— Nejvyšší správní soud

16 Kss 5/2023- 63 - text  16 Kss 5/2023 - 67 pokračování U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 2. 2024 v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a členů JUDr. Roberta Waltra, Mgr. Olgy Houžvičkové, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Jahelky a doc. JUDr. Kateřiny Frumarové, Ph.D., námitky kárně obviněné Mgr. Ivy Flaxové, soudkyně Okresního soudu v Mostě, se sídlem Moskevská 2, Most, zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem se sídlem Kolínská 13, Praha 3, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 29. 1. 2024, č. j. MSP-27/2024-OPAJ-SO/2, a rozhodl t a k t o : Námitky kárně obviněné proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 29. 1. 2024, č. j. MSP27/2024-OPAJ-SO/2, s e z a m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : I. [1] Návrhem předsedkyně Okresního soudu v Mostě, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému 7. 12. 2023, bylo zahájeno kárné řízení se soudkyní Okresního soudu v Mostě Mgr. Ivou Flaxovou. Řízení je vedeno u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 16 Kss 5/2023. [2] Podle kárné navrhovatelky měla kárně obviněná způsobit v období od 21. 10. 2021 do 31. 10. 2023 nedůvodné průtahy, nepostupovat soustředěně a nečinit účelné úkony směřující k rozhodnutí při vyřizování věcí, a to v celkem 12 specifikovaných věcech. [3] Uvedeným jednáním měla kárně obviněná zaviněně porušit povinnost soudce rozhodovat na základě zjištěných skutečností a v souladu se zákonem, jak vyplývá z § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Tím měla spáchat kárné provinění podle § 87 odst. 1 tohoto zákona. Za spáchání v kárném návrhu blíže popsaného kárného provinění bylo navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce soudkyně podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích. [4] Proti kárně obviněné byly v minulosti podány dva kárné návrhy. Řízení o těchto návrzích bylo vedeno u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 16 Kss 1/2021 a 13 Kss 5/2021. Kárně obviněné bylo v těchto kárných návrzích taktéž vytýkáno, že nerozhodovala v přiměřených lhůtách a způsobila neodůvodněné průtahy (v prvním případě v 22 věcech, ve druhém v 15 věcech). Rovněž jí bylo vytýkáno, že nevykonávala svou funkci svědomitě a ve 4 věcech opakovaně porušila procesní předpisy. V obou případech došlo mezi kárnou navrhovatelkou a kárně obviněnou k uzavření dohody o vině a kárném opatření a kárně obviněné bylo uloženo kárné opatření – snížení platu o 15 % na dobu 5 měsíců. II. [5] Rozhodnutím ministra spravedlnosti ze dne 29. 1. 2024, č. j. MSP-27/2024-OPAJ-SO/2, bylo podle § 100 odst. 3 ve spojení s § 99 odst. 2 zákona o soudech a soudcích rozhodnuto o dočasném zproštění výkonu funkce soudkyně Mgr. Ivy Flaxové, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení. Dle sdělení Ministerstva spravedlnosti z 12. 2. 2024 bylo rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce doručeno kárně obviněné 1. 2. 2024. [6] V odůvodnění rozhodnutí ministr spravedlnosti nejprve rekapituloval obsah kárného návrhu. Účelem § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích je zakotvit oprávnění ministra spravedlnosti, coby osoby odpovědné za státní správu soudů i po stránce personální, k přijetí okamžitého opatření, jež by znemožňovalo výkon funkce soudce osobě, o níž probíhá rozhodovací proces, v jehož důsledku může dojít k zániku funkce soudce a vzhledem k povaze soudcovské funkce není na místě, aby do doby konečného rozhodnutí tato osoba svoji funkci vykonávala. Existencí podaného návrhu a navrhovaným kárným opatřením v podobě odvolání kárně obviněné z funkce soudkyně je bezpochyby naplněna formální podmínka předpokládaná v § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích. V rozhodnutí proto bylo třeba posoudit, jestli je k dočasnému zproštění výkonu funkce soudkyně splněna i podmínka materiální, tedy zda vzhledem k povaze soudcovské funkce je na místě, aby do doby pravomocného rozhodnutí v kárném řízení kárně stíhaná nevykonávala svoji funkci. [7] Ministr spravedlnosti zdůraznil, že průtahy při vedení soudního řízení jsou frekventovaným případem kárného provinění soudce. Délka a četnost tvrzených průtahů určují intenzitu kárného provinění a míru ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Za průtah je však třeba považovat nejen případy nečinnosti, ale i případy, kdy úkon sice učiněn byl, avšak nešlo o úkon, který by reálně, soustředěně a účelně směřoval ke skončení věci. Aniž by rozhodnutí předjímalo výsledek kárného řízení, je podle ministra spravedlnosti zcela nepochybné, že jednání kárně obviněné soudkyně popsané v kárném návrhu již dosáhlo takové intenzity a závažnosti, že není pochyb o přímém ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. [8] Závažnou přitěžující okolností je podle ministra především skutečnost, že se jedná o opakující se vážné nedostatky související s nesoustředěným postupem v řízení. S odstupem dvou let od zahájení druhého z kárných řízení proti kárně obviněné byla provedena prověrka zaměřená na zjištění, zda byly odstraněny nedostatky, v jejichž důsledku byla kárně obviněná shledána kárným soudem vinnou. Z výsledků kontroly vyplývá, že přetrvávají průtahy nejen ve věcech, které byly předmětem kárných řízení, ale byly zjištěny vážné nedostatky – průtahy a procesní pochybení i v dalších věcech. Takový způsob výkonu soudcovské funkce je podle ministra neakceptovatelný. Nejde podle jeho názoru ani tak o nečinnost, jako spíše o nesprávné procesní postupy, rezignaci na koncentraci řízení, ale i o (což je zvláště alarmující) neznalost právní úpravy a neschopnost porozumět řešené problematice. V řadě v kárném návrhu popsaných případů byly průtahy kárně obviněné hodnoceny jako nesprávný úřední postup a byly důvodem pro výplatu adekvátního zadostiučinění, a to ve značných sumách. [9] Ministr spravedlnosti zdůraznil význam schopnosti zajistit všechny podklady pro rozhodnutí, což vyžaduje koncentrovaný postup soudce. Právě v této oblasti je však dle kárného návrhu zřetelná pasivita, absence koncentrovanosti a koncepčního vedení řízení, kdy kárně obviněné chybí výhled do budoucna, jakým směrem se má soudní řízení ubírat, co je nutné provést a jak řízení zefektivnit. Nepomohla ani přijímaná opatření, opakovaná upozornění na problematické vedení řízení vedoucí k průtahům. Kárně obviněná si z předchozích kárných postihů nevzala žádné ponaučení. [10] Míru závažnosti jednání, které je kárně obviněné kladeno za vinu, považuje ministr spravedlnosti za tak vysokou, že její setrvání ve funkci soudkyně po dobu trvání kárného řízení je neslučitelné se zájmy chráněnými skutkovou podstatou kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Vzhledem k povaze a důsledkům jednání, kterého se měla dle kárného návrhu dopustit a které jednoznačně a zcela zásadně ohrožují důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů, je zcela na místě, aby až do pravomocného skončení kárného řízení nemohla nadále vykonávat funkci soudkyně. Rozhodnutí o dočasném zproštění funkce je sice citelným zásahem do výkonu soudcovské funkce, ale současně zcela koresponduje s mírou společenské nebezpečnosti jednání, pro které je kárně obviněná opakovaně kárně stíhána. Ministr spravedlnosti vycházel při posuzování věci též z čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, který se podle judikatury Ústavního soudu nevztahuje pouze na přístup k veřejné funkci ve smyslu vzniku funkce, ale zahrnuje i právo na její nerušený výkon včetně práva na ochranu před protiprávním zbavením této funkce. Veřejný zájem na zajištění důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů však v této věci již převažuje nad zájmem jedince, plynoucím z jeho práva na nerušený výkon veřejné funkce. III. [11] Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti podala kárně obviněná námitky a domáhá se jeho zrušení. S rozhodnutím ministra spravedlnosti nesouhlasí a nepovažuje jej za správné. [12] Dočasným zproštěním funkce soudkyně je kárně obviněné znemožněno i pro účely obhajoby odstraňovat průtahy, resp. pracovat na skončení věcí, které jsou předmětem kárného návrhu. V důsledku rozhodnutí o dočasném zproštění funkce nemůže pokračovat v řízeních, v nichž jsou tvrzeny průtahy podle kárného návrhu v této věci. Tím, že nemůže pracovat na polehčujících okolnostech, je zasaženo do jejího práva na obhajobu. Po rozhodnutí kárného senátu ve věci sp. zn. 13 Kss 5/2021 skončila 12 z 15 věcí, které jí byly kárným soudem kladeny za vinu a nejsou ani předmětem tohoto kárného návrhu. [13] Skončeny byly i další 2 věci, o nichž bylo kárným soudem v právě uvedeném kárném řízení rozhodováno a které jsou uvedeny pod č. 11 a č. 5 nyní projednávaného kárného návrhu. Věc sp. zn. 17 C 349/2021 (skutek č. 11) byla pravomocně skončena 10. 2. 2023, tedy 10 měsíců před podáním kárného návrhu. Došlo tak k marnému uply