7 Azs 100/2023 — Nejvyšší správní soud

7 Azs 100/2023- 21 - text  7 Azs 100/2023 - 23 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Lenky Krupičkové a Davida Hipšra v právní věci žalobce: R. J. M. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2023, č. j. 18 A 2/202334, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2023, č. j. 18 A 2/202334, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. [1] Rozhodnutím ze dne 6. 12. 2022, č. j. OAM14725/MK2022, žalovaný zamítl žádost žalobce podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a § 46f odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o pobytu cizinců“), a neprodloužil mu platnost modré karty. Podle žalovaného vyplývá z utajovaných informací poskytnutých zpravodajskou službou důvodné nebezpečí, že by žalobce mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost státu. II. [2] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“), který shora označeným rozsudkem rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městský soud připomněl aktuální judikaturu kasačního soudu k otázce, v jakém rozsahu má účastník řízení právo seznámit se s obsahem utajovaných podkladů. Vycházel přitom zejména z rozsudku ze dne 10. 3. 2022, č. j. 10 Azs 521/202143, neboť i v nyní posuzované věci nebyl žalobce v průběhu správního řízení seznámen s podstatou důvodů, které byly podkladem rozhodnutí. Tyto důvody žalovaný konkrétněji doplnil až ve vyjádření k žalobě. Městský soud připustil, že pracujeli správní orgán s utajovanými informacemi, jsou jistá omezení co do rozsahu odůvodnění rozhodnutí nezbytná. Ustanovení § 169m odst. 3 zákona o pobytu cizinců žalovanému ukládá, aby nesděloval ty důvody, které vyplývají ze stanovisek policie či zpravodajských služeb, jejichž obsahem je utajovaná informace, podle které žalobce ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví nebo majetkové hodnoty. Omezení odůvodnění na prosté sdělení, že k zamítnutí žádosti došlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, je však možné akceptovat pouze tehdy, pokud ohrožení uvedených hodnot dosahuje obdobně vysokého stupně, nikoliv zcela marginální bezpečnostní riziko. Správní orgán tak musí respektovat princip proporcionality a rozlišovat jednotlivé stupně bezpečnostních rizik. [3] V posuzované věci obsah utajované informace podle městského soudu neumožňoval žalovanému učinit bez dalšího závěr o tom, že je dáno důvodné nebezpečí, že by žalobce mohl při svém další pobytu na území ohrozit bezpečnost státu. Utajovaná informace je v tomto ohledu stručná, ve vztahu k důsledkům z ní dovozovaným příliš obecná a chybí jí podrobnější rozvedení a podložení zmiňovaných poznatků. Nejedná se tudíž o dostatečný podklad pro závěry žalovaného. Městský soud se vyjádřil kriticky zejména k úvahám žalovaného o věrohodnosti a přesvědčivosti získaných informací a na absenci jejich dostatečné individualizace ve vztahu k jednání žalobce. Dále žalovanému vytkl, že nereagoval ani na důležitý rozpor v obsahu utajované informace, jež označuje rozhodné skutečnosti současně jako „velmi pravděpodobné“ i jako „prokázané“. Městský soud uzavřel, že utajovaná informace prozatím neumožňuje určit, zda a nakolik je založena na skutečných důvodech. Uložil proto žalovanému zajistit takové doplnění utajované informace, které bude dostatečně konkrétně vymezovat jednání žalobce a v maximální možné míře uvádět zdroje, o něž se zjištění opírají. V návaznosti na to pak žalovaný zváží, do jaké míry je možné žalobce seznámit s podstatou důvodů, na nichž své rozhodnutí postaví. III. [4] Proti rozsudku městského soudu podal žalovaný (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“). Namítl, že městský soud posoudil nesprávně obsah utajované informace a nevzal v potaz specifika činnosti jejího původce. Zdůraznil, že zpravodajská služba má odlišné úkoly od úkolů policie a zjišťované informace jsou jiného, často mnohem závažnějšího charakteru, což se odráží na obsahu utajované informace. Obecnější popis zdrojů utajované informace neznamená, že tyto neexistují. Jednání, které je žalobci připisováno, je skutečně závažné a jeho potenciál z hlediska ohrožení bezpečnosti České republiky značný. Pro neprodloužení modré karty přitom postačuje potenciální ohrožení bezpečnosti České republiky, které z kontaktů udržovaných žalobcem plyne. Stěžovatel i zpravodajské služby jsou povinny odhalovat a eliminovat potenciální hrozby, nikoliv čekat, „až se něco stane“. Jestliže žádný cizinec nemá Ústavou zaručené právo na pobyt na území ČR, dostačuje pouze potencialita ohrožení bezpečnosti státu k tomu, aby byl pobyt cizinci na území ukončen. S ohledem na uvedené stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. IV. [5] Nejvyšší správní soud v souladu s § 109 odst. 1 s. ř. s. zaslal žalobci kasační stížnost stěžovatele, aby mu poskytl možnost vyjádřit se k jejímu obsahu. Příslušná zásilka byla žalobci doručována poskytovatelem poštovních služeb dne 7. 7. 2023, avšak žalobce nebyl zastižen. Poté byla písemnost uložena a žalobci zanechána písemná výzva, aby si písemnost vyzvedl. To žalobce ve lhůtě 10 dnů neučinil, písemnost se tak považuje za doručenou dne 17. 7. 2023. O tom bylo dne 27. 7. 2023 vyvěšeno sdělení č. j. 7 Azs 100/202317 na úřední desce soudu. [6] Žalobce se ke kasační stížnosti nevyjádřil. V. [7] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [8] Kasační stížnost je důvodná. [9] Předmětem sporu je otázka, zda má závěr stěžovatele o důvodném nebezpečí, že by žalobce mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, skutkový podklad v předložené utajované informaci poskytnuté zpravodajskou službou. [10] Nejvyšší správní soud se opakovaně zabýval problematikou náležitostí a obsahu utajované části spisu jakožto podkladu pro správní rozhodnutí a navazující soudní přezkum takového rozhodnutí za situace, kdy tyto utajované informace představují jediný, případně zcela zásadní důvod pro nevyhovění žádosti žalobce (např. rozsudky ze dne 25. 11. 2011, č. j. 7 As 31/2011101, č. 2602/2012 Sb. NSS, ze dne 3. 2. 2016, č. j. 1 Azs 213/201554, ze dne 24. 8. 2017, č. j. 1 As 105/201737, ze dne 26. 4. 2018, č. j. 1 Azs 439/201757, či ze dne 12. 3. 2020, č. j. 2 Azs 259/201928, ze dne 7. 2. 2022, č. j. 10 Azs 438/202147, č. 4328/2022 Sb. NSS). [11] Městský soud v této souvislosti správně připomněl, že jistá omezení při práci s utajovanými informacemi jsou nezbytná, plynou z povahy věci a odpovídají ústavně chráněným hodnotám. Pokud by snad v odůvodnění rozhodnutí musel soud či správní orgán přesně a jmenovitě uvést veškeré skutečnosti, které z utajovaných informací plynou, ztratilo by jejich utajení smysl. Takový postup by ohrozil jiná ústavně chráněná práva a hodnoty, typicky ochranu bezpečnostních zájmů státu a ochranu práv jiných osob. Toto omezení práva na spravedlivý proces je však vyváženo tím, že do utajovaných informací nahlíží soudy. [12] Soud tak musí mít k dispozici veškeré podklady, z nichž správní orgány vycházely (byť by se nacházely v různých režimech utajení) a na jejichž základě zbudovaly svůj závěr vtělený do rozhodnutí o věci, aby měl možnost (i v případech s utajeným prvkem) jejich závěry a důvody pro rozhodnutí přezkoumat, a to i nad rámec žalobních bodů, příp. kasačních důvodů. Soud, který se s utajovanou informací přímo seznámil, je pak povinen ověřit věrohodnost, přesvědčivost a relevanci takové informace ve vztahu k závěrům, které z nich správní orgán vyvodil; úkolem správního soudu však není přezkoumávat pravdivost takových informací (usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 3. 2016, č. j. 4 As 1/201540, č. 3667/2018 Sb. NSS). Otázka věrohodnosti, přesvědčivosti a relevance utajovaných informací je v rámci soudního přezkumu klíčová, jelikož sám účastník řízení nemůže jejich obsahu jakkoliv oponovat, například namítat, že uváděné skutečnosti se nestaly nebo probíhaly jinak. Smyslem a účelem soudní kontroly rozhodování na základě utajovaných informací je především zajistit, aby byly používány jen informace skutečné, věrohodné a pro soud v maximální možné míře ověřitelné (verifikovatelné), nikoli vyfabulované. Tyto informace musí poskytovat dostatečně přesný a spolehlivý skutkový základ pro právní posouzení věci. Následné odůvodnění soudu nicméně musí být z podstaty věci