skutečně byla nucena umožnit zápis do seznamu patentových zástupců osobě, u níž není s konečnou platností zřejmé, že splňuje podmínky pro tento zápis. Tím by skutečně mohlo dojít k ohrožení řádnosti výkonu dané profese (a s tím souvisejícímu narušení důvěry ve stěžovatelku); nerovnému zacházení ve vztahu k dalším osobám, které mají zájem o zapsání do seznamu patentových zástupců; a především k možnosti vzniku újmy u osob využívajících služby patentového zástupce, u nichž by hrozilo, že jim nebude poskytována daná služba v dostatečné kvalitě, jelikož by byla poskytována osobou, která k výkonu dané profese nesplňuje všechny podmínky [v projednávané věci je relevantní především posouzení splnění odborné praxe ve smyslu § 8 odst. 1 písm. d) zákona o patentových zástupcích]. [11] Tuto újmu přitom Nejvyšší správní soud považuje za nepoměrně větší, než jaká hrozí jiným osobám (žalobci) v důsledku přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžejní dle Nejvyššího správního soudu je dočasnost případného omezení žalobce v porovnání s potenciálně velmi významným a často také nevratným zásahem do práv osob, které by využívaly žalobce jako jejich patentového zástupce. Z ničeho pak nevyplývá, že by nemožnost žalobce dočasně vykonávat profesi patentového zástupce měla významný vliv například na jeho schopnost obživy či měla jakýkoliv jiný relevantní vliv na jeho práva – ani sám žalobce žádnou takovou skutečnost neuvedl. [12] Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by byl přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti zásadně narušen jakýkoliv důležitý veřejný zájem. Z již výše uvedeného vyplývá, že přiznání odkladného účinku v projednávané věci je naopak ve veřejném zájmu. Ani v této otázce pak žalobce žádnou argumentaci týkající se narušení veřejného zájmu neposkytl. [13] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se do pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti pozastavují účinky napadeného rozsudku krajského soudu. [14] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. srpna 2023 Tomáš Foltas předseda senátu