9 As 200/2025 – Nejvyšší správní soud

9 As 200/2025- 42 - text  9 As 200/2025 - 44 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobce: Ing. J. H., zast. Mgr. Janou Gavlasovou, advokátkou se sídlem Západní 449, Chýně, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2024, č. j. KUUK/0115087/2024/6, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 11. 2025, č. j. 15 A 13/2024106, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Magistrát města Chomutova zamítl námitky žalobce proti provedení záznamu bodů v registru řidičů dle § 123f zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Zápis sporných bodů se týká dopravní nehody z roku 2016. Podané odvolání žalovaný zamítl. Proti tomuto rozhodnutí (dále „napadené rozhodnutí“) brojil žalobce žalobou, kterou Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem zamítl. Žalobce (dále „stěžovatel“¨) se kasační stížností domáhá zrušení tohoto rozsudku. [2] Předmětem sporu je přezkoumatelnost soudního i správního rozhodnutí, zejména otázka opomenutých důkazů ve správním řízení. [3] Krajský soud shledal napadené rozhodnutí přezkoumatelným. Žalovaný dostatečně vysvětlil, z jakých skutkových a právních úvah vycházel, a jeho rozhodnutí je srozumitelné. Námitka, že se správní orgány nevypořádaly s důkazními návrhy stěžovatele, není důvodná. Stěžovatel v průběhu řízení žádné skutečné důkazy ani konkrétní důkazní návrhy neučinil. Odkazoval pouze na internetové články, obecná tvrzení či doručenky z datové schránky, aniž by uvedl, co má být těmito podklady prokázáno. Správním orgánům proto nevznikla povinnost se s těmito odkazy výslovně vypořádávat. [4] Krajský soud neshledal pochybení ani v rozsahu podkladů pro rozhodnutí. Stěžovatel byl s podklady seznámen a mohl navrhnout jejich doplnění. Odvolací námitky byly žalovaným posouzeny a vypořádány, zejména pokud šlo o identifikaci pachatele přestupku. Soud neshledal v napadeném rozhodnutí ani tvrzené vnitřní rozpory. Sporné formulace vyhodnotil jako zjevné písařské chyby. [5] Krajský soud dále vysvětlil právní rámec bodového systému. Zdůraznil rozdíl mezi řízením o přestupku a řízením o námitkách proti záznamu bodů. V námitkovém řízení se neposuzuje znovu vina za přestupek, ale pouze to, zda byl zápis bodů proveden na základě způsobilého podkladu a v odpovídajícím rozsahu. [6] V projednávané věci bylo podkladem pro zápis bodů oznámení o uložení blokové pokuty. Vlastní pokutový blok byl již skartován. Toto oznámení může být způsobilým podkladem, pokud obsahuje podstatné náležitosti. Oznámení všechny obligatorní náležitosti obsahovalo. Soud rovněž podpůrně odkázal na videozáznam z místa nehody, z něhož vyplývá, že stěžovatel byl na místě jednoznačně identifikován, podepsal protokol o dopravní nehodě, pokutový blok a pokutu na místě zaplatil. Identifikace pachatele přestupku byla spolehlivá a nevyvolávala důvodné pochybnosti. Tvrzení stěžovatele, že byl v době nehody v zahraničí, označil soud za účelové a neprokázané. Pouhé tvrzení řidiče, že se přestupku nedopustil, k vyvolání pochybností nepostačuje, musí být konkretizováno a podloženo důkazy. [7] Další námitky soud rovněž zamítl. Ke smísení řízení ani k záměně účastníků nedošlo. Zjištěné písařské chyby v odůvodnění rozhodnutí neměly vliv na jeho zákonnost. Neopodstatněná byla i tvrzení o nejasnostech ohledně odvolání a jeho doručení. Soud neshledal pochybení ani v tom, že by se správní orgány nezabývaly historií bodového konta stěžovatele. Konečně soud připomněl, že případné průtahy v řízení nemají vliv na zákonnost vydaného rozhodnutí. II. Kasační stížnost a vyjádření [8] Stěžovatel napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů dle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. [9] Stěžovatel namítá, že mu byly zapsány body za přestupek, který nespáchal a ani spáchat nemohl, protože se v rozhodné době nenacházel v ČR. O záznamu se dozvěděl se značným odstupem bez svého zavinění. To spolu s průtahy správních orgánů znemožnilo účinně věc prověřit a napravit, mimo jiné pro uplynutí lhůt a nedostupnost podkladů. Tvrdí, že navrhoval důkaz výpisy z platební karty dokládající jeho pobyt ve Varšavě. Tato námitka nebyla řádně prověřena. Poukazuje na nedostatek či nevěrohodnost důkazů o jeho přítomnosti na místě nehody, zejména neexistenci pokutového bloku, nepodepsaný záznam a nepředložený údajný videozáznam, který podle něj ani není ve spise. Z toho dovozuje porušení práva na spravedlivý proces a obhajobu. [10] Stěžovatel tvrdí nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, protože výrok neoznačuje přesně odvolání a odůvodnění jej označuje mylně. Soud se s touto vadou nevypořádal. Dále namítá nezákonnost a rozpor skutkových závěrů se spisem. Žalovaný vychází z tvrzení o provozovateli vozidla jako o otci stěžovatele narozeném v roce 1941, ačkoli se narodil v roce 1940. Průtahy v řízení měly zároveň znemožnit jeho výslech. Poukazuje na skartovaný pokutový blok, chybějící podepsaný protokol o nehodě a videozáznam, který mu nebyl předložen. Namítá i vnitřní rozpor v podkladech, kdy jednou bylo uvedeno, že přestupek zcela nepochybně nespáchal. Zdůrazňuje nepřiměřenou délku řízení a její dopad na možnost opatřit důkazy. Namítá, že správní orgány neprovedly jím navrhované důkazy a ani je výslovně neodmítly či neodůvodnily, proč tak neučinily. Dále namítá, že soud nesprávně uzavřel, že ve správním řízení nenavrhoval důkazy, jelikož je opakovaně navrhoval, žádal jejich doplnění a uváděl jejich obsah. [11] Stěžovatel namítá, že část rozsudku je nepřezkoumatelná, neboť soud v bodě 41 opřel své závěry o údajný videozáznam a o podepsaný protokol o dopravní nehodě i pokutový blok. Takový záznam ani podepsané listiny podle něj nejsou součástí správního spisu, nebyly provedeny k důkazu a nebyly mu ani předloženy k vyjádření. Dále vytýká nedostatek důvodů ve vztahu k bodům 49 a 50, protože soud nevysvětlil, proč okolnosti týkající se policisty Kaisera a prokázaných manipulací se spisy nesouvisejí s projednávanou věcí. [12] Stěžovatel navrhl zrušit napadený rozsudek i rozhodnutí žalovaného. [13] Žalovaný se ztotožnil s právním názorem krajského soudu. Navrhl kasační stížnost zamítnout. [14] Stěžovatel v reakci uvedl, že žalovaný nyní předkládá novou spisovou dokumentaci a blíže neidentifikované DVD. Tento materiál nemůže být předmětem přezkumu NSS, protože se s ním nemohl v řízení seznámit a krajský soud ho neprovedl jako důkaz. U DVD navíc není zřejmé, co obsahuje a k jakému spisu se vztahuje. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [15] Kasační stížnost není důvodná. [16] NSS se nejprve zabýval namítanou nepřezkoumatelností rozsudku krajského soudu. K problematice nepřezkoumatelnosti soudních rozhodnutí se NSS již mnohokrát vyjádřil (např. rozsudky z 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/200375, č. 133/2004 Sb. NSS, a z 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/200473, č. 787/2006 Sb. NSS). Máli být rozhodnutí přezkoumatelné, musí z něj být zřejmé, jaký skutkový stav vzal soud či správní orgán za rozhodný a jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem postupoval při posuzování těchto skutečností. Uvedené musí nalézt svůj odraz v odůvodnění rozhodnutí. Nepřezkoumatelné je takové rozhodnutí, které nelze přezkoumat pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody. Nepřezkoumatelnost je třeba vykládat v souladu s jejím skutečným smyslem, neboť jde o jednu z nejzávažnějších vad řízení, kterou lze konstatovat pouze v případě, že skutečně nelze seznat, proč soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku jeho rozhodnutí, resp. proč považoval vznesené námitky za nedůvodné (rozsudek NSS z 4. 3. 2022, č. j. 5 As 158/202136, bod 18). Ani absence přímé reakce na každý jednotlivý argument účastníka řízení nepředstavuje nezákonnost či nepřezkoumatelnost, pokud soud prezentuje odlišný názor, který přesvědčivě zdůvodní, a toto zdůvodnění poskytuje dostatečnou oporu výroku rozhodnutí (rozsudky NSS z 25. 2. 2015, č. j. 6 As 153/2014108, bod 37, či z 4. 3. 2015, č. j. 8 Afs 71/2012161, bod 12). [17] Krajský soud v projednávané věci požadavky přezkoumatelnosti soudního rozhodnutí naplnil. Je patrné, z jakých skutkových okolností soud vycházel, jak je hodnotil a jak interpretoval a aplikoval zákonná ustanovení. Není pravda, jak tvrdí stěžovatel, že se soud nezabýval námitkou vadně označeného odvolání, učinil tak v bodě 45 svého rozsudku. Záměnou roku narození otce stěžovatele se zabýval v bodě 44 rozsudku. V bodech 49 a 50 vysvětlil, že okolnosti týkající se policisty Kaisera a dalších policistů nesouvisejí s projednávanou věcí. Přezkoumatelný je i bod 41 rozsudku, kde se soud opřel o videozáznam z místa nehody. Tento záznam je součástí spisu (byl Magistrátem města Chomutova vyžádán od policie 18. 1