22 As 282/2025 — Nejvyšší správní soud

22 As 282/2025- 69 - text  22 As 282/2025 - 73 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Tomáše Foltase a Jana Kratochvíla v právní věci navrhovatele: R. K., zastoupený Mgr. Ondřejem Kurkou, advokátem se sídlem náměstí Republiky 679/5, Opava, proti odpůrkyni: Rada obce Těrlicko, se sídlem Májová 474/16, Těrlicko, zastoupená Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) D. P., II) M. S., III) D. S., IV) M. H., V) S. B., VI) M. M., VII) Z. M., zastoupený J. M., VIII) L. F., IX) J. S., zastoupený M. S., X) P. P., XI) E. P., XII) G. K., XIII) Š. Š., XIV) J. P., zastoupená Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem se sídlem Údolní 567/33, Brno, XV) K. Š., zastoupený Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem se sídlem Údolní 567/33, Brno, XVI) J. S., zastoupený Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem se sídlem Údolní 567/33, Brno, XVII) BYDLENÍ U PŘEHRADY, s. r. o., se sídlem U Pošty 375/2, Havířov, XVIII) BYDLENÍ U PŘEHRADY S VYHLÍDKOU, s. r. o., se sídlem U Pošty 375/2, Havířov, XIX) R. J., XX) T. J., XXI) Ž. J., XXII) M. B., o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územní opatření o stavební uzávěře na území obce Těrlicko ze dne 13. 1. 2025, v řízení o kasační stížnosti odpůrkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2025, čj. 76 A 1/2025196, o návrhu odpůrkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2025, čj. 76 A 1/2025196. II. Odpůrkyni se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Odpůrkyně vydala dne 13. 1. 2025 opatření obecné povahy, a to územní opatření o stavební uzávěře (dále jen „OOP“). Proti tomuto OOP podal navrhovatel návrh podle § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), o kterém Krajský soud v Ostravě rozhodl v záhlaví uvedeným rozsudkem tak, že napadené OOP zrušil ke dni právní moci svého rozsudku. Proti tomuto rozsudku krajského soudu podala odpůrkyně (dále „stěžovatelka“) kasační stížnost, jejíž součástí je i návrh, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Návrh stěžovatelky [2] Stěžovatelka v návrhu vysvětlila, že napadené OOP přijala za účelem ochrany svého území před živelnou výstavbou, a to do doby, než bude přijat nový územní plán. Stěžovatelce tedy rozsudkem krajského soudu vznikla újma, neboť zrušení stavební uzávěry vede k ohrožení budoucího využití území tak, jak je zamýšleno v připravovaném územním plánu. Návrh tohoto nového územního plánu má být zanedlouho zveřejněn. [3] Nyní napadená stavební uzávěra obsahuje dostatečné odůvodnění toho, proč byla přijata. Jde zejména o nedostatečnou kapacitu veřejné infrastruktury nebo občanské vybavenosti. Naopak živelná výstavba, jíž měla stavební uzávěra předcházet, by vedla ke zvýšení zastavěnosti obce a počtu obyvatel, na což obec není dostatečně připravena. Příkladem této výstavby je záměr navrhovatele, který hodlá v nevhodné lokalitě postavit 8 rodinných domů. Na tento záměr nemohla být vydána výjimka ze stavební uzávěry. Pokud by záměr navrhovatele byl v důsledku zrušujícího rozsudku krajského soudu povolen, tak by na daném území vznikl stav, který by stěžovatelka již nemohla zvrátit, a to ani tehdy, pokud by její kasační stížnost byla úspěšná. Nevhodným záměrem je i záměr osoby zúčastněné na řízení XIV) na stavbu 13 rodinných domů. [4] Stěžovatelka tedy vydáním nyní napadené stavební uzávěry sledovala legitimní cíl. Krajský soud však svým rozsudkem ohrozil naplnění tohoto cíle. Z odůvodnění rozsudku krajského soudu navíc vyplývá, že pokud by stěžovatelka přijala stavební uzávěru až o měsíc později, tj. v době po schválení zadání nového územního plánu zastupitelstvem, pak by již byla zřejmá vůle zastupitelstva o rozsahu stavební uzávěry. Krajský soud tím naznačuje, že pokud by stěžovatelka nyní přijala totožnou stavební uzávěru, jakou je ta nyní napadená, pak by tato nová uzávěra již obstála. [5] Stěžovatelka má za to, že pokud by Nejvyšší správní soud sice nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek, ale následně by napadený rozsudek krajského soudu zrušil, pak by stěžovatelce vznikla zásadně větší újma, než jaká by vznikla jiným osobám. Tím, že stěžovatelka přijala napadenou stavební uzávěru, plnila svoji povinnost ohledně všestranného rozvoje území. Naopak přiznání odkladného účinku se zásadně nedotkne práv jiných osob, neboť ty mohou své záměry zrealizovat i po vydání nového územního plánu, byť v souladu s ním. V nynější věci jde tedy o ochranu veřejného zájmu, jehož ohrožení by představovalo nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku vznikla jiným osobám, přičemž nedojde k rozporu s žádným jiným veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS z 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/201458, č. 3270/2015 Sb. NSS, body 20 až 36). Stěžovatelka dodává, že Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek i kasační stížnosti sousední obce Horní Bludovice, která byla podána za srovnatelných skutkových okolností (usnesení NSS z 19. 6. 2025, čj. 10 As 109/202536, dále jen „usnesení Horní Bludovice“). Vyjádření navrhovatele [6] Navrhovatel ve svém vyjádření navrhuje, aby Nejvyšší správní soud tento návrh na přiznání odkladného účinku zamítl. Navrhovatel připomíná, že k přiznání odkladného účinku by mělo docházet jen výjimečně, přičemž stěžovatelka ve svém návrhu neuvádí a nedokládá, v čem konkrétně má spočívat hrozící újma. Stěžovatelka neprokázala, proč je záměr navrhovatele rizikový pro infrastrukturu obce v porovnání se záměry jiných potenciálních stavebníků. Stěžovatelka uvádí, že zrušení stavební uzávěry povede k nevratnému znehodnocení území, nicméně již neuvádí, že by v těchto lokalitách skutečně měly v dohledné době vzniknout nějaké rozsáhlé záměry. Stěžovatelka nevysvětlila ani koncepci nového územního plánu či jaké plochy chce vlastně chránit. [7] Od roku 2008 je účinný stávající územní plán, který i navzdory svým změnám stále umožňoval stavební činnosti i na pozemcích navrhovatele. Navrhovatel tedy pokračoval ve svém projektu na výstavbu 8 rodinných domů. Od roku 2022 však v obci došlo ke změně politické reprezentace, která usiluje o omezení výstavby. Stěžovatelka však tak nečiní zákonným způsobem, ale stavební uzávěrou, jejíž nezákonnost potvrdil krajský soud. Tato uzávěra byla přijata pro fakticky všechny zastavitelné plochy v obci a byla přijata v době, kdy stěžovatelka nevěděla, co konkrétně chce touto uzávěrou chránit a jak bude zastavitelnost definována v novém územním plánu. Nyní napadená stavební uzávěra je tedy nepředvídatelná a diskriminační. [8] Stavební úřad byl na základě nyní napadené stavební uzávěry v posledních dvou letech nečinný. Navrhovateli proto není zřejmé, jak by mohla v obci v nejbližší době vzniknout živelná výstavba, na kterou stěžovatelka upozorňuje, jestliže stavebníci nedisponují povoleními či projektovými dokumentacemi. Navrhovatel má za to, že se ze strany stěžovatelky jedná o nepřátelský postoj vůči němu či bývalým politickým reprezentantům obce, kteří chtějí realizovat své záměry. Projekt navrhovatele, který spočívá ve stavbě 8 rodinných domů, nelze považovat za nějak zásadní, jestliže se v Těrlicku již nyní nachází asi 1 500 domů a žije zde asi 5 000 obyvatel. [9] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by naopak vznikla újma navrhovateli, neboť ten na základě předchozích dílčích povolení již vynaložil značné prostředky na vybudování komunikační a technické infrastruktury, na projekční práce a na právní zastoupení. Dále by tedy trval tento nepřípustný zásah do vlastnického práva navrhovatele a jeho újma by se prohlubovala. Vzhledem k množství osob zúčastněných na řízení (dále jen „OZNŘ“) je přitom zřejmé, že tato újma se netýká pouze navrhovatele, ale také dalších potenciálních stavebníků. Pokud soud nepřizná odkladný účinek kasační stížnosti, tak újma stěžovatelky bude spočívat pouze v tom, že se bude muset i nadále řídit stávajícím územním plánem, a to do doby, než bude přijat nový územní plán či nová stavební uzávěra. Nepřiznání odkladného účinku ani neohrozí veřejný zájem, neboť veřejný zájem na zákonnosti územního plánování byl obhájen právě až rozsudkem krajského soudu. Vyjádření OZNŘ XIV)  XVI) [10] Ve svém vyjádření OZNŘ XIV) – XVI) navrhují, aby Nejvyšší správní soud návrh zamítl, neboť pro přiznání odkladného účinku nejsou splněny podmínky. Pokud stěžovatelka hodlá zamezit živelné výstavbě na území obce, tak pro to může využít jiné právní prostředky. Konkrétně může vydat novou stavební uzávěru či urychlit přípravu nového územního plánu či se může účastnit povolovacích řízení. Tyto OZNŘ se ztotožňují s krajským soudem v tom, že v době přijímání stavební uzávěry ještě nebyla zřejmá vůle zastupitelstva