I.ÚS 380/24 – Ústavní soud

I.ÚS 380/24 ze dne 10. 6. 2025 Rozhodování o vydání věci v pochybnostech, komu k ní náleží právo; přípustnost ústavní stížnosti při nevyčerpání podnětu k dohledu státního zastupitelství Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy, soudce zpravodaje Josefa Baxy a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti IP wBTCb solutions, s. r. o., sídlem Národní 973/41, Praha 1 - Staré Město, zastoupené JUDr. Václavem Cidlinou, advokátem, sídlem Masarykova 998/31, Ústí nad Labem, proti usnesením Okresního státního zastupitelství v Kutné Hoře ze dne 3. října 2023 č. j. 2 ZN 840/2022-33, ze dne 23. října 2023 č. j. 2 ZN 286/2023-53 a ze dne 23. října 2023 č. j. 2 ZN 284/2023-37, usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kolín, obvodního oddělení Kolín ze dne 15. června 2023 č. j. KRPS-258771-45/TČ-2022-010411 a usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kutná Hora, oddělení obecné kriminality ze dne 7. září 2023 č. j. KRPS-92818-91/TČ-2023-010571-SOB, výroku II, a ze dne 11. října 2023 č. j. KRPS-94523-80/TČ-2023-010571-LI, za účasti Okresního státního zastupitelství v Kutné Hoře a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, jako účastníka řízení a 1) J. Ch., 2) J. N. a 3) M. C., jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Usneseními Okresního státního zastupitelství v Kutné Hoře ze dne 3. října 2023 č. j. 2 ZN 840/2022-33, ze dne 23. října 2023 č. j. 2 ZN 286/2023-53 a ze dne 23. října 2023 č. j. 2 ZN 284/2023-37, usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kolín, obvodního oddělení Kolín ze dne 15. června 2023 č. j. KRPS-258771-45/TČ-2022-010411 a usneseními Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kutná Hora, oddělení obecné kriminality ze dne 7. září 2023 č. j. KRPS-92818-91/TČ-2023-010571-SOB, výrokem II, a ze dne 11. října 2023 č. j. KRPS-94523-80/TČ-2023-010571-LI, byla porušena základní práva stěžovatelky na soudní a jinou právní ochranu a na ochranu majetku podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Tato rozhodnutí se proto ruší. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní soud se v tomto nálezu zabývá tím, jak mají orgány činné v trestním řízení postupovat, pokud právo k zajištěné věci uplatňuje více osob a domáhá se jejího vrácení či vydání podle § 80 odst. 1 trestního řádu. V posuzovaném případě orgány činné v trestním řízení rozhodly o vydání zajištěných finanční prostředků vedlejším účastníkům, stěžovatelka však namítá, že náleží jí. II. Skutkové okolnosti věci a obsah napadených rozhodnutí 2. Stěžovatelka se zabývá obchodem s kryptoměnami. Tvrdí, že na jména vedlejších účastníků u ní byly založeny tři klientské účty. Z bankovních účtů vedlejších účastníků poté byly na její bankovní účet převedeny částky 10 000 Kč, 89 000 Kč a 83 749 Kč. Stěžovatelka za ně krátce nato v souladu s pokyny z klientských účtů nakoupila kryptoměnu bitcoin a získané bitcoiny odeslala na externí bitcoinovou adresu. 3. Když vedlejší účastníci zjistili, že z jejich účtů odešly uvedené částky, obrátili se na orgány činné v trestním řízení. Uvedli, že při nakupování na internetovém bazaru se přes odkaz od prodávajícího dostali na podvržené webové stránky, které vypadaly jako stránky známých dopravců zboží a zadali na nich údaje ke svým platebním kartám. Neznámý pachatel tyto údaje zneužil a finanční prostředky z jejich účtů zaslal na účet stěžovatelky. 4. Policejní orgán poté rozhodl o zajištění uvedených částek na účtu stěžovatelky jako možných výnosů z trestné činnosti (§ 79a trestního řádu). Proti tomu se stěžovatelka ve dvou případech neúspěšně bránila stížností. Ve třetím případě jí rozhodnutí o zajištění bylo doručeno až o rok později na základě jejího upozornění. 5. Následně policejní orgán rozhodl napadenými usneseními, že se zajištěné částky 10 000 Kč, 89 000 Kč a 83 749 Kč vydávají vedlejším účastníkům jako osobám, o jejichž právu na tyto částky není pochyb (§ 80 odst. 1 trestního řádu). 6. Ve stížnostech proti těmto usnesením stěžovatelka namítala, že zajištěné finanční prostředky jsou v jejím vlastnictví. Prostředky převedené z účtů vedlejších účastníků totiž ještě před rozhodnutím o zajištění směnila za bitcoiny a ty odeslala na externí bitcoinovou adresu, což dokládala výpisem o transakční historii. 7. Okresní státní zastupitelství v Kutné Hoře napadenými usneseními zamítlo stížnosti jako nedůvodné. Uvedlo, že zajištěné částky zaslal na účet stěžovatelky neznámý pachatel, který je neoprávněně převedl z účtů vedlejších účastníků. O právu vedlejších účastníků na tyto částky tak podle okresního státního zastupitelství není pochyb. 8. Proti usnesení policejního orgánu o vydání částky 10 000 Kč a navazujícímu usnesení okresního státního zastupitelství o zamítnutí stížnosti stěžovatelka podala ústavní stížnost. Ústavní soud ji odmítl jako nepřípustnou, neboť dospěl k závěru, že stěžovatelka má před podáním ústavní stížnosti ještě podat podnět k dohledu nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství (usnesení ze dne 30. 10. 2023 sp. zn. IV. ÚS 2744/23). V souladu s tím stěžovatelka podala podnět k dohledu týkající se vydání všech tří částek. 9. Krajské státní zastupitelství v Praze vyrozumělo stěžovatelku o tom, že její podnět shledalo částečně důvodným. Vyložilo, že zajištění finančních prostředků na účtu stěžovatelky bylo zákonné, neboť policejní orgán nemohl se zajištěním finančních prostředků otálet a ověřovat si, zda už nedošlo k jejich směně za kryptoměnu. Pochybení spočívající v tom, že jedno z usnesení o zajištění nebylo doručeno stěžovatelce, bylo na základě jejího upozornění napraveno. 10. Rozhodnutí o vydání zajištěných prostředků vedlejším účastníkům však podle krajského státního zastupitelství zákonná nebyla. Stěžovatelka tvrdila a dokládala, že částky převedené z účtů vedlejších účastníků směnila za bitcoiny a ty odeslala na externí adresu, a že zajištěné prostředky jsou její. Za těchto okolností jsou dány důvodné pochybnosti o tom, kdo má na zajištěné prostředky právo. Vzhledem k těmto pochybnostem měly být zajištěné částky uloženy do soudní úschovy s tím, že nárok na ně lze uplatnit v občanskoprávním řízení (§ 80 odst. 1 věta třetí trestního řádu). 11. Krajské státní zastupitelství závěrem uvedlo, že rozhodnutí o vydání nemůže v rámci výkonu dohledu rušit, neboť se po zamítnutí stížností podaných proti nim stala pravomocnými. Podání stěžovatelky proto postoupilo Ministerstvu spravedlnosti jako podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Ministerstvo spravedlnosti podnět dosud prověřuje. III. Argumentace stěžovatelky 12. Stěžovatelka namítá, že napadenými rozhodnutími policejního orgánu a okresního státního zastupitelství bylo porušeno její základní právo na soudní a jinou právní ochranu a na ochranu majetku podle čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Listina"). 13. V ústavní stížnosti stěžovatelka podrobně rekapituluje průběh trestního řízení vedoucí k vydání napadených rozhodnutí. Orgány činné v trestním řízení podle ní neměly zajištěné finanční prostředky vydávat vedlejším účastníkům, neboť své právo k nim uplatňovala i stěžovatelka, a nebylo tedy postaveno najisto, komu náleží. V této souvislosti se stěžovatelka dovolává nálezu ze dne 29. 4. 2019 sp. zn. II. ÚS 2813/18. Stěžovatelka dále uvádí, že v době, kdy obdržela z účtů vedlejších účastníků platby, směnila je za bitcoiny a ty odeslala na externí účet, neměla žádný důvod se domnívat, že k převodu peněz došlo protiprávně a že nemá směny provádět. K zajištění finančních prostředků na jejím účtu došlo až později, po dokončení transakcí ve všech třech případech. 14. Stěžovatelka dále uvádí, že postup orgánů činných v trestním řízení v posuzované věci není ojedinělý a považuje ho za projev systémového problému. Zmiňuje, že řízení bylo zatíženo i dalšími pochybeními, nebylo jí totiž doručeno ani původní rozhodnutí o zajištění a nemohla se proti němu bránit. 15. Konečně stěžovatelka uvádí, že v souladu s předchozím usnesením Ústavního soudu podala ve všech třech věcech podnět k výkonu dohledu. Krajské státní zastupitelství se ztotožnilo s podstatou námitek stěžovatelky, nemohlo však pravomocná rozhodnutí o vydání peněžních prostředků zrušit. S těmito závěry stěžovatelka souhlasí, a vyrozumění o vyřízení podnětu k dohledu proto ústavní stížností nenapadá. Z procesní opatrnosti podává kvůli zachování lhůty ústavní stížnost před tím, než bude jasné, jak ministr spravedlnosti naloží s podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona. IV. Vyjádření účastníků řízení 16. Okresní státní zastupitelství ve vyjádření pouze odkázalo na napadená rozhodnutí. 17. Policie navrhla ústavní stížnost zamítnout. Ve vyjádření podrobně zrekapitulovala průběh trestního řízení v