10 As 204/2024 — Nejvyšší správní soud

10 As 204/2024- 97 - text  10 As 204/2024 - 101 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobce: Ing. P. U., zastoupen advokátem JUDr. Janem Karlecem, Štěpánská 35, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) P. K., II) V. K., III) P. Š., zastoupen advokátkou Mgr. Hanou Křenkovou, Karolinská 2, Praha 8, proti rozhodnutí ze dne 1. 2. 2023, čj. 243568/2023, v řízení o kasačních stížnostech žalobce a osoby zúčastněné na řízení III proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2024, čj. 14 A 48/2023110, takto: I. Kasační stížnosti se zamítají. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Ve věci jde o voliéru pro průlet (tedy nikoli trvalý pobyt) papoušků. Stavební úřad voliéru na zahradě rodinného domu dodatečně povolil, někteří sousedé s ní ale nesouhlasí. Vadí jim zejména hluk papoušků a to, že papoušky navštěvují platící zájemci. Správní orgány i městský soud se však s těmito (a dalšími) námitkami poctivě vypořádaly a ani NSS nevidí důvod, proč by voliéra neměla být dodatečně povolena. 1. Popis věci [2] Žalobce vlastní rodinný dům se zahradou v okrajové části Prahy. Jeho sousedé (osoby zúčastněné na řízení I a II) si za svým domem vybudovali voliéru (o půdorysu zhruba 9 x 6 m); ta v teplejších měsících slouží k průletu velkých papoušků a k jejich představení platící veřejnosti. Před stavbou voliéry si tito sousedé nepožádali o její povolení ani stavbu neohlásili, od vlastníků dvou ze tří bezprostředně sousedících pozemků však získali písemný souhlas. Později hodlali postavit i další, menší voliéru; tentokrát požádali o územní souhlas. Udělený územní souhlas správní soud zrušil pro nepřezkoumatelnost (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2024, čj. 9 A 78/202268.) [3] V červnu 2020 stavební úřad na základě podnětu žalobcovy právní předchůdkyně (matky) zahájil řízení o odstranění stavby. Stavebníci (žalobcovi sousedé) podali žádost o dodatečné povolení a stavební úřad jejich žádosti v dubnu 2022 vyhověl. Rozhodnutí vydal mimo jiné na základě souhlasného závazného stanoviska orgánu územního plánování, které voliéru označilo za doplňkovou stavbu pro chovatelství – a představování papoušků platícím zákazníkům za nerušící službu místního významu. Také všechna ostatní stanoviska dotčených orgánů byla souhlasná. Účastníky řízení v prvním stupni byli – kromě žalobce (respektive jeho právní předchůdkyně) a stavebníků – ještě bezprostřední sousedé stavebníků a na základě vlastní žádosti dále vlastníci dalších dvou pozemků (jednoho přiléhajícího rohem, druhého vzdálenějšího). [4] Žalobce se proti dodatečnému povolení stavby odvolal, Magistrát hlavního města Prahy jeho odvolání zamítl. Okruh účastníků zůstal v řízení o odvolání stejný jako v prvním stupni. [5] Proti rozhodnutí o odvolání se žalobce bránil u Městského soudu v Praze, ale ani zde neuspěl. Městský soud nejprve jednal s žalobcem, žalovaným (magistrátem) a stavebníky (ty jediné žalobce v žalobě označil za osoby, které by mohly mít zájem uplatnit svá práva v řízení o žalobě). Později žalobce doplnil žalobu doložením nesouhlasu některých sousedů se stavbou jiné, menší voliéry. V reakci na toto podání vyzval městský soud i další osoby, aby oznámily, zda chtějí v řízení uplatňovat svá práva. Výzvu zaslal všem sousedům, kteří se účastnili odvolacího řízení, a také třem dalším, kteří vyslovili nesouhlas s jinou, menší voliérou. Současně soud nechal na úřední desce soudu a příslušného městského úřadu vyvěsit sdělení o probíhajícím řízení a o možnosti do něj vstoupit. Ve stanovené sedmidenní lhůtě na výzvu zareagovaly dvě osoby; jedna z nich oznámila, že v řízení hodlá uplatňovat svá práva. [6] Proti zamítavému rozsudku městského soudu podali kasační stížnost žalobce (první stěžovatel) a osoba zúčastněná na řízení – vzdálenější soused stavebníků (druhý stěžovatel). 2. Argumenty stran v kasačním řízení [7] První stěžovatel (bezprostřední soused stavebníků) tvrdí, že je rozsudek městského soudu nepřezkoumatelný. Městský soud totiž nevysvětlil, proč dodatečně povolenou stavbu nepovažuje – na rozdíl od stěžovatele – za hospodářství ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon), přestože chov papoušků sleduje hospodářský účel a stavební úřad voliéru považoval za stavbu vyžadující posudek podle § 56 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona. [8] Městský soud nadto rozhodnutí o odvolání nezrušil, ačkoli dodatečné povolení (jím potvrzené) neuvádí takové umístění voliéry, které by odpovídalo jejímu geodetickému zaměření založenému ve spise. Odvolací orgán (magistrát) měl dále provést důkazy obsahem facebookového profilu stavebníků a jejich youtubového kanálu. Zjistil by tak, že zážitky s papoušky se konají ve voliéře (nikoli jinde na pozemku stavebníků), a že je proto zásadní, zda je právě toto místo pohledově odstíněno od pozemku stěžovatele. Neprovedení důkazů znemožnilo náležitě zjistit a následně posoudit skutkový stav. Konečně měl městský soud žalobě vyhovět, protože ve správním řízení nebyl správně určen okruh dotčených osob – o řízení o dodatečném povolení voliéry věděli jen bezprostřední sousedé, přestože hluk papoušků je slyšet také dále (ostatně zahájení řízení týkajícího se druhé voliéry už bylo vzdálenějším sousedům oznámeno). [9] Stěžovatel s městským soudem nesouhlasí v tom, že je voliéra doplňkovou stavbou pro chovatelství a umožňuje poskytovat nerušící službu místního významu, a že je proto v souladu s územně plánovací dokumentací. Voliéra je hospodářstvím ve smyslu veterinárního zákona a to, že stavebníci poskytují služby nepříliš často a omezenému množství klientů, ještě nevylučuje rušící povahu služby a její nadmístní význam. Poskytování zážitků s papoušky není zaměřeno na obyvatele dané lokality a při posuzování jeho rušivosti se měl orgán územního plánování zajímat o konkrétní parametry služby (jak často, komu a s kolika papoušky je poskytována) a nezabývat se jen její obecnou (typovou) charakteristikou. Závazné stanovisko orgánu územního plánování bylo nedostatečné, a voliéra proto na jeho základě neměla být povolena. [10] Voliéra navíc narušuje pohodu stěžovatelova bydlení nad přípustnou mez. Opačný závěr založil městský soud především na argumentu, že papoušci nejsou ve voliéře celodenně, celotýdenně ani celoročně. Provoz voliéry však není výslovně omezen jen na některé hodiny během dne – a intenzivněji využívané víkendy a období teplejšího počasí pak jsou právě dobou, kdy také okolní obyvatelé využívají své pozemky k rekreaci. Na hluk papoušků si prokazatelně stěžují i sousedé z širšího okolí, na pozemku stěžovatele je tedy tento hluk značný. Voliéra nadto od stěžovatelova pozemku není nijak odstíněna, stěžovatel do ní vidí, a návštěvníci voliéry tedy mohou zase vidět na stěžovatelův pozemek a rušit jeho soukromí. Plot mezi pozemky je průhledný, na pozemku stavebníků se žádné keře ani stromy nenacházejí a není spravedlivé, aby byla opatření k odstínění negativních vlivů ponechána na stěžovateli. [11] Stěžovatel konečně namítá, že městský soud neumožnil některým dotčeným osobám uplatňovat jejich práva (stěžovatel konkrétně jmenuje všechny osoby oslovené městským soudem kromě těch, které s voliérou souhlasily). Lhůtu pro vstup do řízení o žalobě totiž stanovil na pouhých sedm dnů, ačkoli některé osoby nebyly osloveny správními orgány a o celé věci se tak dozvěděly teprve od soudu. Jeden z adresátů výzvy sice stihl oznámit, že do řízení vstupuje, už ale nemohl stihnout zaslat své vyjádření k věci, protože městský soud rozhodl příliš brzy. [12] Druhý stěžovatel (vzdálenější soused stavebníků) tvrdí, že mu městský soud upřel právo náležitě se účastnit řízení o žalobě. K vstupu do řízení mu totiž stanovil nepřiměřeně krátkou lhůtu sedmi dnů (to je v rozporu s rozsudkem NSS ze dne 17. 12. 2010, čj. 7 As 70/2009190, č. 2341/2011 Sb. NSS) a rozhodl už dvacátý druhý den poté, co stěžovatel oznámil svůj zájem vstoupit do řízení, aniž ho vyzval k vyjádření či na jeho vyjádření vyčkal. [13] Žalovaný – Magistrát hlavního města Prahy – ve vyjádření ke kasačním stížnostem uvedl, že první stěžovatel v podstatě opakuje stále stejné, ve správním a žalobním řízení už vypořádané argumenty a že není oprávněn v kasačním řízení hájit práva jiných subjektů. K druhé kasační stížnosti magistrát uvedl, že sedmidenní lhůtu nelze označit za příliš krátkou a že nečinnost osoby zúčastněné na řízení nemůže být kladena za vinu soudu. [14] Osoba zúčastněná na řízení – stavebník – považuje rozsudek městského soudu za přezkoumatelný a věcně správný. Voliéra slouží pro průlet papoušků, kteří jsou chováni uvnitř domu stavebníků. Voliéra je tedy doplňkovou stavbou pro domácí chov. Navíc soulad stavby s územním p