II.ÚS 2122/14 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2122/14 ze dne 27. 1. 2015   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. G., zastoupeného Mgr. et Mgr. Petrou Šrámkovou Harantovou, advokátkou se sídlem Palackého 389/7, Plzeň, směřující proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 1. 11. 2013, č. j. 22 Nc 103/2012-298, a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 3. 2014, č. j. 61 Co 29/2014-379, za účasti Okresního soudu Plzeň-město a Krajského soudu v Plzni jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Včas podanou ústavní stížností (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu") a splňující i ostatní zákonem stanovené podmínky řízení [§ 75 odst. 1 a contrario; § 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu], brojí stěžovatel proti v záhlaví citovaným rozsudkům Okresního soudu Plzeň-město a Krajského soudu v Plzni, neboť má za to, že jimi byly porušeny ústavní principy a základní práva, vyplývající zejména z čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 1 a odst. 4 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a rovněž z čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Předmětem řízení před obecnými soudy byla úprava styku stěžovatele, otce nezletilého syna (nar. v září 2010), jehož matkou je M. T. 2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti, z připojených listin a z vyžádaného spisu Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 99 P 265/2014 (22 Nc 103/2012), Okresní soud Plzeň-město nejdříve rozsudkem ze dne 2. 4. 2012, č. j. 36 C 372/2011-210, v rámci řízení o určení otcovství a o úpravě poměrů rodičů k nezletilému synovi, určil, že stěžovatel je otcem nezletilého a současně schválil dohodu jeho rodičů ohledně výchovných poměrů k němu tak, že nezletilý se svěřuje do výchovy matky a stěžovatel se zavazuje přispívat na jeho výživu částkou 3.000 Kč měsíčně. Při svém rozhodnutí o svěření nezletilého do výchovy matky mj. vycházel ze závěrů znaleckého posudku ze dne 14. 2. 2012, vypracovaného PhDr. B. Šestákovou, v němž znalkyně s ohledem na útlý věk dítěte nedoporučila stěžovatelem navrhované svěření nezletilého do jeho výlučné péče, příp. střídavou výchovu ("o této je vhodné uvažovat až kolem 3 let dítěte po skončení rodičovské dovolené"), ale naopak doporučila svěření nezletilého do výchovy matky, nicméně s doporučením "co nejširšího styku nezletilého s otcem v rozsahu - 2x týdně odpoledne, 1x za 14 dnů celý víkend od pátku odpoledne do neděle večer včetně přespání a 14-ti denní dovolené." 3. Stěžovatel následně dne 10. 9. 2012 podal návrh na rozšíření jeho styku s nezletilým synem, a to jednak z toho důvodu, že ze strany matky docházelo k častým změnám při realizaci styku, pokud jde o rozsah a pravidelnost styku, jednak proto, že matka s ním odmítá uzavřít dohodu o úpravě styku s nezletilým. 4. Okresní soud Plzeň-město ústavní stížností napadeným rozsudkem o tomto návrhu stěžovatele rozhodl tak, že stěžovatel je oprávněn stýkat se s nezletilým synem v každém lichém týdnu od čtvrtka 12:30 hod. do pondělí 8:00 hod.; dále o hlavních letních prázdninách 14 dnů nepřetržitě v červenci a 14 dnů nepřetržitě v srpnu; v každém lichém roce o jarních prázdninách od první soboty jarních prázdnin 10:00 hod. do druhé neděle jarních prázdnin 15:00 hod.; v každém sudém roce o velikonočních prázdninách od středy 12:30 hod. do neděle 18:00 hod., v lichém roce pak vždy o Velikonočním pondělí od 9:00 do 18:00 hod. a dále o zimních prázdninách vždy od 26. 12. 9:00 hod. do 30. 12. 18:00 hod., přičemž o hlavních letních prázdninách, jarních prázdninách, velikonočních prázdninách a zimních prázdninách běžný styk odpadá (výrok I.). Dále pak rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.). 5. Své rozhodnutí o úpravě styku stěžovatele s nezletilým synem okresní soud odůvodnil tím, že "tato úprava styku zajišťuje pravidelný, přiměřeně rozsáhlý kontakt otce s dítětem a dle názoru soudu na rozdíl od varianty, kdyby se realizoval styk kratší, tj. od pátku do neděle a vedle toho v pracovním týdnu, minimalizuje možnost konfliktů mezi rodiči, když vztahy mezi nimi nejsou na dobré úrovni. Navíc tato úprava styku přijatá soudem je s větší pravděpodobností stabilnější i do budoucna. Styk může být intenzivnější" (str. 5 rozsudku). Jak okresní soud zdůraznil, vycházel ve svých závěrech jednak z obsahu znaleckého posudku z oboru klinické psychologie ze dne 27. 9. 2013, vypracovaného PhDr. M. Kopárkovou, jednak z obsahu výše zmíněného znaleckého posudku ze dne 14. 2. 2012, vypracovaného PhDr. B. Šestákovou. V průběhu řízení provedl rovněž důkaz výslechem všech účastníků řízení (s výjimkou nezletilého syna); Zprávou z psychologického vyšetření nezletilého a matky ze dne 23. 4. 2013, vypracované PhDr. J. Kozovou; zprávami opatrovníka nezletilého (město Plzeň, orgán sociálně právní ochrany dětí - OSPOD) a dohodami rodičů o styku stěžovatele s nezletilým, uzavřenými dne 17. 9. 2012 prostřednictvím orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) a dne 5. 3. 2013 prostřednictvím Fondu ohrožených dětí, a další, zejména listinné důkazy, za účelem posouzení majetkových a rodinných poměrů rodičů. 6. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podali odvolání jak matka nezletilého syna, tak i stěžovatel, v nichž polemizovali se způsobem, jakým okresní soud vymezil styk stěžovatele s nezletilým. Matka nezletilého polemizovala zejména s konkrétním nastavením styku stěžovatele s nezletilým, které dle jejího názoru neodpovídá potřebám nezletilého, styk se stěžovatelem nezohledňuje požadavek na četnost a rovnoměrnost a nekoresponduje ani s žádným z návrhů prezentovaných jí samotnou, příp. znalkyní či kolizním opatrovníkem. Stěžovatel ve svém odvolání předně namítal, že okresní soud nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle ustanovení § 118b nebo § 188c, popř. § 175 odst. 4 části první věty za středníkem občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") a okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V rámci své polemiky s konkrétním způsobem, jakým okresní soud vymezil jeho styk s nezletilým synem (ať již ve vztahu ke každotýdennímu režimu, anebo k režimu prázdninovému), stěžovatel namítal, že okresní soud v něm dostatečně nezohlednil, příp. nesprávně interpretoval závěry vyplývající z předmětných znaleckých posudků ohledně zajištění co nejširšího styku stěžovatele s nezletilým (příp. i se zvážením střídavé péče), dále že nevzal v úvahu osobnostní vlastnosti matky nezletilého a její chování vůči stěžovateli a v neposlední řadě ani potřebu zachování sourozeneckých vazeb nezletilého, neboť jeho matka v současnosti vychovává se svým stávajícím manželem dvě dcery a stěžovatel je rovněž otcem nezletilé dcery, vzešlé z jeho předešlého svazku, s níž se rovněž pravidelně stýká (dle dohody s její matkou). Stěžovatel navíc v současnosti žije s partnerkou, jež sama vychovává dva nezletilé syny. Uvedeným skutečnostem chtěl stěžovatel přizpůsobit i konkrétní způsob vymezení svého styku s nezletilým synem, což ovšem okresní soud nerespektoval. 7. Krajský soud v Plzni odvolání matky i stěžovatele v rozsudku napadeného nyní projednávanou ústavní stížností shledal důvodnými, a proto výrok I. rozsudku okresního soudu změnil tak, že stěžovatel je oprávněn se s nezletilým synem stýkat v každém lichém týdnu od pátku 12:30 hod. do pondělí do 8:00 hod. a v sudém týdnu od čtvrtka 12:30 hod. do pátku 8:00 hod.; o letních prázdninách 14 dnů nepřetržitě v červenci a 10 dnů nepřetržitě v srpnu; o jarních prázdninách v každém lichém roce od první soboty od 10:00 hod. do druhé neděle 15:00 hod. jarních prázdnin; v každém sudém roce o velikonočních prázdninách od středy 12:30 hod. do neděle 18:00 hod. a v lichém roce vždy Velikonoční pondělí od 9:00 do 18:00 hod.; o zimních prázdninách vždy v každém sudém roce od 28. 12. 10:00 hod. do 1. 1. 18:00 hod. a v každém lichém roce od 25. 12. 10:00 hod. do 26. 12. 18:00 hod. (výrok I.). Dále pak krajský soud rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok II. a III.). 8. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu, zjištěného okresním soudem, nicméně se neztotožnil se způsobem, jakým okresní soud konkrétně vymezil úpravu styku stěžovatele s nezletilým. Krajský soud v odůvodnění rozsudku zdůraznil, že "v daném případě je nutno vzít v úvahu, že nezletilý je v současné době ve věku tří a půl roku a jedná se tak o jednu z okolností, kterou je třeba při úvahách o úpravě rozsahu styku vzít v potaz. (...) a rovněž bral ohled na "vyhrocené vztahy mezi oběma rodiči nezletilého." Při vymezení konkrétní úpravy styku stěžovatele s nezletilým pak kr