§ 9 zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců – Navrhovatel musí podat návrh na zahájení kárného řízení…
Zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců · 7/2002 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 9 zákona č. 7/2002 Sb. stanovuje lhůty pro podání návrhu na zahájení kárného řízení proti soudci nebo státnímu zástupci a určuje, jaké náležitosti musí takový návrh obsahovat. Navrhovatel má 9 měsíců na podání návrhu od okamžiku, kdy se dozvěděl o kárném provinění. (§ 9 zákona č. 7/2002 Sb., zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, státní zástupce
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Navrhovatel musí podat návrh na zahájení kárného řízení do 9 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které…“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „lhůta podle odstavce 1 v takovém případě neběží nejdéle po dobu 2 měsíců“
- Judikatura: na § 9 odkazuje 195 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 7/2002 Sb.
(1) Navrhovatel musí podat návrh na zahájení kárného řízení do 9 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu.
(2) Pokud navrhovatel doručil jinému orgánu oprávněnému podat návrh na zahájení kárného řízení výzvu ke sdělení, zda pro týž skutek proti téže osobě podá nebo podal návrh na zahájení kárného řízení, lhůta podle odstavce 1 neběží od doručení výzvy tomuto orgánu do doručení sdělení navrhovateli; lhůta podle odstavce 1 v takovém případě neběží nejdéle po dobu 2 měsíců. Lhůta podle odstavce 1 neběží též od zahájení do skončení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování vedeného pro týž skutek s touž osobou a od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.
(3) Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.
(4) Návrh na zahájení kárného řízení obsahuje jméno a příjmení soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, proti němuž se návrh podává, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrh na upuštění od uložení kárného opatření. Navrhovatel k návrhu připojí důkazy, které má k dispozici. Návrhem na uložení konkrétního kárného opatření a návrhem na upuštění od uložení kárného opatření není kárný senát kárného soudu vázán.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Navrhovatel má 9 měsíců na podání návrhu od okamžiku, kdy se dozvěděl o kárném provinění.
- Tato lhůta se může za určitých okolností pozastavit (např. při dotazu na jiný orgán, řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování, řízení o námitkách proti výtce) nebo přerušit (zahájením trestního stíhání).
- Návrh musí být konkrétní – musí obsahovat jméno a příjmení osoby, popis skutku, důkazy a návrh na konkrétní kárné opatření.
- Kárný senát není vázán návrhem navrhovatele na konkrétní kárné opatření.
Na co si dát pozor
- Je klíčové dodržet devítiměsíční lhůtu pro podání návrhu, jinak může být návrh nepřípustný.
- V případě trestního stíhání pro týž skutek se lhůta přerušuje a po jeho skončení běží nová lhůta.
- Navrhovatel musí k návrhu připojit všechny důkazy, které má k dispozici.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 9
Jak soudy aplikují § 9
Namítl však, že se měl analogicky aplikovat § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o kárném řízení"), který časově omezuje pravomoc kárných žalobců, mj. ministra spravedlnosti, podat návrh na kárné potrestání soudců.
… pasáže odůvodnění napadeného rozhodnutí (zejména III. až VI. část) a konstatuje, že Nejvyšší správní soud postupoval ústavně souladným způsobem, provedl rozsáhlé dokazování (viz bod 38. obsahující podrobná zjištění o průběhu řízení v jednotlivých věcech), řádně se vypořádal s posouzením, zda byly dodrženy lhůty podle § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. (bod 30. odůvodnění napadeného rozhodnutí), formuloval logické právní závěry a adekvátně rozvedl úvahy vedoucí k uložení kárného opatření.
S tvrzením stěžovatele, že návrh byl podán po uplynutí subjektivní lhůty stanovené v § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., se Nejvyšší správní soud vypořádal v bodě IV. 1. a) svého rozhodnutí, kde dovodil, že ve vztahu k podaným oznámením nelze lhůtu počítat od jejich doručení Nejvyššímu soudu, ani od prvotní kontroly prováděné při příjmu podání, nýbrž od vědomosti Nejvyššího soudu o tom, že soudce se mohl svým konkrétním jednáním dopustit kárného provinění.