I.ÚS 3495/16 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 3495/16 ze dne 3. 1. 2017   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Davida Uhlíře a Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem, se sídlem Špitálka 434/23b, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 7. 2016 č. j. 16 Co 635/2012-440, za účasti vedlejší účastnice E. K., zastoupené JUDr. Kamilou Vránovou, advokátkou, se sídlem Masarykovo nám. 1065/11, Letovice, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Předchozí průběh řízení 1. Z ústavní stížnosti, jejích příloh a spisu sp. zn. P 12/2012, který si vyžádal u Okresního soudu v Blansku (dále jen "okresní soud"), zjistil Ústavní soud následující relevantní skutečnosti. 2. Stěžovatel je otcem nezletilé dcery narozené v lednu 2010. Rozsudkem okresního soudu ze dne 7. 9. 2011 č. j. Nc 190/2011-16 byla schválena dohoda rodičů, podle které byla nezletilá svěřena do výchovy matky (vedlejší účastnice) a stěžovatel se zavázal přispívat na její výživu. 3. Dne 3. 2. 2012 podal orgán sociálně-právní ochrany dítěte v Havířově ve spolupráci s Městským úřadem Boskovice návrh na nařízení předběžného opatření dle ustanovení § 76 a) občanského soudního řádu, kterým by byla nezletilá předána do péče stěžovatele. Na základě lékařských zpráv nemocnice v Havířově a FN u sv. Anny v Brně poukazujících na to, že matka trpí duševním onemocněním, na které nemá náhled, a že její péče může být dle lékařů pro dítě nebezpečná, dospěl tento orgán k závěru, že zdraví, život a zdárný vývoj nezletilé jsou vážně ohroženy. Téhož dne Okresní soud v Karviné tomuto návrhu vyhověl a usnesením č. j. 123 Nc 1461/2012-16 nařídil předběžné opatření, na základě kterého byla nezletilá předána do péče stěžovatele. 4. V rámci řízení o nařízení výchovného opatření zahájeného okresním soudem z podnětu Městského úřadu Boskovice (dále jen "OSPOD"), který byl ustanoven opatrovníkem nezletilé, stěžovatel navrhl, aby byla nezletilá svěřena do jeho výchovy. Matka s tímto návrhem nesouhlasila a podala návrh na úpravu svého pravidelného styku s nezletilou. Šetřením OSPOD bylo zjištěno, že oba rodiče mají v místě svého bydliště vytvořeny vhodné podmínky pro péči o nezletilou, že stěžovatel o dceru pečuje od 3. 2. 2012 a že ta v jeho péči prospívá. 5. Okresní soud v průběhu řízení konstatoval, že matka se v lednu 2012 obrátila na OSPOD s tím, že je i s dcerou nemocná, nesouhlasí s diagnózou lékařů a při hospitalizaci dcery v nemocnici v Havířově v prosinci 2011 byla vyzvána, aby opustila nemocnici, neboť dcera je údajně nemocná z její přítomnosti. Posléze se na OSPOD obrátil i stěžovatel s obavami týkajícími se schopnosti matky o dítě pečovat. Matka byla dne 30. 1. 2012 vyšetřena ve FN Brno u sv. Anny, byla u ní zjištěna diagnóza schizofrenie, Münchhausenův syndrom (spočívající v tom, že si pacient vymýšlí různá onemocnění, předstírá symptomy a nechává se neustále vyšetřovat) a Münchhausenův syndrom by proxy (spočívající v tom, že zmíněné příznaky přenáší na dítě), s tím, že si své onemocnění odmítá připustit a odmítá léčbu. Soud nařídil vypracování znaleckých posudků, které obdržel v květnu a v červnu 2012. Znalkyně se specializací pedopsychologie zjistila, že oba rodiče mají k nezletilé pozitivní vztah, stejně jako ona k nim, ale doporučila svěřit nezletilou do péče otce, neboť výchovná způsobilost matky, osoby hypomanické, emočně nestabilní a hyperprotektivní, byla podle ní snížena v důsledku psychiatrické diagnózy. Znalkyně z oboru psychiatrie dospěla na základě všech dostupných materiálů a vyšetření matky k závěru, že tato trpí trvalou poruchou osobnosti emočně nestabilní, která se u ní projevuje Münchhausenovým syndromem a Münchhausenovým syndromem by proxy, což ji omezuje ve schopnosti vychovávat nezletilé dítě. S ohledem na závěry těchto posudků a výslech znalkyně z oboru psychiatrie dospěl soud k přesvědčení, že matka trpí výše uvedenou poruchou, která snižuje její výchovné schopnosti, a že je v zájmu nezletilé, aby byla svěřena do výchovy otce a aby styk s matkou probíhal v jeho přítomnosti. Vzhledem k tomu, že došlo k takové změně poměrů, která odůvodňovala novou úpravu výkonu rodičovské odpovědnosti, změnil soud rozsudkem ze dne 3. 10. 2012 č. j. P 12/2012-161 svůj předchozí rozsudek ze dne 7. 9. 2011 tak, že se nezletilá svěřuje do výchovy stěžovatele, že matka je povinna přispívat na výživu nezletilé a že je oprávněna stýkat se s nezletilou za přítomnosti otce. 6. Proti rozsudku se odvolali oba rodiče. Matka tvrdila, že ke změně poměrů nedošlo, že je nadále schopna řádně o dceru pečovat a že soud neprovedl dostatečné dokazování, neboť z lékařské zprávy její ošetřující psychiatričky vyplývá, že její zdravotní stav je stabilizován, nikdy netrpěla a netrpí schizofrenií ani Münchhausenovým syndromem. Stěžovatel se domáhal úpravy změny styku mj. tak, aby tento probíhal za přítomnosti pracovníka OSPOD. 7. Poté, co doplnil dokazování opakovanými výslechy obou rodičů, jako svědky vyslechl ošetřující psychiatričku matky, praktickou lékařku otce a revizní znalce, jako listinné důkazy přečetl mj. průběžně aktualizované výchovné zprávy OSPOD, lékařské zprávy vystavené lékaři a psycholožkou matky i nezletilé a také revizní znalecké posudky z oboru psychologie a psychiatrie, dospěl Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") k závěru, že odvolání matky je důvodné. Zaměřil se přitom na to, zda nastala taková podstatná změna poměrů na straně účastníků a zda je současně v zájmu nezletilé, aby došlo ke změně jejího výchovného prostředí. V této souvislosti vyzdvihl, že zejména dle revizního psychiatrického znaleckého posudku z dubna 2015 nebyla u matky diagnostikována duševní choroba ve vlastním slova smyslu ani duševní porucha snižující její výchovné schopnosti. Dle revizní znalkyně matka netrpí Münchhausenovým syndromem ani Münchhausenovým syndromem by proxy, nevyhledává opakovaně lékařskou pomoc ani nenavštěvuje zdravotnická zařízení; závěry z lékařských zpráv z její hospitalizace v Havířově, příp. od neuroložky ve FN Brno u sv. Anny či od praktické lékařky otce nemohou obstát, jelikož matka nebyla vyšetřována lékařem psychiatrem kompetentním ke stanovení psychiatrické diagnózy. Z projevů, které se u matky tehdy objevovaly, lze dle znalkyně uzavřít, že matka trpěla pouze přechodnou psychotickou poruchou, resp. poruchou s bludy, která se může projevovat jako Münchhausenův syndrom, ale sama o sobě jej vylučuje, neboť tento syndrom lze diagnostikovat jen u duševně zdravého člověka bez psychotické poruchy. Při odvolacím jednání revizní znalkyně zdůraznila, že duševní stav matky je zcela v pořádku a z psychiatrického hlediska je výchovně způsobilá. Odvolací soud vyzdvihl, že oba revizní znalci působili při svých výsleších přesvědčivě a fundovaně, své odborné závěry srozumitelně vysvětlili, přičemž tyto konvenovaly s dalšími důkazy zásadními pro zjištění zdravotního stavu matky, zejména s lékařskými zprávami vystavenými jejím praktickým lékařem, psychiatričkou a psycholožkou. Za důvěryhodné a relevantní soud naopak nepovažoval lékařské zprávy neuroložky z FN u sv. Anny a otcovy praktické lékařky, neboť se k psychice matky vyjadřovaly jako lékařky z jiných oborů. Na základě výše uvedených důkazů tak krajský soud dospěl k závěru, že v porovnání s první úpravou poměrů k nezletilé nenastala žádná podstatná změna poměrů, která by odůvodňovala změnu výchovného prostředí nezletilé, neboť matka netrpí žádnou duševní chorobou ani poruchou a její výchovná způsobilost není nijak omezena. Uvedl také, že změna původního rozhodnutí by nebyla ani v zájmu nezletilé, přestože se již dlouhou dobu nachází na základě předběžného opatření ve faktické péči otce. Napadeným rozsudkem ze dne 22. 7. 2016 č. j. 16 Co 635/2012-440, který nabyl právní moci dne 29. 9. 2016, proto krajský soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že se nezletilá nesvěřuje do péče otce, matce se neukládá povinnost přispívat na její výživu a neupravuje se její styk s nezletilou. 8. Z usnesení okresního soudu ze dne 27. 9. 2016 sp. zn. P 12/2012 vyplývá, že předběžné opatření ze dne 3. 2. 2012 bylo naposledy prodlouženo do 3. 11. 2016 s tím, že důvody pro jeho nařízení stále trvaly. K odvolání matky bylo toto usnesení dne 18. 10. 2016 zrušeno vzhledem k tomu, že ve věci samé již bylo pravomocně rozhodnuto. 9. Ve spisu jsou mj. založeny rovněž výchovné zprávy OSPOD ze dnů 1. 2. 2016 a 2. 5. 2016, které popisují osobní i bytové poměry obou rodičů a průběh styků nezletilé s matkou; součástí zpráv je i záznam o pohovoru s nezletilou, který se uskutečnil dne 26. 1. 2016. Nezletilá v něm prohlásila, že se jí někdy stýská po mamince, a že kdyby si mohla vybrat, chtěla by bydlet u maminky, která je na ni hodná, protože ji málo vidí a kupuje jí spoustu dárků. II. Argumentace stran 10. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že postupem krajskéh