Z rozhodnutí: Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně J. Z., proti žalovanému Magistrátu města České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. č. 1,2 o žalobě proti rozhodnutí Okresního národního výboru v Milevsku ze dne 9.12.1948 č.j. Vk 228/46 a Krajského národního výboru v Čes…
10 A 70/2011- 133 - text
Pokračování - 3 - 10A 70/2011
10A 70/2011-133
U S N E S E N Í
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně J. Z., proti žalovanému Magistrátu města České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. č. 1,2 o žalobě proti rozhodnutí Okresního národního výboru v Milevsku ze dne 9.12.1948 č.j. Vk 228/46 a Krajského národního výboru v Českých Budějovicích ze dne 15.9.1949 Zn. j. 6293/1949-V, t a k t o :
Žaloba s e o d m í t á .
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení trestního nálezu Okresního národního výboru v Milevsku ze dne 9.12.1948 č.j. Vk 228/46 a rozhodnutí Krajského národního výboru v Českých Budějovicích ze dne 15.9.1949 Zn. j. 6293/1949-V, neboť v daném případě byl vůči F. K. účelově zneužit Benešův dekret. Matka žalobkyně V. B. požádala o restituční nároky ovšem s ohledem na uvedená rozhodnutí nebylo Pozemkovým úřadem žádosti vyhověno.
Trestním nálezem ze dne 9.12.1948 č.j. Vk 228/46 vydaného Okresním národním výborem v Milevsku byl odsouzen F. K. k trestu vězení v trvání sedmi měsíců a k peněžité pokutě ve výši 110.000,- Kč, v případě nedobytnosti k náhradnímu trestu vězení v trvání sedmi měsíců a k veřejnému pokárání, neboť za okupace v době zvýšeného ohrožení republiky propagoval, vychvaloval nacismus, spolupracoval s Němci a udržoval s těmito společenský styk v rozsahu přesahujícím míru nezbytné nutnosti, tímto chováním urážejícím národní cítění českého a slovenského lidu vzbudil veřejné pohoršení, čímž se dopustil provinění proti národní cti dle § 1 odst. 1 dekretu prezidenta republiky ze dne 27.10.1945
č. 138 Sb. o trestání některých provinění proti národní cti. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno F. K. odvolání, o kterém bylo rozhodnuto Krajským národním výborem v Českých Budějovicích výměrem ze dne 15.9.1949 Zn. j. 6293/1949-V tak, že odvolání bylo zamítnuto jako bezdůvodné a trestní nález byl potvrzen co do výroku o vině i o trestu.
Z uvedeného shora vyplývá, že v posledním stupni rozhodoval Krajský národní výbor v Českých Budějovicích, jehož působnost dle § 20 odst. 2 zákona č. 425/1990 Sb. o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, v tehdy účinném znění, přešla na Okresní úřad v Českých Budějovicích a následně dle článku čl. CXIX odst. 2 zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončení činnosti okresních úřadů, v tehdy účinném znění, na Magistrát města České Budějovice. V tomto řízení je proto dle § 69 s.ř.s. žalovaným správním orgánem Magistrát města České Budějovice.
Předmětem tohoto řízení jsou tedy rozhodnutí uvedená shora vydaná v roce 1948 a 1949 proto soud se zabýval tím, zda lze předmětnou žalobu projednat v rámci správního soudnictví.
Trestní nález Okresního národního výboru v Milevsku byl vydán 9.12.1948 a výměr Krajského národního výboru v Českých Budějovicích byl vydán dne 15.9.1949. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda jsou dány předpoklady k tomu, aby shora uvedená rozhodnutí mohla být přezkoumána Krajským soudem v Českých Budějovicích. Obecná možnost přezkoumání rozhodnutí správních orgánů soudem byla zákonem umožněna až novelou občanského soudního řádu – zákonem r. 519/1991 Sb., který nabyl účinnosti 1.1.1992. Přechodná ustanovení této novely článkem III. bod 4. a) a b) umožnila přezkoumání rozhodnutí, která nabyla právní moci dnem účinnosti zákona, popřípadě tam, kde jejich přezkoumání bylo možné podle dříve platných předpisů. Žaloba tak směřuje proti rozhodnutí, jež nemůže být předmětem přezkoumání soudem. Soud se proto nemohl žalobou na přezkoumání shora uvedených rozhodnutí zabývat, neboť v době kdy byla napadená rozhodnutí vydána, nebylo přezkoumávání takových správních rozhodnutí soudem možné. Vzhledem tedy k tomu, že právní moc shora uvedených rozhodnutí nastala před 1.1.1992 zásadně platí, že takové rozhodnutí nelze přezkoumat soudem postupem podle části páté o.s.ř. Pokud by se soud zabýval předmětnou žalobou a přezkoumal napadená rozhodnutí, porušil by článek III. bod 4 písm. a) zákona č. 519/1991 Sb. a překračoval by pravomoc.
V současné době platná právní úprava správního soudnictví stanoví v ustanovení § 72 odst. 1 s.ř.s. lhůtu k podání žaloby v trvání dvou měsíců od okamžiku oznámení rozhodnutí doručením jeho písemného vyhotovení. To pak znamená, že podle stávající právní úpravy nelze rozhodnutí doručené v roce 1949 věcně přezkoumat.
Návrh je tedy nepřípustný s odkazem na § 68 písm. e) s.ř.s., dle něhož je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Soudem proto byla žaloba dle § 46 odst. 1 písm. d) jako nepřípustná odmítnuta.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 25. září 2012
Předsedkyně senátu :
JUDr. Věra B a l e j o v á v.r.
Za správnost vyhotovení:
Sládková Blanka
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.