6 As 79/2026 — Nejvyšší správní soud

6 As 79/2026- 24 - text  6 As 79/2026 - 26 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Filipa Dienstbiera a Štěpána Výborného v právní věci žalobkyně: AGROTRADE, a.s., sídlem Lopatecká 223/13, Praha 4, zastoupená JUDr. Petrem Šťovíčkem, Ph.D., advokátem, sídlem Malostranské náměstí 5/28, Praha 1, proti žalovanému: Dopravní a energetický stavební úřad, sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, v řízení o žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2025, č. j. DESU/031/028694/25, o kasační stížnosti stěžovatele Ředitelství silnic a dálnic s. p., sídlem Čerčanská 2023/12, Praha 4, zastoupeného JUDr. Lukášem Klicperou, advokátem, sídlem Uruguayská 380/17, Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2026, č. j. 39 A 2/202646, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Osoba domáhající se postavení osoby zúčastněné na řízení, Ředitelství silnic a dálnic s. p., je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 6 135 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Petra Šťovíčka, Ph.D., advokáta. III. Žalovaný a Ředitelství silnic a dálnic s. p. nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný omezil její vlastnické právo k pozemku parc. č. 1790/1 v kat. území Uhříněves, a to zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele [společnosti TMobile Czech Republic a.s., sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4 (dále jen „společnost TMobile“)]. Vlastnické právo žalobkyně bylo ve vyvlastňovacím řízení omezeno z důvodu uskutečnění výstavby veřejné komunikační sítě (rezervní chráničky) společnosti TMobile jako součásti stavby „Silniční okruh kolem Prahy, stavba 511 Běchovice – dálnice D1“ (stavební objekt SO 455.3), jejímž investorem a stavebníkem je Ředitelství silnic a dálnic s. p., který zastupoval společnost TMobile ve vyvlastňovacím řízení. [2] Ředitelství silnic a dálnic s. p. (dále jen „stěžovatel“) se v řízení vedeném u krajského soudu domáhal postavení osoby zúčastněné na řízení podle § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud v záhlaví označeným usnesením vyslovil, že stěžovatel osobou zúčastněnou na řízení není (§ 34 odst. 4 s. ř. s.). V odůvodnění usnesení krajský soud rekapituloval závěry dosavadní judikatury Nejvyššího správního soudu, která pro postavení osoby zúčastněné na řízení požaduje současné naplnění materiální a formální podmínky plynoucí z § 34 odst. 1 s. ř. s. Krajský soud shledal naplněnou formální podmínku, neboť stěžovatel se postavení osoby zúčastněné na řízení domáhal. Naplněnou naopak neshledal podmínku materiální. V této souvislosti uvedl, že byť účastenství určité osoby ve správním řízení není podmínkou, aby tato osoba mohla uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení v soudním řízení, je otázka účastenství vodítkem pro posouzení možného dotčení na právech. Krajský soud poukázal na to, že ve vyvlastňovacím řízení bylo jeho předmětem omezení práva žalobkyně ve prospěch společnosti TMobile, nikoli ve prospěch stěžovatele. Případným zrušením žalobou napadeného rozhodnutí proto stěžovatel nemůže být přímo dotčen na svých právech, neboť jemu rozhodnutí žalovaného žádné právo či povinnost nezaložilo. Krajský soud nezpochybnil vzájemnou provázanost žalobou napadeného rozhodnutí a územního rozhodnutí umisťujícího stavbu silničního okruhu, jež bylo vydáno k žádosti stěžovatele jako stavebníka. Případnou nemožnost realizace silničního okruhu, či komplikace s jeho realizací, však krajský soud považoval za nepřímý důsledek možného budoucího rozhodnutí, jímž by bylo zrušeno rozhodnutí o omezení vlastnického práva žalobkyně. II. Kasační stížnost a podaná vyjádření [3] Stěžovatel podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost. Dle jeho názoru krajský soud vychází ze starší judikatury Nejvyššího správního soudu (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 8. 11. 2011 č. j. 1 Afs 81/2010268, č. 2508/2012 Sb. NSS). Novější judikatura zdůrazňuje, že okruh osob zúčastněných na řízení nelze vázat na okruh účastníků předchozího správního řízení. [4] Stěžovatel nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že nemůže být budoucím rozhodnutím přímo dotčen na svých právech. Závěry krajského soudu označuje za formalistické. Stěžovatel připomněl, že je stavebníkem stavby silničního okruhu, jejíž součástí je i stavební objekt SO 455.3 – rezervní chránička společnosti TMobile. Ačkoli vyvlastněním zřízené věcné břemeno formálně zakládá právo společnosti TMobile, materiálně představuje nezbytný předpoklad pro realizaci stavby silničního okruhu. S ohledem na technickou a funkční provázanost jednotlivých stavebních objektů umístěných územním rozhodnutím nelze dopad případného zrušení rozhodnutí o vyvlastnění posuzovat jako nepřímý (zprostředkovaný) efekt. Stěžovatel má za to, že zrušením rozhodnutí o vyvlastnění budou přímo dotčena jeho práva jako investora a stavebníka. Bez existence vyvlastňovacího titulu je uskutečnění stavby (a tedy realizace veřejnoprávního titulu  územního rozhodnutí) právně i fakticky nemožné. Zrušení žalobou napadeného rozhodnutí proto představuje přímý dopad do stěžovatelovy právní sféry. [5] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s argumentací stěžovatele. Má za to, že stěžovatel měl být soudem připuštěn jako osoba zúčastněná na řízení. Upozornil, že v jiných obdobných soudních řízeních (sp. zn. 38 A 20/2025 a sp. zn. 38 A 21/2025) krajský soud se stěžovatelem jako s osobou zúčastněnou na řízení jednal, resp. neprohlásil, že jí stěžovatel není. Napadené usnesení žalovaný považuje za překvapivé. [6] Žalobkyně ve vyjádření ke kasační stížnosti upozornila, že žalobou napadené rozhodnutí o omezení vlastnického práva se přímo (bezprostředně) dotýká toliko jí samotné a společnosti TMobile, jíž zakládá oprávnění. Stěžovateli z něj žádné právo ani povinnost nevzniklo. Ztížení, či znemožnění stavby silničního okruhu případným zrušením tohoto rozhodnutí je pouhým zprostředkovaným důsledkem. Nepředstavovalo by proto přímý zásah do stěžovatelových veřejných subjektivních práv. Postavení stěžovatele nepřekračuje rovinu faktického či ekonomického zájmu na realizaci stavby, a tedy mu v soudním řízení, jehož předmětem je vyvlastnění, nezakládá postavení osoby zúčastněné na řízení. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [7] Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že není důvodná. [8] Osobami zúčastněnými na řízení jsou podle § 34 odst. 1 s. ř. s. osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsouli účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat. Podle odst. 4 téhož ustanovení zákona soud usnesením vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou zúčastněnou na řízení. [9] Judikatura Nejvyššího správního soudu (viz např. již rozsudek ze dne 17. 12. 2010, č. j. 7 As 70/2009190, č. 2341/2011 Sb. NSS) vyvozuje z citovaného § 34 odst. 1 s. ř. s. dvě podmínky, které musejí být splněny kumulativně k tomu, aby osoba měla v řízení postavení osoby zúčastněné na řízení. [10] První podmínka je materiální a splňuje ji ten, kdo není účastníkem řízení, avšak je přímo dotčen na svých právech a povinnostech: 1) vydáním napadeného správního rozhodnutí, 2) nevydáním správního rozhodnutí, nebo 3) zrušením správního rozhodnutí soudem (či vydáním soudního rozhodnutí podle návrhu). Druhá podmínka je formální a splňuje ji ten, kdo výslovně oznámí, že bude v řízení práva osoby zúčastněné na řízení uplatňovat. [11] V posuzované věci není sporné naplnění formální podmínky, neboť stěžovatel krajskému soudu oznámil, že bude v řízení uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Učinil tak bez výzvy soudu, proto není třeba zkoumat otázku včasnosti tohoto oznámení (§ 34 odst. 2 věta druhá s. ř. s.). [12] Ve vztahu k materiální podmínce Nejvyšší správní soud připomíná, že osobou zúčastněnou na řízení může být pouze osoba, která je přímo dotčena na svých veřejných subjektivních právech nebo povinnostech vydaným rozhodnutím správního orgánu, případně tím, že by takové rozhodnutí bylo zrušeno. Nemůže se jednat pouze o nepřímé, zprostředkované, ba dokonce eventuální dotčení (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2013, č. j. 8 As 136/201265, bod 17, nebo ze dne 16. 7. 2025, č. j. 8 As 68/202541, bod 23). [13] Veřejným subjektivním právem se obecně rozumí právní možnost chovat se určitým způsobem, která je vyjádřena a zaručena normami veřejného práva. V případě soudního přezku