CS · EN DE FR brzy

6 As 262/2022 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:NSS:2024:6.As.262.2022.44
Datum: 2022-11-16
Z rozhodnutí: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše Langáška a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: Řehák & Řehák v. o. s., sídlem Chorinova 23, Česká Třebová, zastoupené Mgr. Petrem Krátkým, advokátem, sídlem K Blahobytu 2500, Pardubice, proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky, sídlem Strojnická 27, Praha 7, o žalobě na ochran…
6 As 262/2022- 44 - text  6 As 262/2022 - 48 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše Langáška a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: Řehák & Řehák v. o. s., sídlem Chorinova 23, Česká Třebová, zastoupené Mgr. Petrem Krátkým, advokátem, sídlem K Blahobytu 2500, Pardubice, proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky, sídlem Strojnická 27, Praha 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2022, č. j. 3 A 30/202243, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2022, č. j. 3 A 30/202243, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a řízení před městským soudem [1] Žalobkyně se u Městského soudu v Praze žalobou proti nečinnosti domáhala, aby žalovaný rozhodl o její žádosti ze dne 27. 10. 2021 o výmaz zbraní z centrálního registru zbraní (dále též „CRZ“). [2] Městský soud nejprve zrekapituloval rozhodné skutkové okolnosti. Žalobkyně je podnikatelkou v oboru zbraní a střeliva a dle § 31 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních“), je držitelem zbrojní licence vydané pro skupiny oprávnění A, B, C, D, E. Žalobkyně provedla na zbraních, o jejichž výmaz žádala, úpravy, o nichž má za to, že v jejich důsledku došlo ke změně kategorie zbraní z původní kategorie B na zbraně kategorie D zákona o zbraních ve znění účinném do 29. 1. 2021. [3] Zbraně s provedenými úpravami předložila žalobkyně Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, který rozhodnutím ze dne 31. 1. 2020, č. 910670619, č. j. CUZZS/254/199, rozhodl, že zbraně zde vymezených vlastností spadají do kategorie D. [4] Následně žalobkyně ohlásila provedení úprav Krajskému ředitelství policie Pardubického kraje jako příslušnému útvaru policie dle § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních a dne 13. 1. 2021 předložila zbraně k prohlídce. Sdělením ze dne 25. 8. 2021 krajské ředitelství žalobkyni uvědomilo, že zbraně odpovídají zbrani kategorie CI, avšak dle platného § 3 odst. 4 zákona o zbraních (ve znění účinném od 30. 1. 2021) se na ně nadále pohlíží jako na zbraně původní kategorie. [5] Dne 27. 10. 2021 předložila žalobkyně žalovanému žádost, aby zbraně jako zbraně kategorie D vymazal ze systému centrálního registru zbraní. Žalobkyně uvedla, že ze sdělení ze dne 25. 8. 2021 nevyplývá, že by zbraně po provedení úprav a po kontrole těchto úprav příslušným útvarem policie nebyly zbraněmi kategorie D. Žalobkyně poukázala na rozhodnutí Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva. Zároveň vyjádřila přesvědčení, že její žádost nemůže být negativně dotčena aktuálně (od 30. 1. 2021) účinným zněním zákona o zbraních. Dále poukázala na znění přechodných ustanovení tohoto zákona a na správní praxi. [6] Na žádost žalobkyně reagoval žalovaný vyrozuměním ze dne 3. 11. 2021, č. j. PPR309614/ČJ2021990450, v němž žalobkyni informoval o postoupení podání příslušnému správnímu orgánu, a to Krajskému ředitelství policie Pardubického kraje, odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál. Z usnesení o postoupení věci krajskému ředitelství ze dne 3. 11. 2021 pak vyplývá, že žalovaný se nepovažoval za místně příslušný správní orgán, neboť v rámci žádosti je nutné posouzení kategorie zbraní a žádost se podává podle § 10 odst. 2 zákona o zbraních u krajského ředitelství policie příslušného podle sídla žadatele. [7] Žalobkyně neuspěla s podnětem na ochranu proti nečinnosti žalovaného u Ministerstva vnitra, obrátila se proto na soud. [8] Městský soud předeslal, že podstatou sporu v nynější věci je otázka, zda je žalovaný nečinný s vydáním rozhodnutí ve věci žalobkyniny žádosti, nikoliv posouzení kategorie dotčených zbraní [ačkoliv má tato skutečnost vliv na posouzení, zda měly být zbraně vymazány z centrálního registru zbraní, neboť podle § 73a odst. 2 ve spojení s § 71 odst. 2 písm. d) zákona o zbraních se do centrálního systému zbraní nezařazují zbraně kategorie D]. Proto se soud nezabýval ani otázkou, jaká právní úprava má být na posouzení kategorizace zbraní aplikována. [9] Městský soud nejprve posuzoval, zda žalobkyní požadovaný výmaz údajů z centrálního registru zbraní splňuje parametry rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. Poukázal na skutečnost, že centrální registr zbraní lze definovat jako základní informační systém, ve kterém jsou vedeny údaje o zbraních kategorie A až CI, jejich držitelích a další informace. Soud měl za to, že označení kategorie zbraně v centrálním registru zbraní je určující pro kategorizaci každé konkrétní zbraně, jinak by vedení registru postrádalo smysl. Zákon zároveň pro držení zbraní různých kategorií stanoví výrazně odlišné povinnosti. Teprve výmazem zbraně z registru je najisto určeno, že se nejedná o zbraň kategorie C a vyšší, neboť do tohoto registru se zapisují pouze takovéto zbraně. Až od okamžiku výmazu dosud registrované zbraně kategorie B může s touto zbraní její držitel (či držitel zbrojní licence) nakládat jako se zbraní kategorie D. Výmaz z registru má tedy významný dopad do práv a povinností držitele této zbraně a jako takovým se jím tedy, ve smyslu legislativní zkratky, zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva a povinnosti. Žalobkyně tak mohla bránit svá práva prostřednictvím žaloby proti nečinnosti. [10] Dále se soud zabýval otázkou, zda může být v projednávaném případě žalovaným správním orgánem žalobkyní označený žalovaný, tedy policejní prezidium. Vyšel z § 74 odst. 5 písm. b) zákona o zbraních, z nějž vyplývá, že policejní prezidium vede informační systémy podle tohoto zákona, tedy také centrální registr zbraní. Soud proto konstatoval, že jestliže žalovaný vede tento informační systém, nenachází důvod, pro který by nemohl být orgánem, který provede výmaz zbraně ze systému, pokud je v tomto systému vedena nesprávně. Tomu ostatně také odpovídá správní praxe žalovaného, který k žádosti žalobkyně již v minulosti některé zbraně z centrálního registru zbraní odstranil (viz ve správním spise obsažené vyřízení stížnosti žalobkyně ze dne 17. 12. 2021, č. j. PPR365426/ČJ2021990450, v jiné věci). [11] Ačkoliv zákon o zbraních žalovanému nepřiznává pravomoc posuzovat změnu kategorizace jednotlivé zbraně [tato pravomoc náleží podle § 39 odst. 1 písm. q), § 29 odst. 1 písm. k) a § 10 odst. 2 zákona o zbraních v prvé řadě místně příslušnému krajskému ředitelství policie], jako správce centrálního registru zbraní musí žalovaný posuzovat žádosti týkající se výmazu zbraní z tohoto registru. V případě žádosti o výmaz zbraně kategorie D je přitom součástí tohoto posouzení též skutečnost, zdali zbraň skutečně spadá pod deklarovanou kategorii D. A při tomto posouzení bude žalovaný vycházet ze shromážděných podkladů, kterými typicky bude posouzení ohlášení změny ráže ze strany příslušného útvaru policie či další důkazy předložené žadatelem (především rozhodnutí Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva). [12] Podpůrně soud odkázal na § 73c odst. 5 zákona o zbraních, podle kterého policejní prezidium rozhoduje v pochybnostech o zařazení zbraně do již existující položky číselníku podle odstavce 3. Položkou číselníku zbraní je přitom soubor údajů o druhu, výrobci, vzoru nebo modelu, ráži a kategorii zbraně (§ 73c odst. 2 zákona o zbraních). [13] Soud shrnul, že v situaci, kdy by držitel zbraně prokázal, že jím držená zbraň je zbraní kategorie D, a nemusí tedy být vedena v centrálním registru, měl by žalovaný vyhovět žádosti o výmaz této zbraně z informačního systému. Určení kategorizace zbraně přitom podléhá dokazování ve správním řízení s tím, že zásadní postavení zde bude mít vyjádření příslušného útvaru policie, který posuzoval zbraň po její úpravě. Není však vyloučeno, aby i žadatel o výmaz zbraně z registru předložil takové důkazy, z nichž bude patrno, že se jedná o zbraň kategorie D. Významné, avšak nikoli určující postavení má v tomto ohledu rozhodnutí Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva o kategorii zbraně, neboť podle § 17 odst. 3 písm. e) zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, rozhoduje tento úřad o zařazení zbraně, doplňku zbraně nebo střeliva do kategorie zbraní A až D, obdržíli stanovenou střelnou zbraň, stanovený doplněk nebo stanovené střelivo k ověření, nebo na žádost. [14] Soud proto shledal nesprávným postup žalovaného, který žádost žalobkyně o výmaz z centrálního registru zbraní posoudil jako ohlášení podle § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních a postoupil je dle § 12 správního řádu příslušnému útvaru policie. Jeho povinností bylo žádost žalobkyně o výmaz zbraní z registru na základě shromážděných důkazů posoudit a vymazat označené zbraně z registru, nebo ji zamítnout. Jestliže takto nepostupoval, zůstal nečinný ve vydání rozhodnutí. [15] Soud dodal, že hodnocení zbraní příslušným orgánem policie, tj. v dané věci sdělení Krajského ředitelství policie Pa

Citovaná ustanovení

§ 31 (119/2002 Sb.)§ 110 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 17 (156/2000 Sb.)§ 12 (500/2004 Sb.)§ 44 (500/2004 Sb.)§ 80 (56/2001 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.