21 Afs 126/2025 – Nejvyšší správní soud

21 Afs 126/2025- 48 - text  21 Afs 126/2025 - 52 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: Podporapodnikání s. r. o., se sídlem Na Luhách 629/10b, Kopřivnice, zastoupený JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem se sídlem Palackého 151/10, Prostějov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 5. 2025, č. j. 22 Af 23/2023111, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Žalobce v průběhu roku 2014 podnikal v oblasti nákupu a prodeje tonerů do laserových tiskáren. Ty nakupoval mj. od dodavatele společnosti PROMITECH GROUP s.r.o. (dále jen „PROMITECH“). Z těchto přijatých zdanitelných plnění si uplatnil nárok na odpočet DPH za zdaňovací období červenec 2014. [2] Správce daně v průběhu roku 2015 zahájil u žalobce daňovou kontrolu za uvedené zdaňovací období. Dospěl k závěru, že žalobce neprokázal oprávněnost nároku na odpočet DPH, jelikož neprokázal, že předmětné plnění (nákup tonerů) přijal od dodavatele deklarovaného na daňovém dokladu – společnosti PROMITECH. Na základě těchto zjištění doměřil Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj („správce daně“) rozhodnutím ze dne 22. 6. 2018, č. j. 2618441/18/321350524809845, žalobci DPH za uvedené zdaňovací období ve výši 823 176 Kč a stanovil penále ve výši 164 635 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný zamítl a rozhodnutí správce daně potvrdil rozhodnutím ze dne 27. 8. 2019, č. j. 35294/19/530021442712243. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, které Krajský soudu v Ostravě rozsudkem ze dne 12. 11. 2020, č. j. 22 Af 48/2019  72, vyhověl a zrušil rozhodnutí žalovaného. Nejvyšší správní soud poté rozsudkem ze dne 6. 9. 2022, č. j. 2 Afs 401/2020  77, zamítl kasační stížnost žalovaného. [3] Po doplnění spisového materiálu dospěl v dalším řízení žalovaný k závěru, že nákup tonerů od společnosti PROMITECH byl zasažen podvodem na DPH. Rozhodnutím ze dne 27. 4. 2023, č. j. 14122/23/530021441712906, proto žalovaný žalobcovo odvolání opět zamítl a potvrdil rozhodnutí správce daně ze dne 22. 6. 2018, č. j. 2618441/18/321350524809845. Daňové orgány tak i nadále doměřily žalobci DPH za zdaňovací období červenec 2014 ve výši 823 176 Kč a stanovily penále ve výši 164 635 Kč. [4] Rovněž proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2023, č. j. 14122/23/530021441712906, podal žalobce žalobu. V ní napadal splnění všech tří podmínek testu o své účasti na obchodním řetězci zasaženém podvodem na DPH. Krajský soud žalobu zamítl, a to rozsudkem ze dne 23. 5. 2024, č. j. 22 Af 23/2023  89. Podle krajského soudu prokazatelně došlo k podvodu na DPH a žalobce minimálně měl a mohl vědět o své účasti na řetězci zasaženém tímto podvodem. Žalobce rovněž nepřijal dostatečná opatření, která by jeho účasti na řetězci zasaženém daňovým podvodem zabránila. [5] Rozsudek krajského soudu č. j. 22 Af 23/2023  89 však na základě žalobcovy kasační stížnosti zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 5. 2. 2025, č. j. 7 Afs 186/2024  72. Nejvyšší správní soud se ztotožnil s krajským soudem ohledně existence daňového podvodu. Posouzení vědomé účasti žalobce na řetězci zasaženém tímto podvodem a nepřijetí dostatečných opatření, kterými by tuto účast vyloučil, však Nejvyšší správní soud považoval ze strany krajského soudu za nedostatečné. Proto krajskému soudu uložil, aby se těmito otázkami zabýval znovu a řádně reagoval na žalobní námitky. [6] V dalším řízení rozhodl krajský soud rozsudkem ze dne 22. 5. 2025, č. j. 22 Af 23/2023  111, kterým žalobcovu žalobu opět zamítl. [7] V úvodu (nyní přezkoumávaného) rozsudku č. j. 22 Af 23/2023  111 krajský soud upozornil, že Nejvyšší správní soud se s krajským soudem ztotožnil ohledně hodnocení toho, že předmětný obchodní řetězec se společností PROMITECH byl zasažen podvodem na DPH. Krajský soud proto opakovaně posuzoval pouze naplnění druhého a třetího kroku testu – tedy vědomé zapojení žalobce do tohoto řetězce a přijetí dostatečných opatření. V nyní přezkoumávaném rozsudku však krajský soud shrnul také skutečnosti svědčící o existenci podvodu na DPH i jeho podstatu spočívající v získání daňového zvýhodnění, neboť tyto skutečnosti poté zohledňoval též v rámci posouzení zbylých dvou kroků testu. [8] Rovněž závěry žalovaného o vědomosti žalobce o účasti na předmětném podvodu přitom krajský soud považoval za správné a náležitě odůvodněné. V rámci tohoto hodnocení krajský soud zdůraznil zejména velké objemy obchodů mezi žalobcem a společností PROMITECH, ačkoli navázání spolupráce proběhlo nestandardním způsobem (pouze emailem, přičemž způsob navázání spolupráce žalobce důvěryhodně nevysvětlil, resp. poté, co jeho vysvětlení daňové orgány vyvrátily, reagoval žalobce zcela odlišnými tvrzeními, která se od těch původních zásadně lišila); navíc žalobce se svým obchodním partnerem spolupracoval poprvé. Jako další indicii svědčící o vědomém zapojení žalobce do daného podvodu na DPH poté krajský soud vyhodnotil nezveřejňování účetních závěrek společností PROMITECH, změnu názvu společnosti PROMITECH několik měsíců před navázáním obchodní spolupráce se žalobcem i změnu jejího sídla na virtuální sídlo, nestandardní průběh obchodní spolupráce, absenci písemných smluv i rizikovost obchodované komodity. [9] Ve zbývající části rozsudku se krajský soud zabýval posledním krokem testu, tedy přijetím dostatečných opatření ze strany žalobce, kterými mohl své účasti na řetězci zasaženém podvodem na DPH zabránit. Podle krajského soudu žalobce dostatečně neprověřil společnost PROMITECH ani osoby za tuto společnost jednající. Žalobce podle krajského soudu ignoroval podezřelé okolnosti, kterých se v daném případě vyskytlo značné množství. Ani v posledním kroku testu tedy krajský soud žalobci nepřisvědčil. [10] Proti rozsudku krajského soudu č. j. 22 Af 23/2023  111 podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) [11] V první části kasační stížnosti stěžovatel namítl nesprávné právní posouzení krajského soudu, resp. daňových orgánů ohledně jeho vědomé účasti v řetězci zasaženém podvodem na DPH. Tyto závěry podle stěžovatele navíc ani nemají oporu ve spisech. Okolnosti kladené mu k tíži nemají podle stěžovatele příčinnou souvislost s daňovým podvodem a nemají tak vypovídací schopnost ve vztahu k jeho povědomí o možném podvodu na DPH v době realizace obchodů. Podle stěžovatele daňové orgány nevyslovily závěr, že stěžovatel se společností PROMITECH obchodoval ve velkých objemech, jak konstatoval krajský soud. Rovněž navázání obchodní spolupráce mezi stěžovatelem a společností PROMITECH proběhlo standardně, nadto detailní emailová komunikace do jisté míry nahradila absenci podrobných smluv. Podle stěžovatele není ani nestandardní, že se transakce uzavírají s jinou osobou než jednatelem společnosti a nelze mu rovněž ani klást k tíži skutečnosti, které nastaly až dodatečně a vyvozovat z nich stěžovatelovu nedostatečnou obezřetnost. Za nedostatečné indicie, které mají svědčit o existenci podvodu na DPH, stěžovatel považuje rovněž nezveřejňování účetních závěrek, změny zapsaných údajů v obchodním rejstříku ze strany společnosti PROMITECH a rizikovost obchodované komodity. [12] Ve druhé části kasační stížnosti stěžovatel namítl rovněž nesprávné právní posouzení krajského soudu ohledně přijetí dostatečných opatření. Stěžovatel je nadále přesvědčen, že si počínal dostatečně obezřetně a přijal adekvátní opatření ve snaze zabránit své účasti na řetězci zasaženém podvodem na DPH. K tomu odkázal na kontrolu veřejného rejstříku, insolvenčního rejstříku a registru plátců DPH, jakož i na průběh obchodní spolupráce se společností PROMITECH. [13] Ke kasační stížnosti se vyjádřil žalovaný, který navrhl její zamítnutí. Žalovaný souhlasil s právním posouzením krajského soudu, přičemž odkázal na rozsudek krajského soudu a na své rozhodnutí, jakož i svá předchozí vyjádření ve věci. Žalovaný je stále přesvědčen, že stěžovatel přinejmenším měl a mohl vědět o zasažení spolupráce se společností PROMITECH podvodem na DPH; stěžovatel rovněž nepřijal dostatečná opatření, aby své účasti na uvedené spolupráci zamezil. Žalovaný tedy trvá na svém závěru, že byly splněny všechny tři kroky testu týkajícího se podvodu na DPH, resp. možnosti odepřít nárok na odpočet DPH. Odpočet DPH tak byl stěžovateli odepřen po právu. [14] Kasační stížnost není důvodná. [15] Úvodem svého právního hodnocení Nejvyšší správní soud připomíná, že se dané věci jedná o opakované posouzení otázky odepření stěžovatelova nároku na odpočet DPH z důvodu jeho vědomé účasti na řetězci zasaženém podvodem na DPH. Spory, jako je