21 As 229/2025 – Nejvyšší správní soud

21 As 229/2025- 89 - text  21 As 229/2025 - 92 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci navrhovatelky: BIOMASA A STROJE s.r.o., se sídlem Ještědská 121, Praha 4, zastoupená Mgr. Ing. Annou Francovou, advokátkou se sídlem Údolní 567/33, Brno, proti odpůrci: město Zábřeh, se sídlem Masarykovo náměstí 510/6, Zábřeh, zastoupený JUDr. Janem Brožem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) P. H., II) L. H., III) K. H., IV) T. H., V) J. J., VI) J. J., VII) H. K., VIII) R. K., IX) I. P., X) Mgr. M. P., XI) Mgr. L. P., XII) H. V., XIII) JUDr. P. P. a XIV) Ing. K. P., oba zastoupeni Mgr. Radkem Motzke, advokátem se sídlem Opletalova 600/6, Brno, v řízení o kasačních stížnostech odpůrce a osob zúčastněných na řízení XIII) a XIV) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 9. 2025, č. j. 73 A 4/2025  93, o návrzích odpůrce a osob zúčastněných na řízení XIII) a XIV) na přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem, takto: I. Kasačním stížnostem se přiznává odkladný účinek. II. Soud vyzývá osoby zúčastněné na řízení XIII) a XIV), aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení každá zaplatila soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve výši 1 000 Kč. III. Soud vyzývá odpůrce, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve výši 1 000 Kč. Odůvodnění: [1] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“) výrokem III. rozsudku ze dne 30. 9. 2025, č. j. 73 A 4/2025  93, zrušil změnu č. 4 územního plánu Zábřeh přijatou usnesením zastupitelstva města Zábřeh ze dne 19. 6. 2024, č. j. 24/ZM/11/ORÚP/974, a to v textové i grafické části v rozsahu vymezujícím plochu přestavby smíšenou obytnou městskou na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XI, XJ, XK a XL, vše v k. ú. Z. [2] Proti rozsudku krajského soudu podali odpůrce a osoby zúčastněné na řízení XIII) a XIV) dne 22. 10. 2025 kasační stížnosti. Osoby zúčastněné na řízení XIII) a XIV) i odpůrce navrhují, aby byl jejich kasačním stížnostem přiznán odkladný účinek. [3] Osoby zúčastněné na řízení XIII) a XIV) uvádí, že změna č. 4 územního plánu změnila regulaci na dotčených pozemcích tak, že je vymezila jako plochy určené k bydlení a nerušícímu podnikání. Rušivá výrobní činnost byla v těchto plochách zapovězena. Navrhovatelka před účinností této změny územního plánu požádala Městský úřad Zábřeh o povolení změny účelu užívání (rekolaudaci) stavby nacházející se na pozemku parc. č. XD (tedy v území dotčeném změnou č. 4 územního plánu), a to ze stavby zemědělské na stavbu pro výrobu peletek (paliva z lisovaného odpadu z rostlinné výroby). Městský úřad Zábřeh žádosti navrhovatelky vyhověl. O odvolání osob zúčastněných na řízení XIII) a XIV) proti tomuto rozhodnutí dosud nebylo rozhodnuto, jelikož v mezidobí nabyla účinnosti změna č. 4 územního plánu, která rušivou průmyslovou činnost v dotčené lokalitě zapověděla. Na základě změny č. 4 územního plánu Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo v souvislosti se žádostí navrhovatelky dne 16. 1. 2025 nesouhlasné závazné stanovisko na úseku územního plánování. [4] Za účinnosti změny č. 4 územního plánu tedy rekolaudace stavby ve vlastnictví navrhovatelky nebyla možná. Nicméně po jejím zrušení rozsudkem krajského soudu by mohlo být vydáno nové, souhlasné závazné stanovisko na úseku územního plánování, na jehož základě by došlo k zamítnutí odvolání osob zúčastněných na řízení XIII) a XIV) a k rozšíření provozu navrhovatelky. Případné pozdější zrušení rozsudku krajského soudu Nejvyšším správním soudem by již práva osob zúčastněných na řízení XIII) a XIV) nemohlo ochránit. [5] Osoby zúčastněné na řízení XIII) a XIV) odkazují na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2025, č. j. 10 As 109/2025  36, s tím, že zdejší soud preferuje prevenci nevratných změn v území před časovým posunem investičního záměru. Realizací záměru navrhovatelky by v důsledku imisí (hluk, prach, zápach, vibrace) došlo k omezení kulturních a společenských aktivit na Zámku S., který vlastní osoby zúčastněné na řízení XIII) a XIV), a ke snížení kvality života a bydlení ve všech sousedních obytných plochách. Uvedené vyplývá i z nesouhlasného závazného stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj. [6] Osoby zúčastněné na řízení XIII) a XIV) dále uvádějí, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nezpůsobilo navrhovatelce významnější újmu. Jednalo by se pouze o krátké zdržení dlouhého povolovacího procesu. Ekonomické dopady by navíc byly minimální, jelikož navrhovatelka spornou činnost provozuje již nyní. Přiznání odkladného účinku by bylo v souladu s veřejným zájmem, kterým je ochrana předvídatelného a přiměřeného rozvoje území, ochrana kvality bydlení a respekt k památkovým hodnotám. [7] Odpůrce v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvádí, že v důsledku zrušení změny č. 4 územního plánu může dojít k podstatné změně využití stavby ve vlastnictví navrhovatelky, a to v rozporu se zájmy odpůrce. Pokud dojde k realizaci záměru navrhovatelky před rozhodnutím o kasační stížnosti, půjde o v zásadě nevratný stav. Realizací navrhovatelčina záměru mohou být negativně dotčeni také vlastníci okolních nemovitostí, neboť povede ke zvýšení imisí hluku, prachu a celkově se negativně promítne do lokality, která je převážně užívána k bydlení. Odpůrce dodává, že v obdobných případech Nejvyšší správní soud kasačním stížnostem odkladný účinek přiznává, a odkazuje na konkrétní judikaturu zdejšího soudu. [8] Nepřiznáním odkladného účinku by odpůrci vznikla újma v podobě využití jeho území způsobem, který odporuje jeho představám a celkové koncepci rozvoje daného území. Odpůrce má za to, že je nutné dát přednost ochraně práva na samosprávu, pokud proti němu stojí soukromý zájem jediné osoby (navrhovatelky). Současně bude přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti zajištěna ochrana veřejného zájmu, kterým je právo obce na samosprávu, udržitelný rozvoj obce a ochrana vlastnického práva vlastníků nemovitostí sousedících s pozemky navrhovatelky. [9] Navrhovatelka s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti osob zúčastněných na řízení XIII) a XIV) nesouhlasí. Rekapituluje dosavadní průběh řízení o žádosti o změnu účelu užívání stavby a uvádí, že je nucena vést relativně jednoduché řízení již více než 81 měsíců, hájit svá práva prostřednictvím právního zástupce a nést s tím spojené náklady. Nadto ponese i zvýšené náklady na realizaci záměru, neboť v letech 2022 až 2025 činila kumulovaná inflace přibližně 37 %. Tato újma by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dále narůstala. Oproti tomu osobám zúčastněným na řízení XIII) a XIV) vznik újmy nehrozí, resp. i pokud by jim újma vznikla, nebyla by nepoměrně větší než újma způsobená navrhovatelce. Tvrzení osob zúčastněných na řízení XIII) a XIV) o vzniku nevratné újmy je v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu, na kterou navrhovatelka odkazuje. Nadto osoby zúčastněné na řízení XIII) a XIV) vymezily potenciální újmu pouze nekonkrétně. Navrhovatelka nesouhlasí s tím, že vyhověním její žádosti o změnu účelu užívání stavby by byl navozen nevratný stav. Tvrzení o narušení pohody bydlení osoby zúčastněné na řízení XIII) a XIV) nedokládají žádnými důkazy. Dle navrhovatelky došlo změnou č. 4 územního plánu k zásahu do veřejného zájmu na předvídatelném územním rozvoji. [10] Navrhovatelka nesouhlasí ani s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odpůrce. Stejně jako ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti osob zúčastněných na řízení XIII) a XIV) uvádí, že tvrzení o vzniku nevratné újmy je v rozporu s konkrétní judikaturou Nejvyššího správního soudu. Dále tvrdí, že odpůrce pomíjí možnost soudního přezkumu rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o žádosti o povolení změny účelu užívání stavby. Aby byly splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, musí hrozit vznik újmy odpůrci; tvrzení odpůrce o možném vzniku újmy třetím osobám proto není relevantní. Zrušením změny č. 4 územního plánu došlo pouze k návratu k regulaci ve znění předcházejícímu této změně, a odpůrci tak žádná újma nevzniká. I pokud by mu újma vznikla, nebyla by nepoměrně větší než újma způsobená navrhovatelce. K tomu navrhovatelka opětovně uvádí, že jí způsobená újma spočívá v nepřiměřené délce správního řízení, nákladech na právní zastoupení a zvýšených nákladech na realizaci záměru. Co se týče veřejného zájmu, přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by byl prodlužován zásah do veřejného zájmu na předvídatelném územním rozvoji, k němuž došlo přijetím změny č. 4 územního plánu. [11] Osoby zúčastněné na řízení I) až XII) se k návrhům na přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem nevyjádřily. [12] Nejvyšší správní s