I.ÚS 2489/23 – Ústavní soud

I.ÚS 2489/23 ze dne 14. 2. 2024 N 26/122 SbNU 274 Zachování lhůty v případě zadržení elektronického podání antispamovým programem Ministerstva spravedlnosti Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra a soudců Jaromíra Jirsy a Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky PHARMAWEX s.r.o., sídlem Novoměstská 960, Chrudim, zastoupené Mgr. Danielem Bartošem, advokátem, sídlem Bílinská 1147/1, Ústí nad Labem, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2023, č. j. 1 As 74/2023-30, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, takto: I. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 18. 7. 2023, č. j. 1 As 74/2023-30, porušil základní práva stěžovatelky zaručená čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. II. Toto usnesení se proto ruší. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh předchozího řízení 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky ("Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ("zákon o Ústavním soudu") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Nejvyššího správního soudu, neboť tvrdí, že jím porušil její základní právo zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. V řízení, které předcházelo podání nyní posuzované ústavní stížnosti, Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 30. 3. 2023, č. j. 31 A 40/2021-70, zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí České obchodní inspekce ze dne 3. 9. 2021, č. j. ČOI 114270/21/O100/2700/Bal/Št, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí České obchodní inspekce, Inspektorátu pro Královéhradecký a Pardubický kraj jako povinného subjektu o odmítnutí žádosti stěžovatelky o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. 3. Navazující kasační stížnost stěžovatelky Nejvyšší správní soud odmítl podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ("s. ř. s."), neboť stěžovatelka přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě nedoplnila důvody kasační stížnosti. II. Argumentace stěžovatelky 4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že doplnění kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu řádně doručila. Tuto skutečnost dokládá náhledem e-mailu ze dne 30. 6. 2023, který byl se zaručeným elektronickým podpisem právního zástupce stěžovatelky spolu s doplněním kasační stížnosti odeslán na adresu elektronické podatelny Nejvyššího správního soudu. 5. Po vydání napadeného usnesení obdržel právní zástupce stěžovatelky sdělení předsedkyně senátu (č. j. 1 As 74/2023-40 ze dne 7. 9. 2023), z jehož obsahu plyne, že doplnění kasační stížnosti bylo doručeno do elektronické podatelny Ministerstva spravedlnosti, tam je však zachytil antispamový program, a proto se podání stěžovatelky nedostalo do sféry Nejvyššího správního soudu. 6. Stěžovatelka uzavírá, že kasační stížnost byla řádně a včas doplněna ve smyslu § 106 odst. 3 s. ř. s., a to plně v souladu s výzvou Nejvyššího správního soudu, který proto nebyl oprávněn kasační stížnost odmítnout. Jakékoli okolnosti na straně Nejvyššího správního soudu, jako nesprávné nastavení antispamu, totiž nemohou být kladeny k tíži stěžovatelky. Odmítnutím kasační stížnosti Nejvyšší správní soud porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces, neboť jí bylo odepřeno právo na přístup k soudu. III. Vyjádření účastníka a replika stěžovatelky 7. K výzvě Ústavního soudu se k ústavní stížnosti vyjádřil Nejvyšší správní soud, který vysvětlil, že adresu elektronické podatelny Nejvyššího správního soudu spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Veškerá podání, která jsou takto doručena kasačnímu soudu, proto nejprve prochází přes server ministerstva, jehož součástí je i antispamový program. Nejvyšší správní soud uvedl, že již na žádost stěžovatelky zjistil, že on sám podání stěžovatelky neeviduje, avšak Ministerstvo spravedlnosti existenci podání potvrdilo a přislíbilo jeho postoupení Nejvyššímu správnímu soudu. O tomto byla stěžovatelka již informována. Následně však vyšlo při opakovaném prověřování najevo, že ono nalezené podání odeslané právním zástupcem stěžovatelky se týkalo jiné věci a pocházelo z jiného data. Nejvyšší správní soud v současné době - s ohledem na technické komplikace na straně Ministerstva spravedlnosti, kdy je kontrola antispamu možná pouze po dobu dvou měsíců - není schopen prověřit a potvrdit osud podání údajně zaslaného dne 30. 6. 2023 e-mailem s označením "Doplnění kasační stížnosti" na adresu elektronické podatelny Nejvyššího správního soudu. Uvedl však, že v inkriminované době bylo nastavení antispamového programu Ministerstva spravedlnosti nesprávné. Nejvyšší správní soud závěrem uvádí, že doloží-li stěžovatelka existenci rozhodných skutečností (což doposud neučinila) a prokáže tak, že doplnění kasační stížnosti v dané lhůtě Nejvyššímu správnímu soudu zaslala, pak napadeným usnesením skutečně mohlo dojít v důsledku technické chyby k potenciálnímu zásahu do jejích základních práv, což je politováníhodné. 8. Česká obchodní inspekce se k ústavní stížnosti navzdory výzvě Ústavního soudu nevyjádřila a konkludentně se tak vzdala postavení vedlejšího účastníka v řízení o ústavní stížnosti (srov. § 28 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). 9. Ústavní soud si vyžádal i vyjádření Ministerstva spravedlnosti, které po prověření logů centrálních Exchange serverů sdělilo, že dne 30. 6. 2023 z adresy mgrbartos@akbartos.cz na adresu podatelna@nssoud.cz nedorazilo žádné e-mailové podání. Ani v období 25. 6. 2023 až 5. 7. 2023 nebyly na Exchange infrastruktuře evidovány žádné logy vztahující se k výše uvedené emailové adrese odesílatel. Prověření logů na interním firewall nebylo možné, jelikož v současné chvíli je zde nastaven maximální možný, a to šedesátidenní limit pro uchovávání. Logy na externím firewall nebylo taktéž možné prověřit; zde byl limit pro uchovávání jeden měsíc. Došlo však již k úpravě limitu na období šesti měsíců. 10. Stěžovatelka v replice sdělila, že podala ústavní stížnost v návaznosti na přiznání pochybení při zpracování doručeného podání Nejvyšším správním soudem. O skutečnosti, že bylo dalším prověřením zjištěno, že Nejvyšší správní soud ani Ministerstvo spravedlnosti předmětné podání stěžovatelky nakonec neeviduje, se tak dozvídá až nyní. V reakci na to předložila další náhledy e-mailu s informací o podpisu zprávy pro prokázání jeho odeslání s tím, že na podané ústavní stížnosti trvá. IV. Splnění podmínek řízení 11. Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastníkem řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je zastoupena advokátem podle § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario), neboť stěžovatelka vyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svých práv. 12. Ústavní soud dospěl vzhledem k obsahu ústavní stížnosti k závěru, že není nutné nařizovat ústní jednání, neboť od něj nelze očekávat další objasnění věci (§ 44 zákona o Ústavním soudu). V. Vlastní posouzení věci Ústavním soudem 13. Po prostudování ústavní stížnosti, vyžádaných spisů a zaslaných vyjádření dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. 14. Ústavní soud uvádí, že podle čl. 36 odst. 1 Listiny se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Podle odst. 2 stejného ustanovení se každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí. Z právě citovaných ustanovení se tedy podává, že každému je zaručeno právo na soudní ochranu, jehož obsahem je (1.) právo podat příslušný procesní prostředek soudu stanoveným způsobem, a (2.) povinnost soudu se tímto procesním prostředkem odpovídajícím způsobem zabývat. Neučiní-li tak soud, dopustí se protiústavního odepření přístupu k soudu (denegatio iustitiae). 15. Podle § 106 odst. 3 soudního řádu správního (dále jen "s. ř. s.") "nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc." 16. Dle § 37 s. ř. s. platí, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. A contrario, je-li ve stanovené lhůtě podání řádně doplněno nebo opraveno, a přesto kasační soud kasační stížnost odmítne, postupuje v rozporu s podústavním právem a současně porušuje základní prá